Komunikace v ošetřovatelství - D2903007

• Anglický název: Communication
• Zajišťuje: Centrum rozvoje komunikačních a pedagogických kompetencí (13-823)
• Fakulta: 2. lékařská fakulta
• Platnost: od 2025
• Semestr: zimní
• Body: 2
• E-Kredity: 2
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:10/6, Z+Zk [HS]
• Počet míst: neomezen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: kombinovaný
• Garant: PhDr. Šárka Tomová, MPH, Ph.D. et Ph.D.
• Vyučující: PhDr. Šárka Tomová, MPH, Ph.D. et Ph.D.
• Prerekvizity : D29010017, D29010020, D29020018, D29020019, D29020021

Anotace

Předmět je koncipován jako teoreticko-praktický celek. Tvoří základ profesionálních znalostí a dovedností dětské sestry při navazování kontaktu a získávání důvěry dítěte i jeho doprovodu a pro další účinnou a kvalitní péči o jejich individuální potřeby. Naučí zásadám a dovednostem adekvátní komunikace nejen s dětmi, které mluví, ale i s těmi které nemluví, nebo jim to jejich zdravotní stav nedovoluje, nebo jsou cizími státními příslušníky. Naučí se lépe komunikovat i se spolupracovníky popř. s rodinnými příslušníky a dalšími osobami. Obsahové zaměření přednášek a seminářů: - Sociální kontakt a sociální komunikace. - Formy mezilidské komunikace. - Mimoslovní způsoby sdělování a symbolická komunikace s dítětem. - Struktura komunikace s dětským pacientem. - Komunikační styl, komunikační motiv. - Funkce postojů v komunikaci s rodiči dětského pacienta. - Nonverbální a verbální komunikace s dítětem. - Soupeření, kooperace, devalvace, evalvace v dětském věku. - Vytváření pozitivních emocí v rámci komunikace s dítětem. - Řešení problémů v komunikaci s dětským pacientem. - Afiliantní styl komunikace s dítětem. - Komunikace s handicapovaným dítětem. - Aktivní naslouchání. Kategorie aktivního naslouchání u dětského pacienta. - Nonverbální komunikace – mimika, proxemika, haptika, posturika, kinezika, gestika, srozumitelnost gest u dětských pacientů. - Paralingvistické projevy řeči dítěte. - Kooperace, týmové řešení úkolů. Akceptace odlišných názorů u dospívajících. - Celkové hodnocení kongruence verbální a neverbální komunikace. Sdělování emocí u dětí. - Členění rozhovoru, významová struktura sdělení dítěte. Vedení rozhovoru s dětským pacientem. Komunikační vzory v rozhovoru. - Řešení konfliktních situací s rodiči nebo blízkými dítěte. Asertivita, Pasivita. - Sebereflexe. Sebehodnocení.

Poslední úprava: Tomová Šárka, PhDr., MPH, Ph.D. et Ph.D. (14.04.2026)

Cíl předmětu

Cílem předmětu je:

• Pochopit základní pojmy v oblasti komunikace;

• Zvládnout teorii komunikace;

• Naučit se základům verbální a neverbální komunikace;

• Osvojit si zásady efektivní komunikace;

• Zvládnout základy asertivní komunikace;

• Osvojit si empatii a naslouchání;

• Seznámit se s technikami řešení problémových situací.

Poslední úprava: Tomová Šárka, PhDr., MPH, Ph.D. et Ph.D. (14.04.2026)

Podmínky zakončení předmětu

PŘEDMĚT JE UKONČEN ZÁPOČTEM A ZKOUŠKOU.

PODMÍNKY PRO UDĚLENÍ ZÁPOČTU:

• 100% účast na výuce (neúčast z důvodu nemoci se uznává);

• průběžné plnění zadaných úkolů.

POPDMÍNKY PRO UDĚLENÍ ZKOUŠKY:

• zpracování videoukázky vhodně nebo nevhodně vedeného rozhovoru mezi zdravotníkem a pacientem podle předem stanovených podmínek;

• analýza videoukázek za účelem opakování všech oblastí komunikace.

Poslední úprava: Tomová Šárka, PhDr., MPH, Ph.D. et Ph.D. (14.04.2026)

Literatura

ZÁKLADNÍ STUDIJNÍ LITERATURA - POVINNÁ:

• BARTŮNĚK, P, ŠEBLOVÁ, J. Etika a komunikace v medicíně. Vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: Grada, 2025. 280 s. ISBN 978-80-271-5976-5.

• BEDNAŘÍK, A., ANDRÁŠIOVÁ, M. Komunikace s nemocným. 1. vyd. Praha: Grada, 2020. 232 s. ISBN 978-80-271-2288-2.

• PTÁČEK, R., BARTŮNĚK, P. Etika a komunikace v medicíně. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 528 s. ISBN 978-80-247-3976-2.

• HERYNKOVÁ, M., HAVIGEROVÁ, J. M. Nestačí jen „slyšet“: aktivní naslouchání. 1. vyd. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2026. ISBN 978-80-7465-705-4.

• MIKULÁŠTÍK, M. Komunikační dovednosti v praxi. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2010. 325 s. ISBN 978-80-247-2339-6

• LINHARTOVÁ, V. Praktická komunikace v medicíně. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 152 s. ISBN 978-80-247-1784-5.

• DE VITO A. J. Základy mezilidské komunikace. 6. vyd. Praha: Grada, 2008. 502 s. ISBN 978-80-247-2018-0.

• ŠPATENKOVÁ, N., KRÁLOVÁ, J. 2009. Základní otázky komunikace. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 135 s. ISBN 978-80-7262-599-4.

ZÁKLADNÍ STUDIJNÍ LITERATURA - DOPORUČENÁ:

• EKMAN, P. Odhalené emoce: naučte se rozpoznávat výrazy tváře a pocity druhých. Brno: Jan Melvil, 2015. ISBN 9788087270813.

• KŘIVOHLAVÝ, J. Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Svoboda, 1988. 235 s.

• KŘIVOHLAVÝ, J. Povídej, naslouchám. 1. vyd. Praha: Návrat, 1993. 105 s. ISBN 80-85495-18-X.

• KŘIVOHLAVÝ, J. Neverbální komunikace – řeč pohledů, úsměvů a gest. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění, 1998.

• LEWIS, D. Tajná řeč těla. 3. dotisk. Praha: Hodego, 2010. 255 s. ISBN 978-80-904471-7-2.

• PLAŇAVA, I. Průvodce mezilidskou komunikací. Praha: Grada, 2005. ISBN 978-80-247-0858-2.

• PRAŠKO, J. Asertivitou proti stresu. 2. aktualizované vydání. Praha: Grada, 2022. ISBN 978-80-271-3289-8.

• SCHARLAU, Ch. Techniky vedení rozhovoru. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 205 s. ISBN 978-80-247-2234-4.

Poslední úprava: Tomová Šárka, PhDr., MPH, Ph.D. et Ph.D. (14.04.2026)

Metody výuky

Klasické - slovní přednáška, diskuze, rozhovor

Aktivizační - problémové vyučování, kasuistika, role play.

Poslední úprava: Tomová Šárka, PhDr., MPH, Ph.D. et Ph.D. (14.04.2026)

Požadavky ke zkoušce

PODMÍNKY PRO UDĚLENÍ ZKOUŠKY:

• zpracování videoukázky rozhovoru mezi zdravotníkem a pacientem podle předem stanovených podmínek;

• analýza videoukázky, zahrnující otázky ze všech vyučovaných oblastí.

TEMATICKÉ OKRUHY KE ZKOUŠCE:

• Interakce, sociální komunikace

• Formy mezilidské komunikace

• Verbální komunikace, Komunikační model

• Komunikační styl, komunikační motiv

• Funkce postojů v komunikaci

• Nonverbální komunikace, dělení, příklady

• Soupeření, kooperace, devalvace, evalvace

• Řešení problémových situací

• Komunikace s handicapovaným pacientem

• Paralingvistika

• Aktivní naslouchání, metody projevů aktivního naslouchání

• Rozhovor, fáze rozhovoru, významová struktura sdělení. Vedení rozhovoru. Komunikační vzory v rozhovoru.

• Vytváření pozitivních emocí v rámci komunikace

• Afiliantní styl komunikace

Poslední úprava: Tomová Šárka, PhDr., MPH, Ph.D. et Ph.D. (14.04.2026)

Sylabus

OBSAHOVÉ ZAMĚŘENÍ PŘEDNÁŠEK A SEMINÁŘŮ:

• Sociální kontakt a sociální komunikace.

• Formy mezilidské komunikace.

• Mimoslovní způsoby sdělování a symbolická komunikace s dítětem.

• Struktura komunikace s dětským pacientem.

• Komunikační styl, komunikační motiv.

• Funkce postojů v komunikaci s rodiči dětského pacienta.

• Nonverbální a verbální komunikace s dítětem.

• Soupeření, kooperace, devalvace, evalvace v dětském věku.

• Vytváření pozitivních emocí v rámci komunikace s dítětem.

• Řešení problémů v komunikaci s dětským pacientem.

• Afiliantní styl komunikace s dítětem.

• Komunikace s handicapovaným dítětem.

• Aktivní naslouchání. Kategorie aktivního naslouchání u dětského pacienta.

• Nonverbální komunikace – mimika, proxemika, haptika, posturika, kinezika, gestika, srozumitelnost gest u dětských pacientů.

• Paralingvistické projevy řeči dítěte.

• Kooperace, týmové řešení úkolů. Akceptace odlišných názorů u dospívajících.

• Celkové hodnocení kongruence verbální a neverbální komunikace. Sdělování emocí u dětí.

• Členění rozhovoru, významová struktura sdělení dítěte. Vedení rozhovoru s dětským pacientem. Komunikační vzory v rozhovoru.

• Řešení konfliktních situací s rodiči nebo blízkými dítěte. Asertivita, Pasivita.

• Sebereflexe. Sebehodnocení.

Poslední úprava: Tomová Šárka, PhDr., MPH, Ph.D. et Ph.D. (14.04.2026)

Výsledky učení

Student/ka definuje pojem sociální kontakt a sociální komunikace.

Student/ka vysvětlí význam sociální komunikace v ošetřovatelské péči.

Student/ka vyjmenuje zásady účinného sociálního kontaktu při interakci s dětským pacientem.

Student/ka analyzuje faktory ovlivňující kvalitu sociální komunikace v klinickém prostředí.

Student/ka posoudí vhodnost zvoleného komunikačního přístupu vzhledem k věku a stavu dítěte.

Student/ka navrhne postup navázání terapeutického vztahu s dítětem a jeho rodinou.

Student/ka vyjmenuje základní formy mezilidské komunikace.

Student/ka rozliší přímou a nepřímou, verbální a neverbální komunikaci.

Student/ka zvolí vhodnou formu komunikace v konkrétní ošetřovatelské péči o dětského pacienta.

Student/ka porovná efektivitu různých forem komunikace v péči o dítě.

Student/ka navrhne vhodnou komunikační strategii odpovídající potřebám dítěte a rodiny.

Student/ka vyjmenuje základní prvky mimoslovní a symbolické komunikace a vysvětlí jejich význam.

Student/ka rozpozná neverbální signály dítěte během rozhovoru.

Student/ka analyzuje kongruenci verbální a neverbální komunikace u dítěte.

Student/ka využije neverbální prvky komunikace k podpoře důvěry rodičů dětského pacienta.

Student/ka popíše základní složky komunikačního procesu.

Student/ka uplatní strukturovaný přístup při vedení rozhovoru s dítětem nebo rodinnými příslušníky.

Student/ka identifikuje a vyhodnotí komunikační bariéry.

Student/ka vyjmenuje základní komunikační styly a motivy.

Student/ka vysvětlí vlastními slovy vliv postojů na chování v komunikaci.

Student/ka analyzuje vlastní postoje a jejich vliv na komunikaci s rodinnými příslušníky dítěte.

Student/ka definuje verbální a nonverbální komunikaci.

Student/ka vysvětlí jejich vzájemnou provázanost.

Student/ka kombinuje verbální a neverbální složky komunikace v interakci s dítětem.

Student/ka analyzuje vyjádření emocí dětského pacienta a rodičů.

Student/ka vytváří komunikaci podporující pozitivní emoce dětského pacienta a rodinných příslušníků.

Student/ka popíše pojmy soupeření, kooperace, devalvace a evalvace.

Student/ka vysvětlí jejich dopad na mezilidské vztahy.

Student/ka uplatní kooperativní přístup v ošetřovatelském týmu.

Student/ka identifikuje konfliktní vzorce chování.

Student/ka posoudí efektivitu spolupráce v týmu a navrhne kooperace.

Student/ka vyjmenuje základní typy handicapu.

Student/ka vysvětlí specifika komunikace s handicapovaným pacientem.

Student/ka přizpůsobí komunikaci smyslovým či kognitivním omezením pacienta.

Student/ka analyzuje potřeby konkrétní skupiny dětských pacientů a zhodnotí účinnost zvolených komunikačních postupů.

Student/ka rozlišuje při praktickém nácviku kategorie aktivního naslouchání.

Student/ka využívá techniky parafrázování, shrnutí a empatie.

Student/ka kriticky reflektuje vlastní naslouchání.

Student/ka identifikuje prvky mimiky, proxemiky, haptiky, gestiky aj.

Student/ka interpretuje paralingvistické projevy řeči u rodinných příslušníků dítěte.

Student/ka hodnotí kongruenci verbálního a neverbálního projevu.

Student/ka člení rozhovor s dítětem do fází a zpřehledňuje jeho strukturu.

Student/ka analyzuje významovou strukturu sdělení.

Student/ka rozlišuje pasivní, agresivní a asertivní chování.

Student/ka řeší konfliktní situace s využitím asertivní komunikace.

Student/ka hodnotí týmovou spolupráci a akceptaci odlišných názorů.

Student/ka analyzuje své komunikační dovednosti.

Student/ka hodnotí vlastní silné a slabé stránky.

Poslední úprava: Tomová Šárka, PhDr., MPH, Ph.D. et Ph.D. (14.04.2026)