|
|
|
||
|
Vánoce jsou náš nejvýznamnější svátek a naše poslední velká příležitost k rozsáhlému rituálnímu jednání. Vánoční rituály provádíme s takovou samozřejmostí, že je často jako rituály ani nevnímáme. Stojí proto za to od Vánoc poodstoupit, přepnout z pozice rituálně jednajících domorodců do pozice vnějších akademických pozorovatelů, podívat se na Vánoce antropologicko-religionistickýma očima a interpretovat je podobně, jako když interpretujeme rituály vzdálených kultur. Přesně o toto se na semináři pokusíme. Budeme symbolicky analyzovat různé aspekty Vánoc a jejich práci s klíčovými hodnotami moderní společnosti. Metodologicky bude kurs zakotven v sociální a strukturální antropologii.
Poslední úprava: CHLUP (18.09.2022)
|
|
||
|
Pracovat budeme mimo jiné s následujícími texty (jejich přesný rozpis bude postupně uváděn v sylabu):
Další doporučená literatura a materiály
Poslední úprava: CHLUP (04.10.2022)
|
|
||
|
Kostru semináře budou tvořit zadané texty, které budou všichni účastníci povinni si na každou hodinu přečíst a o nichž poté budeme diskutovat. Ke každému článku bude zároveň zadána řada otázek, které budou formulovat hlavní problémy v článku řešené, a budou tak usnadňovat orientaci v něm. Tyto otázky budou pak tvořit též základní osnovu našich diskusí, a všichni účastníci by si proto z hodiny na hodinu měli promýšlet odpovědi na ně. Odlišné podmínky platí pro studenty, kteří mají seminář zapsán pod magisterskm kódem ARL500137 (5 kreditů). Tito studenti nepojistkují a namísto toho odevzdávají odpovědi na všechny otázky k textům písemně. Zároveň dostane každý z těchto studentů jeden další text na referát. Poslední úprava: CHLUP (18.09.2022)
|
|
||
|
5. 10. Historicko-teoretický úvod 12. 10. (pojistka Matyáš Lednický) Společná četba: Adam Kuper, „The English Christmas and the Family“, in Daniel Miller (ed.), Unwrapping Christmas, Oxford: Clarendon, 1993, s. 157–175. Otázky: 1) Jak se promění společnost ve Velké Británii během Vánoc (odd. I a III)? Jak jsou Vánoce navázány na národ? Jakou roli v tomto procesu hraje královna? Jak se proměňuje česká společnost? Jakou roli na sebe berou naši politici? Vidíte u nás nějakou vazbu Vánoc na český národ? 2) Kdy vznikly moderní Vánoce a co je jejich paradoxem? Ukažte na příkladu Dickense, jak se proměnilo pojetí Vánoc. 3) Proč se z Vánoc staly podle Caplowa a Barnetta svátky oslavující rodiny? Jakou námitku proti jejich argumentaci vznáší Kuper? A s jakou interpretací Vánoc přichází on sám? 4) Čím se vyznačuje „vánoční ekonomika“? 5) Jak Vánoce zachází s časem? Ilustrujte i na Vánocích v ČR. 6) Jakou alternativní společnost Vánoce vytváří? Jak se tento „jiný svět“ Vánoc má k jiným svátkům, a jak ke každodennímu životu? A proč tyto světy potřebujeme? Čím se liší funkcionalistická a strukturalistická odpověď na tuto otázku? 19. 10. (pojistka Ema Polednová) Společná četba: Adam Kuper, „The English Christmas and the Family“, od otázky 4 dál. 26. 10. (pojistka Alžběta Procházková) A) Referát 15 minut (Jana Pinto): Předmoderní rodina John R. Gillis, A World of Their Own Making: Myth, Ritual, and the Quest for Family Values, Cambridge: Harvard University Press, 1996, kapitoly 1 („Myths of Family Past“) a 2 („At Home with Families of Strangers“). B) Společná četba: John R. Gillis, A World of Their Own Making: Myth, Ritual, and the Quest for Family Values, Cambridge: Harvard University Press, 1996, kap. 4, „A World of Their Own Making“, s. 61-80. Otázky: 1) Jak prostestantismus přispěl k odkouzlení světa? V jakém symbolickém systému podle Gillise žili protestanstské a probuzenecké rodiny počátkem 19. století? Jak byla konstruovaná rodina, jak fungovala a jaké sociální experimentování zažila? Jaká byla role matek, otců a mladých lidí? Znáte i vy ze svého okolí nějakou netradičně uspořádanou domácnost? 2) Jak se proměnil koncept rodiny v polovině 19. století? Proč k této proměně došlo? Jak se proměnila role dětí, žen a mužů a vzájemné vztahy? V jakém smyslu a proč se rodina stala posvátnou? Je podle Vás posvátnou i dnes? 3) Jak se v nově ustanovené rodině konce 19. století zacházelo s dospíváním? Jak dospělost určuje naše kultura a jaké milníky (faktické, rituální…) jsou potřeba na cestě k „úplné dospělosti“ překonat? 4) Jaké archetypální postavy můžeme ve viktoriánských rodinách vidět? Požaduje naše sekularizovaná společnost také takové rodinné archetypy? Bonusově: Jak tyto archetypy ožily v současné alternativní spiritualitě („ezu“)? 5) Jak se proměnilo chápání dětí? Jak se proměnila rituální praxe vzhledem k nově pojaté roli dětí? Souhlasíte s Gillisovou poznámkou, že rodinu z páru dělají teprve potomci? Existují stále „dospělácké svátky“, které nejsou pro děti? Nepovinně: Jaké vzpomínky na váš dětský život stále žijí v domácnostech vašich rodičů? 6) Jak tuto společenskou změnu reflektuje změna jazyková? Jak se nově začalo zacházet se jmény a příjmeními? Nepovinně: Má vaše rodina svůj vlastní jazyk? Podle jakého klíče se vybírají jména ve vaší rodině? Je pro vás vaše příjmení důležité? A váš rodokmen? 7) Co pro rodinu konce 19. století znamenal dům? Jak vypadal a jak se v něm začali vyskytovat psi a kočky? Jak tato situace vypadá dnes? 8) Jaká byla nová role ženy a jaká úloha její práce? A plní tyto role dodnes? Je naše společnost matrilineární nebo patrilineární? 9) Jak se na konci 19. století změnila ekonomie darů? Jak moderní rodina pracuje s příbuzenskými vztahy? Nepovinně: Máte to také tak? 10) Napadají Vás nějaká další religionisticky zajímavá témata kromě Vánoc, na něž Gillisova analýza sakralizace moderní nukleární rodiny vrhá zajímavé světlo? 2. 11. (pojistka Petr Novák) John R. Gillis, A World of Their Own Making: Myth, Ritual, and the Quest for Family Values, od otázky 3 dál. 9. 11. (pojistka Alžběta Ivančeková) Společná četba: Orvar Löfgren, „The Great Christmas Quarrel and Other Swedish Traditions“, in Daniel Miller (ed.), Unwrapping Christmas, Oxford: Clarendon, 1993, s. 217–254. 1) Proč jsou Vánoce často spjaty i s konflikty a frustracemi? Co všechno může být jejich zdrojem a proč? Napadají vás ještě další témata, o kterých se Löfgren v úvodu článku nezmiňuje? Jaká je jejich obecnější povaha? 2) Aplikujte na Vánoce Turnerovo pojetí normativního a sensorického pólu rituálních symbolů (viz R. Chlup, „Struktura a antistruktura: Rituál v pojetí Victora Turnera I“, s. 12–17). Co z ní pro roli vánočních konfliktů plyne? 3) Jak funguje vánoční očekávání a jakými rituálními prvky je ve Švédsku ošetřeno? Znáte něco podobného i od nás? 4) Jaká je role médií při konstruování obrazu Vánoc? Ilustrujte na příkladech ve Švédsku i v Česku. Jakých podob nabývá narativ o „degenerujících Vánocích“? 5) Jakým výzvám a konfliktním situacím čelí člověk o Vánocích během svého života? Ilustrujte na příkladu Kerstin a zkuste popřemýšlet o těchto otázkách ve vtahu k sobě, vašim rodičům a prarodičům. Popište Vánoce ve vašich rodinách podle následujících kritérií: (1) vztahová hierarchie uvnitř nukleární rodiny – podle koho se Vánoce slaví – a (2) vztahová hierarchie uvnitř širší rodiny – kde se slaví Vánoce a kde a s kým „další Vánoce“? Kdy dochází podle Löfgrena ke změnám ve „starých pořádcích“? A nepovinně: Jak byly ve vašich rodinách změny přijímány? 6) Jak se lišily Vánoce střední a dělnické třídy ve Švédsku na zač. 20. století? Jaký dopad mají tyto vzpomínky na Vánoce na další generace? Jaké konflikty vyvolává zkušenost se zvyklostmi jiné sociální třídy? Jak do toho celého vstupuje estetický cit? Nepovinně: Máte podobnou zkušenost z vlastního příbuzenstva? 7) Jaké ambivalentní situace se na pozadí Vánoce rozehrávají? Proč hlavní rozpor Vánoc nejde řezem materiální – spirituální? Proč nás Vánoce budou nutně zklamávat a jak toto jejich nastavení odráží ducha naší společnosti? Souhlasíte s Löfgrenem? Kdybyste se na švédské Vánoce chtěli lépe naladit, doporučuji Vm švédskou černou vánoční komedii Tomten är far till alla barnen (v češtině Děti nosí Santa Claus). Můžete si ji stáhnout odsud (dá se to tam i přehrávat, ale když si to chce člověk přehrát s titulky, je třeba si to i s těmi titulky stáhnout). 16. 11. (pojistka Tomáš Studenovský) A) Referát 15 minut (Zora Hrabáková): Moderní pojetí darů
B) Společná četba James Carrier, „The Rituals of Christmas Giving“, in Daniel Miller (ed.), Unwrapping Christmas, Oxford: Clarendon, 1993, s. 55–74. 1) Co nám o darech říká Maussova teorie daru? Jaké napětí nám ve vánočních darech z její perspektivy vyvstává? 2) Jaké darovací vzorce můžeme ve vánočních darech zahlédnout? Jak se povaha darů vánočních mění v různých sociálních kontextech? Jak je to o Vánocích s darováním peněz? Odpovídá to, co Carrier píše, Vaší zkušenosti? 3) Za pomoci jakých rituálních postupů se o Vánocích snažíme neosobní komodity proměnit v osobní dary? Postupujete ve svých rodinách tak, jak to Carrier popisuje? 4) Jakou roli hraje o Vánocích nakupování? V jakém smyslu jde o rituální činnost? Proč je důležité si hodně stěžovat na jeho pracnost? 5) Proč autorův model platí pouze pro společnosti, v nichž je rodina ostře oddělena od ekonomiky? Ilustrujte to na povaze darů v předmoderních Vánocích a na jejich proměně v polovině 19. století, kdy vznikají moderní Vánoce. V čem stojí Dickensova Vánoční koleda ještě na rozhraní předmoderních a moderních Vánoc? 22. 11. (pojistka Adam Faltýn) A) Společná četba James Carrier, „The Rituals of Christmas Giving“, otázky 4-5. B) Společná četba Jennifer Laing and Warwick Frost, „Consumer Fairy Tales of the Perfect Christmas: Villains and Other Dramatis Personae“, in Cele C. Otnes and Tina M. Lowrey (eds.), Contemporary Consumption Rituals: A Research Anthology, Mahwah – London: Lawrence Erlbaum Associates, 2004, s. 99–122 1) Proč dává smysl analyzovat vánoční konzumerismus prismatem pohádek? V čem se obojí shoduje? 2) Jakou roli pohádky v moderní době hrají a čím se liší od předmoderních pohádek (analogicky k rozdílu mezi moderními a předmoderními Vánoci)? 3) Co jsou „konzumentské pohádky“ a čím se liší od pohádek literárních? O čem podle Vás tyto odlišnosti vypovídají? 4) Proč se autoři rozhodli svou interpretaci zpracovat formou pohádkových příběhů? Jaké to má výhody (a jaké nevýhody)? Dovedete si něco podobného představit ve vlastní religionistické práci? Co při četbě článku dělala pohádková forma s Vámi? Dozvěděli jste se díky ní něco, co by Vám při tradičnějším akademickém popisu uniklo? 5) Proč jsou tak často v roli padouchů otcové? Máte z vlastních rodin zkušenost s problematickými otcovskými postavami o Vánocích? 6) Co bylo zdrojem konfliktů i jiných než otcovských postav? O jakých obecnějších napětích v moderních rodinách vypovídají? Máte nějaké podobné zkušenosti z Vašich rodin? 7) Jakou temnou rituální mocí naše hrdinky disponují a jak ji používají? Máte nějaké podobné zkušenosti ze svých rodin s „trestajícími dary“ nebo s dary jakožto nástrojem mocenských zápasů? 8) Bylo by podle Vás možné podobný pohádkový vzorec aplikovat i na někoho, kdo Vánoce tak idealisticky neprožívá? A fungoval by i na muže? 30. 11. (pojistka Markéta Mušálková) Jennifer Laing and Warwick Frost, „Consumer Fairy Tales of the Perfect Christmas: Villains and Other Dramatis Personae“, od otázky 2 dál. 7. 12. (pojistka Natálie Víšková) Společná četba: Russell W. Belk, „A Child’s Christmas in America: Santa Claus as Deity, Consumption as Religion“, The Journal of American Culture 10.1 (1987): 87–100 1) Čím se Santa liší od jiných, starších dárcovských postav podobného typu? Souhlasíte se všemi Belkem uváděnými rozdíly? 2) Jaké z Belkem uváděných symbolických výkladů Vám přijdou potenciálně zajímavé, a jaké naopak úplně zcestné, a proč? 3) Co má Santa společného s Kristem (nebo Bohem), a v čem je naopak jeho protikladem? 4) Na jakém základě Belk tvrdí, že je Santa bohem materialismu? Souhlasíte s ním a s jeho výkladem toho, co to znamená? 5) V jakém smyslu lze tvrdit, že dospělí věří na Santu stejně náruživě jako děti? 6) Na jakém základě Belk tvrdí, že vánoční dary nejsou tak nezištné a altruistické, jak si rádi namlouváme? Souhlasíte s ním? 7) Jak Barnett zpochybňuje Santovu posvátnost a co Belk odpovídá? Proč nevadí, že jsou Vánoce sekulární svátek? 8) Jak se k Santovi staví američtí křesťané a židé? Odpovídá tomu podle Vás pohled českých křesťanů na Vánoce? 9) Jaké jsou pozitivní i negativní dopady santovského mýtu, co s námi dělá? Souhlasíte s Belkem? 10) Jak se santovské náboženství šíří do jiných zemí? 14. 12. (pojistka Kristina Bobrovnikova) A) Společná četba: Russell W. Belk, „A Child’s Christmas in America", od otázky 4 dál. Bonus: Pro zajímavost dávám odkaz na zajímavou facebookovou debatu (byť poněkud jednostrannou) o tom, zda dárky nosí Ježíšek (resp. zda se to dětem má tvrdit). 21. 12. A) Referát (Tereza Malá): Jsou Vánoce náboženství?
B) Referát (Tereza Pelikánová): Smysl Vánoc Elizabeth C. Hirschman and Priscilla A. LaBarbera, „The Meaning of Christmas“, in E. Hirschman (ed.), Interpretive Consumer Research, Provo, UT: Association for Consumer Research, 1989, s. 136–147 [http://acrwebsite.org/volumes/12181/volumes/sv07/SV-07] C) Daniel Miller, „A Theory of Christmas“, in Daniel Miller (ed.), Unwrapping Christmas, Oxford: Clarendon, 1993, s. 3–37 1) Jaké rysy relevantní pro pozdější Vánoce nachází autor v římských lednových Kalendách (1.–5. 1.), Saturnáliích (17–23. 12.) a narozeninách Sola Invicta (25. 12.)? 2) K jaké proměně manželství došlo podle Millera ve 4. století a jak souvisela se vznikem Vánoc? 3) Jakými dvěma způsoby lze vykládat vztah mezi dnešní reálnou a ideální vánoční rodinou? Jak lze něco podobného vidět i v Saturnáliách a Kalendách? 4) Jak je možné, že když je rodina součástí symbolického základu Vánoce, aljašští Iňupiaqové nebo současní Japonci Vánoce na rodinu navázané nemají? 5) Jakými dvěma způsoby se lze dívat na roli konzumního materialismu o Vánocích a jak se tyto dva způsoby navzájem doplňují? Vůči jakým dvěma protipólům se vánoční materialismus potřebuje vymezit? 6) V čem je okázalý konzum pro domácnost nebezpečný a jak Vánoce toto nebezpečí proměňují ve zdroj moci? Jak i zde opět vidíme jak rozměr inverze, tak rozměr ztělesnění? Jak toto vše vidíme už v antických Kalendách? Jak je rozměr širší sociálnosti přítomen v těch variantách Vánoc, které už se odehrávají čistě uvnitř rodin (např. ve Švédsku)? 7) V jakém smyslu lze Vánoce chápat jako hodování s duchy zemřelých? 8) V čem je pro předmoderní i moderní Vánoce klíčové synkretické kombinování globálního a lokálního? 9) V čem spočívá párová struktura Vánoc? Jak se oba póly vzájemně doplňují? Jak jde karneval dohromady s podporou ideálního řádu? Jak se v průběhu dějin měnil jejich vzájemný poměr? 10) V jakém smyslu je v jádru Vánoc napětí mezi dostředivým a odstředivým pohybem, mezi mikrokosmem a makrokosmem? Co všechno každý z těchto pohybů může reprezentovat? V čem je karneval odstředivý? Musí vždy dostředivý pól odpovídat rodině? 11) Jak nám synkretismus a materialismus pomáhají propojit dostředivý a odstředivý pól Vánoc? 12) Proč je na Vánocích pro některé společnosti důležitý jejich odstředivý/kosmologický aspekt, zatímco pro jiné jejich aspekt dostředivý/sociální? Bomus: K tématu (ne)existence Santy doporučuji zhlédnout klasický americký film Miracle on 34th Street (1947). 4. 1. (pojistka Aneta Roztomilá) Poslední úprava: CHLUP (18.12.2022)
|