Jazyky střední Evropy - ASE100152

• Anglický název: Languages of Central Europe
• Zajišťuje: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2024
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:1/1, Z [HT]
• Počet míst: neomezen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština, slovenština
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: doc. Mgr. Marián Sloboda, Ph.D.; Jiří Januška, Ph.D.
• Vyučující: Michael Beníšek, Ph.D.; Mgr. Katja Brankatschk, Ph.D.; Mgr. Sylwia Czachór-Kocatas; PhDr. Mgr. Vít Dovalil, Ph.D.; Jiří Januška, Ph.D.; doc. Mgr. Marián Sloboda, Ph.D.
• Třída: A - Mezioborová nabídka VP: Lingvistika; Exchange - 09.3 Linguistics
• Neslučitelnost : ASEV00425
• Je neslučitelnost pro: ASEV00425

Anotace

Předmět je úvodem do jazykové situace a podoby jednotlivých jazyků střední Evropy. V první, úvodní části získají studenti přehled o geografickém rozšíření a společenském postavení středoevropských jazyků (jazyky jako lingua franca, úřední, menšinové autochtonní a imigrantské) a dále o jejich genealogickém původu a strukturně typologickém zařazení (včetně otázky středoevropského jazykového svazu a shody s tzv. standardní průměrnou evropštinou). Ve druhé části předmětu se studenti blíže seznámí s vybranými jazyky regionu jednotlivě: němčinou, češtinou, slovenštinou, polštinou, lužickou srbštinou, romštinou a maďarštinou a dostanou také základy čtení v cyrilici (azbuce). Studenti získají nejen podrobnější informace o uvedených jazycích, ale seznámí se s nimi i na základě zvukových a textových ukázek, se kterými budou pracovat.

Předmět lze zapsat opakovaně.

Poslední úprava: Sloboda Marián, doc. Mgr., Ph.D. (24.09.2024)

Podmínky zakončení předmětu

• Průběžné plnění domácích úkolů.
• Zakončeno testem.

Poslední úprava: Sloboda Marián, doc. Mgr., Ph.D. (17.09.2024)

Literatura

Internetové zdroje

• Nový encyklopedický slovník češtiny: https://www.czechency.org/slovnik (relevantní hesla k jednotlivým jazykům, Standard Average European, česko-slovenským jazykovým vztahům apod.) 
• Ethnologue: Languages of the World: http://www.ethnologue.com
• Mercator – European Research Centre on Multilingualism and Language Learning (brožury o jednotlivých menšinových jazycích): https://www.mercator-research.eu/en/knowledge-base/regional-dossiers/
• Charta regionálních či menšinových jazyků (znění, důvodová zpráva a monitorovací zprávy z jednotlivých zemí): https://www.coe.int/en/web/european-charter-regional-or-minority-languages

 

Základní literatura

a) obecně

BLÁHA, O. (2015). Jazyky střední Evropy. Olomouc.

PRICE, G., et al. (2002). Encyklopedie jazyků Evropy. Praha. (Příslušné kapitoly.)

THOMAS, G. (2008). Exploring the parameters of a Central European Sprachbund. Canadian Slavonic Papers, 50(1/2), 123–153.

KLOSS, H. (1967). "Abstand languages" and "Ausbau languages". Anthropological Linguistics, 9(7), 29–41.

 

b) jednotlivé jazyky

ŠIMEČKOVÁ, A. (1996). O němčině pro Čechy. (Vyd. 2., upr.) Jinočany.

NEKVAPIL, J. (2010). Hlavní výzvy pro češtinu jako středně velký jazyk na začátku 21. století. In J. Hasil (Ed.), Přednášky z 53. běhu Letní školy slovanských studií. Praha, s. 19–36. 

ONDREJOVIČ, S. (2008). Slovenský jazyk, jazyky na Slovensku. Bratislava (32 s.).

BARTMIŃSKI, J. (ed.) (2001). Współczesny język polski. Lublin. (Relevantní kapitoly.)

DZIUBALSKA-KOŁACZYK, K. & WALCZAK, B. (2010). Polish. Revue belge de philologie et d'histoire / Belgisch tijdschrift voor philologie en geschiedenis, 88(3), 817–840. Online na https://www.researchgate.net/publication/280800095_Polish 

FASKA, H., a kol. (1998). Serbšćina. Opole: Uniwersytet Opolski – Instytut Filologii Polskiej (angl. resumé na s. 274–304, pol. resumé na s. 305–337).

LAWITSCHKA, J. (2005). Lipo naše selo: Paměti jihomoravského Chorvata. Praha.

NOVIK, A. (2018). O jazyce moravských Chorvatů. In L. Kopřivová & E. Leisserová (eds.), Barvy chorvatské Moravy. Jevišovka, s. 123–145.

HALWACHS, D. W., KLINGE, S., & SCHRAMMEL-LEBER, B. (2012). Romani: Education, Segregation and the European Charter for Regional or Minority Languages. 2nd revised edition. Graz.

MATRAS, Y. (2002). Romani: A Linguistic Introduction. Cambridge.

ROT, S. (1994). Hungarian: Its Origins and Originality. Budapest.

 

Další doporučená literatura (podle zájmu)

BRETON, A. (2007). Atlas jazyků světa: soužití v křehké rovnováze. Praha (přel. T. Duběda). 

KLÉGR, A. & ZIMA, P. (1989). Světem jazyků. Praha.

KRUPA, V. & GENZOR, J. (1996). Jazyky sveta v priestore a čase. 2. dopl. a preprac. vyd. Bratislava (příslušné části).

EXTRA, G. & GORTER, D. (Eds.) (2008). Multilingual Europe: Facts and Findings. Berlin, New York.

NEKVAPIL, J., SLOBODA, M., & WAGNER, P. (2009). Mnohojazyčnost v České republice: základní informace / Multilingualism in the Czech Republic: Basic Information. Praha. 

GOEBL, H., NELDE, P. H., STARÝ, Z., & WÖLCK, W. (Eds.) (1997). Kontaktlinguistik / Contact Linguistics / Linguistique de contact. Svazek 2. Berlin, New York (příslušné kapitoly).

SHERMAN, T. (2013). O jazycích v roli lingua franca (se zvláštním zřetelem k angličtině). Časopis pro moderní filologii, 95(2), 129–140.

 

HASPELMATH, M (2001). The European linguistic area: Standard Average European. In M. Haspelmath et al. (Eds), Language Typology and Language Universals / Sprachtypologie und sprachliche Universalien / La typologie des languages at les universaux linguistique. Svazek 2. Berlin, New York.

KURZOVÁ, H. (2019). Defining the Central European convergence area. In A. Danylenko & M. Nomachi (Eds), Slavic on the Language Map of Europe: Historical and Areal-Typological Dimensions. De Gruyter Mouton, s. 261–290.

THOMAS, G. (2019). Some morpho-syntactic features of the Slavic languages of the Danube Basin from a pan-European perspective. In A. Danylenko & M. Nomachi (Eds), Slavic on the Language Map of Europe: Historical and Areal-Typological Dimensions. De Gruyter Mouton, s. 291–314.

NEWERKLA, S. (2004). Rozmanitost jazyků a kultur v Rakousku-Uhersku a jejich konvergenční tendence. In I. Pospíšil & M. Moser (Eds), Comparative Cultural Studies in Central Europe. Brno: Masarykova univerzita, s. 11–42.

 

HORÁLEK, K. (1962). Úvod do studia slovanských jazyků. 2. vyd. Praha.

GUTSCHMIDT, K., et al. (Eds.) (2014). Die slavischen Sprachen: ein internationales Handbuch zu ihrer Struktur, ihrer Geschichte und ihrer Erforschung / The Slavic Languages: An International Handbook of Their Structure, Their History and Their Investigation. Svazek 2. Berlin (příslušné kapitoly).

 

FILIPPOVÁ, E. & HUDÁKOVÁ, A. (2016). Czech Sign Language in contemporary Czech society. International Journal of the Sociology of Language (238), 85–103.

NÁBĚLKOVÁ, M. (2016). The Czech-Slovak communicative and dialect continuum: with and without a border. In T. Kamusella, M. Nomachi & C. Gibson (Eds), The Palgrave Handbook of Slavic Languages, Identities and Borders. London: Palgrave Macmillan, s. 140–184.

NEKULA, M. (2021). Varieties of German in the Czech Republic. Wiener Slavistisches Jahrbuch, 9, 69–103.

ŠIMEČKOVÁ, A. (2004). Němčina v společenských souvislostech. In: Šimečková, A., Úvod do studia jazykovědné germanistiky. Praha, s. 113–154.

VAŇKO, J. (2000). Jazyk slovenských Rusínov / The Language of Slovakia's Rusyns. New York.

LENDĚLOVÁ, V. (2007). K otázce mikrojazyků, zejména pak rusínštiny karpatského areálu. In H. Petáková & H. Opleštilová (Eds), Europeica – Slavica – Baltica. Praha, s. 185–192.

NEWEKLOWSKY, G. (2006). Die kroatische Sprache im Burgenland heute. Studia Slavica Academiae Scientiarum Hungaricae 51 (1–2), 1–13.

HORNSBY, M. (2015). Revitalizing Minority Languages: New speakers of Breton, Yiddish and Lemko. Houndmills, Basingstoke, Hampshire (Kapitola 4).

Poslední úprava: Sloboda Marián, doc. Mgr., Ph.D. (01.10.2024)

Studijní opory

Moodle: https://dl2.cuni.cz/course/view.php?id=3306

Poslední úprava: Sloboda Marián, doc. Mgr., Ph.D. (01.10.2022)