Interdisciplinární průsečíky v historické archeologii - APA111012

• Anglický název: Interdisciplinary intersections in historical archeology
• Zajišťuje: Ústav pro archeologii (21-UPRAV)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2025
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:1/1, Z [HT]
• Počet míst: neomezen / neomezen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; student může plnit i v dalších letech
• Garant: doc. PhDr. Tomáš Klír, Ph.D.
• Vyučující: Mgr. Lukáš Holata, Ph.D.; doc. PhDr. Tomáš Klír, Ph.D.

Anotace

Cílem předmětu je seznámit studenty s mezioborovými přístupy, teoretickými koncepty a metodami, které jsou využívány
ve výzkumu historické archeologie v široké časové perspektivě od středověku po moderní období. Důraz je kladen na
studium historické krajiny a jejích komponent jako prostoru, v němž se protínají různé typy pramenů, metod či výzkumné
tradice.

Prostřednictvím příkladů dobré praxe budou představeny základní principy spolupráce archeologie s příbuznými
humanitními, přírodovědnými i technickými obory a studenti se seznámí s různými typy datových zdrojů využívaných při
analýze a rekonstrukci minulých společností a jejich prostředí. Součástí výuky je rovněž kritická reflexe jednotlivých
metod – tedy otázka, jaké informace mohou přinést, jaké jsou jejich limity a jakým způsobem lze různé typy pramenů
vzájemně kombinovat.

Cílem kurzu je rozvíjet schopnost studentů orientovat se v interdisciplinárním výzkumu, kriticky pracovat s různými typy
pramenů a porozumět principům vědecké spolupráce, které jsou v současné archeologii nezbytné. Tyto dovednosti mají
vytvořit předpoklady pro samostatnou badatelskou činnost studentů a jejich budoucí zapojení do moderních výzkumných
projektů.

Poslední úprava: Šmidtová Renata, Ing. (12.03.2026)

Literatura

David, Bruno – Thomas, Julian (eds.). 2008. Handbook of Landscape Archaeology. London: Routledge.

Chapman, Robert – Wylie, Alison. 2014. Material Evidence: Learning from Archaeological Practice. London: Routledge.

Carver, Martin. 2009. Archaeological Investigation. London: Routledge.

Gillings, Mark – Hacigüzeller, Piraye – Lock, Gary (eds.). 2020. Archaeological Spatial Analysis: A Methodological Guide. London: Routledge.

Kuna, Martin a kol. 2004. Nedestruktivní archeologie. Praha: Academia.

Remondino, Fabio – Campana, Stefano (eds.). 2014. 3D Recording and Modelling in Archaeology and Cultural Heritage. Theory and Best Practices. Oxford: Archaeopress.

Renfrew, Colin – Bahn, Paul. 2016. Archaeology: Theories, Methods and Practice. London: Thames & Hudson.

Poslední úprava: Šmidtová Renata, Ing. (12.03.2026)

Sylabus

Interdisciplinarita v historické archeologii – význam spolupráce mezi humanitními, přírodovědnými a technickými obory, typy pramenů a datových zdrojů.

Historická krajina jako prostor výzkumu – archeologické, historické a environmentální přístupy ke studiu krajiny.

Dokumentace krajiny a archeologických reliktů – dálkový průzkum Země (lidar, letecká prospekce), fotogrammetrie, 3D modelace a prostorové analýzy.

Archeologie a přírodní vědy – spolupráce s geoarcheologií, pedologií, paleoekologií a dalšími obory.

Metody absolutního datování v archeologii – základní principy radiokarbonového datování, OSL a jejich využití v krajinném výzkumu.

Rekonstrukce minulého prostředí a lidských aktivit – kombinace archeologických, historických a environmentálních dat.

Digitální archeologie a prezentace minulosti – 3D rekonstrukce, virtuální a rozšířená realita ve výzkumu a edukaci.

Případové studie interdisciplinárního výzkumu – diskuse nad konkrétními projekty z různých období (středověk až modernita).

Poslední úprava: Šmidtová Renata, Ing. (12.03.2026)