Environmentální sociologie - ASGV00704

• Anglický název: Environmental sociology
• Podoba výuky: smíšená
• Zajišťuje: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2017
• Počet semestrů výuky: 1
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/1, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Maximální kapacita předmětu: neomezen
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Forma uskutečňování: prezenční
• Je zajišťováno předmětem: ASGV00813
• Možnost opakovaného zápisu: 2 / 2 / 2 / 2
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Mgr. Iva Zvěřinová, Ph.D.

Anotace

Environmentální sociologie je poměrně mladou sociologickou disciplínou (vznikla v 70. letech), která hledá odpovědi na otázky spojené se vzájemnou provázaností společnosti a životního prostředí. Nicméně vzhledem k aktuálnosti výzkumných témat, která jsou významná pro reflexi pozdně moderní společnosti, a v perspektivě současných environmentálních problémů, je environmentální sociologie v současnosti etablovanou, avšak stále se prudce rozvíjející disciplínou. Kurz představuje uvedení do této disciplíny a do témat, kterými se zabývá, přičemž přibližuje jak teoretické tak empirické přístupy a aplikaci poznatků v politické sféře. Studentům se snaží disciplínu přiblížit nejen přehledem témat a teorií, ale také seznámením s konkrétními periodiky, projekty a datovými soubory a umožnit tak snazší orientaci v disciplíně.

Poslední úprava: Zvěřinová Iva, Mgr., Ph.D. (13.02.2013)

Cíl předmětu

Cílem kurzu je seznámit studenty s:

• hlavními tématy a výzkumnými otázkami, kterými se v současné době zabývá environmentální sociologie;
• významnými teoriemi, které se v rámci environmentální sociologie rozvíjejí;
• metodologickými přístupy v environmentální sociologii;
• národními a mezinárodními institucemi, které se podílejí na výzkumu v oblasti environmentální sociologie;
• výsledky kvalitativního a kvantitativního výzkumu a odbornými časopisy a konferencemi, kde se výsledky publikují;
• volně dostupnými datovými soubory, které se tematicky týkají oblasti environmentální sociologie a možnostmi jejich využití;
• příbuznými obory, zejména environmentální historie, ekonomie a sociální psychologie.

 

Tematické okruhy přednášek:

• Environmentální sociologie: předmět, dějiny a perspektivy, institucionální zázemí
• Hlavní environmentální problémy a jejich souvislost s lidskou aktivitou, konstruktivismus versus realismus v environmentální sociologii
• Vztah soudobých společností a životního prostředí: teorie běžícího pásu výroby, ekologická modernizace, koncepce "postmaterialismu", Nové ekologické/environmentální paradigma (NEP)
• Pojetí rizik v soudobé sociologii
• Environmentální hnutí
• Environmentální spravedlnost a nerovnosti
• Faktory a teorie vysvětlující jednání a chování: normativní teorie versus teorie racionální volby
• Environmetální politiky a nástroje: ekonomické a informační nástroje, reakce veřejnosti;
• Výsledky empirického výzkumu v ČR a v zahraničí (spotřeba energií a potravin, doprava)

 

Vyučující: Jean-François Auger, PhD.; Mgr. Miroslav Havránek (COŽP UK); Mgr. Eva Kyselá (doktorand FF UK); Mgr. Martin Kryl (COŽP UK, doktorand FHS UK); Mgr. Milan Ščasný, PhD. (COŽP UK); Mgr. Martin Zahradník (COŽP UK);  Mgr. Iva Zvěřinová (doktorand FF UK, COŽP UK)

Poslední úprava: Zvěřinová Iva, Mgr., Ph.D. (21.02.2016)

Podmínky zakončení předmětu

Atestace bude udělena v případě splnění následujících dvou požadavků:

1) Aktivní účast na hodinách (max. 5 hodin absence)

2) Prezentace nebo zápočtová práce

Studenti si mohou zvolit buď prezentovat vlastní příspěvek k tématům kurzu (cca. 15 minut), nebo vypracovat v průběhu kurzu písemnou práci. Draft písemné práce bude odevzdán v polovině semestru a bude v rozsahu cca. 3 normostran. Výsledná práce bude v rozsahu přibližně 10 normostran a bude odevzdána k stanovenému termínu.

Prezentace i zápočtové práce budou vypracovány na základě studia doporučené literatury k tématům a na základě další odborné literatury, kterou si studenti sami vyhledají. Cílem tohoto přístupu k atestaci je podnítit diskuse po přednášce a zvýšit jejich kvalitu.

Poslední úprava: Zvěřinová Iva, Mgr., Ph.D. (21.02.2016)

Literatura

Výběr z doporučené přehledové literatury

Gardner, G. T., & Stern, P. C. (1996). Environmental Problems and Human Behavior. Boston: Allyn and Bacon.

Keller, J. (1997). Sociologie a ekologie. Praha: Sociologické nakladatelství.

King, L., & McCarthy, D. (Eds.). (2009). Environmental Sociology: From Analysis to Action. New York: Rowman & Littlefield Publishers, Inc.

Mayerfeld Bell, M. (2008). An Invitation to Environmental Sociology (Sociology for a New Century.). London: Pine Forge Press.

Redclift, M. R., & Woodgate, G. (Eds.). (2005). New Developments in Environmental Sociology (An Elgar Reference Collection.). Cheltenham: Edward Elgar Publishing.

White, R. (Ed.). (2004). Controversies in Environmental Sociology. Cambridge: Cambridge University Press.

 

Doporučená literatura k tématům

Environmentální sociologie: předmět, dějiny a perspektivy, institucionální zázemí

Buttel, F.H. 2005. "Classical Theory and Contemporary Environmental Sociology: some reflections on antecendents and prospects for reflexive modernization theories in the study of environment and society." In M.R. Redclift, G. Woodgate: New Developments in Environmental Sociology, Edward Elgar: Cheltenham.

Dunlap, R.E. (2002). Environmental Sociology: A Personal Perspective on Its First Quarter Century. Organization Environment, 15, 10-29.

Lidskog, R. (2001). The Re-Naturalization of Society? Environmental Challenges for Sociology. Current Sociology 49(1), 113-136.

Vztah soudobých společností a životního prostředí: teorie běžícího pásu výroby, ekologická modernizace, koncepce "postmaterialismu", Nové ekologické/environmentální paradigma (NEP)

Buttel, H. B. (2004). "The Treadmill of Production: An Apprecitation, Assessment, and Agenda for Research". Organization and Environment. Sep 2004; 17, 3, pp.323

Catton, W.R., Dunlap, R.E. (1978). Environmental Paradigm. The American Sociologist, 13, 41-49.

Dunlap, R.E., (2008). "The New Environmental Paradigm Scale: From Marginality to Worldwide Use". Journal of Environmental Education. Fall 2008; Vol. 40,  No.1.

Inglehart, R. (1977) The silent revolution: changing values and political styles among Western publics. Princeton : Princeton University Press.

York, R., & Rosa, E. A. (2003). Key Challenges to Ecological Modernization Theory: Institutional Efficacy, Case Study Evidence, Units of Analysis, and the Pace of Eco-Efficiency. Organization & Environment, 16(3), 273-288. doi:10.1177/1086026603256299

A social history of the environment

Goudie, Andrew. The Human Impact on the Natural Environment: Past, Present and Future. Chichester: Wiley-Blackwell, 7th ed., 2013. (http://site.ebrary.com/lib/cuni/Doc?id=10684948)

Whyte, Ian. A Dictionary of Environmental History. London: I.B. Tauris, 2013. (http://site.ebrary.com/lib/cuni/Doc?id=10773026)

Hughes, J. An Environmental History of the World: Humankind’s Changing Role in the Community of Life. London: Taylor & Francis, 2001.

A social history of energy transitions

O’connor, Peter A. “Energy Transitions.” The Pardee Papers, 12 (2010), Boston University. (https://www.bu.edu/pardee/files/2010/11/12-PP-Nov2010.pdf)

Smill, Vaclav. Energy Transitions: History, Requirements, Prospects. Santa-Barbara: Preager, 2010. (Chapter 2)

Kander, Astrid, Paolo Malanima and Paul Warde. “Energy transitions in Europe: 1600-2000.” CIRCLE, research paper 2008/12, Lund University, 2008. (http://wp.circle.lu.se/upload/CIRCLE/workingpapers/200812_Kander_et_al.pdf)

Pojetí rizik v soudobé sociologii

Beck, U. 2004. Riziková společnost: Na cestě k jiné moderně. Praha: Sociologické nakladatelství.

Bickerstaff, K. (2004). Risk perception research: socio-cultural perspectives on the public experience of air pollution. Environment International, 30, 827-840.

Slovic, P. (2000). The Perception of Risk.  London: Sterling, VA: Earthscan Publications.

Taylor-Gooby, P.,  Zinn, J. O. (2006). Risk in Social Science. New York: Oxford University Press.

Wilkinson, I. (2001). Social Theories of Risk Perception: At Once Indispensable and Insufficient. Current Sociology, 49 (1), 1-22.

Environmentální spravedlnost a nerovnosti

Visgilio, G., & Whitelaw, D. M. (Eds.). (2003). Our backyard. Rowman & Littlefield.

Maantay, J., & McLafferty, S. (2011). Geospatial analysis of environmental health. New York: Springer Science+Business Media B.V.

Teorie vysvětlující jednání a chování: Ovlivňují postoje k životnímu prostředí chování? Pokud ano, jak?

Ajzen, I. (2008). Consumer attitudes and behavior. In C. P. Haugtvedt, P. M. Herr & F. R. Cardes (Eds.), Handbook of Consumer Psychology (pp. 525- 548). New York: Lawrence Erlbaum Associates.

Jackson, T. (2005). Motivating Sustainable Consumption: A review of evidence on consumer behaviour and behavioural change. Report to the Sustainable Development Research Network, January 2005. Guildford Surrey: University of Surrey, Centre for Environmental Strategy.

Stern, P.C. (2000). "Toward a Coherent Theory of Environmentally Significant Behavior." Journal of Social Issues, 56, 409-11.

Poslední úprava: Zvěřinová Iva, Mgr., Ph.D. (21.02.2016)