|
|
|
||
|
Poslední úprava: SOCDUFFK (05.06.2008)
Aron, R.: Les étapes de la pensée sociologique, Paris 1967. Coser, L.A.: Masters of Sociological Thought, New York 1984. Cuin, C.-H.; Gresle, G.: Dějiny sociologie, Praha 2004. Keler, J.: Dějiny klasické sociologie, Praha 2004.
Další literatura bude doporučena v průběhu kurzu. |
|
||
|
Poslední úprava: SOCDUFFK (05.06.2008)
Charakteristika obsahu:
1. Úvod do dějin sociologie Předmět dějin sociologie. Podmínky vzniku sociologie. Vztah sociologie k sociální filosofii a k filosofii dějin. Vnitřní diferenciace sociologie a její příčiny. Obecná klasifikace základních směrů v dějinách sociologie. Smysl studia dějin sociologie.
2. August Comte a vznik sociologie Comte a jeho doba. Pojem pozitivismu. Comte a Saint-Simon. Comtova teorie vědy. Předmět a úkoly sociologie. Sociologické metody. Sociální dynamika a sociální statika. Pozitivní politika a vize budoucnosti. Comtovo místo v dějinách sociologie.
3. Sociologie Herberta Spencera Předmět sociologie. Její cíle a úkoly. Obtíže při její výstavbě. Spencerův naturalismus, organicismus a evolucionismus. Klasifikace a typologie společností. Společnost vojenská a průmyslová. Analýza společenských institucí. Spencerovy politické názory. Spencerův vliv na další vývoj sociologie.
4. Místo Karla Marxe v dějinách sociologie Vztah materialistického pojetí dějin a sociologie. Podmínky vzniku Marxovy teorie společnosti. Pojem společensko-ekonomické formace. Pojetí tříd, třídní struktury a státu. Společenské bytí a společenské vědomí. Teorie společenského vývoje. Hlavní rysy Marxovy badatelské metody. Historické osudy Marxovy teorie.
5. Naturalismus v sociologii 19. a počátku 20. století Předpoklady vzniku naturalistických škol v sociologii. Základní teze a hlavní představitelé geografické školy, demografické školy, mechanistické školy, organicismu v sociologii, sociálního darwinismu a rasově antropologické školy.
6. Empirické sociální výzkumy v 19. století Počátky empirických sociálních výzkumů a jejích základní motivace. Empirické sociální výzkumy v Anglii (C. Booth), ve Francii (A. Quételet, Le Play) a v Německu. Jejich význam pro další vývoj sociologie.
7. Psychologismus v sociologii konce 19. století a začátku 20. století Pojem psychologismu. Předpoklady vzniku psychologismu. Psychologie národů. Le Bon a jeho psychologie davů. Tardův pojem veřejnosti a jeho teorie nápodoby. McDougallův instinktivismus. C. H. Cooley a zrod interakcionismu. Jeho pojmy primární skupiny a zrcadlového já.
8. Místo S. Freuda v dějinách sociologie Sociologické implikace freudismu. Freudova teorie osobnosti. Freudova teorie kultury. Freudova interpretace některých sociologických pojmů (sociální struktura, sociální vztahy, podstata sociálních vazeb, vůdcovství, sociální vývoj a změna, sociální kontrola, sociální normy, sociální řád, socializace individua). Freudův vliv na další vývoj sociologie.
9. Antipozitivistický obrat v sociologii konce 19. a počátku 20. století Metodologická situace ve společenských vědách na přelomu 19. a 20. století. Teze o zásadní odlišnosti společenských a přírodních věd (Dilthey). Základní ideje tzv. novokantovské vědy (Windelband, Rickert). Hlavní rysy tzv. humanistické sociologie.
10. Sociologie Ferninanda Tőnniese. Tőnniesovo místo v dějinách sociologie. Zdroje jeho myšlení. Koncepce sociologie (vztah psychologismu a sociologismu). Pospolitost a společnost. Smysl této dichotomie. Vnitřní členění sociologie a její metoda. Tőnniesův význam a vliv.
11. Sociologie Georga Simmela Pojetí sociologie jako vědy o formách společenskosti. Předmět sociologie a její vztah k jiným společenským vědám. Pojem formy. Simmelovo řešení vztahu psychologismu a sociologismu. Simmelův interakcionismus. Simmelův přínos ke konstituování a rozvoji řady odvětvových sociologických disciplín. Simmelův vliv na další vývoj sociologie.
12. Sociologie Maxe Webera Teoretická a metodologická východiska Weberovy sociologie. Pojetí sociální reality. Hodnocení a vztažení k hodnotě. Ideální typ. Pojem porozumění. Pojetí sociálního jednání a jeho typů. Typy panství. Pojem orientace na druhého a pojem očekávání. Pojetí sociální struktury. Sociologie náboženství. Sociologie jako hodnotově neutrální věda. Weberův význam a vliv.
13. Sociologie Émila Durkheima Východiska Durkheimovy sociologie. Pojem sociologismu. Pojetí sociálního faktu. Společnost jako skutečnost sui generis. Pojem dělby práce. Mechanická a organická solidarita. Sociologie náboženství. Příčiny a typy sebevražd. Vztah jedince a společnosti. Durkheimův vliv na vývoj sociologie.
14. Sociologie Vilfreda Pareta Společenské a osobnostní pozadí Paretovy tvorby. Teoretická a metodologická východiska jeho sociologie. Logické a mimologické činnosti. Rezidua a derivace. Pojetí elit a jejich koloběh. Pojem sociálního systému. Paretův vliv. |