PředmětyPředměty(verze: 978)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   
K problematice štípané industrie - APA555037
Anglický název: To the Problems of the Chipped Industry
Zajišťuje: Ústav pro archeologii (21-UPRAV)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2025
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Z [HT]
Počet míst: 16 / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
student může plnit i v dalších letech
Garant: PhDr. Pavel Burgert, Ph.D.
Mgr. et Mgr. Katarína Kapustka, Ph.D.
Vyučující: PhDr. Pavel Burgert, Ph.D.
Mgr. et Mgr. Katarína Kapustka, Ph.D.
Anotace
Účastníci a účastnice kurzu se seznámí se základními okruhy témat spojených s problematikou kamenné štípané
industrie. Vedle teoretického představení klíčových milníků ve výrobě kamenných nástrojů a využívaných surovin
bude kurz zahrnovat také praktickou část, v níž si účastníci a účastnice vyzkoušejí základní postupy dokumentace a
analýzy tohoto typu artefaktů. Geograficky je kurz zaměřen především na území Čech, avšak s nezbytnými přesahy
do prostoru střední Evropy.
Poslední úprava: Šmidtová Renata, Ing. (15.08.2025)
Cíl předmětu

Cílem kurzu je seznámit studenty a studentky se základy analýzy souborů kamenné štípané industrie. Kurz proběhne formou pěti bloků. Každý blok začne teoretickým úvodem k vybranému tématu, po němž budou účastníci a účastnice seznámeni s praktickými aspekty daného problému. Příslušná literatura a historické souvislosti budou vždy nedílnou součástí každého tematického bloku.

Poslední úprava: Šmidtová Renata, Ing. (15.08.2025)
Podmínky zakončení předmětu

Atestace proběhne ústně formou rozhovoru nad zvoleným tématem. Témata budou vyhlášena předem a účastníci kurzu si zvolí jedno z nich. Doporučená literatura k jednotlivým tématům bude součástí přednášek.

Poslední úprava: Šmidtová Renata, Ing. (15.08.2025)
Literatura

Andrefsky, Jr. W. 1998: Lithics. Macroscopic approaches to analysis. Cambridge.

Bordes, F. 1961: Typologie du paléolithique ancien et moyen. Bordeaux.

Bordes, F. - Crabtree, D. E. 1969: The Corbiac blade technique and other experiments. Idaho.

Carlsson, T. 2009: Two houses and 186 000 artefacts. Spatial organization at the Late Mesolithic site of Strandvägen. In: S. B. McCartan, R. Schulting, G. Warren, P. Woodman (eds.), Mesolithic Horizons. Oxford, s. 430-435.

Eigner, J. - Řezáč, M. 2014: Chronologická hodnota trapézů v českém mezolitu. Archeologie ve středních Čechách 18, s. 471-488.

Floss, H. 2013: Steinartefakte: vom Altpaläolithikum bis in die Neuzeit. Tübingen.

Hardy, B. L. 1999: Preliminary results of residue and use-wear analyses of stone tools from two Mesolithic sites, Northern Bohemia, Czech Republic. AR 51, Praha, s. 274-279.

Hardy, B. L. - Svoboda, J. 2009: Mesolithic stone tool function and site types in Northern Bohemia, Czech Republic. In: M. Haslam, G. Robertson, A. Crowther, S. Nugent, L. Kirkwood (eds.), Archaeological Science Under a Microscope. Canberra, s. 159-174.

Inizan, M. L., Reduron, M., Roche, H., & Tixier, J. 1999: Technology and Terminology of knapped stone. Meudon: Cercle de Recherches et d’Etudes Préhistoriques.

Klíma, B. 1956: Statistická metoda. PA 47, s. 193-210.

Kozłowski, J. K. - Kozłowski, S. K. 1979: Upper Palaeolithic and Mesolithic in Europe. Taxonomy and Palaeohistory. Krakov.

Kozłowski, S. K. 1980: Atlas of the Mesolithic in Europe, First Generation Maps. Varšava.

Oliva, M. 2016: Encyklopedie paleolitu a mezolitu českých zemí. Brno: Moravské zemské muzeum.

Pelegrin, J. 2002: La production des grandes lames de silex du Grand-Pressigny. In: J. Guilaine (ed.), Matériaux, productions, circulations, du Néolithique à l’Âge du bronze. Paříž, s. 125-141.

Pelegrin, J. 2003: Blade making techniques from the Old World: insights and applications to Mesoamerican obsidian lithic technology. In: K. Hirth (ed.), Experimentation and Interpretation in Mesoamerican Lithic Technology. Salt Lake City, s. 55-71.

Pelegrin, J. 2005: Remarks about archaeological techniques and methods of knapping: elements of a cognitive approach to stone knapping. In: V. Roux, B. Bril (eds.), Stone knapping: the necessary condition for a uniquely hominid behaviour. Cambridge, s. 23-33.

Pelegrin, J. 2007: Réflexions sur la notion de spécialiste dans la taille de la pierre au Paléolithique. In: R. Desbrosses, A. Thévenin (eds.), Des grottes de Châtelperron au Musée des Antiquités nationales: hommages à Henri Delporte. Paříž, s. 315-318.

Perlès, C. 2009: Les industries lithiques néolithiques: logiques techniques et logiques sociales. In: De la Méditerranée et d’ailleurs. Mélanges offerts à Jean Guilaine. Toulouse, s. 557-571.

Popelka, M. 1991: Chipped stone industry. In: I. Pavlů - J. Rulf (eds.), Stone Industry from the Neolithic Site of Bylany. Pam. Arch. 82, s. 277-304.

Popelka, M. 1999: K problematice štípané industrie v neolitu Čech. Praehistorica XXIV, s. 7-122.

Přichystal, A. 2009: Kamenné suroviny v pravěku východní části střední Evropy. Brno.

Sklenář, K. - Hartl, K. 1989: Archeologický slovník, část I. Kamenné artefakty. Praha.

Vencl, S. 1971: Současný stav poznání postmesolitických štípaných industrií v Československu. In: J. K. Kozłowski (red.), Z badań nad krzemieniarstwem neolitycznym i eneolitycznym. Kraków, s. 74-99.

Vencl, S. (ed.) 2007: Archeologie pravěkých Čech, sv. 2 Paleolit a mezolit. Praha.

Whittaker, J. C. 1997: Flintknapping. Making and understanding stone tools. Austin.

Poslední úprava: Šmidtová Renata, Ing. (15.08.2025)
Sylabus

1. Těžba a distribuce kamenných surovin - jejich organizace a průběh. Praktická ukázka určování surovin.

2. Charakteristika a význam štípané industrie jako archeologického hmotného pramene. Technologie výroby štípané industrie a její proměny v čase. Zásadní změny ve způsobu opracování kamene v průběhu minulosti lidstva a jejich význam pro pochopení vývoje člověka. Specifika a postupy určování základních technik výroby štípané industrie.

3. Základní terminologie štípané industrie. Praktické ukázky základních typů industrie a jejich hlavních charakteristik. Přehled charakteristických znaků jednotlivých období. Funkční analýza kamenné štípané industrie. Úloha experimentální archeologie při zpracování souborů kamenné štípané industrie.

4. Od terénu až po depozitář - co (ne)dělat s kamennými štípanými nástroji, aby bylo získáno maximum informací. Zásady zpracování a dokumentace štípané industrie. Jak přistupovat k různým typům souborů: povrchovým souborům, polykulturním nalezištím i radiokarbonově datovaným nálezově homogenním vrstvám.

5. Vybrané otázky ve studiu štípané industrie. Příklady konkrétních výzkumných témat řešených na základě studia štípané industrie: Magdalenien: téměř profesionální produkce v paleolitu a její význam pro poznání společnosti na jeho konci; Mezolit: těžba tlakem a její zajímavosti; Křemen: nekvalitní, avšak častá surovina - způsoby štípání; Neolit: súdánské tesly - propojení experimentu a traseologie; Plošná retuš v zemědělském pravěku: jednoduchý, ale efektní postup finální úpravy předmětů.

Poslední úprava: Šmidtová Renata, Ing. (15.08.2025)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK