PředmětyPředměty(verze: 978)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   
Východní Evropa a české země (dějiny politických, sociálních a kulturních vztahů) II (20. století) - AVS500143
Anglický název: Eastern Europe and Czech Lands (the History of Political, Social and Cultural Relations) II (20th Century)
Zajišťuje: Ústav východoevropských studií (21-UVES)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2024
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neomezen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: Mgr. Tereza Chlaňová, Ph.D.
PhDr. Stanislav Tumis, M.A., Ph.D.
Mgr. Pavel Štoll, Ph.D.
Vyučující: Mgr. Tereza Chlaňová, Ph.D.
Mgr. Pavel Štoll, Ph.D.
PhDr. Stanislav Tumis, M.A., Ph.D.
Anotace
Část vyučovaná S. Tumisem: Cílem této části je analýza československo-ruských vztahů, odrážejících se ve 20. století zejména v osudech ruské emigrace na československém/českém území. V první přednášce se budeme věnovat i české/československé emigraci v Rusku/Sovětském svazu. Jednotlivé přednášky nabídnou na toto téma pohled z hlediska socio-politického/kulturního a částečně i ekonomického.

Část vyučovaná T. Chlaňovou: <br>
Přednáška si klade za cíl v základních obrysech seznámit studenty s nejvýznamnějšími kapitolami vzájemných česko-ukrajinských styků ve 20. století. Jedná se v první řadě o kontakty podmíněné nestabilní politickou situací v období první světové války a v období meziválečném, jež nabývaly v průběhu zmíněného období různých podob a různé intenzity. Podstatný je rovněž nejaktuálnější vývoj vzájemných vztahů po rozpadu Sovětského svazu. Veškeré informace naleznete po přihlášení v moodlu: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=7231. <br>
<br>

Část vyučovaný P. Štollem:<br>
Základní přehled lotyšsko-českých a litevsko-českých, především kulturních vztahů ve 20. století.
Poslední úprava: Chlaňová Tereza, Mgr., Ph.D. (12.02.2025)
Literatura

Doporučená literatura (část vyučovaná T. Chlaňovou):
·           Muzeum osvobozeneckého boje Ukrajiny: k 80. výročí založení. Praha: NK ČR, Slovanská knihovna, Praha 2006.

·           Ukrajinská literatura v českém kontextu v letech 1965-1994. Ed B. Zilynskyj. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000. 

·           Ukrajinská svobodná univerzita (1921-1996) : vědecký sborník z konference, věnované 75. výročí založení univerzity. Praha, 29.-30. listopadu 1996, Praha: NK ČR, Slovanská knihovna, 1998.

·           Ukrajinské výtvarné umění v meziválečném Československu: k 81. výročí založení Ukrajinského studia výtvarných umění v Praze. Praha: NK ČR, Slovanská knihovna, 2005.

·           Mušinka, M.: Muzeum osvobozeneckého boje Ukrajiny v Praze a osudy jeho fondů, česko-ukrajinské zrcadlové vydání, z ukrajinštiny přel. Lenka Tyrpáková, Praha: UIČR, 2005.

·           Nečas, Jaromír. Upřímné slovo o stycích česko-ukrajinských. Kyjiv - Praha 1919.

·           Pop, L.: T. G. Masaryk a otázka Podkarpatské Rusi v závěru první světové války a v době Pařížské mírové konference. In První světová válka, moderní demokracie a T. G. Masaryk.  Praha 1995.

·           Zahradníček, Tomáš: Jak vyhrát cizí válku. Češi, Poláci a Ukrajinci 1914-1918. Praha: ISV nakladatelství, 2000.

·           Zilynskyj, B.: Ukrajinci v Čechách a na Moravě. (1894) 1917-1945 (1994). Praha 1995.

·           Zilynskyj, B.: Ukrajinci v Čechách a na Moravě: stručný nástin dějin. Vydalo Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, 2002.

·           Zilynskyj, B.: Ukrajinci českých zemí po roce 1989 (Náčrt hlavních vývojových aspektů). Ústav pro soudobé dějiny, 2002. Dostupné z: http://www.cizinci.cz/files/clanky/124/Ukrajinci_ceskych_zemi_po_roce_1989.pdf.

·           Віднянський С. В.: Т. Масарик про Україну і українців. In Міжнародні зв’язки України: наукові пошуки і знахідки. Вип.4. Київ 1993, с. 132-147.

·           Наріжний, Симон: Українська еміграція. Київ 1999.

·           Пеленська, Оксана. Український портрет на тлі Праги: українське мистецьке середовище в міжвоєнній Чехословаччині. Praha: Národní knihovna – Slovanská knihovna, 2005.

 

Texty k semináři a další studijní materiály je možné nalézt v elektronické knihovně moodle 

Část vyučovaná S. Tumisem:

Babka, Lukáš. New Documents on the History of the Russian Historical Archive Abroad in Prague. Slavic and East European Informatin Resources 13, 2012, č. 2-3, s. 152-159.

Babka Lukáš. The Slavonic Library in Prague: Its History and Russian Émigré Collections. Slavic and East European Informatin Resources 17, 2016, č. 3, s. 174-187.

Běloševská, L. et al. Duchovní proudy ruské a ukrajinské emigrace v Československé republice 1919-1939. Méně známé aspekty. Praha 1999.

Bibliografie ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918-1945. 3 díly. Praha 1996.

Borák, Mečislav. Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922-1953. Opava 2013.

Sládek, Zdeněk - Běloševská Ljubov a spol. Dokumenty k dějinám ruské a ukrajinské emigrace v Československé republice (1918-1939). Praha 1998.

Dom v izgnanii: očerki russkoj emigracii v Čechoslovakii 1918-1945. Praha 2008.

Harbul'ová, L'ubica. Ruská emigrácia a Slovensko. Prešov 2001.

Hašková, D. Ruští sportovci v meziválečném Československu. Slavia. 2022, 91(3), s. 362 – 365.

Hašková, D., Kopřivová, A., Běloševská, L., Jančárková, J., Gagen, S. Osobnosti emigrace z území Ruské říše v meziválečném Československu. Biografický slovník. Praha 2023.

Chamberlain, Lesley. Parník filozofů: Lenin a vyhnání inteligence. Praha 2008.

Janák, Dušan - Jirásek, Zdeněk. Z historie československých vystěhovaleckých družstev v Sovětském svazu. Opava 2014.

Kaleta, Petr. Tajemné etnikum z Krymu. Osudy příslušníků karaimské emigrace do meziválečného Československa. Praha 2015.

Kopřivová, A. Střediska ruského emigrantského života v Praze. 1921-1952. Praha 2001.

Kronika kulturního, vědeckého a společenského života ruské emigrace v Československé republice. 2 díly. (1930-1939). Praha 2001.

Marek, Jaromír. Interhelpo. Tragický příběh československých osadníků v Sovětském svazu. Brno 2020

Menšiny a migranti v České republice. Praha 2001.

Petráš, René. Menšiny v meziválečném Československu. Právní postavení národnostních menšin v první Československé republice a jejich mezinárodněprávní ochrana. Praha 2009.

Příběhy exilu. Osudy exulantů z území bývalého Ruského impéria v meziválečném Československu I. a II. Praha 2017, 2018.

Savický, Ivan. Osudová setkání. Češi v Rusku a Rusové v Čechách. 1914-1938. Praha 1999.

Vacek, Jiří - Babka, Lukáš. Hlasy vyhnaných: periodický tisk emigrace ze sovětského Ruska (1918-1945). Praha 2009.

Vaculík, Jaroslav. České menšiny v Evropě a ve světě. Praha 2009.

Veber, V. et al. Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR v letech 1918-1945. 4 díly. Praha 1993-1996.

Voráček, E. a kol. V zájmu velmoci. Československo a Sovětský svaz. Praha 2019.

 

Doporučená literatura k části P. Štolla:

1. Štoll, P.: Lotyšská kultura a Jednota bratrská. České kontexty lotyšských kulturních tradic v 17.-20. století. Praha 2013.

2. Štoll, P.: Pět staletí lotyšsko-českých literárníách vztahů. Riga 200.

3. Švec, L. – Macura, V. - Štoll, P.: Dějiny pobaltských zemí. Praha 1996. 

4. Švec, L. Československo a pobaltské státy 1918-1939. Praha 2001.

5. Švec, L. Perestrojka, pobaltské republiky a Československo 1988-1991. Praha 2013.

 

 

Poslední úprava: Tumis Stanislav, PhDr., M.A., Ph.D. (17.02.2025)
Požadavky ke zkoušce

Student navštěvuje všechny tři části kurzu, k atestaci si zvolí primárně jednu oblast (buď ruskou, baltskou nebo ukajinskou), přičemž jako doplňkové mohou být požadovány i znalosti ze zbývajících dvou částí. Atestace může (ale nemusí) být komisionální.

Část vyučovaná T. Chlaňovou

závěrečný pohovor

Část vyučovaná S. Tumisem:

závěrečný pohovor

Část vyučovaná P. Štollem:

Závěrečný pohovor,

Poslední úprava: Tumis Stanislav, PhDr., M.A., Ph.D. (14.02.2025)
Sylabus

Část vyučovaná T. Chlaňovou (vyučovaná témata)

1.    Úvodní hodina (vymezení předmětu zájmu, seznam četby, doporučená literatura, literární texty k jednotlivým seminářům, požadavky k atestaci); Ukrajinská území a Československo mezi válkami (historie vzájemných kontaktů a vztahů): osudy ukrajinských válečných zajatců v Čechách; snahy Ukrajinské národní republiky o získání podpory politických představitelů Československa (činnost ukrajinské diplomatické mise v ČSR, aktivity Ukrajinské republikánské kapely na našem území); cesty ukrajinské politické i civilní emigrace do Československa (důvody příchodu, prvotní destinace); ukrajinská politická emigrace ve 20. letech (politická emigrace z Naddněperské Ukrajiny, Haliče a Bukoviny; ukrajinské tábory internovaných v Československu).

2.    Ukrajinci v meziválečném Československu, Praha - centrum a kulturní oáza ukrajinské emigrace: síťukrajinských vzdělávacích zařízení (Ukrajinská svobodná univerzita, Ukrajinský vysoký pedagogický institut M. Drahomanova, ukrajinské gymnázium, Ukrajinská hospodářská akademie v Poděbradech, Ukrajinské studio výtvarných umění), Muzeum osvobozeneckého boje Ukrajiny, nakladatelství, kulturní a osvětové spolky.   Analýza charakteru vzájemných česko-ukrajinských vztahů v tomto období, míra obeznámenosti českého prostředí s Ukrajinou; ohlas ukrajinského hladomoru let 1921-23 v tehdejším Československu (ohlas ve zpravodajství a publicistice; československá pomocná akce, pomocné akce Českého červeného kříže, Junáka, Českobratrské církve evangelické; ohlasy literární (Karel Toman, Josef Hora, Marie Majerová, S. K. Neumann, Josef Pelíšek, Antonín Sova, Jiří Wolker, L. N. Zvěřina).

 3.    Podkarpatská Rus v rámci Československa (otázka etnické, konfesní a územní identifikace  obyvatelstva Podkarpatské Rusi; předpoklady připojení Podkarpatské Rusi k Československu (iniciativa "amerických" Rusínů, politický projekt H. Žatkovyče, jednání H. Žatkovyče s W. Wilsonem,  T. G. Masaryka a "rusínská" otázka, iniciativa T.G. Masaryka, 1919 - připojení Podkarpatské Rusi k Československu); sociálně-ekonomický stav země v době připojení k Československu; Podkarpatská Rus jako inspirační zdroj pro české umělce: odraz v literatuře (I. Olbracht, K. Čapek, V. Vančura, současní tvůrci), ve filmu (V. Vančura, M. Frič, A. Moskalyk a další), ve výtvarném umění (malba, fotografie); Podkarpatská Rus jako turistický cíl.

 4.   Česko-ukrajinské vztahy po roce 1989; mediální obraz Ukrajiny v České republice  (stereotypy vnímání Ukrajinců, „populární“ témata týkající se Ukrajiny v českých médiích); ukrajinské organizace a sdružení v České republice (charakteristika činnosti), ukrajinská média v České republice (vybrané časopisy); současné česko-ukrajinské vztahy (výběr z českého tisku).

 

Část vyučovaná dr. Stanislavem Tumisem

1. Češi v carském a sovětském Rusku

2. Česko-slovenská politika/společnost a Rusko: Kramář, Masaryk, legie, Ruská pomocná akce

3. Politická a spolková činnost ruské emigrace v ČSR

4. Osobnosti a instituce ruské vědy, vzdělávání a kultury v meziválečném Československu

5. Ruská emigrace po druhé světové válce a po rozpadu Československa

 

Část vyučovaná P. Štollem:

1. České refelexe Lotyšska v meziválečném Československu.

2. Osobnosti nezávislého Lotyšska se vztahem k Československu.

3. České překlady z lotyštiny a česká baltistika od roku 1945.

4. Jan Palach v lotyšxké literatuře a české aktivity na podporu Pobaltí v letech 1990-1991.

5. Vybrané kapitoly z česko-litevských vztahů 20. stol.  

 

Poslední úprava: Tumis Stanislav, PhDr., M.A., Ph.D. (06.02.2025)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK