Dějiny Polska po roce 1918 - ASE100167

• Anglický název: History of Poland after 1918
• Zajišťuje: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2024
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neomezen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: prof. PhDr. Jiří Friedl, Ph.D., DSc.
• Vyučující: prof. PhDr. Jiří Friedl, Ph.D., DSc.
• Třída: A – Mezioborová nabídka VP: Historické vědy; Exchange - 08.3 History

Anotace

Kurzovní přednáška představuje polské dějiny ve 20. století v kontextu procesů střední Evropy. Pozornost se soustředí na vytváření geografické podoby meziválečného Polska a jeho národnostní struktury (složení). V přednáškách budou zmíněny hlavní příčiny vnitropolitické nestability Polska ústící ke květnovému převratu v roce 1926, jenž vedl k pokusu o ozdravění politických poměrů (tzv. režim sanace). Osudy zmítající Polskem a Poláky za druhé světové války budou nahlíženy perspektivou zahraničního i domácího odboje v širokém kontextu tehdejších mezinárodních vztahů (problematika polské východní hranice). Dramatické přesuny obyvatelstva a hranic v roce 1945 vystřídá výklad o etablování komunistického režimu v Polsku (příčiny, aktéři, podpora Sovětského svazu), antikomunistický odboj. Zmíněny budou konflikty mezi komunistickým elitami. Zvláštní pozornost bude věnována politicko-společenskému vývoji v krizových letech (zejména 1956, 1967-1968, 1976, 1980, 1981). V rámci kontextu budou zmíněny i otázky kulturního vývoje a jeho vlivu na dění v Polsku (respektive odraz dění v polské kultuře). Pominuta nebude ani role katolické církve, a to zejména její úloha v boji proti komunistickému režimu (kardynál Stefan Wyszyński, papež Jan Pavel II.). Závěr přednáškového kurzu bude věnován Třetí republice za chaotické restrukturalizace, inflace a lustrace, v době decentralizace, obnoveného patriotismu a politice paměti.

Přednáškový kurz je určen studentům polonistiky a dalším zájemcům o dějiny středovýchodní Evropy. V rámci kurzu bude příležitostně zadávána četba další odborné literatury případně studium dalších materiálů.

Poslední úprava: Friedl Jiří, prof. PhDr., Ph.D., DSc. (26.09.2024)

Podmínky zakončení předmětu

• aktivní přístup v diskusích a četba zadaných pasáží z literatury
• písemná recenze jedné monografie vybrané z doporučené literatury (3 normostrany)
• ústní zkouška

Poslední úprava: Friedl Jiří, prof. PhDr., Ph.D., DSc. (26.09.2024)

Literatura

Povinná literatura: učebnice a jedna monografie zvolená ze seznamu doporučené literatury (úkol: recenze)

JIŘÍ FRIEDL, TOMASZ JUREK, MILOŠ ŘEZNÍK, MARTIN WIHODA, Dějiny Polska, Praha 2017.

JAN KŘEN, Dvě století střední Evropy, Praha 2005.

MILOŠ ŘEZNÍK, Dějiny Polska v datech, Praha 2010.

MILOŠ ŘEZNÍK, Polsko, Praha 2002.

JERZY TOPOLSKI, Historia Polski, Poznań 2007.

 

Doporučená literatura:

ROMAN BARON, Ambasadorowie wzajemnego zrozumienia: niedocenieni twórcy pomostów między polską i czeską kulturą (XIX–XXI w.), Toruń – Praha 2013.

WŁODZIMIERZ BORODZIEJ – MACIEJ GÓRNY, Der vergessene Weltkrieg. Europas Osten 1912–1923, Theiss 2018.

PAULINA CODOGNI, Rok 1956, Warszawa 2006.

ANTONI CZUBIŃSKI, Rusko-polská válka v letech 1918–1921. První sovětský útok na Evropu, Brno 1996.

TOMASZ GĄSOWSKI a kol., Salon niepodległości, Warszawa 2008.

JAN T. GROSS, Zlatá žeň. Co se odehrálo na pomezí holokaustu, Praha 2013.

MAGDALENA GRZEBAŁKOWSKA, 1945. Wojna i pokój, Warszawa 2015.

ANDRZEJ CHWALBA, Polsko 1989–2008. Dějiny současnosti, Brno 2009.

MARCIN JARZĄBEK, Legioniści i inni. Pamięć zbiorowa weteranów I wojny światowej w Polsce i Czechosłowacji okresu międzywojennego, Kraków 2017.

BARBARA KLICH-KLUCZEWSKA, Rodzina, tabu i komunizm w Polsce. 1956–1989, Kraków 2015.

JERZY KOCHANOWSI, Tylnymi drzwiami. Czarny rynek w Polsce 1944–1989, Warszawa 2015.

ISTVÁN KOVÁCS, Piłsudski – Katyň – Solidarita: klíčové pojmy polských dějin 20. století, Brno 2010.

MICHAL KUBÁT, Vývoj a proměny státního zřízení Polska ve 20. století. Institucionální politická studie, Praha 2006.

ANDRZEJ LEDER, Prześniona rewolucja, Warszawa 2014.

JAN NĚMEČEK, Od spojenectví k roztržce: vztahy československé a polské exilové reprezentace 1939–1945, Praha 2003.

ANDRZEJ PACZKOWSKI, Půl století dějin Polska 1939–1989, Praha 2000.

TIMOTHY SNYDER, Krvavé země. Evropa mezi Hitlerem a Stalinem, Praha – Litomyšl 2013.

JERZY TOMASZEWSKI, Najnowsze dzieje żydów w polsce w zarysie (do 1950 roku), Warszawa 1993.

RICHARD M. WATT, Gorzka chwała. Polska i jej los 1918–1939, Warszawa 2011.

TOMÁŠ ZAHRADNÍČEK, Polské poučení z pražského jara. Tři studie z dějin politického myšlení 1968–1981,Praha 2011.

Poslední úprava: Friedl Jiří, prof. PhDr., Ph.D., DSc. (26.09.2024)

Metody výuky

Kromě povinné literatury budou studentům polonistiky zadány k četbě a interpretaci kratší pramenné a lexikální ukázky z meziválečného a poválečného období (jazyk II RP, jazyk PRL); studentům historie a dalším zájemcům fakultativně četba a interpretace ukázek o polské historiografii v češtině.

Poslední úprava: Friedl Jiří, prof. PhDr., Ph.D., DSc. (26.09.2024)

Sylabus

Témata přednášek:

• Vznik Druhé polské republiky, regentská vláda, situace v různých záborech, budování infrastruktury
• Mírová konference, vymezení hranic, role vědců, plebiscity, obraz sousedů, Rusko-polská válka
• Politické strany, národnostní menšiny, květnový převrat, sanační režim
• Obyvatelstvo Polska po napadení Wehrmachtem a Rudou armádou, Katyň, Armia Krajowa, zahraniční odboj, holocaust, varšavské povstání
• Rok 1945 jakožto rok konce války a přesunů obyvatelstva a hranic
• Lidovectví (Mikołajczyk), socialismus (Gomułka) či stalinismus (Bierut)?
• Církev a internace, tání a poznaňské povstání 1956
• Politika a kultura šedesátých let a jazyk PRL
• Hospodářská konjunktura (Gierek), rodina a každodennost PRL
• Recese, stávky, hnutí Solidarita a výjimečný stav (Jaruzelski)
• Kulatý stůl, transformace a inflace, politické strany devadesátých let a regionalismus

Poslední úprava: Friedl Jiří, prof. PhDr., Ph.D., DSc. (26.09.2024)