|
|
|
||
|
Cílem předmětu je aktivní rekonstrukce a hermeneutická interpretace vybraných problémů výchovy a vzdělávání na „místech pedagogické paměti“ –např. Zlín jako pedagogické centrum modernity, Uherský Brod jako centrum Komenského humanity, Libeňský ostrov jako prostor Štorchovy dětské farmy, Terezín jako místo pedagogické naděje v době totality a teroru.
Pedagogická exkurze je realizována většinou jako dvoudenní výjezd. Studenti pracují na místě paměti s primárními zdroji, pracovními listy a jsou vedeni k rekonstrukci daného pedagogického problému v širších kulturních a společensko-historických souvislostech. Důraz je kladen na primární prameny, na interpretační rovinu, na různorodost dalších médií využívaných v rámci semináře i přípravy na terénní výuku. Seminář vede rovněž k uvědomění si zásad výuky historicko-společenských témat v rámci formálního i neformálního vzdělávání. Poslední úprava: KASPERT (05.06.2025)
|
|
||
|
Plnění průběžně zadávaných úkolů. Poslední úprava: Pastyříková Iveta, Mgr. (12.07.2023)
|
|
||
|
Základní literatura: Stehlík, M.; Rybová, M. (2023). Nejisté dějiny: rozhovor o historii a paměti. Plzeň: F&R. Havlůjová, H. a kol (2015). Památky nás baví. 3, Potenciál kulturního dědictví pro vysokoškolské a další vzdělávání pedagogů: metodika tvorby, realizace a hodnocení kvality edukačních programů v oblasti péče o kulturní dědictví pro terciární vzdělávání. Praha: Národní památkový ústav. Havlůjová, H. a kol (2014). Paměť a projektové vyučování v dějepise. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů. http://dejinyveskole.dejepis21.cz. Poslední úprava: Pastyříková Iveta, Mgr. (12.07.2023)
|
|
||
|
Výuka bude v kombinované formě studia realizována stejným způsobem jako v prezenční formě studia (v terénu formou odborné exkurze), proto nejsou žádné studijní opory připraveny. Poslední úprava: Pastyříková Iveta, Mgr. (11.07.2023)
|
