Dějiny starověku - APA111002

• Anglický název: The History of the Antiquity
• Zajišťuje: Ústav pro archeologii (21-UPRAV)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2022
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, --- [HT]; letní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen); letní:neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Je zajišťováno předmětem: AHS110005
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; student může plnit i v dalších letech
• Garant: Mgr. Ivan Prchlík, Ph.D.; PhDr. Jan Souček, CSc.

Anotace

Obsahem kursu je soustavný výklad dějin antického Řecka a Říma od příchodu řeckých kmenů do Řecka do vzniku principátu (dalším obdobím se podrobněji věnují kursy Seminář k dějinám starověkého Říma a Dějiny pozdní antiky). Historický vývoj Řecka i Říma má být představen v dostatečné komplexnosti, tedy z aspektů politicko-mocenských, sociálně ekonomických i kulturních tak, aby se ozřejmily vnitřní i vnější podmínky existence a faktory historického vzestupu i následné transformace ojedinělého světodějného fenoménu, jakým řecká a římská civilizace nesporně byla. Zvláštní pozornost bude věnována tomu, jak své dějiny vnímali sami Řekové a Římané, a jaké jsou možnosti moderního bádání tyto dějiny poznat.

Poslední úprava: Prchlík Ivan, Mgr., Ph.D. (05.09.2023)

Podmínky zakončení předmětu

Atestace se uděluje na základě zvládnutí testu o 20 otázkách (výkon 20-17 správných odpovědí je hodnocen známkou 1, 16-13 známkou 2, 12-9 známkou 3), se čtyřmi možnostmi odpovědi (A, B, C, D), přičemž vždy právě jedna možnost je správná. Otázky vycházejí z výkladu v přednáškách a z obsahu základní studijní literatury, 10 se týká řeckých dějin, 10 římských (principátu a pozdní antiky však jen orientačně).

Poslední úprava: Prchlík Ivan, Mgr., Ph.D. (05.09.2023)

Literatura

* Základní studijní literatura:

Burian, J. - Oliva, P., Civilizace starověkého Středomoří, I-II. Praha 2020 (3. vyd.).

Pečírka, J. (ed.), Dějiny pravěku a starověku, I-II. Praha 1989 (3. vyd.).

 

* Další doporučená literatura:

Barrett, A. A. (ed.), Životy císařů. Praha 2012.

Bartoněk, A., Zlaté Mykény. Praha 1983.

Bleicken, J., Athénská demokracie. Praha 2002.

Boatwright, M. T. - Gargola, D. J. - Albert, R. J. A., Dějiny římské říše od nejranějších časů po Konstantina Velikého. Praha 2012.

Bouzek, J. - Ondřejová, I., Periklovo Řecko. Praha 1989.

Burian, J., Řím. Světla a stíny antického velkoměsta. Praha 1970.

Burian, J., Římské impérium. Praha 1994.

Canfora, L., Gaius Iulius Caesar. Demokratický diktátor. Praha 2007.

Cartledge, P., Alexandr Veliký. Praha 2007.

Christ, K., Krize a zánik římské republiky. Praha 2010.

Eck, W., Augustus a jeho doba. Praha 2004.

Habaj, M. - Nývlt, P., Válka o Řecko: Sparťané proti Athéňanům. Praha 2022.

Hošek, R. - Marek, V., Řím Marka Aurelia. Praha 1991.

Kepartová, J., Římané a Evropa. Antické dědictví v evropské kultuře. Praha 2005.

Lehmann, G.-A. -­ Schmidt-Glintzer, H. (eds.), Dějiny světa. Globální dějiny od počátků do 21. století, 2, 1200 př. Kr. až 600 po Kr. Praha 2012.

Marek, V. - Oliva, P. - Charvát, P., Encyklopedie dějin starověku. Praha 2008.

Oliva, P., Kolébka demokracie. Praha 2000.

Oliva, P., Řecko mezi Makedonií a Římem. Praha 1995.

Oliva, P., Solón. Praha 1971.

Oliva, P., Sparta a její sociální problémy. Praha 1971.

Oliva, P., Svět helénismu. Praha 2001.

Oliva, P., Zrození evropské civilizace. Praha 1995.

Osborne, R., Dějiny klasického Řecka. Praha 2010.

Vernant, J.-P., Řecký člověk a jeho svět. Praha 2005.

Poslední úprava: Prchlík Ivan, Mgr., Ph.D. (05.09.2023)