PředmětyPředměty(verze: 806)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Náboženství Anatolie II - ARL100144
Anglický název: Anatolian Religion II
Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2017
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Garant: doc. Dalibor Antalík, Dr.
Záměnnost : ARL100142
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Poslední úprava: doc. Dalibor Antalík, Dr. (20.11.2012)

Kurs volně navazuje na přednášku Anatolie II. Je soustředěn na dílčí aspekty zejména chetitské, méně pak churritské teologie (koncepce posvátna a božství, systemizace panteonu), kosmologie (podání o strukturaci světa a nebezpečí regrese chaosu, obraz světa), antropologie (stvoření člověka, jeho úděl, vztah duše a těla, thanatologie). Kurs je ukončen přehledem chetitsko-churritského kultu: koncept rituální čistoty, bohoslužebné prostory, bohoslužebné symboly, kněžské stavy a jejich kompetence, bohoslužebné úkony (zejména obětní a modlitební praxe), nejdůležitější svátky, divinační techniky, magie a exorcismus, přechodové rituály a kult předků.
Kromě studentů religionistiky může kurs posloužit i posluchačům oboru Dějiny a kultura východního Středomoří.
Literatura
Poslední úprava: doc. Dalibor Antalík, Dr. (21.11.2012)

Povinná literatura:

Maciej Popko, Religie starożytnej Anatolii. Warszawa: Iskry, 1980. [Angl.: Religions of Asia Minor. Přel. Iwona Zych. Warszawa: Academic Publications Dialog, 1995.]

Doporučená literatura:

Volkert Haas, Geschichte der hethitischen Religion. Handbuch der Orientalistik I A/15; Leiden - New York - Köln: E. J. Brill, 1994.

Jack M. Sasson (ed.), Civilizations of the Ancient Near East. 2 sv. Peabody: Hendrickson Publishers, 2000.

Piotr Taracha, Religions of Second Millenium Anatolia. Dresdner Beitrage zur Hethitologie 27; Wiesbaden: Otto Harrassowitz, 2009.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: doc. Dalibor Antalík, Dr. (20.11.2012)

K získání atestu je třeba osvojit si látku z přednášek a povinné literatury.

Sylabus
Poslední úprava: doc. Dalibor Antalík, Dr. (21.11.2012)

1. Teologie: antropomorfní a zoomorfní reprezentace božství, sociomorfní reprezentace panteonu, božské metamorfózy.

2. Kosmologie: absence explicitní kosmogonie a pokusy o kosmogonickou interpretaci Cyklu o Kumarbim, kosmografie.

3. Antropologie: antropogonie, hamartologie, etika, rituální čistota, vztah lidství - božství (ochranní patroni, afektivní povaha daného vztahu, otázka synergismu).

4. Thanatologie: terminologie, smrtelnost jako "přirozená" součást života, obraz cesty do podsvětí, vstup duše do podsvětí, pojetí úmrtí panovníka a pozdější demokratizace tohoto konceptu.

5. Královská ideologie: pozice krále a královny ve společnosti, posvátný charakter královského úřadu a způsoby jeho legitomování, kněžské povinnosti panovníků.

6. Bohoslužebné prostory: chrámové komplexy, jejich funkce, dispozice, orientace, výbava, svatyně v plenéru (Yazi­li­kaya, Eflatun Pinar, Yalburt), posvátné háje

7. Bohoslužebné symboly: antropomorfní a zoomorfní idoly, nevýtvarné idoly.

8. Bohoslužební aktéři: král a dvorní ceremoniář (tzv. věštec), chrámový klérus a jeho jednotlivé stavy, kněžští akolyté, společenský status, intronizace,

9. Bohoslužebné úkony a slavnosti: intronizace idolů, obětní praxe, purifikace a zdobení idolů, adorace (liturgická recitace hymnů a modliteb, zpěv, hudba a tanec), liturgická gesta a po­stu­ry, nejdůležitější svátky liturgického kalendáře.

10. Divinace: úřad věštce a jeho společenský status, základní typy věštění (splanchnomancie, thyomacie, oniromancie, astromancie, ornitomancie, kléromancie, nekromancie, ordál), vlivy z Mezopotámie.

11. Magie: gestická a verbální (inkantace, zlořečení, přísaha) složka magie.

12. Přechodové rituály a zádušní kult: narození, iniciace do dospělosti, sňatek, pohřeb; zádušní kult v královském a nekrálovském kontextu.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK