PředmětyPředměty(verze: 837)
Předmět, akademický rok 2018/2019
   Přihlásit přes CAS
A kde byl Bůh? Zlo a otázka Boha v moderní filosofii - ARL100321
Anglický název: And Where Was God? Evil and the Question of God in Modern Philosophy
Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2018
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0 Z [hodiny/týden]
Počet míst: 25 / neurčen (25)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Další informace: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=6448
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: Mgr. Tereza Matějčková, Ph.D.
Vyučující: Mgr. Tereza Matějčková, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Tereza Matějčková, Ph.D. (12.09.2018)
Snahy obhájit Boha tváří v tvář zlu jsou zakořeněny v dějinách myšlení, jednotlivých kultur i jejích úzkostí. V moderní filosofii získávají na naléhavosti. Označení pro toto úsilí, theodicea, vzniká právě v novověké či raně moderní filosofii. Proč je otázka po zlu najednou tak naléhavá? Zdá se, že jeden z důvodů tkví v tom, že vztah ke světu se nyní proměňuje, člověk začíná svět pojímat jako svůj pravý domov, nikoliv jen jako zastávku na cestě, jejíž rozuzlení nás čeká až po smrti. „Běžné utrpení“ a „obyčejné katastrofy“ se proto nyní jeví jako neúnosná poškození božího jména. Moderní otázka zla tak krystalizuje jako průsečík zakoušených katastrof, příp. zločinů a filosoficko-theologické reflexe.
<br>
Kurz bude proto členěn do čtyř částí podle konkrétních událostí. První takovou přelomovou událostí bude lisabonské zemětřesení z r. 1755, které otřáslo ve své době důvěrou ve svět i Boha podobně jako ve dvacátém století Osvětim. Právě zkušenost holocaustu bude další stěžejní událostí, která otevírá novou reflexi vztahu zla, utrpení a Boha. Zkušenost holocaustu mnohým neznemožnila jen víru v Boha, ale fatálně otřásla i důvěrou v ctnost dosud nezpochybňovanou, v poslušnost. Jiná sekce bude věnována fenoménu konkurence, fenoménu, který se na pozadí dvou zmíněných milníků jeví jako zanedbatelný, i tento fenomén však proměnil náš pohled na zlo. Filosofové i umělci nyní začínají uvažovat o tom, že zlo, třeba v podobě sebestřednosti či chamtivosti, může nést dobré plody, že dokonce možná existuje jedině v souvislosti se zlem. Není tak vyloučeno, že dokonce i Bůh potřeboval ďábla jako masku, která mu umožnila uplatnit své dobro. V poslední sekci kurzu se budeme věnovat současným „symbolům zla“, k nimž patří mj. náboženský terorismus, který otevírá zcela nové perspektivy na otázku sepětí Boha a zla, neboť se zde vzývá zlo božím jménem. Pozoruhodné je rovněž, že terorismus nabourává tradiční rozlišení na morální zlo a zlo fyzické tím, že teroristé svou nahodilostí napodobují přírodní katastrofy. Navíc niči hranici mezi pachateli a oběti: oběti teroristů jsou často součástí exploze, která působí smrt dalším obětem.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: Mgr. Tereza Matějčková, Ph.D. (08.09.2018)

 

Vyučující očekává, že studenti budou číst texty na každou hodinu. Na jednu hodinu si student připraví patnáctiminutový referát, v němž shrne tezi textu a následně bude spolu s vyučující vést diskusi nad textem. Tři dny před danou prezentací student zašle vyučující handout, který nebude delší než jedna stránka a v němž schematizuje daný text a shrne jeho tezi.

Týden před každou hodinou bude na moodlu viset otázka k textu. Student během semestru postupně vypracuje krátkou odpověď na pět otázek dle vlastního výběru. Rozsah se bude pohybovat mezi 250 a 500 slovy a student svou odpověď pošle vyučující tři dny před konáním příslušného semináře. Nelze odpovídat na otázku k textu, který student prezentuje.

 

Celkově je tak podmínkou splnění zápočtu následující:

 

1. Pravidelná docházka a aktivní účast (max. tři absence)

2. Jedna prezentace na hodině, k níž student připraví handout (15 minut prezentace, jeden handout na jednu stránku)

3. 5 krátkých odpovědí na otázky k textu (odpovědi budou zasílány v průběhu semestru, vždy tři dny před konáním příslušného semináře).

Literatura
Poslední úprava: Mgr. Tereza Matějčková, Ph.D. (12.09.2018)

Seznam literatury

G. W. Leibniz, Theodicea, přel. K. Šprunk, Praha 2004.

G. W. F. Hegel, Filosofie dějin, přel. M. Váňa, Pelhřimov 2004.

Voltaire, Candide, přel. R. Krátký, Praha 2007.

Immanuel Kant, Náboženství v hranicích pouhého rozumu, přel. K. Šprunk, Praha 2013.

Friedrich Nietzsche, Genealogie morálky, přel. V. Koubová, Praha 2002.

Hannah Arendtová, Eichmann v Jeruzalémě. Zpráva o banalitě zla, přel. M. Palouš, Praha 1995.

Paul Ricoeur, Filosofie vůle. Konečnost a vina, přel. M. Lyčka, Praha 2011.

Claudia Card, The Atrocity Paradigm, Oxford 2012.

 

Další

Richard Bernstein, Radical Evil. A Philosophical Interrogation, Cambridge 2002.

Phillip Cole, The Myth of Evil. Demonizing the Enemy, Westport – London 2006.

Ingolf Dalferth, Das Böse. Essay über die kulturelle Denkform des Unbegreiflichen, Tübingen 2006.

Walter Gross, Karl Josef Kuschel, Bůh a zlo, Praha 2005.

Friedrich Hermanni, Das Böse und die Theodizee, Gütersloh 2002.

Susan Neiman, Evil in Modern Thought. An Alternative History of Philosophy, Princeton 2002.

Rüdiger Safranski, Das Böse oder das Drama der Freiheit, Frankfurt am Main 1999.

Bettina Stangneth, Böses Denken, Reinbek 2016.

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Tereza Matějčková, Ph.D. (12.09.2018)

Úvodní hodina: základní podoby zla ilustrované na biblických příbězích a jejich theologicko-filosofickém zpracování

I. Lisabon: Otřesení důvěry

Leibnizova theodicea: Lépe než takto špatně to nešlo.

Voltaire a kritika „nejlepší ze všech možných světů“

Kant a radikální zlo člověka

 

II. Povstání proti morálce: Zlo jako hybná síla ve světě

Hegelovo zlo, které není zas tak špatné

Nietzsche: Rozlišení dobra a zla jako vynález slabých

 

III. Zlo a poslušnost: Odmítnutí stěžejní theologické ctnosti po Osvětimi

Hannah Arendt: Banální zlo poslušných byrokratů

Kritika Arendtové koncepce

Theologická reflexe Holocaustu: Jürgen Moltmann

 

IV. Symboly zla dnes

Paul Ricoeur: Zlo jako výzva pro filosofii i theologii

Teror jako zlo: metafora „osy zla“

Zlo a „internetové fundamentalismy“

Stangneth: Akademické zlo

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK