|
|
|
||
|
Kurz si klade za cíl poskytnout studentům bakalářských oborů Ergoterapie,Fyzioterapie, Nutriční terapeut, Porodní asistentka a Všeobecná sestra základní orientaci v řeckolatinské lékařské terminologii. Látka je rozložena do dvou semestrů, což umožňuje systémový vhled do dané problematiky jak z hlediska anatomického, tak z hlediska klinicko-patologického.
V první části kurzu, probíhající v zimním semestru, je student postupně seznamován s formálními pravidly fungování anatomických termínů a s gramatickým a lexikálním minimem, které mu umožní těmto strukturám rozumět a provádět s nimi základní gramatické operace. Pozornost je věnována výhradně jevům, majícím praktický význam a využití v anatomii.
Druhá část kurzu rozšiřuje problematiku o základní systém názvosloví patologických jevů a klinických zákroků. Jedná se o mimořádně důležitou součást lékařské terminologie. Student je veden ke schopnosti věcně i formálně chápat běžné klinicko-patologické termíny a interpretovat diagnózy s jednoduchou strukturou odpovídající gramatickému minimu probranému v zimním semestru. Zároveň se pokračuje v gramatickém a lexikálním procvičování anatomických struktur.
Poslední úprava: Hřibal Jan, Mgr. (06.07.2017)
|
|
||
|
Cílem kurzu je seznámit studenty na teoretické (jazykové) bázi s charakterem a funkcí lékařské terminologie. S ohledem na omezené časové dispozice se zaměřuje na její vybrané aspekty. Jedná se především o systém anatomické nomenklatury a systém tvoření klinicko-patologických kompozit. V obou dvou případech je látka pro současného studenta obvykle neznajícího latinu a klasickou řečtinu z jazykového hlediska obtížněji uchopitelná. Kurz si tedy klade za cíl tento deficit účinně kompenzovat. Jeho absolvent by měl být schopen nahlédnout anatomickou nomenklaturu jako logicky fungující a jazykovými zákonitostmi motivovaný systém. Na poli klinicko-patologické terminologie by pak měl být schopen elementární interpretace významu termínu. Poslední úprava: Beran Aleš, Mgr., Ph.D. (26.09.2019)
|
|
||
|
K úspěšnému zakončení kurzu je nutno složit dvě atestace: zápočet (Z), jímž je zakončen zimní semestr, a klasifikovaný zápočet (KZ), jenž ukončuje semestr letní. Atestace může být vždy získána splněním souhrnných zápočtových testů, možnou alternativou je splnění průběžných povinností (docházka, dílčí semestrální testy) dle pravidel stanovených vyučujícím. Podmínkou splnění veškerých testů je dosažení výsledku minimálně 70 %. Obsahem všech testů je veškerá látka v rozsahu materiálů poskytnutých do doby, kdy je test psán.
Bližší informace k organizačním náležitostem jsou k dispozici u vyučujících a na webu ÚDLCJ. Poslední úprava: Hřibal Jan, Mgr. (06.07.2017)
|
|
||
|
S ohledem na absenci učebního textu, který by odpovídal programu kurzu a reálným potřebám studentů bakalářských programů, jsou studentům v průběhu obou semestrů poskytovány interní výukové materiály. Poslední úprava: Beran Aleš, Mgr., Ph.D. (26.09.2019)
|
|
||
|
Při procvičování anatomického i klinicko-patologického základu je v rámci jednotného sylabu věnována zvýšená pozornost určitým tematickým okruhům, a to s ohledem na oborové zaměření studentů: Ergoterapie, Fyzioterapie - opěrný a pohybový systém; Nutriční terapie - trávicí systém Porodní asistentka - urogenitální systém. Z praktických důvodů (např. odpadání výuky kvůli praxím) je plán výuky uveden pro 13 týdnů zimního semestru a 11 týdnů letního semestru.
ZIMNÍ SEMESTR 1. Organizační náležitosti; úvod do latinské lékařské terminologie (základní vymezení terminologie anatomické a terminologie klinicko-patologické ve vztahu k programu kurzu; výslovnost) 2. Lingvistický úvod do anatomické terminologie: slovní druhy, gramatické kategorie, přívlastek. Analogie s češtinou. Gramatická terminologie. 3. Základy práce se substantivy: deklinační přináležitost, kmen, slovníkový tvar. 4. Substantiva I. deklinace 5. Substantiva II. deklinace 6. Adjektiva I. typu: výklad 7. Adjektiva I. typu: procvičování 8. Substantiva III. deklinace: výklad 9. Substantiva III. deklinace: procvičování 10. Stupňování adjektiv (lexikalizované komparativy a superlativy). 11. Adjektiva II. typu: výklad 12. Adjektiva II. typu: procvičování 13. Substantiva IV. deklinace; substantivum V. deklinace; zkratky.
LETNÍ SEMESTR 1. Úvod do problematiky kompozitních termínů: původ a typologie slovních základů, užívání spojovací samohlásky, obecná struktura kompozit, otázky synonymie a jazykové nepřesnosti kompozit. 2. Základní struktura a části lidského těla. 3. Opěrný a pohybový systém, část I. (kompozitní termíny) 4. Opěrný a pohybový systém, část II. - výklad (základní diagnózy - obecný úvod, diagnózy poranění, vyjadřování strany, gramatický dodatek, zkratky, typologie termínů pro zlomeniny) 5. Opěrný a pohybový systém, část II. - procvičování 6. Trávicí systém, část I. (kompozitní termíny) 7. Trávicí systém, část II. (základní diagnózy - obecný úvod, diagnózy vředů, lexikální dodatky) 8. Močopohlavní systém 9. Adaptace kompozit do češtiny. Dodatky k diagnózám (podezření a pravděpodobnost). Dýchací systém 10. Kardiovaskulární systém. Krev a lymfatický systém. 11. Nervový systém, smysly a smyslové orgány.
Poslední úprava: Hřibal Jan, Mgr. (06.07.2017)
|