PředmětyPředměty(verze: 845)
Předmět, akademický rok 2018/2019
   Přihlásit přes CAS
Východní Evropa a české země (dějiny politických, sociálních a kulturních vztahů) II (20. století) - AVS500078
Anglický název: Eastern Europe and Czech Lands (the History of Political, Social and Cultural Relations) II (20th Century)
Zajišťuje: Ústav východoevropských studií (21-UVES)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2015
Semestr: letní
Body: 4
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: neomezen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: Mgr. Tereza Chlaňová, Ph.D.
doc. PhDr. Hanuš Nykl, Ph.D.
Mgr. Pavel Štoll, Ph.D.
Vyučující: Mgr. Tereza Chlaňová, Ph.D.
doc. PhDr. Ilja Lemeškin, Ph.D.
doc. PhDr. Hanuš Nykl, Ph.D.
Mgr. Pavel Štoll, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Tereza Chlaňová, Ph.D. (03.04.2019)

část vyučovaná H. Nyklem:
Část přednáškového cyklu mapuje rusko-české kulturní vztahy ve 20. století. V jejich rámci se zaměřuje na roli Čechů v ruské říši před rokem 1917, otázku legií a koncepce slovanské politiky K. Kramáře, T. G. Masaryka a E. Beneše. Dále jsou studenti uvedeni do problematiky dějin ruské emigrace v meziválečném Československu. Jsou obeznámeni se vznikem a rozvojem tzv. Ruské akce, strukturou ruské emigrace a jejími nejvýznamnějšími představiteli. V závěru je popsána problematika současné ruské emigrace v ČR.
část vyučovaná P. Štollem:
Věnuje se oboustranné politické, ekonomické, ale zejména společenské spolupráci mezi Československem a pobaltskými zeměmi ve 20. století.

Část vyučovaná T. Chlaňovou:
Přednáška si klade za cíl v základních obrysech seznámit studenty s nejvýznamnějšími kapitolami vzájemných česko-ukrajinských styků ve 20. století. Jedná se v první řadě o kontakty podmíněné nestabilní politickou situací v období první světové války a v období meziválečném, jež nabývaly v průběhu zmíněného období různých podob a různé intenzity. Podstatný je rovněž nejaktuálnější vývoj vzájemných vztahů po rozpadu Sovětského svazu.


Část vyučovaná P. Štollem:
Přednáška bude věnována zejména oboustranným česko-lotyšským literárním vztahům. Pozornost bude věnována i vybraným vztahům česko-litevským.
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Tereza Chlaňová, Ph.D. (20.02.2019)

Doporučená literatura (část vyučovaná T. Chlaňovou):
•    Sto padesát let česko-ukrajinských vztahů. Ed. Orest Zilynskyj. Praha: Svět sovětů, 1968.
•    Ukrajinská literatura v českém kontextu v letech 1965-1994. Ed B. Zilynskyj. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000.  
•    Zilynskyj, B.: Ukrajinci v Čechách a na Moravě : stručný nástin dějin. Vydalo Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, 2002.
•    Zilynskyj, B.: Ukrajinci českých zemí po roce 1989 (Náčrt hlavních vývojových aspektů). Ústav pro soudobé dějiny, 2002. Dostupné z: http://www.cizinci.cz/files/clanky/124/Ukrajinci_ceskych_zemi_po_roce_1989.pdf.
•    Віднянський С. В.: Т. Масарик про Україну і українців. In Міжнародні зв’язки України: наукові пошуки і знахідки. Вип.4. Київ 1993, с. 132-147.
•    Мольнар, Mихайло: Зустрічі культур. З чехословацько-українських взаємовідносин. Bratislava: SPN, 1980.
•    Наріжний, Симон: Українська еміграція. Київ 1999.
•    Пеленська, Оксана. Український портрет на тлі Праги: українське мистецьке середовище в міжвоєнній Чехословаччині. Praha: Národní knihovna - Slovanská knihovna, 2005.
•    Dokumenty o Podkarpatské Rusi. Usp. Jaromír Hořec. Praha: Česká expedice, 1997.
•    Štěpánek, Petr: Podkarpatská Rus v letech 1919-1939 / Закарпаття у 1919  та 1939 роках. Kontig 2008.
•    Mušinka, M.: Muzeum osvobozeneckého boje Ukrajiny v Praze a osudy jeho fondů, česko-ukrajinské zrcadlové vydání, z ukrajinštiny přel. Lenka Tyrpáková, Praha: UIČR, 2005.

Texty k semináři a další studijní materiály je možné nalézt v elektronické knihovně moodle 

Doporučená literatura (část vyučovaná H. Nyklem):

1. Ruská meziválečná emigrace  

Úvody do problematiky, kompendia

  • Savický, I. Osudová setkání. Češi v Rusku a Rusové v Čechách. 1914-1938. Praha 1999.
  • Veber, V. et al. Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR v letech 1918-1945. 4 díly. Praha 1993-1996.
  • Kopřivová, A. Střediska ruského emigrantského života v Praze. 1921-1952. Praha 2001.
  • Dom v izgnanii: očerki russkoj emigracii v Čechoslovakii 1918-1945. Praha 2008.
  • Běloševská, L. et al. Duchovní proudy ruské a ukrajinské emigrace v Československé republice 1919-1939. Méně známé aspekty. Praha 1999.

  Základní příručky

  • Bibliografie ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918-1945. 3 díly. Praha 1996.
  • Kronika kulturního, vědeckého a společenského života ruské emigrace v Československé republice. 2 díly. (1930-1939). Praha 2001. 

 Prameny (výbor)

  • Postnikov, S. P. (ed.) Russkije v Prage: 1918-1928 gg. Praha 1928 (reprint 1995)
  • L. Běloševská et al. Vzpomínky. Deníky. Vyprávění. (Ruská emigrace v Československu) //
    Воспоминания. Дневники. Беседы. Русская эмиграция в Чехословакии. Svazek 1.
    Praha 2011.
  • Z. Sládek - L. Běloševská et al. Dokumenty k dějinám ruské a ukrajinské emigrace v Československé republice (1919-1939). Praha 1998.
  • "Скит". Прага 1922-1940. Антология. Биографии. Документы. Вст. статья, общ. ред. Л. Н. Белошевской. Moсква - Praha 2006.

2. Současná ruská emigrace

  • Menšiny a migranti v České republice. Praha 2001.
  • Drbohlav, D. a kol. Migrace a (i)migranti v Česku. Kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme? Praha 2010.
  • Cizinci v České republice 2015. Český statistický úřad 2015.
  • N. Volkova. Spolkové aktivity ruské menšiny v ruské komunity v České republice. In: Etnické komunity v české společnosti. Praha 2006, s. 123-140.

Další literatura bude doporučena po konzultaci s vyučujícím.

 

Doporučená literatura P. Štolla:

Část vyučovaná P. Štollem:

Štoll, P. Pět  staletí lotyšsko-českých literárních vztahů. Riga 2006

Štoll, P. Lotyšská kultura a Jednota bratrská. České kontexty lotyšských kulturních tradic v 17.-20. století. Praha 2013,

Štoll, P. (ed.) Zkušenosti a vztahy. Lotyšská e česká společnost ve 20. století. Praha 2013.

Petr, J. - Řeháček L. Praha-Vilnius. Sborník prací k 400. výročí založení univerzity ve Vilniusu. Praha 1981

Švec, L. - Macura, V. - Štoll, P. Dějiny pobaltských zemí. Praha 1996.

Švec, L. Československo a pobaltské státy v letech 1918-1939. Praha 2001.

 

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: Mgr. Tereza Chlaňová, Ph.D. (20.02.2019)

Student navštěvuje všechny tři části kurzu, k atestaci si zvolí primárně jednu oblast (buď ruskou, baltskou nebo ukajinskou), přičemž jako doplňkové mohou být požadovány i znalosti ze zbývajících dvou částí. Atestace může (ale nemusí) být komisionální.

Část vyučovaná T. Chlaňovou

referát + závěrečný pohovor nebo zkouška

Část vyučovaná H. Nyklem

Pohovor: závěrečný pohovor

Zkouška: závěrečná ústní zkouška, diskuse o tvorbě a jednom přečteném titulu představitele ruské emigrace

Osobnosti k výběru: lingvisté a filologové - N. S. Trubeckoj, R. O. Jakobson, A. V. Isačenko, S. I. Karcevskij; P. Bogatyrjov, J. A. Ljackij, D. I. Čiževskij, A. A. Francev, A. L. Bem; filosofové - N. O. Losskij, I. I. Lapšin, S. I. Gessen, B. N. Jakovenko, P. N. Savickij, P. B. Struve; historikové - A. V. Florovskij, G. V. Verandskij; teologové S. N. Bulgakov, G. V. Florovskij; kunsthistorici N. P. Kondakov, N. L. Okuněv; spisovatelé - J. N. Čirikov, Vasilij I. Němirovič-Dančenko, D. Ratgauz, A. T. Averčenko, V. Lebeděv, N. Těrleckij; a řada dalších osobností z různých oborů 

Část vyučovaná P. Štollem

Pohovor: závěrečný pohovor

Zkouška: závěrečná ústní zkouška, diskuse o jednom díle dle doporučené literatury

 

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Tereza Chlaňová, Ph.D. (16.02.2017)

Část vyučovaná T. Chlaňovou

1.    Úvodní hodina (vymezení předmětu zájmu, seznam četby, doporučená literatura, literární texty k jednotlivým seminářům, požadavky k atestaci); Ukrajinská území a Československo mezi válkami (historie vzájemných kontaktů a vztahů): osudy ukrajinských válečných zajatců v Čechách; snahy Ukrajinské národní republiky o získání podpory politických představitelů Československa (činnost ukrajinské diplomatické mise v ČSR, aktivity Ukrajinské republikánské kapely na našem území); cesty ukrajinské politické i civilní emigrace do Československa (důvody příchodu, prvotní destinace); ukrajinská politická emigrace ve 20. letech (politická emigrace z Naddněperské Ukrajiny, Haliče a Bukoviny; ukrajinské tábory internovaných v Československu).

2.    Ukrajinci v meziválečném Československu, Praha - centrum a kulturní oáza ukrajinské emigrace: síťukrajinských vzdělávacích zařízení (Ukrajinská svobodná univerzita, Ukrajinský vysoký pedagogický institut M. Drahomanova, ukrajinské gymnázium, Ukrajinská hospodářská akademie v Poděbradech, Ukrajinské studio výtvarných umění), Muzeum osvobozeneckého boje Ukrajiny, nakladatelství, kulturní a osvětové spolky.   Analýza charakteru vzájemných česko-ukrajinských vztahů v tomto období, míra obeznámenosti českého prostředí s Ukrajinou; ohlas ukrajinského hladomoru let 1921-23 v tehdejším Československu (ohlas ve zpravodajství a publicistice; československá pomocná akce, pomocné akce Českého červeného kříže, Junáka, Českobratrské církve evangelické; ohlasy literární (Karel Toman, Josef Hora, Marie Majerová, S. K. Neumann, Josef Pelíšek, Antonín Sova, Jiří Wolker, L. N. Zvěřina).

 3.    Podkarpatská Rus v rámci Československa (otázka etnické, konfesní a územní identifikace  obyvatelstva Podkarpatské Rusi; předpoklady připojení Podkarpatské Rusi k Československu (iniciativa "amerických" Rusínů, politický projekt H. Žatkovyče, jednání H. Žatkovyče s W. Wilsonem,  T. G. Masaryka a "rusínská" otázka, iniciativa T.G. Masaryka, 1919 - připojení Podkarpatské Rusi k Československu); sociálně-ekonomický stav země v době připojení k Československu; otázka a realizace autonomie Podkarpatské Rusi; Podkarpatská Rus jako inspirační zdroj pro české umělce: odraz v literatuře (I. Olbracht, K. Čapek, V. Vančura, současní tvůrci), ve filmu (V. Vančura, M. Frič, A. Moskalyk a další), ve výtvarném umění (malba, fotografie); Podkarpatská Rus jako turistický cíl.

 4.   Česko-ukrajinské vztahy po roce 1989; mediální obraz Ukrajiny v České republice  (stereotypy vnímání Ukrajinců, „populární“ témata týkající se Ukrajiny v českých médiích); ukrajinské organizace a sdružení v České republice (charakteristika činnosti), ukrajinská média v České republice (vybrané časopisy); současné česko-ukrajinské vztahy (výběr z českého tisku). 

 

 

Část vyučovaná H. Nyklem

1. Češi v carském Rusku. Vznik, rozvoj a zánik jedné menšiny.

2. Ruská pomocná akce. Vznik a vývoj unikátní humanitární pomoci na záchranu ruské emigrace a kultury.

3. Ruská emigrace v ČSR. Instituce a lidé.

4. Ruští emigranti v ČSR. Spisovatelé, umělci, filosofové, duchovní, historikové, literární vědci, filologové.  

5. Současná ruská emigrace v ČR

 

Část vyučovaná P. Štollem:

1. Politická a ekonomická spolupráce mezi Pobaltím a Československem ve 20. století.

2. Kulturní vztahy z lotyšské strany.

3. Kulturní vztahy z české strany.

4. Česko-litevské vztahy

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK