|
|
|
||
|
Kurz vede k porozumění základním souvislostem různých stránek společenské reality, tj. posílení schopnosti strukturovaného a dynamického vidění sociální reality pro následné obohacování teoretického obrazu jak o časem prověřené (relativně stabilní, ve vědě "fungující") vklady různých sociologických paradigmat a teorií, tak o inspirace v rovině "sociologické představivosti". Dalším (podpůrným) cílem je prověřování smyslu obecné sociologické rozvahy empirickou reflexí praxe; nejde samozřejmě o soustavnost empirické evidence, ale o podstatné ilustrace souvztažnosti teoretické a empirické roviny poznání. V této (druhé) části navazuje na vstupní tématiky struktury a jednání, sociálního řádu, procesuality vztahu jedince a společnosti jako sociální konstrukce reality apod. Soustředí se na témata rozvrstvení a strukturace moderních společností, mechanismy jejich reprodukce, a na souvztažnost procesů diferenciace a agregace v sociologické reflexi vztahu jedinec-pospolitost-společnost (komunity, etnické vztahy, gender, individualizace a re-konstrukce sociální identity).
Poslední úprava: Lupač Petr, PhDr. Mgr., Ph.D. (06.09.2017)
|
|
||
|
Podmínkou získání atestace je včasná realizace výkladu na zvolené a schválené téma (tj. účast na schůzce s představením anotace, včasné zaslání draftu výkladu a výklad na příslušné hodině) a včasné zaslání čtyř reflexí zadané studijní literatury. Student je hodnocen na základě ústní zkoušky, jejíž výsledek může ovlivnit kvalita přípravy na výklad. Neuskutečnění výkladu a nezaslání čtyř reflexí je důvodem nepřipuštění k ústní zkoušce (tj. vyškrtnutí z termínu). Cílem výkladu je vyložit vybranou dílčí problematiku srozumitelným a obohacujícím způsobem na prostoru nepřesahujícím 10 minut (max. bude povoleno 15 minut). Studenti si vyberou (mohou použít okruhy ke zkoušce, studijní literaturu nebo doporučenou literaturu) jednoho autora, teorii, nebo koncept spadající do probírané problematiky a představí jej do větší hloubky – tj. nad rámec studijní literatury. Při realizaci výkladu mohou „lektoři“ u svých posluchačů předpokládat znalost zadané studijní literatury. Jako výklad nebude uznáno převyprávění části studijní literatury, ani faktografické referáty k dané problematice. Reflexe nahrazují kontrolu docházky a slouží jednak jako kontrola čtení studijní literatury a jednak jako podklad vyučujícího pro relevantnější strukturování vlastního výkladu. Maximální délka reflexe je jedna strana, doporučená délka je jeden odstavec. Obsahem reflexe má být zamyšlení či shrnutí vybrané části studijní literatury ústící v explicitně položený dotaz, doporučení k hlubšímu probrání daného problému nebo jasně vyloženou nesrozumitelnost ve studijní literatuře. Tato jedna explicitní věta bude vyznačena tučným písmem. Text nemusí mít nadpis ani odkazy (pokud ale odkazujete na informaci ze studijní literatury, uveďte prosím citaci problémové části nebo v závorce č. strany). Těžiště hodnocení spočívá v ústní zkoušce, která bude prověřovat znalost sociologické reflexe probraných témat a doporučené literatury. Ústní zkouška bude probíhat formou přezkoušení dvou náhodně vylosovaných témat v celkové délce 30 minut. Každý bude mít 30 minut na přípravu. Studenti mají v moodle kursu k dispozici pomocný výčet podtémat a teorií, jejichž znalost se předpokládá u zkoušky a mohou jej tedy využít při přípravě. Podrobná pravidla organizace výuky, kritéria hodnocení, termíny a okruhy zkoušky budou představeny na úvodní hodině. Úspěšná atestace z Obecné sociologie II je podmínkou zápisu do Obecné sociologie III. Organizační platformou kursu je moodle, heslo je představeno na první hodině. Poslední úprava: Lupač Petr, PhDr. Mgr., Ph.D. (06.09.2017)
|
|
||
|
Studijní literatura k jednotlivým blokům výuky (Giddens 2013, není-li uvedeno jinak): I. Socializace – s. 266-271, 276-301; Berger a Luckmann (1999: 128-144) II. Gender – 272-276, 531-550, 554-573, 779-784 III. Rodina – 307-344 (láska dobrovolně), 349-350. Možný (2006: 30-40, 50-62, 69-74, 75-81) IV. Vzdělávání – 759-774, 788-794, 797-801 V. Identita – dobrovolně: Holubová (2016) VI. Společenství – dobrovolně: Buštíková (1999) VII. Diferenciace – Petrusek (2009: 89-106 – kromě rodiny) VIII. Národ a rasa – 420-421, 577-595, 597-604, 775-778, 784-787, 948-955 IX. Stratifikace – 397-427; Katrňák (2005: 13-33) X. Chudoba a mobilita – 439-464, 427-434
Základní učebnice (předpokládá se užití sociologických slovníků a kompendií):
Giddens, A.: Sociologie. Praha, Argo 2013 Keller, K.: Dějiny klasické sociologie. Praha, SLON 2005 (zejm. kpt. 1,3,6,7,11) Petrusek, M.: Základy sociologie. Praha, Akademie veřejné správy 2009
Doporučená literatura: (literatura, jejíž znalost bude předpokládána u ústní zkoušky, bude uvedena na konci prezentací k příslušným tématům) Barša, P.: Konstruktivismus a politika identity. Antropowebzin 1-2 2006. Dostupné na http://antropologie.zcu.cz/konstruktivismus-a-politika-identity Beck, U.: Riziková společnost. Praha, SLON 2004, str. 121-159 (Za hranicemi tříd a vrstev) Berger, P.I. - Luckmann, T.: Sociální konstrukce reality. Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) 1999 Bourdieu, P.: The Forms of Capital. In: Richardson, J.G. (ed.): Handbook of theory and Research for the Sociology of Education. New York, Routledge and Kegan Paul 1986 Bourdieu, P.: Teorie jednání. Praha, Karolinum 1998 (zejm. str. 9-25, 94-103) Bourdieu, P.: Nadvláda mužů. Praha, Karolinum 2000 (zejm. str. 9-49) Buštíková, L.: Analýza sociálních sítí. Sociologický časopis, 35, (2), 1999, 193-206 Castells, M.: The Information Age: Economy, Society and Culture; Volume I: The Rise of the Network Society, 2nd ed. Oxford, Blackwell 2000 (str. 1-24, 130-132, 216-354) de Singly, F. : Sociologie současné rodiny. Praha, Portál 1999 Gellner, E.: Národy a nacionalismus. Praha 1993 (nebo Gellner, E.: Nacionalismus. Brno, CDK 2003) Grosby, S.: Nationalism: A very short introduction. Oxford, Oxford University Press 2005 Holubová, K.: Koncept identity na poli sociologické teorie. AUC, Philosophica et historica 2 / Studia sociologica XXI, 2016, 31–49 Lévi-Strauss, C.: Rasa a dějiny. Brno, Atlantis 1999 Katrňák, T.: Třídní analýza a sociální mobilita. Brno, CDK 2005 Keller, J.: Vzestup a pád středních vrstev. Praha, SLON 2000 Illich, I.: Odškolnění společnosti. Praha, SLON 2001 Machonin, P. - Tuček, M. a kol.: Česká společnost v transformaci. K proměnám sociální struktury. Praha, SLON 1996 Mareš, P.: Sociologie nerovnosti a chudoby. Praha, SLON 1999 Mareš, P. – Hofírek, O. (eds.): Sociální reprodukce a integrace: ideály a meze. Brno, MU 2007 Marada, R. (ed.): Etnická různost a občanská jednota. Brno, CDK 2006 Marx, K., Engels, B.: Vybrané spisy. Praha, SPNL 1954 (kapitoly ‘Manifest komunistické strany‘ (str.17-59) ‘Námezdní práce a kapitál‘ (str. 65-102) a ‚Ke kritice politické ekonomie‘ (str. 370-386)) Merton, R.K.: Studie ze sociologické teorie. Praha, SLON 2000 Miles, R. – Brown M.: Racism. London, Routledge - Taylor & Francis Group 2003 Mills, Ch.W.: Sociologická imaginace. Praha. Mladá fronta 1968 (a nové vydání) Možný, I.: Proč tak snadno. Praha, SLON 1991/1999 Možný, I.: Rodina a společnost. SLON, Praha 2006 (nebo jiná přehledová publikace Možného o sociologii rodiny) Rattansi, A.: Racism: A Very Short Introduction. Oxford, Oxford University Press 2007 Reich, R. B.: Dílo národů, Příprava na kapitalismus 21. století. Praha, Prostor 2002 Rothman, R. A.: Inequality and Stratification – Race, Class, and Gender, 5th ed. Prentice Hall 2004 Szaló, C.: Mozaika v re-konstrukci: Formování sociálních identit v současné Střední Evropě. Brno: Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity 2003 (str. 13-30) Šanderová, J.: Sociální stratifikace, úvod do problematiky. Praha, Karolinum 2000 Večerník, J. - P. Matějů a kol.: Zpráva o vývoji české společnosti 1989-1998. Praha, Academia 1998 Woodward, K. (ed.): Identity and difference. London, Sage 1997 (str. 1-50) Thiessová, A.-M.: Vytváření národních identit v Evropě 18. až 20. století [orig.: Création des identités nationales]. Brno, CDK 2007 Wesolowski, W. Třídy, vrstvy a moc. Praha, Nakladatelství Svoboda 1969 (str. 15-113) Zimbardo, P. G.: Moc a zlo. Praha, Moraviapress 2005 Poslední úprava: Lupač Petr, PhDr. Mgr., Ph.D. (04.10.2017)
|
|
||
|
Výuka bude probíhat prostřednictvím kombinace přednášky, studentských výkladů a řízené diskuse. Na úvodní hodině kursu se studenti rozčlení k probíraným tématům a budou mít za úkol – při probírání daného tématu – vyložit ve větší hloubce (než je tomu ve studijní literatuře) vybrané podtéma. Rámcové téma výkladu si studenti vybírají do 16. října do 13:00 přes online formulář dostupný na moodle kursu. Samotné téma výkladu je pak předneseno a schváleno vždy 14 dní před konáním výkladu prostřednictvím skupinové konzultace těch, kdo jsou zapsáni na dané rámcové téma. Draft výkladu budou studenti odevzdávat prostřednictvím moodle vždy do 8:00 v pondělí, které předchází výkladu. Vždy minimálně s týdenním předstihem studenti obdrží průvodce čtením studijní literatury a bude od nich očekáváno, že případné nejasnosti a otázky k výkladům a studijní literatuře zašlou do 13:00 pondělního odpoledne prostřednictvím moodle. Informační schůzka účastníků kursu se koná 5.10., další výuka kursu bude probíhat od třetího týdne semestru, tj. od 19.10. Každá část kursu začíná prostorem pro dotazy k minulé hodině, následně je představena plánovaná struktura výkladu. Studenti získají vždy na úvod hodiny evaluační listy, které mohou využít pro kritickou reflexi studentských výkladů. Kvalita přípravy na výklad může ovlivnit výslednou známku z kursu. Docházka nebude kontrolována. Detaily k organizaci výuky budou představeny na první hodině. Poslední úprava: Lupač Petr, PhDr. Mgr., Ph.D. (04.10.2017)
|
|
||
|
Navázání na Sociologický proseminář a Obecnou sociologii I (1 přednáška)
I. vrstva: Socializace mezi sociálním řádem a anomií: gender, rodina a škola (4 přednášky)
· význam kategorie genderu pro zkoumání společnosti, identity a sociální struktury; pojmy gender a pohlaví; základní principy kritiky naturalizace genderu; vývoj sociální a sociologické reflexe genderové problematiky; místo studií rodu a feministického hnutí ve vývoji sociologie · rodina jako základní stavební kámen společnosti (?), dynamika a struktura rodiny v moderní společnosti, vývoj sociologické reflexe tématu, rodina a životní cyklus, problematika rodiny v postmoderní době
II. vrstva: Totožné a odlišné / „Společenství identity“ a společnost (3 přednášky) · identita člověka, kolektivní identita, habitus; kolektivní vědomí sociální totožnosti a procesy sociální exkluze a inkluze; sociologická kategorie cizince; esencialistická a konstruktivistická pojetí identity; identifikace a diference (distinkce) jako základní nástroje re-konstrukce identity, krize identity, politika identity (multiplicita subjektivit), nová sociální hnutí · společenství (pospolitost) versus společnost, tradiční a moderní společenství, sociologické uchopení dvou základních typů lidských uskupení/vazeb · sociální diferenciace a agregace v moderní společnosti, sociální skupina, veřejnost x masa x dav x sociální agregát, pojetí masy a davu, sociální třídy jako příklad sociální agregace a diferenciace · národ a etnikum (i jako komunita), rasové a etnické vztahy, národní stát a nacionalismus, etnicita, migrace, aktuální problémy realizace multikulturní společnosti
III. vrstva: Nerovnost ve společnosti jako sociologický problém (2 přednášky) · systémy sociální stratifikace a strukturace: pre-moderní společnosti a současnost (otroctví, kasty, stavy, třídy; elita a masa jako model sociální stratifikace), dynamika stratifikace s přechodem z tradiční k moderní společnosti; třídy a vrstvy v moderní společnosti: dvě tradice teorie a výzkumu sociální stratifikace; makro a mikro perspektiva třídní analýzy; společenský vývoj a problémy Marxova modelu; diskuse o smyslu kategorie sociálních tříd a jejím reálném významu; stratifikace jako aktuální téma: třídy a sociální hnutí jako subjekty společenského pohybu, význam středních tříd a diskuse o jejich krizi, teze o postindustriální společnosti a stratifikace v kontextu globalizace · mobilita a její formy v kontextu duality sociální struktury a aktéra, mobilita jako znak sociálního života v soudobých společnostech; důsledky sociální mobility: problém sociální nerovnosti; spirála chudoby a kultura bídy, společenská očekávání a „třídní prostupnost“; komparace a zvláštnosti české společnosti z hlediska sociálních struktur, stratifikace a mobility Poslední úprava: Lupač Petr, PhDr. Mgr., Ph.D. (06.09.2017)
|