|
|
|
||
|
Dvousemestrální seminář "Teorie mýtu" je věnovaný přehledné prezentaci jednotlivých výkladových přístupů k mýtu (rovněž legendě, hrdinské epice) a aktivní seminární diskuzi nad silnými a slabými stránkami jednotlivých teorií mýtu, a rovněž jejich aplikací na materiál mytického narativu. Během semináře se dotkneme většiny známých teorií náboženství a několika méně známých, které se vyjadřují přednostně k výkladům narativů (příběhů). Důraz bude kladený nejenom na probrání jednotlivých teorií, ale i nad jejich vzájemným porovnáváním a zhodnocením.
Poslední úprava: Kozák Jan, Mgr., Ph.D. (16.09.2014)
|
|
||
|
Cílem semináře "Teorie mýtu" je probrat pomocí společné četby jednotlivé hlavní teoretické přístupy k interpretaci mýtu (a příbuzných narativů: hrdinského eposu, legendy apod.), naučit se o nich přemýšlet, udělat si jasno v tom, jakým způsobem jsou různé přístupy spolu typologicky spřízněné, či naopak v čem spočívají principielní rozdíly a osahat si to, v čem spočívají silné a slabé stránky jednotlivých teorií mýtu. Poslední úprava: Kozák Jan, Mgr., Ph.D. (16.09.2014)
|
|
||
|
Jeppe Sinding Jensen (ed.): Myths and Mythologies: A Reader, London: Equinox 2009 Marcel Detienne: "The Interpretation of Myths: Nineteenth- and Twentieth-Century Theories" in Yves Bonnefoy (ed.), Mythologies, vol. 1, Chicago: University of Chicago press 1991, pp. 5-10 Russell T. McCutcheon: "Myth" in Willi Braun and R.T. Cutcheon, Guide to the Study of Religion, London: Cassell 2000, pp. 190-208 William G. Doty: Mythography: The Study of Myths and Rituals, Tuscaloosa: University of Alabama Press 1986 Thomas J. Sienkiewicz: Theories of Myth: An Annotated Bibliography, Lanham, MD: Scarecrow 1997 Robert A. Segal: Theorizing about Myth, Amherst: University of Massachusetts Press 1999 Robert A. Segal: A Short Introduction to Myth Ivan Strenski: Four Theories of Myth in Twentieth-Century History: Cassirer, Eliade, Lévi-Strauss, and Malinowski, Iowa City: University of Iowa Press 1987 Daniel L. Pals: Seven Theories of Religion, Oxford University Press 1996 Jacques Waardenburg: Classical Approaches to the Study of Religion, Berlin: Walter de Gruyter 1999 Poslední úprava: Kozák Jan, Mgr., Ph.D. (06.10.2014)
|
|
||
|
Seminář bude probíhat takto:
Poslední úprava: Kozák Jan, Mgr., Ph.D. (16.09.2014)
|
|
||
|
Vzhledem k tomu, že druhá polovina semestru byla spíše diskuzní, než že byste museli něco "házet na papír", budu od vás chtít jako podmínku k zápočtu písemnou esej. Vyberete si jeden mýtus, který představíte a následně vyložíte dvěma pokud možno co nejkontrastnějšími z přístupů, které jsme probírali. (Čili například kombinaci Freud a Róheim neberu, protože překryv jejich perspektiv je příliš velký) Oba výklady proveďte zevrubně, tj. zkuste zahrnout pokud možno všechny prvky mýtu, ne jen jeden nebo dva anekdotické symboly z nich. Pracujte s koncepty, kteří dotyční autoři používají, nikoli záměrně s parodickými reminiscencemi na tyto koncepty či jejich karikaturami. Samozřejmě ve chvíli, kdy vám z toho díky vašemu výkladovému zápalu náhodou karikatura vzejde, tak se nic hrozného nestane, ale neměl by to být záměr. Před tím, než se do psaní pustíte, tak se tedy k vámi zvoleným dvěma autorům vraťte a znova si je projděte, tentokrát s taktickým záměrem vypozorovat, jak přesně postupují a jak tedy nasát jejich perspektivu. Text by měl mít rozsah cca 5-8 stránek. Přibližně jedna stránka na představení mýtu a 2-3 na každý z výkladů. Berte to jako esej, nikoliv nějaký složitý filologický článek s masivním poznámkovým aparátem. Spíš než na stránku formální, kterou si můžete cvičit u ročníkových a diplomových prací, se soustřeďte na styl. Zkuste to napsat hezky, čtivě. Nasajte romanopisecký um, břitkost a hravost Frazera, Freuda, Maxe Müllera. Odpočiňte si od současného suchopárného a nelidského vědeckého stylu plného tabulek a neosobních vyjádření a vraťte se do krásného 19. století, kde si ještě vědec nemusel hrát na bezkrevný stroj a mohl být současně badatelem i člověkem, spisovatelem, básníkem. Vraťte se do doby "velkých vyprávění", kdy si ještě člověk mohl dovolit velkorysé teoretické tahy štětcem, jimiž před fascinovanými zraky svého publika vysvětlil beze zbytku tajuplné chování primitivů a původ mytologie. Poslední úprava: Kozák Jan, Mgr., Ph.D. (22.01.2015)
|
|
||
|
7.10. Na hodině si představíme tematický záběr semináře a způsob práce na hodinách.
14. 10. Hlavním tématem hodiny bude definice mýtu. Každý z účastníků si přečte článek od Lauriho Honka (1a), z druhých dvou článků si přečte jeden dle svého rozhodnutí (1b) a zamyslí se nad prezentovanými definicemi mýtu. Následně připraví svojí vlastní definici mýtu založenou na vlastní četbě a zkušenosti s žánrem mýtu. Cílem je pokusit se (klidně i osobitě) vyhmátnout to, co pro vás dělá mýtus mýtem, nikoliv parafrázovat názory nebo definici někoho jiného. Součástí definice by měla být i konfrontace s případy, kdy vaše definice příliš dobře nefunguje (například vám do toho spadne i O Růžence nebo Star Trek), což se může stát a nemusí to být nutně důvod k opuštění navrhovaného konceptu. Definici přineste na hodinu a po její prezentaci před ostatními ji v písemné formě podepsanou odevzdejte.
21. 10. Hlavním tématem hodiny bude naturmythologický výklad, zvláště pak ve formě reprezentované Friedrichem Maxem Müllerem. Všichni účastníci semináře si přečtou oba články očíslované 2, tedy článek od Jana de Vriese (2a) a ukázku textu od Maxe Müllera (2b). Na začátku hodiny hlavní rysy teorie shrne Ivana Oberhofnerová (včetně ukázky alespoň jednoho mýtu vyloženého Maxem Müllerem v typickém stylu jeho přístupu), posléze projdeme rychlé kolečko s tím, že se každý vyjádří co považuje za silné stránky teorie, co by případně vyzdvihl jako pozoruhodný moment, který v četbě zaujal. Nejprve se budeme snažit do rámce teorie co nejvíce (imaginativně) vžít a dovolit si pocítit její kouzlo a nechat se trochu unést její silou. Tento efekt se pokusí umocnit trojice vykladačů - Jirka Dynda, Kristýna Sára Zittová a Anastasia Zhukova - tím, že nám předvedou aplikaci Max Müllerova přístupu na tři dvojice mytických narativů. Při této aplikaci by bylo zvlášť chvályhodné, pokud by se jim podařilo napodobit nejen Max Müllerův výkladový postup, ale i jeho romantické nadšení a poetický jazyk (velmi dobře načerpatelné z článku 2b). Jirka Dynda: 1) Dionysos Zagreus; 2) Thrymskvida (plus bonusové shrnutí o Völundovi) http://en.wikipedia.org/wiki/Zagreus http://en.wikipedia.org/wiki/%C3%9Erymskvi%C3%B0a Kristýna Sára Zittová: 1) Samudra manthan; 2) Ježíšovo ukřižování http://en.wikipedia.org/wiki/Samudra_manthan Anastasia Zhukova: 1) Jamshid; 2) Marduk x Tiámat http://en.wikipedia.org/wiki/Jamshid http://en.wikipedia.org/wiki/Tiamat V druhé části hodiny (nebo až hodinu následující) se pak budeme věnovat analýze (či až dekonstrukci) naturmythologického výkladového rámce, kritice jeho slabých stránek - k čemuž nám dopomáhej mimo jiné článek od de Vriese (2a).
28.10. svátek
4.11. Všichni účastníci semináře si přečtou tyto kapitoly ze Zlaté ratolesti: 1 (Král lesa), 2 (Kněžští králové), 3 (Sympatetická magie) 24 (Zabíjení božského krále), 25 (Dočasní králové), 26 (Obětování královského syna) 50 (Pojídání boha), 51 (Homeopatická magie masité stravy) Náhodně vybraní studenti budou mít za úkol na hodině shrnout v několika větách tresť těchto kapitol, takže si je nastudujte tak, abyste je dokázali shrnout, doporučuji formou výpisků. Co se týče rozsahu a výstižnosti tak výborným příkladem nechť je shrnutí Maxe Müllera od Ivany O., které proběhlo na hodině 21.10. Zároveň nechť si každý student připraví jeden mýtus (nejlépe z našeho seznamu, ale nebráníme se ani novým mýtům, které bude třeba ale pro ostatní vždy dějově shrnout), který vyloží s ohledem na Frazerův "monomýtus".
11.11. (E.B. Tylor) Lucien Lévy-Bruhl Mystická participace. Všichni účastníci semináře si přečtou texty pod číslem 4 (4a - Lucien Lévy-Bruhl; 4b - Lévy-Bruhl - Primitive Mentality - s. 51-57; 4c - Lévy-Bruhl - Primitive Mentality - s. 59-72) a připraví si odpovědi na níže uvedené otázky. Otázky: 1. Co je to "mystická participace" a jak přesně funguje? 2. Co jsou to "kolektivní reprezentace" a jak fungují? 3. Uveďte tři příklady "mystické participace", které Lévy-Bruhl cituje a ukažte, co v těchto případech participuje na čem a jaký to má efekt na fungování kosmu "divochů" a jejich chování. 4. Uveďte tři příklady typické a symbolicky bohaté "kolektivní reprezentace" a popište, jak se v nich ukazuje (podle Lévy-Bruhla) principielní odlišnost našeho a "divošského" vnímání reality. 5. Jsou nějaké spojující body mezi teorií Lévy-Bruhla o archaickém myšlení a teorií Maxe Müllera o tomtéž? Srovnejte obě teorie, pojmenujte paralely i zásadní rozdíly mezi nimi. 6. Najděte tři příklady "mystické participace" v "civilizovaných" náboženstvích (křesťanství, judaismus, hinduismus, řecké náboženství atd.) a vysvětlete, jak zde participace funguje a jakou roli plní. 7. Najděte tři příklady "mystické participace" v oblasti tzv. moderní sekulární kultury, ať již v rámci některé jasně definované ideologie typu nacismus, komunismus, masový konzumerismus, kapitalismus, nebo obecně v rámci sportu, hudby, divadla, literatury, sekularizovaných svátků, kulturních fenoménů spojených s věkem či profesí...
18.11. Všichni účastníci semináře si přečtou dva texty: 1. Přehledovou kapitolku "Myth and Ritual" z knihy A Very Short Introduction to Myth (0 - Robert A. Segal: A Very Short Introduction to Myth zde v SISu, je to kapitola 4, strany 61-78). 2. Článek "Dívčí válka" od Záviše Kalandry (5 - Záviš Kalandra: Dívčí válka) Každý účastník si připraví jednak charakterizaci přístupu "Myth and Ritual School" a jednak výklad některého mýtu z našeho seznamu ve stylu Záviše Kalandry nebo některého jiného zástupce "Myth and Ritual School".
25.11. Všichni účastníci semináře si přečtou dva texty: 1. Přehledovou studii "Sigmund Freud" z knihy Eight Theories of Religion (6a - Daniel L. Pals: Sigmund Freud zde v SISu). 2. Excerpt z Freudova díla Totem a Tabu (6b - Sigmund Freud: Totem and Taboo)
2.12. Všichni účastníci semináře si přečtou: 1. Excerpt z knihy Gézy Róheima (7a - Géza Róheim: Animism, Magic and the Divine King), pozorně si přečtěte i úvodní přehled jednotlivých kapitol, neboť v rámci jejich shrnutí padne řada stěžejních myšlenek, které vám vyjasní ráz Róheimova myšlení. Dvě a třičtvrtě strany, které následují hned po obsahu, číst nemusíte a navažte až četbou oddílu 4 na straně 39 ("The Passage of the Dead") a odtamtud již čtěte souvisle obě oskenované pasáže (tj. str. 39-57 a 154-167). 2. Kratičký Róheimův článek, v němž vykládá pohádku O Karkulce (7b - Géza Róheim: Karkulka). Při četbě si připravte odpovědi na tyto otázky: Jak Róheim vykládá přechod do Jiného světa? Jaké symboly a motivy z mýtů o přechodech do Zásvětí odpovídají podle Róheima čemu "ve skutečnosti"? V jakém momentu přejde ve výkladu od popisů mýtů k jejich vysvětlení, který mýtus mu slouží jako meta-můstek? Co činí člověka hodného úspěšného přechodu do Zásvětí (jaké dvě základní věci)? Kde jsme tyto dvě základní věci potkali v Totemu a tabu a jakou roli tam hrály? Co je podle něj základní lidská úzkost (anxiety, fear)? Na čem se zakládá "strach z vagíny"? Jak vykládá truchlení žen nad mrtvolou Osirida, Attida, Adonida? Jak vykládá schovávání odstřižků nehtů v "zahradě ženské příbuzné"? Kam až dovozuje biologický prapočátek hrůzy z kastrace (či autotomie)? (str. 48) Jak byste tenhle jeho mytický prapočátek (skrytý v hávu materialistické biologie) interpretovali s ohledem na celkový ráz jeho teorie? Jak spojuje narození se smrtí - co odpovídá čemu (sérii adekvátů konkrétně)? Jak vykládá symplégady? Jak vykládá stříbrnou/zlatou ratolest (její ulomení)? Jaké uvádí psychiatrické případy z vlastní praxe a jakou mají návaznost na citované mytické motivy? Který z uvedených mýtů představuje trojnásobnou transformaci tématu, jež se spolu s každým opakováním blíží k tomu, co je podle Róheima "skutečný smysl" či "skutečný obsah" všech mýtů o přechodu do Jiného světa? Jak vykládá 'manu'? Jak vykládá šamanskou iniciaci (str. 155)? K jakým dalším fyziologickým fenoménům přirovnává "inkorporaci penisu"? Jaké paralely a výklad přináší k tématu Ducha Svatého a scéně jeho sestoupení na Ježíše při křtu v Jordánu? Jak vykládá Ducha Sv. ve vztahu k Panně Marii? Jaký opačný výklad Ducha Sv. (než "penis/sperma") uvádí? Jaké dva základní způsoby pro to "sjednotit se s bohem" uvádí (str. 162)? S čím tyto dva způsoby souvisí u Freuda? Jakým způsobem vykládá paralelitu fyziologických funkcí prvotní totemické hostiny, co odpovídá čemu? Jak vykládá v tomto kontextu šamanovu androgynii? Jak vykládá věštění a inspiraci u věštkyň typu Pythia? Jak se má věštění k rození dětí? Otázky ke Karkulce: Jaký je základní rámec pro jeho interpretaci Karkulky? Odkud podle něj pocházejí mýty a folktales? (srov. Obeyesekere a hypnagogické stavy) Jaký vztah je podle něj mezi Karkulkou, babičkou a vlkem? Jak je charakterizován symbolismus vlka v různých verzích pohádky? Jaké všechny fyziologické pochody jsou v příběhu reprezentovány (jaké fyziologické fenomény nebo pudy odpovídají jakým motivům konkrétně)? K četbě přináleží tyto úkoly: a) Vzhledem k tomu, že nemáme k dispozici žádnou shrnující učebnicovou prezentaci a charakterizaci Róheimova přístupu, bude úkolem účastníků se s odstupem nad hlavními rysy jeho myšlení samostatně zamyslet a jeho výkladový rámec charakterizovat, stručně a výstižně, podobně, jako jsme si shrnovali např. přístup Maxe Müllera, Frazera nebo Lévy-Bruhla. Toto shrnutí by mělo být nehodnotící, jen pregnantní a lucidní. b) Každý účastník si vybere jeden mýtus dle vlastní volby a vyloží ho ve stylu Róheima. Pokud si zvolíte nějaký méně známý mýtus, tak ho nejprve ostatním převyprávějte. Výklad si prosím podrobně domyslete, nemělo by to vypadat tak, že zmíníte jeden motiv v daném mýtu a vágně ho spojíte s nějakým freudovským klišé. Výklad by měl zahrnovat celý mýtus, měl by ozřejmit většinu jeho prvků a měl by být představený se vší vážností tak, aby nás přesvědčil. c) Každý účastník se zamyslí nad výzkumnou hodnotou Róheimova přístupu a uvede alespoň tři pozitivní a tři negativní rysy. Co přináší nového, v čem se liší od ostatních probíraných teorií a v čem naopak ne.
9.12. V první části budeme doprobírat Róheima, tudíž si dobře rozmyslete shrnující zhodnocení jeho přístupu a hlavně vlastní prezentaci výkladu vámi vybraného mýtu dle jeho metody. V druhé části hodiny se budeme věnovat diskuzi nad článkem 8a - Eliade: Inciace, tak si ho přečtěte. Budeme hlavně probírat jednotlivé motivy, které se podle Eliadeho v průběhu iniciace vyskytují a Eliadeho výklad jejich významu a funkce.
16.12. Příběh hrdiny: lord Raglan, Otto Rank
6.1. C.G.Jung
13.1.
--------------------------------- William Robertson Smith Emile Durkheim Pokračovatelé Frazera: Jessie Weston, (lord Raglan) Pokračovatelé Freuda: Géza Róheim, Bruno Bettelheim, (Otto Rank) Pokračovatelé Junga: Karl Kerényi, M.L. von Franz Joseph Campbell René Girard Narativ: V.J. Propp, J.A. Greimas, Northrop Frye, T. Todorov Sémiologie: Roland Barthes, Daniel Chandler Fenomenologie: M. Eliade, G. van der Leeuw Strukturalismus: C. Lévi-Strauss, M. Detienne Antropologie: M. Douglas, E. Leach Poslední úprava: Kozák Jan, Mgr., Ph.D. (09.12.2014)
|
|
||
|
Pracovní předběžný seznam mýtů, které budeme vykládat pomocí interpretačních rámců (nakonec vybereme jen 6 hlavních):
1 Kosmogonie: Hésiodos :: Edda :: Véda :: Genesis :: Kalevala :: Kodžiki
2 Potopa: Yima&Vara :: Deukalión :: Noemova Archa ( http://en.wikipedia.org/wiki/Jamshid )
3 První válka: Stloukání Amrty :: Ásové&Vanové ( http://en.wikipedia.org/wiki/Samudra_manthan ) ( http://en.wikipedia.org/wiki/%C3%86sir%E2%80%93Vanir_War )
4 Roztrhané tělo: Usire&Eset :: Orfický Dionýsos :: Puruša
5 Descensus ad Inferos: Aeneas :: Ištara :: Orfeus
6 Drakontomachie: Marduk x Tiámat :: Thor x Jormungand :: Indra x Vrtra
7 Výprava: Argonautica :: Thrymskvida :: Gilgameš ( http://en.wikipedia.org/wiki/%C3%9Erymskvi%C3%B0a ) ( http://en.wikipedia.org/wiki/Argonauts )
8 Spoutání: Prométheus :: Loki :: Ježíš
9 Eschatologie: Zjevení Janovo :: Frašokereti :: Ragnarök ( http://en.wikipedia.org/wiki/Frashokereti ) Poslední úprava: Kozák Jan, Mgr., Ph.D. (14.10.2014)
|
|
||
|
Tento dvousemestrální seminář je určen primárně pro studenty magisterského studia, nicméně studenti bakalářského studia, zvláště pak vyšších ročníků, mohou seminář také navštěvovat. Poslední úprava: Kozák Jan, Mgr., Ph.D. (16.09.2014)
|