Seminář je pokaždé věnován jednomu ze staroseverských literárních žánrů. Zde dva příklady:
Interpretace staroseverských mytologických básní
Staroseverské mytologické písně, obsažené převážně ve Starší Eddě, představují ojedinělý soubor textů popisujících jedno z velkých předkřesťanských náboženství Evropy - staroseverské pohanství. Proto jsou jedním z klíčových pramenů pro poznání staroseverských představ o světě a bozích. Jakkoliv je ovšem jejich studium pro poznání staroseverského světonázoru nezbytné, jedná se o jedny z nejkryptičtějších staroseverských textů. Představy, jež v nich nacházíme, často nedokážeme uchopit natožpak interpretovat, jejich jazyk představuje ve staroseverské literatuře specifický "jazykový ostrov", nezodpovězeny zůstávaji i otázky po jejich vzniku a smyslu. Byly edické písně rituálními texty, či jen využívaly bohatství mytologických příběhů k pobavení publika? Oslavovali jejich tvůrci bohy, či na ně hleděli s kritickou skepsí? Nebo snad - jak se domnívají obzvlášť radikální badatelé - byly ve skutečnosti sepsány až v křesťanských dobách a představují spíše nostalgickou "vzpomínku" na svět severského mýtu?
Seminář si rozhodně neklade za cíl tyto komplikované otázky zodpovědět. Spíše se snaží popsat východiska a předpoklady, s nimiž k nim badatelé přistupovali a přistupují, přehlédnout jaké odpovědi na ně dávali a zvážit relevanci úvah, jimiž pro své odpovědi argumentovali.
Seminář je určen především skandinavistům, neuzavírá se však ani studentům ostatních oborů (historických, literárněvědných, filologických, religionistických) a nepředpokládá žádné specificky skandinavistické znalosti a dovednosti. Předpokládána ani není znalost staré severštiny - staroseverské texty budou k dispozici v českých (a výjimečně anglických) překladech.. Předpokladem udělení atestace je pravidelná četba primárních textů, aktivní účast na diskusích a zpracování referátů (ze sekundární literatury v moderních jazycích).
Interpretace islandských rodových ság
Rodové ságy představují jeden z nejvýznamnějších vernakulárních korpusů středověké literatury. Jedná se o necelých padesát staroseverských textů různé délky, které byly zapsány z ústní tradice typicky ve 13. století, a popisují které popisují historii významných islandských rodů a životy jejich příslušníků od dob osídlení ostrova až po přijetí křesťanství kolem roku 1000. Patří mezi ně mj. tak slavná díla jako je Sága o Egilu Skallagrímssonovi, Sága o Njálovi či Sága o bitvě na pláních. Temná osudovost, železná logika rodové msty a hrdinské rysy činí ze ság předmět obdivu moderních autorů i kritiků. Mj. Ted Hughes je označuje za "one of the great marvels of world literature", Seamus Heaney za "testimony to the human spirit's ability not only to endure what fate may send it but to be renewed by the experience" a slavným je výrok Milana Kundery "the glory of the sagas is indisputable".
Odvrácenou stranou literární slávy rodových ság jsou četné a dodnes nevyřešené filologické problémy spojené s jejich vznikem: Kolik z textů, jež máme v současné době k dispozici, je věrným odrazem původní orální podoby a za kolik vděčí literárnímu mistrovství svých zapisovatelů? Jsou rodové ságy pozůstatkem původní staroseverské orální tradice nebo mohly při jejich zápisu spolubůsobit vlivy evropského středověkého písmenictví? Jsou tradovaným "sociálním narativem" či dílem sebevědomých autorů v moderním smyslu slova? Odrážejí pohanskou etiku či prosazují nový křesťanský světonázor? A odráží vůbec realitu doby vikinské či se jedná o fikce srovnatelné s moderními historickými romány? Nesly tyto texty „poselství“ pro své posluchače a později i čtenáře?
Seminář si rozhodně neklade za cíl tyto komplikované otázky zodpovědět. Spíše se snaží popsat východiska a předpoklady, s nimiž k nim badatelé přistupovali a přistupují, přehlédnout jaké odpovědi na ně dávali a zvážit relevanci úvah, jimiž pro své odpovědi argumentovali.
Četba rodových ság je svěžím zážitkem: jejich úsporný styl, realističnost příběhů a plastický popis postav a dějů silně kontrastuje se soudobou literární produkcí evropského kontinentu. Proto bude nutnou součástí semináře i analýza narativních postupů rodových ság.
Seminář je určen především skandinavistům, neuzavírá se však ani studentům ostatních oborů (historických, literárněvědných, filologických, religionistických) a nepředpokládá žádné specificky skandinavistické znalosti a dovednosti. Předpokládána ani není znalost staré severštiny – staroseverské texty budou k dispozici v českých (a výjimečně anglických) překladech. Předpokladem udělení atestace je pravidelná četba primárních textů, aktivní účast na diskusích a zpracování referátů (ze sekundární literatury v moderních jazycích).
Předmět může být vyučován v angličtině, a to v závislosti na rozhodnutí garanta.
Poslední úprava: Andrlová Jarmila, Mgr. (28.11.2023)
The course shall be devoted to one of Old Norse literary genres. Here two examples:
Interpretation of Old Norse Mythological Poems
Old Norse mythological poetry, extant mostly in The Elder Edda represent a unique set of texts describing one of the great pre-Christian religions of Europe – Old Norse heathen religion. Consequently, they are one of the key sources for inquiries into Old Norse worldview. Their interpretation is also necessary for understanding the Old Norse world, although they belong to the most cryptical Old Norse texts. Often, we are not able to grasp and unriddle the ideas and images we find there, their language represents a peculiar „language island“ in Old Norse literature and the question about their date and provenience remain notoriously unresolved. Were Old Norse mythological poems ritual texts or did they just use mythological lore to entertain the readers? Did their unknown authors want to praise heathen gods, or did they view them with sceptical distance? Or were they – as some modern scholars has it – created in Christian period and represent a nostalgic „souvenirs“ of a disappeared world of Old Norse myth?
The course obviously cannot intend to answer these complicated questions. Rather, it tries to describe the basic scholarly positions and their background, tries to sketch the history of scholarship standing behind those questions and evaluate the evidence the scholars used when answering them.
The course is intended for the students of Scandinavian studies, nevertheless, interested students of any subject (especially historians of literature, historians, philologist, and students of religious studies) are welcome. The course does not presuppose any special knowledges and skills. Even the knowledge of Old Norse is not presupposed, all Old Norse texts will be available in English (and if necessary, Czech, German etc). On the other hand, interest in the matter, active participation in the discussions, willingness to read scholarly literature and preparing reports are required.
Interpretation of the Icelandic Family Sagas
Icelandic Family Sagas represent one of the most important corpuses of the medieval vernacular literature. It includes some fifty texts of different length, which were written down from oral tradition, usually in 13th century. They describe the histories of important Icelandic families and the lives of their members since the time of the settlement of Iceland up to the acceptation of Christianity around the year 1000. Dark fatality, unerring logic of the blood feud and objective style of narration make the Icelandic family sagas adorable (and inimitable) focal point of modern authors and critics. Ted Hughes describes them as "one of the great marvels of world literature", Seamus Heaney takes them for a "testimony to the human spirit's ability not only to endure what fate may send it but to be renewed by the experience" there is a famous saying of Milan Kundera stating that "the glory of the sagas is indisputable".
The lesser-known dark side of the genre is represented by many unresolved philological problems attached to the family sagas’ date, provenience, and mode of emergence. In how far the text we have represent the oral tradition behind them? How much of it do we owe to the literary mastery of the scribes? Are there influences of learned European writing of high Middle Ages traceable in their texts? Do they represent communal “social narration,” or shall we look for self-confident authors in modern style? Do they describe the heathen ethic or Christian worldview? And do they reflect a reality of the Icelandic experience, or should we compare them to the fictions of modern historical novels?
The course obviously cannot intend to answer these complicated questions. Rather, it tries to describe the basic scholarly positions and their background, tries to sketch the history of scholarship standing behind those questions and evaluate the evidence the scholars used when answering them.
And since reading sagas is a fresh and entertaining activity, analysis of the narrative technique of the sagas will be an inextricable part of the course.
The course is intended for the students of Scandinavian studies, nevertheless, interested students of any subject (especially historians of literature, historians, philologist, and students of religious studies) are welcome. The course does not presuppose any special knowledges and skills. Even the knowledge of Old Norse is not presupposed, all Old Norse texts will be available in English (and if necessary, Czech, German etc). On the other hand, interest in the matter, active participation in the discussions, willingness to read scholarly literature and preparing reports are required.
Poslední úprava: Pastyříková Iveta, Mgr. (21.11.2023)
Klaus von See, Das Alter der Rígsþula, Acta philologica Scandinavica 24 (1957), s.1–12
Sverre Bagge, Rígsþula and Viking Age Society, in: Geraldine Barnes, Margaret Clunies Ross (ed.), Old Norse Myths, Literature and Society, Sydney: University of Sydney Press, 2000, s. 15-30
David Clark - Jóhanna Katrín Friðriksdóttir, The Representation of Gender in Eddic Poetry, in: Carolyne Larrington - Judy Quinn - Britanny Schorn (ed.), A Handbook to Eddic Poetry: Myths and Legends of Early Scandinavia. Cambridge: Cambridge University Press. s. 331-348
Carolyne Larrington, "What does woman want?". Mær and munr in Skírnismál, in: Alvíssmál 1 (1992) p. 3-16
Anne Heinrichs, Der liebeskranke Freyr, euhemeristisch entmythisiert, in: Alvíssmál 7 (1997): s. 3–36
Stephen Mitchell, Skírnismál and Nordic Charm Magic, in: Pernille Hermann - Jens Peter Schjødt - Rasmus Tranum Kristensen (ed.), Reflections on Old Norse Myths, Turnhout: Brepols, 2007, pp. 75-94
Lars Lönnroth, Skírnismál och den fornisländska äktenskapsnormen, in: Bent Chr. Jacobsen et al. (ed.), Opuscula Septentrionalia: festskrift til Ole Widding, København: Reitzels, 1977, s. 154-178
Stephen Mitchell, Fǫr Scírnis as Mythological Model: frið at kaupa, in: Arkiv för nordisk filologi 98 (1983), s. 108-122
Klaus von See, Disticha Catonis und Hávamál, in: Beitrage zur Geschichte der deutschen Sprache und Literatur (Tübingen), 94 (1972), s. 1-18
Carolyne Larrington, A Store of Common Sense: Gnomic Theme and Style in Old. Icelandic and Old English. Wisdom Poetry. Oxford: Clarendon. Press, 1993, s. 97-119
Interpretace islandských rodových ság (příklady)
Stefan Brink: Mythologizing Landscape. Place and Space of Cult and Myth, in: M. Stausberg (ed.), Kontinuitäten und Brüche in der Religionsgeschichte, Walter de Gruyter, Berlin - New York 2001, s. 76-112. - Nováková
Rolf Heller: Bemerkungen zur Wetterlage und zu den Lichtverhältnissen in den Sagas, in: Heiko Uecker (ed.), Studien zum Altgermanischen. Festschrift für Heinrich Beck, Walter de Gruyter, Berlin - New York: Walter de Gruyter, 1994, s. 361-370. – Bočková
Theodore Murdock Andersson, Skalds and Troubadours, in: Mediaeval Scandinavia 2 (1969), s. 7-41. - Micková
Bjarni Einarsson, The Lovesick Skald. A Reply to Theodore Andersson, in: Mediaeval Scandinavia 4 (1971), s. 21-41. - Nováková
Steblin-Kamenskij, The Saga Mind, Odense, 1973, s. 84-95 – Bočková
Rolf Heller, Zum Verhältnis von Sagadarstellung und Wirklichkeit, in: Ernst Walther et al. (ed.), Altnordistik, Vielfalt und Einheit. Erinnerungsband für Walter Baetke, Weimar: Herman Böhlaus, 1989, s. 66-75.
Bjarni Guðnason: Some Observation on Heiðarvíga saga. Tha Author’s Message, in: Atti del 12’congresso internazionale di studi sullálto medioevo. Poetry in the Scandinavian Middle Ages, Spoleto: Centro italiano di studi sull alto medioevo, 1988 , s. 447-461. - Kubáč
Alison Finlay, Interpretation or Over-Interpretation? The dating of two Íslendingasögur, Gripla 14 (2004), s. 61-91
Poslední úprava: Andrlová Jarmila, Mgr. (28.11.2023)
Interpretation of Old Norse Mythological Poems:
Klaus von See, Das Alter der Rígsþula, Acta philologica Scandinavica 24 (1957), s.1–12
Sverre Bagge, Rígsþula and Viking Age Society, in: Geraldine Barnes, Margaret Clunies Ross (ed.), Old Norse Myths, Literature and Society, Sydney: University of Sydney Press, 2000, s. 15-30
David Clark - Jóhanna Katrín Friðriksdóttir, The Representation of Gender in Eddic Poetry, in: Carolyne Larrington - Judy Quinn - Britanny Schorn (ed.), A Handbook to Eddic Poetry: Myths and Legends of Early Scandinavia. Cambridge: Cambridge University Press. s. 331-348
Carolyne Larrington, "What does woman want?". Mær and munr in Skírnismál, in: Alvíssmál 1 (1992) p. 3-16
Anne Heinrichs, Der liebeskranke Freyr, euhemeristisch entmythisiert, in: Alvíssmál 7 (1997): s. 3–36
Stephen Mitchell, Skírnismál and Nordic Charm Magic, in: Pernille Hermann - Jens Peter Schjødt - Rasmus Tranum Kristensen (ed.), Reflections on Old Norse Myths, Turnhout: Brepols, 2007, pp. 75-94
Lars Lönnroth, Skírnismál och den fornisländska äktenskapsnormen, in: Bent Chr. Jacobsen et al. (ed.), Opuscula Septentrionalia: festskrift til Ole Widding, København: Reitzels, 1977, s. 154-178
Stephen Mitchell, Fǫr Scírnis as Mythological Model: frið at kaupa, in: Arkiv för nordisk filologi 98 (1983), s. 108-122
Klaus von See, Disticha Catonis und Hávamál, in: Beitrage zur Geschichte der deutschen Sprache und Literatur (Tübingen), 94 (1972), s. 1-18
Carolyne Larrington, A Store of Common Sense: Gnomic Theme and Style in Old. Icelandic and Old English. Wisdom Poetry. Oxford: Clarendon. Press, 1993, s. 97-119
Interpretation of the Icelandic Family Sagas
Stefan Brink: Mythologizing Landscape. Place and Space of Cult and Myth, in: M. Stausberg (ed.), Kontinuitäten und Brüche in der Religionsgeschichte, Walter de Gruyter, Berlin - New York 2001, s. 76-112. - Nováková
Rolf Heller: Bemerkungen zur Wetterlage und zu den Lichtverhältnissen in den Sagas, in: Heiko Uecker (ed.), Studien zum Altgermanischen. Festschrift für Heinrich Beck, Walter de Gruyter, Berlin - New York: Walter de Gruyter, 1994, s. 361-370. – Bočková
Theodore Murdock Andersson, Skalds and Troubadours, in: Mediaeval Scandinavia 2 (1969), s. 7-41. - Micková
Bjarni Einarsson, The Lovesick Skald. A Reply to Theodore Andersson, in: Mediaeval Scandinavia 4 (1971), s. 21-41. - Nováková
Steblin-Kamenskij, The Saga Mind, Odense, 1973, s. 84-95 – Bočková
Rolf Heller, Zum Verhältnis von Sagadarstellung und Wirklichkeit, in: Ernst Walther et al. (ed.), Altnordistik, Vielfalt und Einheit. Erinnerungsband für Walter Baetke, Weimar: Herman Böhlaus, 1989, s. 66-75.
Bjarni Guðnason: Some Observation on Heiðarvíga saga. Tha Author’s Message, in: Atti del 12’congresso internazionale di studi sullálto medioevo. Poetry in the Scandinavian Middle Ages, Spoleto: Centro italiano di studi sull alto medioevo, 1988 , s. 447-461. - Kubáč
Alison Finlay, Interpretation or Over-Interpretation? The dating of two Íslendingasögur, Gripla 14 (2004), s. 61-91
The course might be taught in English according to the decision of the guarantee.
Poslední úprava: Pastyříková Iveta, Mgr. (21.11.2023)
