PředmětyPředměty(verze: 953)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Diskriminace a právo - HP3010
Anglický název: Discrimination and Law
Zajišťuje: Katedra politologie a sociologie (22-KPS)
Fakulta: Právnická fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:kombinovaná
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Zk [HT]
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Je zajišťováno předmětem: HOPV0134
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: JUDr. Jan Kosek, Ph.D.
Neslučitelnost : HPOP0000, HPOP3000
Ve slož. prerekvizitě: HM2301
Anotace
Předmět tematizuje problematiku střetávání různých hodnotových systémů a přístupů ke světu, a to jak z hlediska práva, tak i dalších oborů, zejména filosofie, historie a sociologie. Samotný termín diskriminace (z lat. dicriminare, odlišovat) původně znamená odlišení. Byl-li někdo – především jako člen určité náboženské, národnostní či jiné menšiny – vnímán společností jako odlišný, a chtěl-li si tuto "jinakost" zachovat, obvykle na to zákonodárce, ať už ze své vůle nebo pod tlakem společnosti, nějak reagoval. Jiní mohli vykonávat jen určitá zaměstnání, což obvykle vedlo k posílení stávajících stereotypů a předsudků. Např. Židé byli k finančním operacím, považovaným z hlediska křesťanské věrouky za cosi "nečistého", v podstatě donuceni. Právo tedy na jedné straně menšinám ukazovalo, kde je jejich místo, současně je ale také chránilo, jak dokazují např. papežské konstituce.

S rozvojem přirozeného práva a s příchodem myšlenek rovnosti před zákonem se diskriminace postupně stávala diskriminací v současném slova smyslu. Značným problémem se v této souvislosti stal osvícenský univerzalismus. Pokud si menšiny, typicky opět Židé, chtěli zachovat svou odlišnou identitu, opět byli "jiní" a tudíž podezřelí. Moderní antisemitismus nakonec vedl k mnohem děsivějším důsledkům než středověký antijudaismus. Důkazem jsou např. Norimberské zákony z roku 1935, které rozdělily společnost, v níž, zdálo by se, dávno "zdomácněla" rovnost před zákonem, podle rasového klíče. Stejně krutě jako s Židy ovšem hitlerovský režim nakládal např. s Romy nebo s homosexuály. Pozoruhodným pokusem o vyrovnání se s odkazem nacistického práva je právní filosofie Gustava Radbrucha, jehož slavná "formule" se v rozhodnutích nejvyšších německých soudů objevovala nejenom po válce, ale také po pádu Berlínské zdi.

V současných liberálních demokraciích právo menšiny zpravidla chrání a poskytuje jim prostor, aby mohly zachovávat své tradice. Velice často přitom zejména ve vztahu k historicky znevýhodňovaným menšinám překračuje hranice formální rovnosti a pokouší se nastolit materiální rovnost. Přílišná snaha o "povznesení" jedněch ovšem může znamenat diskriminaci druhých, v daném případě většiny, ev. i menšin, které žádné speciální předpisy nepožadují ani nepotřebují. Celkově lze výsledky tzv. vyrovnávací akce (affirmative action) v USA přivítat, otázkou ale zůstává, zda formální rovnost "netrpí" příliš.

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (15.09.2022)
Metody výuky

Prezenční výuka.

Poslední úprava: Kučerová Eva (14.09.2022)
Požadavky ke zkoušce

1.      Zkouška je kombinovaná, skládá se z písemné a ústní části.

2.      Písemná část zkoušky spočívá ve zpracování úvahy. Student(ka) si zvolí téma související s předmětem výuky a zpracuje jej jako úvahu. Úvahu je třeba odevzdat vyučujícímu nejpozději na poslední přednášce.

3.      U písemné části zkoušky je možné používat veškeré právní předpisy a jiné materiály.

4.      Ústní část zkoušky se tvoří debata s vyučujícím nad zvoleným tématem, respektive úvahou.

5.      U zkoušky není možné používat právní předpisy ani jiné materiály.

6.      Ústní část zkoušky má 2 opravné termíny.

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (15.09.2022)
Sylabus

Výuka bude zaměřena především na předpoklady práva, jejichž znalost by studentům měla umožnit hlubší vhled do konkrétních soudních rozhodnutí a orientaci v nich, zejména Evropského soudu pro lidská práva, ale i dalších mezinárodních i národních soudů, např. v USA. Studium těchto rozsudků se neobejde bez širšího historického, sociologického i psychologického vhledu do problematiky rovnosti a diskriminace, ať už jde o práva žen, náboženských aj. menšin (dnes zejména muslimů), tělesně postižených atd. Vždy se přitom jedná o nějaký střet univerzálního a partikulárního; v dané souvislosti je přitom zásadně důležité, co vlastně dnes považujeme za univerzální.

Ve výuce budou probírány konkrétní soudní rozhodnutí. Relevantní budou především judikáty, které se nějakým způsobem dotýkají právě střetu univerzálního a partikulárního.

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (15.09.2022)
Studijní opory

Základní literatura:

Jan Kosek. Právo (n)a předsudek.

Ostatní literatura:

1.      Bobek Michal, Boučková Pavla, Kühn Zděněk (eds.). Rovnost a diskriminace.

2.      Chazan Robert. Židé středověkého západního křesťanského světa.

3.      Fanel Jiří. Gay historie.

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (15.09.2022)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK