Komunikace v ošetřovatelství - D1903007

• Anglický název: Communication
• Zajišťuje: Centrum rozvoje komunikačních a pedagogických kompetencí (13-823)
• Fakulta: 2. lékařská fakulta
• Platnost: od 2025
• Semestr: zimní
• Body: 3
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:10/6, Z+Zk [HS]
• Počet míst: neomezen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: kombinovaný
• Garant: PhDr. Šárka Tomová, MPH, Ph.D. et Ph.D.
• Vyučující: PhDr. Šárka Tomová, MPH, Ph.D. et Ph.D.
• Prerekvizity : D19010017, D19020018, D19020019, D19020020

Anotace

Anotace předmětu: Předmět je koncipován jako teoreticko-praktický celek. Tvoří základ profesionálních znalostí a dovedností sestry při navazování kontaktu a získávání důvěry pacienta a pro další účinnou a kvalitní péči o jeho individuální potřeby. Úkolem předmětu je poskytnout požadovaný obsah teoretických znalostí, ale i komunikačních dovedností, které jim umožní profesionální chování v nejrůznějších situacích při poskytování ošetřovatelské péče pacientům a jejich blízkým, ale i při komunikaci v rámci multidisciplinárního týmu. Obsahové zaměření přednášek a seminářů: Přednášky: - Sociální kontakt a sociální komunikace. - Formy mezilidské komunikace. - Mimoslovní způsoby sdělování a symbolická komunikace. - Struktura komunikace. - Komunikační styl, komunikační motiv. - Funkce postojů v komunikaci. - Nonverbální a verbální komunikace. - Soupeření, kooperace, devalvace, evalvace. - Vytváření pozitivních emocí v rámci komunikace. - Řešení problémů komunikací. - Afiliantní styl komunikace. - Komunikace s handicapovaným pacientem. Semináře: - Aktivní naslouchání. Kategorie aktivního naslouchání. - Nonverbální komunikace, mimika, proxemika, haptika, posturika, kinezika. gestika. - Paralingvistické projevy řeči. - Celkové hodnocení kongruence verbální a neverbální komunikace. Sdělování emocí. - Kooperace, týmové řešení úkolů. Akceptace odlišných názorů. - Členění rozhovoru, významová struktura sdělení. Vedení rozhovoru. Komunikační vzory v rozhovoru. - Řešení konfliktních situací. Asertivita, Pasivita. - Sebereflexe. Sebehodnocení.

Poslední úprava: Tomová Šárka, PhDr., MPH, Ph.D. et Ph.D. (14.04.2026)

Cíl předmětu

Cílem předmětu je:

• Pochopit základní pojmy v oblasti komunikace;

• Zvládnout teorii komunikace;

• Naučit se základům verbální a neverbální komunikace;

• Osvojit si zásady efektivní komunikace;

• Zvládnout základy asertivní komunikace;

• Osvojit si empatii a naslouchání;

• Seznámit se s technikami řešení problémových situací.

Poslední úprava: Tomová Šárka, PhDr., MPH, Ph.D. et Ph.D. (14.04.2026)

Podmínky zakončení předmětu

PŘEDMĚT JE UKONČEN ZÁPOČTEM A ZKOUŠKOU.

PODMÍNKY PRO UDĚLENÍ ZÁPOČTU:

• 100% účast na výuce (neúčast z důvodu nemoci se uznává);

• splnění průběžných stanovených úkolů.

PODMÍNKY PRO UDĚLENÍ ZKOUŠKY:

• tvorba videoukázek vhodně nebo nevhodně vedeného rozhovoru mezi zdravotníkem a pacientem podle předem stanovených podmínek;

• analýza videoukázek, zahrnující otázky ze všech vyučovaných oblastí. 

Poslední úprava: Tomová Šárka, PhDr., MPH, Ph.D. et Ph.D. (14.04.2026)

Literatura

ZÁKLADNÍ STUDIJNÍ LITERATURA - POVINNÁ

BARTŮNĚK, P, ŠEBLOVÁ, J. Etika a komunikace v medicíně. Vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: Grada, 2025. 280 s. ISBN 978-80-271-5976-5.

BEDNAŘÍK, A., ANDRÁŠIOVÁ, M. Komunikace s nemocným. 1. vyd. Praha: Grada, 2020. 232 s. ISBN 978-80-271-2288-2.

PTÁČEK, R., BARTŮNĚK, P. Etika a komunikace v medicíně. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 528 s. ISBN 978-80-247-3976-2.

HERYNKOVÁ, M., HAVIGEROVÁ, J. M. Nestačí jen „slyšet“: aktivní naslouchání. 1. vyd. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2026. ISBN 978-80-7465-705-4.

MIKULÁŠTÍK, M. Komunikační dovednosti v praxi. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2010. 325 s. ISBN 978-80-247-2339-6

LINHARTOVÁ, V. Praktická komunikace v medicíně. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 152 s. ISBN 978-80-247-1784-5.

DE VITO A. J. Základy mezilidské komunikace. 6. vyd. Praha: Grada, 2008. 502 s. ISBN 978-80-247-2018-0.

ŠPATENKOVÁ, N., KRÁLOVÁ, J. 2009. Základní otázky komunikace. 1. vyd. Praha: Galén, 2009. 135 s. ISBN 978-80-7262-599-4.

ZÁKLADNÍ STUDIJNÍ LITERATURTA - DOPORUČENÁ

EKMAN, P. Odhalené emoce: naučte se rozpoznávat výrazy tváře a pocity druhých. Brno: Jan Melvil, 2015. ISBN 9788087270813.

KŘIVOHLAVÝ, J. Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Svoboda, 1988. 235 s.

KŘIVOHLAVÝ, J. Povídej, naslouchám. 1. vyd. Praha: Návrat, 1993. 105 s. ISBN 80-85495-18-X.

KŘIVOHLAVÝ, J. Neverbální komunikace – řeč pohledů, úsměvů a gest. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění, 1998.

LEWIS, D. Tajná řeč těla. 3. dotisk. Praha: Hodego, 2010. 255 s. ISBN 978-80-904471-7-2.

PLAŇAVA, I. Průvodce mezilidskou komunikací. Praha: Grada, 2005. ISBN 978-80-247-0858-2.

PRAŠKO, J. Asertivitou proti stresu. 2. aktualizované vydání. Praha: Grada, 2022. ISBN 978-80-271-3289-8.

SCHARLAU, Ch. Techniky vedení rozhovoru. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 205 s. ISBN 978-80-247-2234-4.

Poslední úprava: Tomová Šárka, PhDr., MPH, Ph.D. et Ph.D. (14.04.2026)

Metody výuky

Klasické - slovní přednáška, diskuze, rozhovor

Aktivizační - problémové vyučování, kasuistika, role play.

Poslední úprava: Tomová Šárka, PhDr., MPH, Ph.D. et Ph.D. (14.04.2026)

Požadavky ke zkoušce

PODMÍNKY PRO UDĚLENÍ ZKOUŠKY:

• zpracování videoukázky rozhovoru mezi zdravotníkem a pacientem podle předem stanovených podmínek;

• analýza videoukázky, zahrnující otázky ze všech vyučovaných oblastí.

TEMATICKÉ OKRUHY KE ZKOUŠCE:

• Interakce, sociální komunikace

• Formy mezilidské komunikace

• Verbální komunikace, Komunikační model

• Komunikační styl, komunikační motiv

• Funkce postojů v komunikaci

• Nonverbální komunikace, dělení, příklady

• Soupeření, kooperace, devalvace, evalvace

• Řešení problémových situací

• Komunikace s handicapovaným pacientem

• Paralingvistika

• Aktivní naslouchání, metody projevů aktivního naslouchání

• Rozhovor, fáze rozhovoru, významová struktura sdělení. Vedení rozhovoru. Komunikační vzory v rozhovoru.

• Vytváření pozitivních emocí v rámci komunikace

• Afiliantní styl komunikace

Poslední úprava: Tomová Šárka, PhDr., MPH, Ph.D. et Ph.D. (15.05.2025)

Sylabus

OBSAHOVÉ ZAMĚŘENÍ:

PŘEDNÁŠKY:

• Sociální kontakt a sociální komunikace.

• Formy mezilidské komunikace.

• Mimoslovní způsoby sdělování a symbolická komunikace.

• Struktura komunikace.

• Komunikační styl, komunikační motiv.

• Funkce postojů v komunikaci.

• Nonverbální a verbální komunikace.

• Soupeření, kooperace, devalvace, evalvace.

• Vytváření pozitivních emocí v rámci komunikace.

• Řešení problémů komunikací.

• Afiliantní styl komunikace.

• Komunikace s handicapovaným pacientem.

SEMINÁŘE:

• Aktivní naslouchání. Kategorie aktivního naslouchání.

• Nonverbální komunikace, mimika, proxemika, haptika, posturika, kinezika. gestika.

• Paralingvistické projevy řeči.

• Celkové hodnocení kongruence verbální a neverbální komunikace. Sdělování emocí.

• Kooperace, týmové řešení úkolů. Akceptace odlišných názorů.

• Členění rozhovoru, významová struktura sdělení. Vedení rozhovoru. Komunikační vzory v rozhovoru.

• Řešení konfliktních situací. Asertivita, Pasivita.

• Sebereflexe. Sebehodnocení.

Poslední úprava: Tomová Šárka, PhDr., MPH, Ph.D. et Ph.D. (14.04.2026)

Výsledky učení

Student/ka definuje pojem sociální kontakt a sociální komunikace.

Student/ka vysvětlí význam sociální komunikace v ošetřovatelské péči.

Student/ka vyjmenuje zásady účinného sociálního kontaktu při interakci s pacientem.

Student/ka analyzuje faktory ovlivňující kvalitu sociální komunikace v klinickém prostředí.

Student/ka posoudí vhodnost zvoleného komunikačního přístupu vzhledem ke stavu pacienta.

Student/ka navrhne postup navázání terapeutického vztahu s pacientem

Student/ka vyjmenuje základní formy mezilidské komunikace.

Student/ka rozliší přímou a nepřímou, verbální a neverbální komunikaci.

Student/ka zvolí vhodnou formu komunikace v konkrétní ošetřovatelské situaci.

Student/ka porovná efektivitu různých forem komunikace v péči o pacienta.

Student/ka navrhne vhodnou komunikační strategii odpovídající potřebám pacienta.

Student/ka vyjmenuje základní prvky mimoslovní a symbolické komunikace a vysvětlí jejich význam.

Student/ka rozpozná neverbální signály pacienta během rozhovoru.

Student/ka analyzuje kongruenci verbální a nonverbální komunikace.

Student/ka posoudí vliv symbolů (oděv, prostředí, role) na vnímání zdravotníka.

Student/ka využije neverbální prvky komunikace k podpoře důvěry pacienta.

Student/ka popíše základní složky komunikačního procesu.

Student/ka uplatní strukturovaný přístup při vedení rozhovoru.

Student/ka identifikuje a vyhodnotí komunikační bariéry.

Student/ka zhodnotí efektivitu komunikace v dané situaci.

Student/ka navrhne úpravy komunikačního procesu ke zlepšení porozumění.

Student/ka vyjmenuje základní komunikační styly a motivy.

Student/ka vysvětlí vlastními slovy vliv postojů na chování v komunikaci.

Student/ka analyzuje vlastní postoje a jejich vliv na komunikaci.

Student/ka definuje verbální a nonverbální komunikaci.

Student/ka vysvětlí jejich vzájemnou provázanost.

Student/ka kombinuje verbální a neverbální složky komunikace v praxi.

Student/ka analyzuje vyjádření emocí pacienta.

Student/ka vytváří komunikaci podporující pozitivní emoce pacienta.

Student/ka popíše pojmy soupeření, kooperace, devalvace a evalvace.

Student/ka vysvětlí jejich dopad na mezilidské vztahy.

Student/ka uplatní kooperativní přístup v ošetřovatelském týmu.

Student/ka identifikuje konfliktní vzorce chování.

Student/ka posoudí efektivitu spolupráce v týmu a navrhne kooperace.

Student/ka vyjmenuje základní typy handicapu.

Student/ka vysvětlí specifika komunikace s handicapovaným pacientem.

Student/ka přizpůsobí komunikaci smyslovým či kognitivním omezením pacienta.

Student/ka analyzuje potřeby konkrétní skupiny pacientů a zhodnotí účinnost zvolených komunikačních postupů.

Student/ka rozlišuje při praktickém nácviku kategorie aktivního naslouchání.

Student/ka využívá techniky parafrázování, shrnutí a empatie.

Student/ka kriticky reflektuje vlastní naslouchání.

Student/ka identifikuje prvky mimiky, proxemiky, haptiky, gestiky aj. při komunikaci s pacientem.

Student/ka interpretuje paralingvistické projevy řeči.

Student/ka člení rozhovor do fází a zpřehledňuje jeho strukturu.

Student/ka aplikuje komunikační vzory v rozhovoru s pacientem.

Student/ka analyzuje významovou strukturu sdělení.

Student/ka rozlišuje pasivní, agresivní a asertivní chování.

Student/ka řeší konfliktní situace s využitím asertivní komunikace.

Student/ka hodnotí týmovou spolupráci a akceptaci odlišných názorů.

Student/ka analyzuje své komunikační dovednosti.

Student/ka hodnotí vlastní silné a slabé stránky.

Poslední úprava: Tomová Šárka, PhDr., MPH, Ph.D. et Ph.D. (14.04.2026)