|
|
|
||
|
Cíl: Cílem předmětu je seznámit studenty přehlednou a stručnou formou s kompletní historií a vývojem zne/užívání většiny známých návykových látek. A to jak z našeho pohledu legálních i nelegálních, tak i těch, které jsou v dnešní době v tzv. šedé zóně a jejich nakládání není upraveno žádnými legislativními předpisy. Současně se studenti seznámí s vývojem terminologie návykových látek, a to od doby jejich vědecké deskripce, od poloviny 19. století až po současnost. Budou se orientovat v této oblasti s ohledem na původ těchto látek – přírodní, polosyntetické a syntetické, s jejich využitím ve vědě, výzkumu, farmacii a s jejich zneužíváním pro jiné účely. Pochopí význam návykových látek pro společnost, jejich kulturní kontext a smysl, budou se orientovat v jejich nenahraditelném významu v jednotlivých historických kulturách až po současnost. Samostatná pozornost je věnována povědomí o významných osobnostech, které se zasloužili o rozvoj a výzkum jednotlivých návykových látek v historii a jejich využití, a to zejména s ohledem na medicínské a léčebně terapeutické využití. Student po absolvování tohoto předmětu tedy zná základní historickou osu užívání a zneužívání návykových látek, je obeznámen s nejdůležitější oborovou terminologií a chápe, jak významné je rozumět kontextu užívání návykových látek a jejich úloze ve společnosti zejména s ohledem na regulativní instrumenty, a to včetně právních nástrojů v oblasti omezování nabídky. Chápe význam návykových látek v dějinách lidstva a orientuje se rovněž v problematice zaměřené na léčbu, religiosní aspekty, jednotlivé formy užívání a legislativní opatření, a to ať na mezinárodní nebo na národní úrovni. Poslední úprava: Šejvl Jaroslav, Mgr., Ph.D. (20.01.2020)
|
|
||
|
Podmínky zakončení předmětu: Předmět je zakončen zápočtem. Pro to, aby mohl být zápočet udělen, musí každý studující splnit následující požadavky, které jsou obligatorní. Účast na výuce v rozsahu minimálně 75 % výuky. Ve výuce je pravidelně prováděna prezence přítoných. Dále je nutné provést zpracování seminární práce podle výběru zadání. Student si vybere téma seminární práce v tabulce, kterou na první výukové hodině přinese přednášející. U vybraného tématu student uvede (připíše) své jméno. Témata zadává pouze přednášející. Individuální téma může být zpracováno teprve po odsouhlasení přednášejícím. Na zadání individuálního tématu není právní nárok. Seminární práce musí být odevzdána v termínu, který je určen přednášejícím při první výukové hodině. Tento požadavek se vztahuje na všechny studenty, a to včetně těch, který mají ISP. Změna termínu odevzdání seminární práce je možná pouze na základě individuální konzultace s přednášejícím a jeho výslovném souhlasu se stanovením konkrétního individuálního data. Seminární práce musí být odevzdána podle těchto kritérií: téma, které bylo vybráno, úvodní strana, obsah práce (samostatná strana), minimálně 10 normostran odborného textu, použitá literatura na samostatné straně. Citace v seminární práci musí být podle APA. Poslední úprava: Šejvl Jaroslav, Mgr., Ph.D. (20.01.2020)
|
|
||
|
Delbrück Anton. „Hygiene des Alkoholismus.“ V Handbuch der Hygiene, autor: Theodor Weyl, 113 - 195. Jena: G. Fischer, 1901. Detels R, Gulliford M, Karim QA & Tan CC (Eds.). (2015). Oxford Textbook of Global Public Health. Oxford: Oxford University Press. Doležal J. X.: Marihuana. Votobia, Olomouc, 1997 Duka Zólyomi, Norbert. „Problém alkoholu a alkoholizmu v Slovenskej literatúre XXV. hnutie Modrého kríža na Slovensku.“ Protialkoholický obzor, 1981: 175 - 184. Edwards, Griffith. Alcohol, the ambiguos molecule. London: Penguin Books, 2000. Forster, V. Duševní poruchy a jich léčení - psychopatologie a psychoterapie. Praha: Nákladem Gustava Voleského, knihkupce na Královských Vinohradech, 1926. Foustka, Břetislav. Slabí v lidské společnosti. Praha: Jan Laichter na Královských Vinohradech, 1904. Furst P.T: Halucinogeny a kultura. Maťa. Praha 1996. Grof S.: Psychologie budoucnosti. Perla. Praha 2004 Hofmann A.: LSD, mé nezvedené dítě. Profess. Praha 1997 Jurkovič, L., Čárský, J., Čobrdu, P. V., Matzenauer, J., Vlasák, G. & Procházka, A. (1935). Abstinentná protialkoholná čítanka. Bratislava: Krajinské Ústredie Československého Abstinentného Sväzu pre Slovensko. Konařík Bedřich Léčení alkoholismu v cizině a u nás. Praha: Československý abstinentní svaz, 1934. Konařík Bedřich. Bude Ellikon též na Moravě? Brno: Zdravotnické rozhledy, 1909. Konařík, B. (n.d.). Proč nebyl vždy Tuchlov plně obsazen. Praha: archiv Národního muzea. Konařík, Bedřich. „Jak odvykáme pití lihovin.“ Zdraví lidu, 1936: 65 – 68 Konařík, Bedřich. „Zevrubná zpráva o dosavadních krocích ke zřízení léčebny.“ Prostějov, 30.. 06. 1910. Konařík, Bedřich. Asyly pro pijáky. Prostějov: Křížový spolek, n.d. Konařík, Bedřich. Boj proti alkoholismu a jeho léčení v zemích protestantských. Prostějov: Křížový spolek, 1910. Konařík, Bedřich. Léčebna pro alkoholiky. Prostějov: Odbor československého svazu abstinentního v Prostějově a střídmostního spolku Jablonský, 1908. Kořaleční mor, aneb kratochwilné poučení, proč a zač že člowěk píti kořalky warowati má. (1840). Praha: Jan Spurný. Kudrle S.: Závislost na alkoholu a jiných látkách. Doorway, Plzeň, 1993 Lachenmeier DW, Rehm J, & Gmel G (2007). Surrogate alcohol: what do we know and where do we go?. Alcoholism: Clinical and Experimental Research, 31(10), pp. 1613-1624. Lachenmeier, DW, & Rehm J (2009). Unrecorded alcohol: a threat to public health? Addiction, 104 (6), pp. 875-877. Masaryk, Tomáš Garrigue. O ethice a alkoholismu. Praha: A. Kličnik, 1912. Miovský M.: LSD a jiné halucinogeny. Albert, Boskovice, 1996 Morovicsová, E. & Falisová, A. (2016). Význam protialkoholických liečební v boji proti alkoholizmu v prvej Československej republike. Česká a Slovenská psychiatrie, 112 (6), p. 287 – 297. Mravčík V, Chomynová P, Grohmannová K, Janíková B, Tion Leštinová Z, Rous Z, Kiššová, L, Kozák J, Nechanská B, Vlach T, Černíková T, Fidesová H, Vopravil J (2017). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2016 [Annual Report on Drug Situation 2016 – Czech Republic]. Praha: Office of the Government of the Czech Republic. Pjseň nowá o vžitku nepokogné kořalky w nowě na swětlo wydaná, Wytisstěná nyněgssjho roku (poč. 19. století). [s.n.]. Poučení o pití kořalky podle Německého sepsáno a ku prospěchu národu českoslovanského w Čechách, w Morawě a Uhrách na swětlo wydáno (1838). Praha: Jan Spurný. Procházka, J. G. (1842). Dissertatio inauguralis medica de morbis potatorum: quam consensu et auctoritate perillustris, celeberrimi ac magnifici ... Pragae: [s.n.]. Rampel, E. (1812). Abhandlung von dem Laster der Trunkenheit. Brün [s.n.]. Room, R., Babor, T. & Rehm, J. (2005). Alcohol and public health. The Lancet, 365(9458), 519-530. https://doi.org/10.1016/S0140-6736(05)17870-2 Rudgley R.: Kulturní alchymie. Edice 21, Praha 1996 Rush, Benjamin. An Inquiry into the Effects of Ardent Spirits on the Human Body and Mind, with an Account of the Means for Preventing and of the Remedies for Curing Them. New York: Cornelius Davis, 1811. Sedlák, P. (1998). Hnutie spolkov striezlivosti na Slovensku v rokoch 1844 – 1874. Prešov: Vydavateľstvo Michala Vaška. Shlain B. a Lee M.A.: Sny vědomí. Volvox Globator. Praha 1996 Schultes R., Hofmann A.: Rostliny Bohů. Volvox Globator, Maťa 1996. Skála J. a spol.: Závislost na alkoholu a jiných látkách. Avicenum, Praha, 1987 Skála, Jaroslav. Alkoholismus. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1957 Sorger, F. (1838). Conspectus, sistens observationes circa delirium cum tremore potatorum anno 1837 et priore semestri 1838 in clinico medico Pragensi sub auspiciis dom. prof. W.F. Rilke factas: dissertatio inauguralis medica: quam consensu et auctoritate perillustris, celeberrimi ... Pragae: [s.n.]. Sournia, Jean - Charles. L´Histoire de l´alcoholisme. Paris: Flammarion, 1986. Spurný, I. (1840). Následkowé pitj kořalky s připogenjm některých ponaučenj pro lid wenkowský. Holomauc: A. Skarnitzl. Stafford Peter: Encyklopedie psychedelických látek. Volvox Globator. Praha 1997. Strauss, A. & Corbin, J. M. (1997). Grounded theory in Practice. London: SAGE Publications, Inc. Šejvl, J. & Miovský, M. (2017). Nejstarší specializované lůžkové zařízení pro léčbu závislosti na alkoholu na historickém území Čech a Moravy: případová studie protialkoholní léčebny ve Velkých Kunčicích (1911 – 1915). Adiktologie, 17 (2), s. 134 – 146. Šejvl, Jaroslav & Barták, Miroslav. (2017). Počátky ústavní léčby závislosti na alkoholu v českých zemích na počátku 20. století v kontextu veřejného zdravotnictví. Adiktologie, 17 (4), s. 272 – 280. Šejvl, Jaroslav, Miovský, Michal (2018). The First Inpatient Alcohol Treatment Facility in the Czech Republic: case study of the Tuchlov institution (1923 – 1938). Adiktologie, 18 (2), 97 – 104. Šimsa, Jan, Barth a další. Přírodní léčba a domácí lékař. Praha: F. Strnadel a spol., 1923. Tephly, ThR. (1991). The toxicity of methanol. Life Sciences, 48(11), pp. 1031-1041. Trotter, Thomas. An Essay, Medical, Philosophical, and Chemical, on Drunkenness, and its Effects on the Human Body. London: T. N. Longman and G. Rees, 1804. Tyler A: Drogy v ulicích. Ivo Železný. Praha 2000. Vondráček, Vladimír, a Ivan Klášterský. Farmakologie duše. Praha: Mladá generace při Ú.J.ČS.L., 1935. WHO (2010). Global Strategy to Reduce the Harmful Use of Alcohol. Geneve: World Health Organization. ISBN 978-92-4-159993-1. Zábranský T. a kol.: Drogy na předpis. Votobia, Olomouc, 1998 Zábranský T.: Racionální protidrogová politika. Votobia, Olomouc 1997 Poslední úprava: Šejvl Jaroslav, Mgr., Ph.D. (18.05.2019)
|
|
||
|
Metody výuky: výuka probíhá za využití multioborových forem. Mezi základní patří ústní přednáška za využití powerpointových prezentací, aktivní účast v rámci skupinové práce při přednášce, využití fotodokumentace a filmových záběrů tematicky zaměřených na jednotlivou problematiku návykových látek. Poslední úprava: Šejvl Jaroslav, Mgr., Ph.D. (20.01.2020)
|
|
||
|
Podmínky zakončení předmětu: Předmět je zakončen zápočtem. Pro to, aby mohl být zápočet udělen, musí každý studující splnit následující požadavky, které jsou obligatorní. Účast na výuce v rozsahu minimálně 75 % výuky. Ve výuce je pravidelně prováděna prezence přítoných. Dále je nutné provést zpracování seminární práce podle výběru zadání. Student si vybere téma seminární práce v tabulce, kterou na první výukové hodině přinese přednášející. U vybraného tématu student uvede (připíše) své jméno. Témata zadává pouze přednášející. Individuální téma může být zpracováno teprve po odsouhlasení přednášejícím. Na zadání individuálního tématu není právní nárok. Seminární práce musí být odevzdána v termínu, který je určen přednášejícím při první výukové hodině. Tento požadavek se vztahuje na všechny studenty, a to včetně těch, který mají ISP. Změna termínu odevzdání seminární práce je možná pouze na základě individuální konzultace s přednášejícím a jeho výslovném souhlasu se stanovením konkrétního individuálního data. Seminární práce musí být odevzdána podle těchto kritérií: téma, které bylo vybráno, úvodní strana, obsah práce (samostatná strana), minimálně 10 normostran odborného textu, použitá literatura na samostatné straně. Citace v seminární práci musí být podle APA. Poslední úprava: Šejvl Jaroslav, Mgr., Ph.D. (20.01.2020)
|
|
||
|
Témata seminárních prací: student uvede (připíše) své jméno k tématu v tabulce, která je studentům předložena na počátku výuky v první den přednášek. Témata zadává pouze přednášející. Individuální téma může být zpracováno teprve po odsouhlasení přednášejícím. Na zadání individuálního tématu není právní nárok. Poslední úprava: Šejvl Jaroslav, Mgr., Ph.D. (18.05.2019)
|