PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Areálové a evropské kontexty literatur východní Evropy III (20. století) - AVS600055
Anglický název: Areal and European Context of East European Literatures III (20th Century)
Zajišťuje: Ústav východoevropských studií (21-UVES)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2014
Semestr: zimní
Body: 4
E-Kredity: 5
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:4/0, Zk [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: zrušen
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Je zajišťováno předmětem: AVS500076
Garant: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D.
Mgr. Pavel Štoll, Ph.D.
Mgr. Geda Montvilaite, Ph.D.
Je záměnnost pro: AVS600070, AVS600071, AVS600069
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D. (20.09.2013)
V části věnované ruské literatuře budou představeny základní problémové okruhy a vyložena specifika rusko-evropských (zejména německých) literárních a kulturních vztahů. Pozornost bude zaměřena na ta období a autory, u nichž dochází k významné inspiraci evropským literárním a kulturním kontextem. Dalšími stěžejními tématy bude např. rozdíl mezi emigrační a migrační literaturou (kromě teoretického vymezení budou představena díla ruských současných autorů, kteří žijí a tvoří převážně v německy mluvících zemích), problematika vztahu ruské kultury ke kultuře západní v období studené války, či projevy postimperiálního (globálního) ruského myšlení v literatuře.

V části věnované ukrajinské literatuře bude pozornost soustředěna na významná období ukrajinského literárního procesu ve 20. století, tzn. 1) období přelomu 19. a 20. století, kdy dochází k prvnímu výraznému střetu "narodnické" ideologie s novými evropskými myšlenkami a koncepty; 2) období nebývalého kulturního a literárního rozkvětu ve 20. letech 20. století, kdy a) ukrajinská literatura v rámci tehdejší sovětské reality řešila svůj vztah k Evropě, k Rusku a ke své vlastní tradici; b) ukrajinští emigrantští básníci hledali své místo v kontextu tehdejšího meziválečného Československa; 3) období poválečné emigrace, z níž se rekrutovala silná spisovatelská generace, jejíž tvorba je výrazným způsobem ovlivněna především moderní světovou literaturou 20. století; 4) období konce 20. století a počátku 21. století, jež je spojeno s hledáním nové identity a s bouřlivými diskuzemi týkajícími se nového směřování ukrajinské literatury.

Ruský blok: vzhledem k tomu, že nelze zvláště evropské kontexty východoevropských literatur studovat jako jednolitý proces (neexistuje ani takto koncipovaná odborná literatura), je nutno prezentovat je jako jednotlivé kapitoly vzájemných vztahů či analogií. Blok věnující se evropským kontextům pak ukazuje jednotlivé fenomény evropské kultury, jak pronikly do kultury a literatury ruské a to, jak jsou či byly v ní nadále transformovány. Jedná se mj. také o reflexi evropského filozofického myšlení v ruské literatuře. Vzhledem k tomu, že vzájemné průniky a vůbec recepce evropské kultury byla v ruském prostředí poválečného období ztížena, nachází se těžiště přednášky v období předválečném a poté v období od 90. let 20. století.

V lotyšské a litevské části bude přednáška zaměřena na moderní literární směry v lotyšské a litevské literatuře a jejich evropské zdroje a kontexty.

Literatura
Poslední úprava: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D. (03.07.2013)

Studijní literatura:

1.     Jaroslav Poliščuk. "Literatura při hledání nové identity" (přeložil Miroslav Tomek). Plav 2011, č. 1, s. 9-12.

2.     Zilynskyj, Bohdan. Ukrajinci v Čechách a na Moravě. (1894) 1917-1945 (1994). Praha 1995.

3.     Morávková, Alena. Děti stepní Hellady. Praha 2001.

4.     Skhandrij, Miroslav. Modernists, Marxists and the Nation. The Ukrainian Literary Discussion. Edmonton: University of Alberta, Canadian Institute of Ukrainian Studies, 1992.

5.     Putování současnou ukrajinskou literární krajinou: prozaická tvorba představitelů tzv. "stanislavského fenoménu". Ed. Tereza Chlaňová, Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2010.

 

6.     Історія української літератури ХХ століття. Уп. Дончик, В.Г. Київ 1994.

7.     20-і роки: літературні дискусії, полеміки. Літературно-критичні статті. Київ: Видавництво художньої літератури «Дніпро», 1991.

8.     Tамара Гундорова. ПроЯвлення Слова. Дискурсія раннього українського модернізму. Київ: Критика, 2009.

9.     Поліщук, Ярослав. Міфологічний горизонт українського модернізму. Івано-Франківськ: Лілея-НВ, 2002.

10. Павличко, Соломія. Дискурс модернізуму в українській літературі. Київ 1997.

11. Забужко, Оксана. Notre dame D΄Ukraine: Українка в конфлікті міфологій. Київ: Видавництво Факт, 2007.

12. Агаєва, Віра. Жіночий простір. Феміністичний дискурс українського модернізму. Київ: Факт, 2008.

13. Наріжний, Симон. Українська еміграція. Київ 1999.

14. Українське слово. Уп. Яременко, В., Федоренко, Ю. Київ 1994.

15. Координати. Уп. Бойчук, Б., Рубчак, Б. Мюнхен 1969.

16. Поети «Нью-йоркської групи». Уп. Aстафєв, О., Дністровий, A. Харків 2003.

17. Андрухович, Юрій. Диявол ховається в сирі: Вибрані спроби 1999-2005 років, Видання друге, виправлене, Київ: Критика, 2007.

18. Харчук, Р. Б. Сучанса українська проза: Постмодерний період. Київ: Видавничий центр Академія, 2008.

19. Поліщук, Ярослав. Із дискурсів і дискусій. Акта 2008. (Vybraná kapitola: "Топографіка міста").

20. Ярослав Поліщук. Література як геокультурний проект. Київ: «Aкадемвидав», 2008. (vybrané kapitoly: "Геокультурна візія Миколи Хвильового", "Література в пошуку нової ідентичності»).

21. Гнатюк, Оля. Прощання з імепрією. Українські дискусії про ідентичність. Авторизований переклад з польської. Київ: Критика, 2005.  

Literatura k ruské části:

GROYS, B.: Gesamtkunstwerk STALIN. Die gespaltene Kultur in der Sowjetunion. München - Wien 1988.

GROYS, B.: Die Erfindung Russland. München 2003.

EIMERMACHER, K. - VOLPERT, A. (Hg.): Stürmische Aufbrüche und enttäuschte Hoffnungen. Russen und Deutsche in der Zwischenkriegszeit. München 2006.

EIMERMACHER, K. - VOLPERT, A.: Tauwetter, Eiszeit und gelenkte Dialoge. Russen und Deutsche nach 1945. München 2006.

DRUGOVÁ, I.: Kultúrne tradície v poézii Josifa Brodského. Bratislava 2009.

ULBRECHTOVÁ, H.: Fenomén Ruska jako příklad vztahu "Východ-Západ" na úrovni literárních žánrů. In: Slovak Review of World Literature Research XVII (2008), 1, s. 29-43.

KRIEGER, V.: Kunst als Neuschöpfung der Wirklichkeit. Die Anti-Ästhetik der russischen Moderne. München 2006.

HAUSBACHER, E.: Poetik der Migration. Transnationale Schreibweisen in der zeitgenössischen russischen Literatur. Tübingen 2009.

ULBRECHTOVÁ, H.: Ruská poezie druhé poloviny 20. století. Úvahy o teorii, historii a filozofii. Praha 2009.

ULBRECHTOVÁ, H.: Ideologická opozice "Východ-Západ" v ruské literatuře a její postupné překonávání. In: Slavia 79 (2010), 3.4, s. 379-395

 

 K lotyšské a litevské literatuře:

Slovník literárních směrů a skupin.Praha 1983 či jiná encyklopedie o litewrárních směrech.

PAROLEK, Radegast: Srovnávací dějiny baltických literatur. Karlova Univerzita, Praha 1978.

Parolek, Radegast: Litevská literatura. Vývoj a tvůrčí osobnosti. Bohemika, Praha 1996.

Parolek, Radegast: Lotyšská literatura. Vývoj a tvůrčí osobnosti. Bohemika, Praha 2000.

PAROLEK, Radegast: Zlatý fond baltických literatur. Bohemika, Praha 2006.

Slabihoudová, Naděžda - Vlčková, Alena - Štoll Pavel: Slovník pobaltských spisovatelů. Nakladatelství Libri, Praha 2008.

TESAŘOVÁ, Jana: Kapitoly z lotyšskej a estónskej literatúry a kultúry. Ústav svetovej literatury SAV, Bratislava 2001.

 

 
Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D. (20.09.2013)

Podmínkou k úspěšnému získání zkoušky je splnění jednotlivých požadavků všech vyučujících. Jednu část si student vybírá jako profilovou a z ní skládá zkoušku. Ke zkoušce může přistoupit až poté, když splní

Podmínkou k úspěšnému získání zkoušky je splnění jednotlivých požadavků všech vyučujících. Jednu část si student vybírá jako profilovou a z ní skládá zkoušku. Kredity se načtou až po slnění všech tří částí předmětu. Z jedné části (vlastní výběr) student skládá zkoušku, z ostatních dvou zápočet.

Část vyučovaná T.Chlaňovou: písemná práce na zvolené téma (5-10 normostran), závěrečný pohovor (nebo zkouška)

Část vyučovaná H. Ulbrechtovou: zápočet i zkouška: ústní pohovor (zápočet: tři témata ze sylabu=seznamu otázek; zkouška: všechna probíraná témata)

Část vyučovaná P. Štollem: ústní zkouška.

.

Sylabus
Poslední úprava: doc. PhDr. Helena Ulbrechtová, Ph.D. (03.07.2013)

Část vyučovaná T.Chlaňovou

1.     Úvodní hodina (vymezení předmětu zájmu výběrového semináře, zdůvodnění výběru zvolených okruhů, doporučená literatura ke studiu, podmínky k vykonání atestace apod.); úvodní shrnutí naplánovaných témat.

2.    Ukrajinský literární proces na přelomu 19. a 20. století v evropském kontextu (vybrané otázky): podoby ukrajinského feminismu (osobnost L. Ukrajinky a O. Kobyljanské; obraz ženy v literatuře); raný ukrajinský modernizmus (zdroje, specifika, osobnosti; otázka záchrany národní identity v kontextu nových literárních směrů; vliv západní filozofie a literatury) - na příkladu tvorby "mladomúzovců", rané povídkové tvorby M. Jackiva a H. Chotkevyče; nové teorie osobnosti a jejich vliv na ukrajinskou literaturu (transformace nietzscheanské myšlenky silné osobnosti; Freudova "demonumentalizace" osobnosti, konstituování světa podvědomí v literatuře; Ibsenův Peer Gynt - "být sám sebou").

3.    Ukrajinská emigrace v meziválečném Československu (pražská básnická škola): míra integrace ukrajinské inteligence v českém prostředí; dominantní literární vlivy; konkrétní  podoby česko-ukrajinských literárních kontaktů (tvorba a korespondence J. S. Machara a J. Malaňuka, ukázky z tvorby - srovnání vybrané poezie zvolených autorů).  

4.     Tzv. "literární diskuze" let 1925-28 (Evropa jako "hrozba" i "vzor"; diskuze, polemiky, významné osobnosti; pamflety M. Chvylového a jeho koncepty: "Evropa nebo osvěta", "Ukrajina či Malorusko", heslo "pryč od Moskvy", pojem "asijská renesance"; romantický vitaismus).  

5.    Ukrajinská poválečná emigrace - literární tvorba tzv. New-yorské skupiny - vznik skupiny, významné osobnosti, publikační platforma a její charakter, stěžejní literární vlivy,  podoby vztahu k ukrajinské tradici; analýza děl vybraných autorů (J. Tarnavskyj - urbanistické a existenciální motivy, španělské motivy, minimalistická poezie, racionalismus poetické reflexe; V. Vovk -  archaicko-mýtický způsob uměleckého myšlení, nahromadění archetypů a metaforických způsobů nahlížení světa, exotické motivy, nábožensko-mystické motivy, náboženský "synkretismus").

6.     Ukrajinská literatura posledních desetiletí v evropském kontextu: (ukrajinská diskuze o postmodernismu, literatura a hledání nové identity; krize literárního kánonu). Fenomén "středoevropanství" v současné ukrajinské literatuře: Západní Ukrajina a její specifika; literární centra (Lvov, Ivano-Frankovsk); "karpatocentrismus"; hledání alternativní (doplňkové) identity k identitě "ukrajinské"; tvorba Jurije Andruchovyče, Tarase Prochaska, Halyny Petrosaňakové a dalších autorů.

 Část vyučovaná doc. Ulbrechtovou:

1.      Seznámení s teorií, načrtnutí možných pohledů na rusko-evropskou literární reflexi. Ruská a evropská kultura v zrcadle paradigmatu "Východ-Západ". Rusko-německé kulturní a literární vztahy - dosavadní zpracování a odborné publikace. Recepce německé kultury v ruské literatuře pohledem genologickým a imagologickým. Boris Groys a jeho teorie o ruské kultuře jako "stroji na překlady".

2.      Moderna a avantgarda jako projekt budování nové budoucnosti. I. Příklad umění jako kolektivního "vytváření života" básníka Vjačeslava Ivanova, základní pojmy jeho teorie, jeho dialog s Nietzschem

  1. Moderna a avantgarda jako projekt budování nové budoucnosti .II. Od "vytváření života" k "budování života". Konstruktivisté mezi produkčním uměním a agitací. Spojnice mezi literaturou a výtvarným uměním.
  2. Byla avantgarda proto- či antistalinistická? Nejdůležitější mezníky v rusko-německé polemice o charakter ruské avantgardy. Spojnice mezi stalinismem a nacismem v žurnalistice a obrazu hrdiny a nepřítele.
  3. Skryté nietzscheánství v literatuře období stalinismu.
  4. Němečtí autoři v exilu v sovětském Rusku, fenomén "prominentních" literárních návštěv ve stalinském Rusku.
  5. Předválečný exil, fenomén hranice v literatuře. Příklad Vladimira Nabokova a jeho pohledu na Berlín.
  6. Ideologická opozice "Východ-Západ" v ruské literatuře a její postupné překonávání: fenomén studené války v ruské literatuře od špionážního románu po dekonstrukci ideologické opozice v poezii A. Vozněsenského, rozpouštění černobílého paradigmatu "Rus kontra Němec jako přítel a nepřítel" - vývoj "německého" tématu v ruské literatuře druhé poloviny 20. století - od Někrasova po Sorokina.
  7. Od emigrace k migraci: současná ruská literatura bez hranic v západní Evropě. Literatura jako součást transkulturního procesu a nové strategie literární tvorby. I: Marina Palej, Marina Rybakova (autofikce a literatura tzv. třetího prostoru).
  8. Od emigrace k migraci: současná ruská literatura bez hranic v západní Evropě. Literatura jako součást transkulturního procesu a nové strategie literární tvorby. II.: Julia Kisina, Vladimir Kaminer (mimkry, groteska, postkolonialismus).
  9. Ruský postimperialismus: Rusko kontra Amerika v období posthistorimu. Nové euroasijství Vladimira Dugina a jeho zdroje v teorii tzv. německé konzervativní revoluce 20. let 20. století. Duginský koncept tzv. premoderny v díle jeho apologetů E. Limonova, J. Mamlejeva a S. Prochanova a jeho travestie v díle V. Sorokina.
  10. Příklad reflexe západní kultury v literární tvorbě: Josif Brodskij a vybrané interkulturní aspekty jeho poezie
  11. Skrytá reflexe filozofického myšlení v díle A. Vozněsenského a G. Sapgira: dialog mezi "oficiální" a "ineditní" literaturou

 Část vyučovaná P. Štollem:

  1. Moderní směry. 
  2. Secese, symbolismus, impresionismus.
  3. Futurismus, akméismus, expresionismus.
  4. Dadaismus, konstruktivismus, imažinismus.
  5. Existencialismus, surrealismus.
  6. Prolínámí moderních směrů.

 

 

 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK