PředmětyPředměty(verze: 843)
Předmět, akademický rok 2018/2019
   Přihlásit přes CAS
Trója, Ásgard, Labyrint - ARL100222
Anglický název: Troy, Asgard, Labyrinth
Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2012
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
letní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2 Z [hodiny/týden]
letní s.:0/2 Z [hodiny/týden]
Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen)
letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Garant: Mgr. Jan Kozák, Ph.D.
Prerekvizity : ARL100209
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Poslední úprava: Mgr. Jan Kozák, Ph.D. (09.09.2011)
[1] Trója-Ásgard-Labyrint (=TAL) je dvousemestrální seminář otevřený pro absolventy semináře "Ódin v mýtu a rituálu". . . . . . . . . . . . . .

[2]Seminář je koncipovaný jako v mnoha směrech protiváha ódinovského semináře: Jeho cílem je podrobná filologická a religionisticko-interpretační práce v malém okruhu účastníků, kdy se každému dostane náležité pozornosti a osobního vedení. . . . . . . . .

[3] TAL se bude věnovat jen jednomu konkrétně vymezenému tématu, důraz bude kladen na zevrubný a systematický postup, aktivní reflektování metody výkladu i aktuální seminární činnosti. . . . . . . . . . . .

[4] Vlastním tématem semináře je pozoruhodná dvojitá paralela mezi (A) mýty o hradbách Ásgardu, resp. Tróje a (B) mýty o božském kováři či demiurgovi Völundovi, resp. Daidalovi. Obě dvojice paralel jsou k sobě navzájem svázána tajemným středem, kterým je Labyrint. Jsou to právě kamenné labyrinty, formálně shodné s klasickým typem známým z krétských mincí, které se nachází po stovkách v severní Evropě a nesou označení jak typu "Trójský hrad" (Trojeborg.. ) tak typu "Völundův dům" (Völundar hús.. ). Zdá se, že za touto společnou celoevropskou fascinací Trójou a Labyrintem leží skrytý jakýsi dávný myticko-rituální komplex, jehož stopy jsou rozeseté napříč podnebnými pásy i tisíciletími, a jehož kontury teprve začínáme tušit.
Cíl předmětu
Poslední úprava: Mgr. Jan Kozák, Ph.D. (28.09.2011)

Hlavními cíly semináře jsou:

1. ZÍSKÁNÍ FAKTICKÉ ZNALOSTI TÉMATU. Relativně zevrubné a konkrétní seznámení s jasně definovaným okruhem mýtů, ikonografie a ritů, kam se počítá i to, že si absolvent semináře odnese spolehlivou znalost faktů, o niž se bude moci kdykoliv později opřít. Konrétní data budou účastníci poznávat jak v jejich originálním zasazení (texty, ikonografie), tak v rámci sekundárního racionálního uspořádání (ať už vlastního nebo převzatého ze sekundární literatury). Proces pamatování si bude na semináři vědomě reflektován a jednotlivé metody memorizace se budou ve stabilním poměru doplňovat.

2. PRÁCE S PRAMENY. Účastníci budou na semináři pracovat se základními primárními prameny (texty i ikonografie) i sekundárními prameny nezprostředkovaně a zvláště pokud jde o primární prameny se obeznámí z řadou praktických a metodických detailů a postupů, které jinak než zkušeností s prameny získat nelze. Díky tomu, že rozsah primárních pramenů ve staroseverštině je nevelký, bude kompletně pokryt četbou na semináři, což je výjimečná situace umožňující postulovat účastníkům plnohodnotné hypotézy či interpretace.

3. KONKRÉTNÍ ILUSTRACE RELIGIONISTICKÝCH TEORIÍ. Mýtus o Völundovi je objekt, který poslouží jako konkrétní exemplum na němž bude možné sledovat myšlenkový postup několika rozšířených výkladových škol (Frazer, Eliade, Propp, Campbell, Jung, Lévi-Strauss atd.) a tak se s nimi seznámit v daleko zřetelnější formě, než když jsou tato paradigmata popisována jen obecně. O výklad z perspektivy několika rozšířených paradigmat, která nejsou zastoupena sekundární literaturou, se účastníci na semináři experimentálně pokusí, což opět přinese osobní zkušenost a seznámení se s danou teorií.

4. KONKRÉTNÍ INSTANCE PRO KOMPARATIVNÍ METODU. Mytický komplex kolem Völunda a Ásgardu má signifikantní paralelu v řeckém Daidalovi&Labyrintu, resp. Tróji, srovnáním vymezených primárních pramenů si účastníci vyzkouší na konkrétním tématu možnosti, limity i pasti komparace mýtů a rituálů napříč kulturami.

5. ORIGINÁLNÍ BADATELSKÝ PŘÍNOS. Navzdory tomu, že se jedná o téma nanejvýš pozoruhodné a svými přesahy téměř (po Evropě) všudypřítomné, je víceméně opomíjeno vlastní religionistickou literaturou, snad proto, že se téma nachází na pomezí zájmu několika oborů i kulturních regionů. Mnoho aspektů proto zůstává doposud neprobádaných a prameny slibují vydat ještě bohatou žeň, bude-li s nimi naloženo těmi správnými metodami. Seminář si proto klade za cíl vkročit do této nezmapované oblasti, aby se každý účastník mohl pokusit o vlastní výzkum na jím zvoleném tematickém zákoutí.

 

Text z mailu (je možné, že to říká srozumitelněji):

-- Základní idea je hodina, na které bude jen relativně malý počet studentů, představuju si cca 6 lidí na pravidelné bázi, takže bude víc času a prostoru na individuální přístup a každý dostane prostor v četbách, diskuzích i prezentacích.

-- Seminář bude zaměřen velmi konkrétně, hlavně na praktickou práci s primárními a sekundárními prameny, postupovat budeme spíše zevrubně a pomalu, věnovat se určitému tématu dokud nebude vyčerpáno.

-- V prvním semestru se budeme soustředit na primární literaturu, hlavně budeme číst Píseň o Völundovi, k dispozici bude originální text, několik badatelských komentářů, budeme postupovat strofu po strofě, báseň rozebereme až na dřeň. Přitom se seznámíte s metodologickými detaily filologické práce a získáte konkrétní zkušenost a podrobnou obeznámenost s určitou látkou o což se budete moci v budoucnu už vždycky opřít, např. při komparacích apod.

-- Na příkladě mýtu o Völundovi si ilustrujeme několik typických výkladových paradigmat, např. přístup psychoogický, folkloristický, strukturalistický, sociálně-antropologický atd., a pokusíme se o aplikaci doposud nevyužitých interpretačních klíčů, které známe z dějin religionistiky. Tím se s různými výkladovými školami seznámíte daleko lépe, než jen z obecných výkladů v úvodu do studia.

-- V letním semestru budeme číst výběr ze sekundární literatury, sérii velmi inspirativních článků, které propojují mytický komplex Tróji, Ásgardu a Labyrintu, kde Völundr funguje jako jeden z klíčových spojovacích uzlů. Po zkušenosti ze zimního semestru ale budete moci články číst jinýma očima - očima někoho, kdo se s určitou částí zdrojových materiálů velmi podrobně seznámil, možná i lépe, než někteří z autorů oněch textů, a budete moci zaujmout poučeně-kritické stanovisko, případně výklady doplnit vlastním badatelským přínosem.

-- Konečným cílem semináře je vlastně nakonec vás "pustit k bádání", především v druhém semestru již nepůjde o nějaké mluvení o tom, co vymyslili jiní, ale spíše společná snaha dát ty doposud nepospojované střípky dohromady a dospět k závěrům, které budou dost možná svébytným, originálním příspěvkem k tématu.

Literatura
Poslední úprava: Mgr. Jan Kozák, Ph.D. (09.09.2011)

UPOZORNĚNÍ: NÍŽE SE NACHÁZÍ SOUHRNNÝ SEZNAM LITERATURY Z NĚHOŽ SE BUDOU ČÍST NA SEMINÁŘI JEN VYBRANÉ POLOŽKY. O KTERÉ TITULY SE BUDE JEDNAT SE ÚČASTNÍCI DOZVÍ NA PRVNÍ HODINĚ. PRAKTICKY VEŠKEROU LITERATURU DOSTANOU ÚČASTNÍCI V ELEKTRONICKÉ A/NEBO TIŠTĚNÉ FORMĚ PŘÍMO OD VYUČUJÍCÍHO.

 

Primární prameny

Píseň o Vǫlundovi

- bilingva a komentář: Dronke, Ursula (ed.): The Poetic Edda II: Mythological Poems (Vǫlundarkviða: 241-328), Oxford 1997.

- bilingva a komentář: von See, Klaus & La Farge & Picard & Schulz (eds.): Kommentar zu den Liedern der Edda, bd. 3: Götterlieder (Vǫlundarkviða: 77-266), Heidelberg 2000.

Æneis - kn. II (excidium Troiæ), kn. V 548-603 (lusus Troiæ), VI (descensus ad Inferos)

Théseus - Plutarchos: Theseus 6c, 7c, 9d; Ilias 18.591;

Daidalos a Ikaros - Ovidius Metamorphoses 8.188nn

(K. Kerényi: Mytologie Řeků II, Praha 1998, 160-182, 252-275)

 

Vǫlundr

McKinnell, John: "The Context of Vǫlundarkviða," in: Acker & Larrington (eds.), The Poetic Edda, 198-212.

Motz, Lotte: "New Thoughts on Vǫlundarkviða," Saga-Book, 50-68.

Ármann Jakobsson: "The Extreme Emotional Life of Vǫlundr the Elf," Scandinavian Studies F 2006, 78/3, 227-254.

Grimstad, Kaaren: "The Revenge of Vǫlundr," in: Glendinning & Bessason (eds.), Edda: A Collection of Essays, Winnipeg 1983, 187-209.

Bouman, A.C: "On Vǫlundarkviða," Neophilologus 34, 1950, 169-173.

Bouman, A.C: "Vǫlundr as an Aviator," Arkiv för nordisk filologi 55, 1939, 27-42.

Burson, Ann: "Swan Maidens and Smiths: A Structural Study of Völundarkviða," Scandinavian Studies 55, 1983, 1-19.

Dieterle, Richard L: "The Metallurgical Code of the Vǫlundarkviða and Its Theoretical Import," History of Religions 27, 1987, 1-31.

Dronke, Ursula: "Eddic Poetry as a source for the history of Germanic religion," in: Ursula Dronke (ed.), Myth and Fiction in Early Norse Lands, 656-684.

Bugge, Sophus: "The Norse Lay of Wayland," Saga-Book, 275-316.

Mizuno, Tomoaki: "Edda-Shi ni miru Ring Composition to Katari no Enkah-Kozoh," (‚Ring Composition and Circular Narrative Structure in Eddic Poems‘), Hiroshima 2002, 41-64.

Miller, Alan L: "The Swan Maiden Revisited: Religious Significance of ‚Divine Wife‘, Folktales with Special Reference to Japan," Asian Folklore Studies 46, 1987, 55-86.

Boyer, Regis: "Einheri and Valkyrja, which is the sex of the hero in the North?" in: Hansson & Malm (eds.), Gudar på jorden, Stockholm 2000, 35-43.

 

Šaman

Tine Jeanette Biering, "The Concept of Shamanism in Old Norse Religion from a Sociological Point of View", in: Andrén & Jennbert & Raudvere (eds.), Old Norse religion in long-term perspectives, Riga: Nordic Academic Press 2006, 171-176.

Peter Buchholz, "Shamanism - the Testimony of Old Icelandic Literary Tradition", in: Mediæval Scandinavia 4, 1971, 7-20.

Clive Tolley, Shamanism in Norse Myth and Magic I & II, Helsinki: Suomalainen Tiedeakatemia (Academia Scientiarum Fennica). 589 + 304 pp.

Mircea Eliade, Šamanismus a nejstarší techniky extáze, Praha: ARGO 2004.

 

Labuť

Armstrong, Edward A: "The Symbolism of the Swan and the Goose,"

Ahl, Frederick M: "Amber, Avallon, and Apollo’s Singing Swan," American Journal of Philology 103, 1982, 373-411.

 

Ásgard

Fontenrose, Joseph: "The Building of the City Walls - Troy and Asgard," Journal of American Folklore 96/379, 1983, 53-63.

Puhvel, Martin: "The Legend of the Church-building Troll in Northern Europe," Folklore 72, 1961, 567-583.

Harris, Joseph: "The Masterbuilder Tale in Snorri’s Edda and Two Sagas," 66-101.

 

Trója

Knight, W.F.J: "Myth and Legend at Troy," 98-121.

Knight, W.F.J: "The Wooden Horse," Classical Philology 25, Oct 1930, 358-366.

Knight, W.F.J: "A Prehistoric Ritual Pattern in the Sixth Aeneid," 66, 1935, 256-273.

Stubbs, H.W: "Troy, Asgard, and Armageddon," 440-459.

Bremmer, Jan: "Heroes, Rituals, and the Trojan War," Studi Storico Religiosi 1978/II, 1, 5-38 (30-35).

Weeber, K.W: "Troiæ lusus - Alter und Entstehung eines Reiterspiels," Anc. Soc. 5, 1974, 171-196.

Hunke, W: Die Trojaburgen und ihre Bedeutung, Diss München 1941.

Weege, Fritz: Der Tanz in der Antike, Halle 1926.

Andrén, A: "A World of Stone: Warrior Culture, Hybridity, and Old Norse Cosmology," in: Andrén & Jennbert & Raudvere (eds.), Old Norse religion in long-term perspectives, Riga: Nordic Academic Press 2006, 33-38.

Rykwert, J: The Idea of a Town: The Anthropology of Urban Form in Rome, Italy and the Ancient World, Cambridge 1988.

Puhvel, Jaan: "The Origins of Greek Kosmos and Latin Mundus," American Journal of Philology 97, 1976, 154-167.

Antaya, Roger: "The Etymology of Pomerium," American Journal of Philology 101, 1980, 184-189.

 

Labyrint

Myrberg, Nanouschka: "The Imperative Way," in: Andrén & Jennbert & Raudvere (eds.), Old Norse religion in long-term perspectives, Riga: Nordic Academic Press 2006, 45-49.

Diels, Hermann: Das Labyrinth, Tübingen 1921.

Eilmann, Richard: Labyrinthos, Athenai 1931.

Kerényi, Karl: Labyrinth-Studien: Labyrinthos als Linienreflex einer mythologischen Idee, Amsterodam 1941, 2. vyd. Zürich 1959.

Menefee, Samuel Pyeatt: "Circling as an Entrance to the Otherworld," Folklore 96/1, 1985, 3-18.

Russell, W.M.S. & Russell Claire: "English Turf Mazes, Troy, Labyrinth," Folklore 102/1, 1991, 77-88.

Christinger, Raymond: "The Hidden Significance of the ‚Cretan‘ Labyrinth," History of Religions, 183-191.

Brooke, S.C: "The Labyrinth Pattern in India," 463-472.

Fisher, A. & Gerster, G: Labyrinth: Solving the Riddle of the Maze, NY 1990.

Kern, H: Through the Labyrinth, Designs and Meanings over 5000 Years, München 2000.

Kraft, J: The Goddess in the Labyrinth, Religionsvetenskapliga skrifter II, Åbo akademi, Åbo 1985.

Wright, C: The Maze and the Warrior: Symbols in Architecture, Theology and Music, Cambridge 2001.

 

Kerényi & Jung: Věda o mytologii, Brno 1997 - (159-161)

Jan de Vries: Altgermanische Religionsgeschichte, Berlin 1970 - (474-476)

Kris Kershaw: The One-Eyed God, Washington DC 2000 - (83-94)

Sylabus - dánština
Poslední úprava: Mgr. Jan Kozák, Ph.D. (09.09.2011)

I. semestr

Labyrint - "Vǫlundův dům"

Vǫlundr, severský Daidalos. Iniciační struktura Písně o Vǫlundovi a její paralely v Eddě, v sibiřském šamanismu i v irské a řecké mytologii.

 

II. semestr

Trójský kůň a hradby Ásgardu

Hradby Tróje a Ásgardu, fenomén labyrintů zvaných "Trojeborg" v severní Evropě, "Hra na Tróju" a její paralely ze středověkého a novověkého folkloru.

Vstupní požadavky
Poslední úprava: Mgr. Jan Kozák, Ph.D. (09.09.2011)

Podmínka:

1) Absolvent semináře "Ódin v mýtu a rituálu"

(v případě velkého zájmu studenta, který neabsolvoval OMR, je možné vstup do semináře prodiskutovat s vyučujícím)

 

Nikoli podmínkou, ale jen prostou výhodou je studentovi:

1) Má-li alespoň základní znalosti staroseverštiny

2) Má-li alespoň základní znalosti starořečtiny

3) Má-li alespoň průměrnou znalost němčiny

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK