Interpretace rodových ság II - ASK200216

• Anglický název: Interpretation of Sagas II
• Zajišťuje: Ústav germánských studií (21-UGS)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2024
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: PhDr. Jiří Starý, Ph.D.

Anotace

Rodové ságy představují jeden z nejvýznamnějších vernakulárních korpusů středověké literatury. Jedná se o
necelých padesát staroseverských textů různé délky, které popisují dějiny Islandu v době vikinské a mezi něž patří
mj. tak slavná díla jako je Sága o Egilu Skallagrímssonovi, Sága o Njálovi či Sága o bitvě na pláních. Temná
osudovost, železná logika rodové msty a hrdinské rysy činí ze ság předmět obdivu moderních autorů i kritiků. Mj.
Ted Hughes je označuje za "one of the great marvels of world literature", Seamus Heaney za "testimony to the
human spirit's ability not only to endure what fate may send it but to be renewed by the experience" a slavným je
výrok Milana Kundery "the glory of the sagas is indisputable".
Odvrácenou stranou literární slávy rodových ság jsou četné a dodnes nevyřešené filologické problémy spojené
s jejich vznikem: Jsou rodové ságy pozůstatkem původní staroseverské orální tradice nebo mohly při jejich zápisu
spolubůsobit vlivy evropského středověkého písmenictví? Jsou tradovaným "sociálním narativem" či dílem
sebevědomých autorů v moderním smyslu slova? Odrážejí pohanskou etiku či prosazují nový křesťanský
světonázor? A odráží vůbec realitu doby vikinské či se jedná o fikce srovnatelné s moderními historickými
romány? Právě tyto otázky, podstatné pro správné pochopení a interpretaci rodových ság, budou předmětem
semináře.
Seminář je pokračováním stejnojmenného kurzu ze zimního semestru, lze se k němu však připojit i bez
absolvování první části. Neuzavírá se studentům ostatních oborů (historických, literárněvědných, filologických) a
nepředpokládá žádné specificky skandinavistické znalosti a dovednosti. Předpokládána není znalost staré
severštiny - texty ság budou k dispozici v českých (a výjimečně anglických) překladech. Předpokladem udělení
atestace je pravidelná četba primárních textů, aktivní účast na diskusích a zpracování referátů (ze sekundární
literatury v moderních jazycích).

Poslední úprava: Dubec Pavel, PhDr., Ph.D. (27.12.2017)