Zrod filosofie náboženství z novověkého sporu o pantheismus, atheismus a nihilismus - ARL100271
|
|
Rozvrh Nástěnka
|
||
|
Poslední úprava: doc. Mgr. Tereza Matějčková, Ph.D. (09.09.2015)
Seminář se bude věnovat základním a zakládajícím textům z filosofie náboženství tak, jak se ustavila v dílech německých idealistů. Hlavním katalyzátorem sporů je Kantovo pojetí náboženství jako mravního zákonodárství praktického rozumu. Již tento pojem náboženství je v napětí s božím zákonodárstvím. Fichte toto napětí mravního a božího zákonodárství vyostřuje tím, že nazývá mravní zákon či svědomí "nadpřirozenem" či přímo Bohem v nás. Fichtovi kritici z toho usoudili, že je tím popřena odkázanost člověka na Boha a Fichta prohlásili za atheistu. Před tímto nařčením se Fichta zastal F. H. Jacobi, který jej však jedním dechem obvinil z nihilismu: tím, že Fichte klade původ veškeré smysluplnosti a závaznosti do rozumu, připravuje svět o jemu vlastní smysluplnost - náš svět se stává smyslu-pustým místem. Právě v tomto kontextu užívá Jacobi výraz "odkouzlený svět", který si později přisvojil Max Weber. Zároveň sem vstupuje třetí výrazný motiv tohoto období: pantheismus spojovaný se Spinozovou filosofii. Myslitelé jako Schelling či Hegel jsou přesvědčeni, že právě Spinozova filosofie skýtá možnost pro "znovu-okouzlení" světa na filosofické půdě. V semináři budou čteny relevantní Kantovy, Fichtovy, Jacobiho a Hegelovy texty. Přitom budeme sledovat proces, v němž je postupně někdejší přirozená theologie vytěsňována filosofií náboženství, kterou jako svébytnou disciplínu formuluje Hegel. V Hegelově filosofii náboženství je ostatně vyjádřeno úsilí charakteristické pro celé toto období: absolutno nemá být myšleno ani jako objektivita (jak to činila přirozená theologie), ale nemá být ani pohlceno subjektivitou, a tedy pojato jako postulát či - třeba i nutná - fikce. Účast na semináři není podmíněna znalostí německého jazyka. Relevantní texty, které nejsou dostupné v češtině, budou pro účely semináře přeloženy. Zápočet lze získat za referát. Předběžný plán četby Kantův morální pojem náboženství: nauka o postulátech v Kritice praktického rozumu, vybrané pasáže z Náboženství v mezích čistého rozumu Jacobi a Spinoza: vybrané pasáže ze spisu O Spinozově učení v dopisech panu Mojžíši Mendelssohnovi Fichtova kritika zjeveného náboženství: vybrané pasáže ze spisu Versuch einer Kritik aller Offenbarung (bude přeloženo) Jacobiho obhajoba Fichta před atheismem, ale zároveň nařčení z nihilismu - "Jacobi an Fichte" (bude přeloženo) Hegelova filosofie náboženství - vybrané pasáže z Fenomenologie ducha, vybrané pasáže z Přednášek k filosofii náboženství Primární literatura J. G. Fichte, Versuch einer Kritik aller Offenbarung, Hamburg: Felix Meiner Verlag, 1998. Georg W. F. Hegel, Fenomenologie ducha, Praha: Nakladatelství československé Akademie věd, 1960. Georg W. F. Hegel, Vorlesungen über die Philosophie der Religion, Hamburg: Felix Meiner Verlag, 1993. Friedrich H. Jacobi, O Spinozově učení v dopisech panu Mojžíši Mendelssohnovi, přel. Jaromír Loužil, Praha: Oikúmené 1997. Friedrich H. Jacobi, Jacobi an Fichte, in: Gesamtausgabe herausgegeben von Klaus Hammacher und Walter Jaeschke, Hamburg und Stuttgart-Bad Cannstatt 2004. Immanuel Kant, Kritika praktického rozumu, přel. Jaromír Loužil, Praha: Nakladatelství Svoboda, 1996. Immanuel Kant, Náboženství v hranicích pouhého rozumu, přel. Karel Šprunk, Praha: Vyšehrad, 2013. Sekundární literatura William Desmond et al. (vyd.), Philosophy and Religion in German Idealism, Dordrecht: Kluwer Academic Publishers, 2004. Michael Allen Gillespie, Nihilism before Nietzsche, Chicago: The University of Chicago, 1995. Břetislav Horyna, Dějiny rané romantiky, Praha: Vyšehrad, 2005. Walter Jaeschke, Die Vernunft in der Religion. Studien zur Grundlegung der Religionsphilosophie Hegels, Stuttgart-Bad Cannstatt: frommann-holzboog, 1996. Christoph Jamme, Der Mythos der Aufklärung. Dichten und Denken um 1800, München: Wilhelm Fink, 2013. Milan Sobotka, Hegelův výrok Bůh je mrtev, in: Filosofický časopis, 2/2003, str. 181-190. Allen Wood, Kant’s Moral Religion, Ithaca, London: Cornell University Press, 1970. |