|
|
|
||
|
Seminář je určen posluchačům kurzu Egyptské náboženství, kterým poskytne bližší seznámení s pramenným materiálem a způsoby práce s ním. Výchozím bodem bude mytický narativ papyru Chester Beatty I, známý jako Spor Hora a Sutecha. Studenti se seznámí s relevantní sekundární literaturou a dalšími primárními prameny, jejichž vzájemné srovnání umožní lépe uchopit nejen vlastní text, ale i širší ideové prostředí egyptského náboženství.
Jednotlivá sezení budou mít formu diskuze nad připravenými otázkami. Poslední úprava: Čermák Michal, Mgr., Ph.D. (23.01.2016)
|
|
||
|
Základní podmínkou udělení atestace je aktivní účast na semináři.
Další povinnosti budou rozděleny na první hodině. Jejich množství a povaha bude záviset na množství uchazečů o atestaci. Poslední úprava: Čermák Michal, Mgr., Ph.D. (23.01.2016)
|
|
||
|
1. sezení (18. 2.) Úvodním textem bude vlastní primární pramen, Spor Hora a Sutecha podle papyru Chester Beatty I. Číst ho budeme v anglickém překladu, který bude dostupný ve dvou exemplářích: mém, který se přísněji drží egyptského originálu a Miriam Lichtheimové, která jej uchopuje více tvůrčím způsobem. Lichtheimové překlad též poskytuje krátké uvedení do dějin a dalšíc specifik textu. Na první hodinu si překlad nastudujte a připravte si odpovědi na následující otázky: 1. Pokuste se děj v krátkosti shrnout. Jak byste jej žánrově určili? 2. Jak byste text strukturovali? Jaké zlomové body v textu nacházíte? 3. Kterou postavu nebo postavy byste označili za protagonisty a proč? 4. Jak se postavy pohybují v prostoru? 5. Které postavy drží moc a jak se realizuje? Jakým způsobem se mění mocenské rozložení s postupem děje? 6. Jaký význam mají příbuzenské vztahy? Zkuste si vytvořit rodokmen aktérů. 7. V čem spočívá božská podstata postav? Odpovídá vašim očekáváním? 8. Čemu na textu (ne)rozumíte?
2. sezení (25. 2.) Myslím, že otázky na první hodinu jsme vlastně probrali, bylo by ale dobré se důkladněji podívat na problematiku pohybu postav v prostoru, kterou jsme ke konci sezení jen rámcově rozvrhli. Pokuste se s ohledem na to, jak jsme si stihli některé epizody vyložit, vytvořit prostorové schéma Sporu a narýsovat některé hraniční body, které se vyjevují. Snažte se využít interpretační principy řádu, chaosu a vangennepovského pojetí přechodu, se kterými jsme pracovali. Dále budeme číst strukturalistický výklad Sporu Hora a Sutecha od Roberta Odena. Text je zajímavý tím, že je jednou z mála takových interpretací v egyptologickém bádání, zároveň ovšem i tím, že není příliš povedený. Poslouží tak velice dobře jako výchozí bod pro náš vlastní výklad, který se bude moci kontrastivně opřít o nedostatky Odenovy práce. Mimo to ovšem článek poskytuje celkem solidní shrnutí Sporu a základní nárys symbolického aparátu, s nímž mýtus pracuje a který obsahuje některé zajímavé skutečnosti, které nebyly na prvním setkání zmíněny. K textu si zpracujte následující otázky: 1. Shrňte interpretační tradice, které Oden zmiňuje a jeho výtky vůči nim. 2. V čem spočívá Odenova metoda a jak se vztahuje k Levi-Straussově strukturalismu? 3. Jaké opozice v mýtu nachází? Lze je v něm všechny skutečně dohledat? 4. Jaký je podle Odena smysl mýtu a jako roli v něm hrají jednotlivé symbolické prvky? 5. Jaké jsou nedostatky Odenovy interpretace? V čem vyplývají z povahy užité strukturalistické metody a kde je na vině spíše její špatná aplikace? 6. Pokuste se vytvořit vlastní strukturální výklad Sporu. Zkuste se pozitivně vypořádat s Odenovou interpretací a využijte poznatků z minulého sezení. Pro případné zájemce a ty, kdo se s Levi-Straussovou metodou ještě nesetkali, přikládám jako její příklad Levi-Straussův Asdiwalův příběh. Jeho výhodou je, že metodu ilustruje na relativně malém prostoru a zároveň klade důraz na prostorovou a rodinnou stránku věci, čímž je Sporu tematicky blízký. Je nicméně nutné říci, že způsob tázání Asdiwalova příběhu je do značné míry určen povahou materiálu, který zpracovává a nelze tak jeho metodu na Spor jednoduše mechanicky převést. K nahlédnutí poskytuji též Wenteho odpověď na Odenův článek, která na necelých třech stránkách poskytuje celkem příkladnou tradičně egyptologickou reakci. Četba není povinná, ale text je velice krátký a prezentuje některé způsoby kritiky Odena, které se nabízejí.
3. sezení (3. 3.) Vzhledem k tomu, jak se minulá hodina ubírala, bude zřejmě nejlépe se důkladněji podívat na problematiku přechodového rituálu. Na začátek si tak přečteme článek Victora Tunera Betwixt and Between, který s důrazem na liminální fázi vysvětluje Van Gennepovo pojetí a ukazuje symbolický systém, v němž se přechod odehrává. Množství zmíněných bodů není zcela relevantní pro zkoumání Sporu, pokuste se na něj nicméně aplikovat obecné pojetí liminality, které článek líčí. Promyslete též, jakým způsobem lze převádět rituální pojetí přechodu na mytický narativ, jako je Spor, a jakým způsobem nakládá mýtus s problematikou liminality jinak. K textu si připravte následující otázky: 1. Popište trojdílné schéma přechodového rituálu a shrňte autorovo pojetí sociální reality, v níž k přechodům dochází. 2. Jaká je situace iniciovaného ze strukturálního hlediska a jakými symboly bývá popisována? 3. V jakém vztahu je liminální stav iniciovaného a nečistota tabuizovaných předmětů? 4. Jak se v liminálním stádiu realizuje moc? Jaký vztah zakládá mezi iniciovanými a jaký význam pro celek rituálu má specifická mocenská pozice iniciovaných? 5. Jakou funkci mají v přechodovém rituálu masky a příšery? Co mají společného s mysterijními posvátnými objekty? 6. Jakým způsobem lze liminálno rituálně užívat jako nástroj společenské obnovy?
Druhý článek je Mother's Brother in Ancient Egypt od Edmunda Leache. Ten se velice specificky strukturalistickým způsobem pokouší, podobně jako Oden, uchopit příbuzenskou problematiku Sporu, užívá nicméně výrazně odlišného pojmového aparátu a je silněji ukotven v antropologické tradici. Připravte si k němu následující otázky: 1. V jakém smyslu je Matka Boží Boží dcerou i manželkou a jak se tato skutečnost má k pozičnímu charakteru egyptského královského úřadu? 2. Jakou roli hrají Hor, Sutech a Usir v krizi následnictví a kosmologii obecně? 3. V čem spočívá joking relationship a jak se má ke vztahu Hora, Sutecha a Esety? Jakou roli zde má humor? 4. Jakým způsobem joking relationship interaguje s Esetinou dynamickou rolí? 5. Pokuste se shrnout argumentační strukturu článku v několika větách. Snažte se vyhnout detailům a vykázat klíčové body.
Pro zájemce přikládám i článek Radcliffea-Browna, který solidně problematiku joking relationships shrnuje a ilustruje na množství příkladů.
4. sezení (10.3.) Na začátek si ještě uděláme otázku 5 od Leachova článku. Každý si tak připravte jeho velice krátké shrnutí. Nově si přečteme ryze egyptologický článek, A Functional Approach to Egyptian Myth and Mythemes od Katjy Goebs. Ta v něm fundamentálně přehodnocuje postoj k otázce egyptského mýtu a formuluje velice zajímavé chápání mytologie, které je vzdálené většině teorií, s nimiž se mezi religionistickými klasiky setkáte. Ve srovnání s předchozími je složitější na pochopení, je ale výrazně lépe vystavěný, takže se pečlivě držte jeho argumentační linie a neměl by vám dělat větší potíže. Věnujte též plnou pozornost poznámkovému aparátu, který mnohdy obsahuje skutečnosti nutné pro plné porozumění textu. 1. V čem spočívá myth problem v egyptologii? 2. Jak se k otázce mýtu, jeho vzniku a povahy staví jiní egyptologové? Jak se podle nich k sobě má implicitní a explicitní rovina mýtu? 3. Vysvětlete pojmy genotext a fenotext 4. V čem je nárok na koherenci mýtu podle autorky problematický? 5. Popište autorčinu "funkcionální metodu". Jak se liší její pojetí funkce od funkcionalistického? 6. Proč se v textech setkáváme pouze s aluzemi na mýtus a ne s mýtem samotným? Jak se k tomu má "kosmická rovina" rané egyptské funerální literatury? 7. Jak se autorka staví k myšlence kontradikce v mýtu? 8. Jak se k sobě má variablita mýtu a jeho struktura? Co určuje volbu konkrétních mytémů v textu? 9. Shrněte autorčin výklad mytického vztahu Hora, Horova Oka a Thovta. 10. Jak se v mýtu zachází s konkrétními božstvy ve vztahu k celkové struktuře? 11. V jakém strukturálním vztahu jsou k sobě mytické cykly Usira a Vzdálené bohyně? 12. Proč se v Egyptě setkáváme s narativními podáními tradiční mytologie tak málo?
Po celkem náročném článku z minulé hodiny si na nadcházejícím setkání přečteme relativně odpočinkový kousek, Judicial Practices, Kinship and the State in The Contendings of Horus and Seth od Marcela Campagna. Ten se pokouší osvětlit některé obtížně srozumitelné pasáže a celkovou narativní logiku Sporu v perspektivě dobového soudnictví a obecnější problematiky vztahu rodinné a státní moci. K textu si připravte následující otázky:
4. Jak v historickém období vzniku Sporu Hora a Sutecha koexistovaly státní a příbuzenský princip? 5. Popište soudní systém pozdní Nové říše. Jakou roli v reprezentaci soudnictví ve Sporu měla identita jeho autora a potenciálních čtenářů? 6. Jak se rozehrává pře mezi Horem a Sutechem z hlediska příbuzenského principu? Pokuste se odkazovat na konkrétní pasáže Sporu. 7. Jakou roli ve Sporu a v Campagnově pojetí obecně hraje donucování (coercion)?
Připomínám, že na začátek se pokusíme v krátkosti shrnout článek z minulé hodiny. To bude provedeno ústně, přesto doporučuji, abyste si ho doma připravili písemně.
6. sezení (24.3.) Na dalším setkání se, jak bylo avizováno, podíváme na problematiku homosexuálního styku, s níž se ve Sporu celkem výrazně setkáváme. K tomu si přečteme článek 'Homosexual' Desire and Middle Kingdom Literature od R. Parkinsona, který je v egyptologii zavedeným uvedením do problematiky. Připravte si k němu následující otázky: 12. Jaký celkový obraz článek poskytuje? Jakou roli hraje touha a rozdílnost v přístupech egyptských pramenů?
Na začátek si uděláme poslední otázku z minula, kterou jsme nestihli. 4. Jakým způsobem se mohly ženy ramesovského období angažovat v soudních sporech? Pro zájemce přikládám vlastní článek Robin Lakoff Language and Woman's Place.
9. sezení (14. 4.) Budeme pokračovat v duchu minulé hodiny, znovu si tak projděte text Sporu a popasujte se s otázkami prvého sezení. Vedle toho připomínám, že na nadcházející pondělí je v plánu promítání v učebně 217 od 19:15. Zároveň je třeba říci, že není vše ještě jasně domluveno, takže nelze vyloučit, že vám během pondělka přijde mail, že se film ruší. V každém případě si však přečtěte článek Consuming Bodies: Cultural Fantasies of Ancient Egypt od Lynn Meskell, který se filmu velice zajímavým, byť pro fanouška poněkud nevybíravým způsobem věnuje. Ve čtvrtek si o něm určitě promluvíme, ale otázky k němu uvádět nebudu - zkuste si ale najít nějaké pro vás poutavé nebo problematické body, které byste chtěli s ostatními probrat. Článek má obojího množství.
10. sezení (21. 4.) Jak jsem avizoval, postoupíme k novému primárnímu prameni, Textům pyramid. Číst je budeme v překladu od Jamese P. Allena v jeho prvním vydání z roku 2005. Tento materiál je výrazně komplexnější povahy než Spor a pravděpodobně pro vás bude celkem obtížné se do něj dostat. Důkladně si proto si přečtěte úvodní kapitolu (s. 1-14) a zaměřte se na následující body: 1. Povaha korpusu. Co je základní konstituvní jednotkou Textů pyramid? V jakých souborech jsou dochovány? Jak se k sobě mají jednotlivé texty a soubory? 2. Jak jsou jednotlivé texty v rámci souborů třízeny? Jak se má Allenovo číslování k Sethemu? Kde se v textu berou nadpisy a další podobné prvky? 3. K čemu Texty pyramid slouží? 4. Jaký svět Texty pyramid popisují? Celá kniha je pochopitelně příliš dlouhá na to, abychom se jí zabývali celou, takže se zaměřte na způsob, jakým se pojednává o konfliktu mezi Horem, Usirem a Sutechem. Relevantní texty najdete pomocí rejstříku a snažte se najít nějaké ohraničené množství rysů, které bohové v rámci líčení tohoto podání sporu. Snažte se odkazovat na konkrétní pasáže v jednotlivých textech. Kromě obsahu se soustřeďte na formu textů a jejich intenci - ve srovnání se Sporem jsou Texty pyramid v obojím výrazně bohatší. Zamyslete se nejen nad tím, co jednotlivé texty říkají, ale i to, čeho se snaží dosáhnout. Opakuji, že nemusíte číst vše, snažte se si udělat nějaký povrchní průzkum s tím, že se na pár textů, které upoutají vaši pozornost, podíváte podrobněji. Pro případ, že byste si nevěděli vůbec rady, tak přikládám též Horus in the Pyramid Texts od Thomase G. Allena (jiný Allen), který rejstříkovou formou shrnuje všechny mytémy spojené s Horem v Textech pyramid a uvádí též odkazy na pasáže, kde je lze dohledat. Komplexnější podání, které ale příliš zabíhá do pro nás ne úplně zajímavých oblastí, poskytuje Divine Conflict in the Pyramid Texts od Vincenta A. Tobina, který také dávám k dispozici. Ani jedno z děl číst nemusíte, je vám tu pouze pro případ, že byste upravdu nevěděli, jak k zadání přistoupit.
11. sezení (28. 4.) Vzhledem k tomu, že původní plán filmové reflexe kvůli nemožnosti získat prostor pro promítání patrně nebude možné tento týden naplnit, zůstaneme prozatím u tématu Textů pyramid. V prvé řadě tak pokračujte v té práci, kterou jsme načali minule, tedy určité utřídění způsobů, kterými se Texty pyramid k otázce dynamiky mezi Horem, Sutechem a Usirem. Každý si tak připravte pár zaklínadel, která se k tomuto vyjadřují, a snažte se ukázat, jakým způsobem je lze vztáhnout k nám známému Sporu Hora a Sutecha. Doporučuji si udělat poznámky písemně, bude se vám pak při hodině lépe pracovat. Nad rámec toho si přečteme článek Unreading the Pyramids od Harolda M. Hayse, který polemizuje s Allenovou kosmografickou tezí, podle níž jednotlivé místnosti podzemí pyramidy symbolicky odpovídají jednotlivým kosmickým sférám, kterými má zesnulý při svém vzkříšením projít, a na níž jsme minule narazili. K textu si připravte následující otázky: 1. Jaký je symbolický význam hrobky? Jak se zde mají k sobě jednotlivé roviny významu? 2. Co lze ze symbolické mnohoznačnosti Textů pyramid usoudit o jejich narativní povaze? 4. Jak Hays strukturuje argumenty ve prospěch kosmografického čtení? V čem se může podle něj jevit jako užitečné? 5. Jakým způsobem jsou strukturovány argumenty proti? Určete argumentační principy, se kterými Hays operuje. Jaké obecné rysy přisuzuje Allenovu výkladu?
12. sezení (5. 5.) Tento týden si opět dáme filmovou reflexi, tentokrát avizované Mumie z roku 1999. Vlastní promítání proběhne v úterý 3. 5. od 19:15 v učebně 225V - případní absentující si samozřejmě mohou film shlédnout doma sami. Co se dalšího zadání týče, tak se pokuste film rozebrat způsobem, který ukázala Meskell ve své analýze Hvězdné brány, a též s ohledem na strukturální a historické čtení, kterým jsme na článek Lynn Meskell navázali. Řídit se můžete následujícími otázkami: 1. Jakým způsobem se konstruuje kulturní My a kulturní Jiné? Jak jsou tyto kategorie vnitřně dělené? Jak se mají k identitě protagonistů a antagonistů? 2. Jak principy My a Jiné odráží historické ukotvení filmu? 3. Jakými symboly film artikuluje obavu z Jiného a jaké modely nakládání s Jiným ukazuje? 4. Lze dohledat podobné způsoby nakládání s Jiným jako ty, které Meskell identifikovala ve Hvězdné bráně? Zaměřte se nejen na sexuální stránku věci, ale na tělo jako symbol obecně. 5. Jak lze film strukturovat narativně? Čím se liší výchozí pozice a pozice konečná? 6. Na jaké obecnější motivy film navazuje? Co lze vyvodit z inkluze motivů typických pro jiné žánry? 7. V případě Hvězdné brány jsme viděli, že film nevědomky reflektuje své vlastní předsudky a kontradikce své vnitřní logiky. Lze podobné střípky najít v Mumii? Bonusová otázka pro sociální kritiky: 8. Co by bylo s filmem potřeba udělat, aby nesloužil pouze jako misogynní a xenofobní koloniální dobrodružství?
Poslední úprava: Čermák Michal, Mgr., Ph.D. (30.04.2016)
|