Teorie sekularizace od Hegela k Habermasovi - ARL100297

• Anglický název: Sekularisation Theory from Hegela to Habermas
• Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2017
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Další informace: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5242
• Garant: doc. Mgr. Tereza Matějčková, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: doc. Mgr. Tereza Matějčková, Ph.D. (08.02.2017)

V kurzu se budeme zabývat významnými teoriemi sekularizace. Německý sociolog Niklas Luhmann je přesvědčen, že dějiny sociologie spadají vjedno se sekularizací: sociologie vyrůstá z otázky, jak zařídit společnost poté, co ztrácí moc náboženství, které tradičně zajišťovalo společenské pojivo. První teoretik sekularizace a (podle Habermase) i první sociolog G. W. F. Hegel byl ještě přesvědčen, že sekularizace není umenšením náboženství, ale je sama náboženským procesem, vlastně vrcholným náboženským aktem, v němž mizí rozdělení na profánní a posvátné. Moderní společnosti by z tohoto hlediska byly „náboženštější“ než kterékoliv jiné. Další myslitelé formulující teorie sekularizace již toto hledisko nesdílejí. Durkheim si uvědomoval, že náboženství slábne a kladl si v této souvislosti otázku, jak nahradit mizející pouto individua se společností, a v této souvislosti formuluje nové náboženství moderny, které spočívá ve sdílené úctě k právům individua a v posvěcení osoby. Hledání „společného základu“ je přítomno i v díle Maxe Webera či v Habermasových úvahách o náboženství. Všechny tyto pokusy odmítá Niklas Luhmann, který je přesvědčen, že hledání sdílených hodnot je jednak neperspektivní, jednak nebezpečné, a místo toho navrhuje chápat náboženství jako techniku přehodnocování hodnot: náboženství poskytuje věřícím jazyk, díky kterému jsou schopni formulovat i odvrácené stránky života jako smysluplné či dokonce jako smysluplnější než přívětivé stránky, a potud Luhmann interpretuje náboženství jako „institucionalizovaný karneval“, který má i v moderní společnosti své místo.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: doc. Mgr. Tereza Matějčková, Ph.D. (03.02.2017)

Předpokládá se pravidelná a aktivní účast. Úkolem studenta bude připravit si na jednu hodinu důkladněji text, který bude na této hodině čten, a uvést ostatní studenty rámcově do jeho problematiky. 

Literatura

Poslední úprava: doc. Mgr. Tereza Matějčková, Ph.D. (03.02.2017)

E. Durkheim, Elementární formy náboženského života, Praha 2002.

E. Durkheim, Individualism and intellectuals, ed. with an introduction by Robert Bellah, Chicago 1973.

E. Durkheim, „L’individualisme et les intellectuels“, in: týž, La science sociale et l’action. Un recueil d'articles divers publiés entre 1888 et 1914, troisième partie: Le sociologue en situation, Paris: Presses universitaires de France, 1970, s. 261-278.

E. Durkheim, Le suicide, Paris, PUF, 2007.

E. Durkheim, Suicide: A Study in Sociology, New York: New Press,  1952.

Jürgen Habermas, Theorie des kommunikativen Handelns, 2 sv. Frankfurt am Main 1981.

Jürgen Habermas, Nachmetaphysisches Denken II. Aufsätze und Repliken, Berlin 2012.

G. W. F. Hegel, Základy filosofie práva, přel. V. Špalek, Praha 1992.

K. Löwith, Weltgeschichte und Heilsgeschehen, in Der Mensch inmitten der Geschichte, Stuttgart 1990, 115–154.

Niklas Luhmann, Paradigm lost, in Láska jako vášeň, přel. M. Petříček, Praha 2002, str. 185–201.

Niklas Luhmann, Náboženství společnosti, Praha 2015.

Niklas Luhmann, Peter Fuchs, Reden und Schweigen, Frankfurt am Main 1989.

M. Weber, Protestantská etika a duch kapitalismu, in: týž, Metodologie, sociologie a politika. Praha 2009, s. 182-223.

Sylabus

Poslední úprava: doc. Mgr. Tereza Matějčková, Ph.D. (08.02.2017)

1.     Hegelovo pojetí křesťanství a jeho vztahu ke státu

2.     Hegelova teorie sekularizace v díle Karla Löwitha: Pokrok jako sekularizovaná eschatologie?

3.     Otázka sdílených hodnot v Durkheimově eseji „Individualismus a intelektuál“

4.     Pojetí náboženství v Durkheimově Sebevraždě

5.     Pojem náboženství v Elementárních formách náboženského života

6.     Weberova Protestantská etika a duch kapitalismu: proces sekularizace

7.     Weberova Protestantská etika a duch kapitalismu: důsledky sekularizace

8.     Jürgen Habermas: racionalizace a náboženství

9.     Jürgen Habermas: náboženství v post-sekulární společnosti

10.  Niklas Luhmann: základy systémové teorie na příkladu morálce ve společnosti

11.  Niklas Luhmann: pojetí náboženství

12.  Niklas Luhmann: pojetí mystiky

Vstupní požadavky

Poslední úprava: doc. Mgr. Tereza Matějčková, Ph.D. (08.02.2017)

Znalost německého jazyka není podmínkou účasti. Texty, které nejsou k dispozici ani v češtině ani v angličtině, budou dány k dispozici v pracovním překladu. Kurz je vhodný pro religionisty, filosofy i pro další zájemce o vztah náboženství a současné společnosti.