|
|
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Hana Kosáková, Ph.D. (23.09.2023)
Kurs umožňuje základní vhled do vývoje literárněvědného myšlení ve 20. stol., zastoupeni jsou v něm jak klíčoví ruští, tak evropští myslitelé, jejichž činnost byla určující pro utváření vůdčích literárněvědných metod. Ruské myšlení je pojato jako součást evropské literární vědy. Výklad je strukturován tradičně na základě směny jednotlivých škol a směrů, představeni budou hlavní zástupci, objasněny budou klíčové pojmy a koncepty. Součástí každé přednášky je referát (délka 10-15 min.), na jehož základě si přiblížíme příslušnou metodologii. Většina materiálů v českém překladu jsou pro studenty k dispozici k prezenční výpůjčce v knihovně Jana Palacha na jméno Hana Kosáková. Hlavní otázky: • Co podle daného přístupu zakládá vědecké zkoumání literatury? • Jaké pojmy a termíny jsou pro daný přístup relevantní? • Jaká funkce a hodnota umění je v něm předkládána? • Jakým způsobem je koncipována problematika geneze umělecké tvorby? Podmínky atestace: aktivní účast v hodinách, vypracovaný referát Zkouška se skládá ze 2 částí: 1. test týkající se základního přehledu o probraných literárněvědných metod 20. století; 2. ústní část, která spočívá v pohovoru nad prostudovanou literaturou ze seznamu k jednotlivým kapitolám (podmínkou jsou minimálně 3 další texty, které si student/ka vybere nad statě, jež jsou součástí sylabu). Texty lze studovat v jakékoli dostupné jazykové mutaci. K zápočtu je potřeba splnit test. Základní literatura (obecné příručky): Mitoseková, Zofia: Teorie literatury. Historický přehled, Brno, Host 2010, s. 130-432. Eagleton, Terry: Úvod do literární teorie, Praha, Triáda 2005. Zima, Peter V.: Literární estetika. Olomouc, Votobia, 1998. Wellek, René, Warren, Austin: Teorie literatury. Olomouc, Votobia 1996. Lexikon teorie literatury a kultury. Koncepce - osobnosti - základní pojmy, Brno, Host 2006. Sylabus: 1. (4. 10.) Úvod, rozdělení referátů. Předpoklady literárněvědného myšlení ve 20. stol. 2. (11. 10.) Psychoanalýza a literární věda REF.: Freud, Sigmund: Dostojevskij a otcovražda, in: Freud, Sigmund. Spisy z let 1925 – 1931, Praha: Psychoanalytické nakladatelství, 2007, s. 309-326 nebo in: O člověku a kultuře, Odeon, Praha 1990, s. 151-167, (zde doporučuji také doslov: Jiří Stromšík: Proč právě Freud?, s. 397-428). (CS 447 Fre, modrá stud.) Зигмунд Фрейд: Достоевский и отцеубийство/ http://www.psychiatry.ru/stat/151 3. (18. 10.) Fenomenologie a literární věda REF.: Л. С. Выготский: Глава VII: Легкое дыхание; Глава X: Психология искусства / Психология искусства, http://teatr-lib.ru/Library/Vygotsky/Psychology_art/ česky Vygotskij, Lev Semenovič: kap. VII. Lehký dech; kap. X.: Psychologie umění, in týž: Psychologie umění, Odeon, Praha 1981, s. 145-161 a 215-239. (CS 602. 1. Vyg, modrá stud.) 4. (25. 10.) ruský formalismus REF.: Борис Эйхенбаум: „Теория «формального метода»“. Ин: Б.Э.: О литературе, Советский писатель 1987, с. 375–409/ http://philologos.narod.ru/eichenbaum/eichenmain.htm. česky Ejchenbaum, Boris Michajlovič: Jak je udělán Gogolův plášť a jiné studie, Praha : Triáda 2012, s. 82–108. (CS 151.5 Ejc, červená stud.) 5. (1. 11.) strukturalismus. Pražská škola REF.: Jan Mukařovský: O strukturalismu, Studie z estetiky. Odeon, Praha 1971, s. 147-157. (CS 602 Muk, modrá stud.) 6. (8. 11.) Francouzský strukturalismus REF.: Roland Barthes: Smrt autora/ https://monoskop.org/images/d/de/Barthes_Roland_1968_2006_Smrt_autora.pdf Ролан Барт: Смерть автора. https://omiliya.org/article/smert-avtora-rolan-bart.html anglicky Roland Barthes: „The Death of the Author“. http://www.tbook.constantvzw.org/wp-content/death_authorbarthes.pdf 7. (15. 11.) děkanské volno 8. (22. 11.) sémiotika REF.: Юрий Лотман: Символика Петербурга и проблемы семиотики города/ История и типология русской культуры. Искусство-Спб, Санкт- Петербург, 2002, с. 208-220 / http://www.historicus.ru/simvolika_Peterburga_i_problemi_semiotiki_goroda. 9. (29. 11.) marxismus a literární věda REF.: Лев Троцкий: гл. ФОРМАЛЬНАЯ ШКОЛА ПОЭЗИИ И МАРКСИЗМ /Литература и революция http://az.lib.ru/t/trockij_l_d/text_1923_literatura_i_revolutzia.shtml česky Lev Trockij: Formální škola v básnictví a marxismus. In: Formalismus v polemice s marxismem. Antologie textů. Studie, Praha, ÚČL AVČR 2017, s. 12–35. (CS 602 Kos, modrá stud.) 10. (6. 12.) dialogismus. Bachtionova škola. Doporučena alespoň jedna monografie M. M. Bachtina v úplnosti! REF.: Михаил Михайлович Бахтин: гл. 3. Слово героя и слово рассказа в романах Достоевского / Проблемы поэтики Достоевского. / http://az.lib.ru/b/bahtin_m_m/text_1963_problemy_poetiki_dostoevskogo.shtml česky Michail Michajlovič Bachtin: kap. Slovo hrdiny a slovo vyprávění v Dostojevského románech in:. týž: Dostojevskij umělec. K poetice prózy, Praha : Československý spisovatel, 1971, s. 318–337. (CS 151.5 Bac, červená stud.) 11. (13. 12.) hermeneutika REF.: Hans-Georg Gadamer: Aktualita krásného. Umění jako hra, symbol a slavnost, Praha, Triáda 2003. (CS 602 Gad, modrá stud.) 12. (20. 12.) ze současného literárněvědného myšlení I. (sociálně-kulturologické teorie) Алексей Юрчак: Это было навсегда, пока не кончилось. Последнее советское поколение, НЛО 2014, 2016 https://pseudology.org/information/Yurchak_Eto_bylo_navsegda_poka_ne_konchilos2.pdf anglicky Everything Was Forever, Until It Was No More: The Last Soviet Generation, 2005; česky Alexej Jurčak: Bylo to na věčné časy, dokud to neskončilo. Poslední sovětská generace Karolinum, Praha 2018 (CS 918.12 Jur, zelená stud.) REF.: kap. 5. Imaginární Západ: jiné prostory pozdního socialismu, s. 189-242 13. (3. 1.) ze současného literárněvědné myšlení II. (francouzská genetická kritika). závěr. úkoly a smysl literární vědy v současném světě. Pierre-Marc de Biasi: Textová genetika, ÚČL AV ČR, Praha 2018, přel. Martin Pokorný REF.: kap. VI. Ukázka mikrogenetické analýzy: první věta Legendy o svatém Juliánu Pohostinném, s. 135–154. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Hana Kosáková, Ph.D. (23.09.2023)
1. Základní literatura (obecné příručky):
Mitoseková, Zofia: Teorie literatury : historický přehled, Brno, Host 2010, s. 130-432. Eagleton, Terry: Úvod do literární teorie, Praha : Triáda, 2005. Zima, Peter V.: Literární estetika. Olomouc, Votobia, 1998. Wellek, René, Warren, Austin: Teorie literatury. Olomouc, Votobia 1996. Lexikon teorie literatury a kultury : koncepce - osobnosti - základní pojmy, Brno : Host, 2006.
2. Rozšiřující literatura k jednotlivým kapitolám:
literární věda a psychoanalýza: Freud, Sigmund: Dostojevskij a otcovražda, in: Freud, Sigmund. Spisy z let 1925 – 1931, Praha: Psychoanalytické nakladatelství, 2007, s. 309-326 nebo in: O člověku a kultuře, Odeon, Praha 1990, s. 151-167, (zde také doporučuji doslov: Jiří Stromšík: Proč právě Freud?, s. 397-428). Bachtin, Michail Michajlovič / Vološinov, Valentin Nikolajevič: 1998b [1927] „Frejdizm. Kritičeskij očerk.“ In: Michail Bachtin, Tětralogija. (Moskva, Labirint), s. 5–108. Alfred Ljudvigovič Bem: Dostojevskij. Psichoanalitičeskije etjudy, Praga, Petropolis 1938.
literární věda a fenomenologie: Ingarden, Roman: O poznávání literárního díla, Praha, Československý spisovatel 1967. Mathauser, Zdeněk: Báseň na dosah Eidosu : ke stopám fenomenologie v ruské literatuře a literární vědě, Praha, Univerzita Karlova 2005. Vygotskij, Lev Semenovič: Psychologie umění. Odeon, Praha 1981. Fink, Eugen: Hra jako symbol světa, Praha, Český spisovatel 1993.
ruský formalismus a jeho pokračovatelé: Jakobson, Roman: Poetická funkce, HaH, Praha 1995 (část knihy) nebo vybrané práce: 1987 [1921] Novejšaja russkaja poezija. In týž: Raboty po poetike. (Moskva, Progress), s. 272–316. Šklovskij, Viktor: O těorii prozy. (Moskva, Izdatělstvo Feděracija 1929) / Teorie prózy, Akropolis, Praha 2003 nebo vybrané práce: Matěrial i stil v romaně Lva Tolstogo Vojna i mir. (Moskva, Izdatělstvo Feděracija 1928). Gamburgskij sčjot. Staťji, vospominanija, essje (1914–1933). (Moskva, Sovetskij pisatěl 1990). Ejchenbaum, Boris Michajlovič: Jak je udělán Gogolův plášť a jiné studie, Praha : Triáda, 2012 / O poezii. (Leningrad, Sovetskij pisatěl 1969). nebo vybrané práce: „Illjuzija skaza.“ In týž: Skvoz litěraturu. Sbornik statěj. (Leningrad, Academia 1924), s. 152–156. „Kak sdělana Šiněl Gogolja.“ In týž: Skvoz litěraturu. Sbornik statěj. (Leningrad, Academia 1924), s. 171–195. „Lermontov kak istoriko-litěraturnaja problema.“ In: Atenej. Istoriko-litěraturnyj vremennik, kn. 1–2. Leningrad – Moskva, Izdatělstvo Atenei 1924, s. 79–111. „Lev Tolstoj.“ In týž: Litěratura. (Leningrad, Priboj 1927), s. 19–76. Lev Tolstoj. Kniga pervaja. 50-yje gody. (Leningrad, Priboj 1928). Lev Tolstoj. Semiděsjatyje gody. (Leningrad, Sovetskij pisatěl 1960). „Leskov i sovremennaja proza.“ In týž: O litěrature. Raboty raznych let. (Moskva, Sovetskij pisatěl 1987), s. 409–424. „Těorija ‚formalnogo metoda‘.“ In týž: O litěrature. Raboty raznych let. (Moskva, Sovetskij pisatěl 1987), s. 375–408. „O chudožestvennom slove.“ In týž: O litěrature. Raboty raznych let. (Moskva, Sovetskij pisatěl 1987), s. 331–342. „Molodoj Tolstoj.“ In týž: O litěrature. Raboty raznych let. (Moskva, Sovetskij pisatěl 1987), s. 33–138. „Lermontov. Opyt istoriko-litěraturnoj ocenki.“ In týž: O litěrature. Raboty raznych let. (Moskva, Sovetskij pisatěl 1987), s. 140–286. Tyňanov, Jurij: Literární fakt, Odeon, Praha 1988 nebo vybrané práce: 1988b [1921] „Dostojevskij a Gogol. K teorii parodie.“ In týž: Literární fakt. (Praha, Odeon), s. 145–176. 1988c [1924] „Literární fakt.“ In týž: Literární fakt. (Praha, Odeon), s. 125–142. 1988e [1929] „Puškin.“ In týž: Literární fakt. (Praha, Odeon), s. 202–249. Томашевский, Б. В.: Теория литературы. По϶тика. Аспект пресс, Москва 1996, s. 22–33. Též na: http://rudocs.exdat.com/docs/index-11387.html?page=27
strukturalismus a poststrukturalismus: Saussure, Ferdinand de: Kurs obecné lingvistiky, Praha : Academia, 2007. Mukařovský, Jan: Studie z estetiky, Praha : Odeon, 1971; např. stať „O strukturalismu“. in: Studie z estetiky. Odeon, Praha 1971, s. 147-157. Mukařovský, Jan: Studie I., Brno : Host, 2007. Vodička, Felix: Struktura vývoje. Studie literárněhistorické, Praha : Dauphin, 1998. Drozda, Miroslav: Narativní masky ruské prózy. Od Puškina k Bělému. (Kapitoly z historické poetiky), Praha, Univerzita Karlova 1990. Wellek, René: The Literary Theory and Aestetics of the Prague School. Ann Arbor, Yale University 1969. Propp, Vladimir Jakovlevič: Morfologie pohádky a jiné studie, Jinočany : H & H, 1999. Todorov, Tzvetan: Poetika prózy, Praha : Triáda, 2000. Lévi-Strauss, Claude: Smutné tropy, Praha : Rybka, 2011. Barthes, Roland: Nulový stupeň rukopisu, Praha : Československý spisovatel, 1967 nebo in: Kritika a pravda, Praha, Dauphin 1997. Barthes, Roland: S/Z, Praha, Garamond 2007 Barthes, Roland: Mytologie, Praha : Dokořán, 2018. Znak, struktura, vyprávění : výbor z prací francouzského strukturalismu, Brno : Host, 2002. Michel Foucault: „What Is anAuthor?“ http://www.movementresearch.org/classesworkshops/melt/Foucault_WhatIsAnAuthor.pdf
teorie možných světů: Doležel, Lubomír: Heterocosmica : fikce a možné světy, Praha, Karolinum, 2003. Ronen, Ruth: Možné světy v teorii literatury, Brno : Host, 2006. Červenka, Miroslav: Fikční světy lyriky, Praha, Litomyšl - Paseka, 2003.
sémiotika: Lotman, Jurij Michajlovič: Struktura chudožestvennogo teksta. (Iskusstvo, Moskva 1970) či na: http://adview.ru/wp-content/uploads/2015/09/Yu_M_Lotman_Struktura_Teksta.pdf Lotman, Jurij Michajlovič: Semiosfera, Sankt-Peterburg : Iskusstvo-SPB, 2001. Лотман: История и типология русской культуры. Искусство-Спб, Санкт- Петербург, 2002, напр. „Символика Петербурга и проблемы семиотики города“, с. 208-220; též na: http://www.historicus.ru/simvolika_Peterburga_i_problemi_semiotiki_goroda. Exotika : výbor z prací tartuské školy, Brno : Host, 2003. Barthes, Roland: Základy sémiologie, in: Kritika a pravda, Praha, Dauphin 1997. Eco, Umberto: Teorie sémiotiky, Praha : Argo, 2009. Eco, Umberto: Jakobson a vývoj sémiotiky. in: týž: Mysl a smysl, Praha 2000, s. 9-34.
dialogismus: Bachtin, Michail Michajlovič: Dostojevskij umělec : k poetice prózy, Praha : Československý spisovatel, 1971 / „Problemy tvorčestva Dostojevskogo.“ In týž: Sobranije sočiněnij, t. 2. (Moskva, Russkije slovari 2000 ), s. 7–175 nebo vybrané práce: „Čas a chronotop v románu.“ In týž: Román jako dialog. (Praha, Odeon 1980), s. 222–377. „Promluva v románu.“ In týž: Román jako dialog. (Praha, Odeon 1980), s. 40–186. Katerina Clark, Michael Holquist: Mikhail Bakhtin, Cambridge, Belknap Press of Harvard University Press, 1984.
literární věda a marxismus: Lukács, György: Velcí ruští realisté, Praha, Svoboda 1948. Lukács, György: Metafyzika tragédie, Československý spisovatel, Praha 1967. Bachtin, Michail Michajlovič / Vološinov, Valentin Nikolajevič: „Marksizm i filosofija jazyka.“ In: Michail Bachtin, Tětralogija. (Moskva, Labirint 1998), s. 298–456. Formalismus v polemice s marxismem. Antologie textů. Studie. (Praha, ÚČL AVČR 2017). Walter Benjamin: Dílo a jeho zdroj, Odeon, Prah 1979 Texty v oběhu : antologie z kulturně materialistického myšlení o literatuře, Praha : Academia, 2014.
recepční estetika: Čtenář jako výzva : výbor z prací kostnické školy recepční estetiky, Brno, Host 2001. Eco, Umberto: Lector in fabula : role čtenáře, aneb, Interpretační kooperace v narativních textech, Praha, Academia 2010.
hermeneutika: Ricoeur, Paul: Čas a vyprávění I.-III., Praha, OIKOYMENH, 2000-2007. Gadamer, Hans-Georg: Pravda a metoda, Praha, Triáda 2020; přel. David Mik. |
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Hana Kosáková, Ph.D. (23.09.2023)
Podmínky atestace: aktivní účast v hodinách, vypracovaný referát Zkouška se skládá ze 2 částí: 1. test týkající se základního přehledu o probraných literárněvědných metod 20. století; 2. ústní část, která spočívá v pohovoru nad prostudovanou literaturou ze seznamu k jednotlivým kapitolám (podmínkou jsou minimálně 3 další texty, které si student/ka vybere nad statě, jež jsou součástí sylabu). Texty lze studovat v jakékoli dostupné jazykové mutaci. K zápočtu je potřeba splnit test. |