|
|
|
||
|
Předmět navazuje na Konsekutivní tlumočení I a systematicky dále rozvíjí komunikační a tlumočnickou kompetenci včetně aktivních tlumočnických dovedností a návyků nezbytných pro konferenční tlumočení konsekutivní formou. Tlumočnické dovednosti jsou rozvíjeny v obousměrném převodu v náročnějších komunikačních situacích na autentických textech podle vymezených tematických okruhů. V rozvoji tlumočnické kompetence je důraz kladen na plynulost projevu, kohezi a koherenci sdělení, předání dominantní informace, stylu, tónu i doprovodných složek sdělení. Soustavně se pracuje na efektivním zvládnutí tlumočnické notace a od studentů se kromě důsledné terminologické přípravy vyžaduje přednesení předem připravených tematických projevů, které jsou ostatními studenty tlumočeny v celku a po kratších úsecích. Součástí zkoušky je i vypracování terminologického glosáře, jenž je uznán i pro splnění atestace u Simultánního tlumočení I. Poslední úprava: Klimeš Lukáš, PhDr. (07.01.2022)
|
|
||
|
Pravidelná a aktivní účast na seminářích (min. 75 %), odevzdávání úkolů, domácí příprava. Zkouška z předmětu je prezenční, konsekutivní tlumočení oběma směry, téma a podklady k přípravě budou zaslány. Součástí zkoušky je i příprava dvojjazyčného terminologického glosáře, jenž je uznán i pro splnění atestace u Simultánního tlumočení I. Poslední úprava: Mračková Vavroušová Petra, PhDr. Mgr., Ph.D. (06.12.2023)
|
|
||
|
BEST, J. - KALINA, S. (eds.). Übersetzen und Dolmetschen. Eine Orientierungshilfe. Gunter Narr, 2002. ČEŇKOVÁ, I. Úvod do teorie tlumočení. Praha: 2008 (vybrané kapitoly). ČUŽAKIN, A. P. Ustnyj perevod, teorija i praktika, perevodčeskaja skoropis. Moskva: 2001. ČUŽAKIN, A. - SPIRINA, S. Osnovy posledovatelnogo perevoda i perevodčeskoj skoropisi. Moskva: 2008. DIETZE, G. Konferenzdolmetschen beim Europäischen Parlament. T&T, 3, 1997. FELDWEG, E. Der Konferenzdolmetscher im internationalen Kommunikationsprozeß. Heidelberg: 1996. GILE, D. Basic Concepts and Models for Interpreter and Translator Training. Amsterdam/Philadelphia: 1995, rev. 2009 (vybrané kapitoly). GILLIES, A. Note-taking in consecutive interpreting. Manchester: 2005. GRAN, L. - DODDS, J. (eds.). Theoretical and Practical Aspects of Teaching Conference Interpretation. Udine, 1989 (vybrané statě). HEYNOLD, Ch. Interpreting at the European Commission. In: Dollerup, C. (ed.). Teaching translation and interpreting. Amsterdam/Philadelphia: 1994. JONES, R. Conference Interpreting Explained. Manchester: 1997, 2. vyd. 2007 (vybrané kapitoly). KAPP, V. Übersetzer und Dolmetscher. Theoretische Grundlagen, Ausbildung, Berufspraxis. Tübingen: 1991. MAIA, B. et. al. (eds.). Training the language services provider for the new millennium. Porto: 2002. MARZOCCHI, C. Some considerations on interpreting in an institutional context: the case of the European Parliament. T&T 3, 1997. MATYSSEK, H. Handbuch der Notizentechnik für Dolmetscher. Heidelberg: 1989, rev. 2006. MINJAR-BELORUČEV, R. K. Kurs ustnogo perevoda. Moskva: 1998. MINJAR-BELORUČEV, R. K. Zapisi v posledovatelnom perevode. Moskva: 1997. NOLAN, J. Interpretation techniques and exercices. Cambridge/New York: 2006. NOVÁKOVÁ, T. Tlmočenie – teória – prax. Bratislava: 1993. PHELAN, M. The interpreter´s resources. Clevedon: 2001. PÖCHHACKER, F. Introducing Interpreting Studies. London and New York: 2004 (vybrané kapitoly). PÖCHHACKER, F. - SHLESINGER, M. (eds.). The Interpreting Studies Reader. London and New York: 2002 (vybrané statě). ROZAN, J. F. La prise de notes en interprétation consécutive. Genève: 1965. SELESKOVITCH, D. - LEDERER, M. Interpréter pour traduire. Paris: 1986. SALEVSKY, H. Wissenschaftliche Grundlagen der Sprachmittlung. Frankfurt am Main: 1992. WADENSJO, C. Interpreting as Interaction. London: 1998. WESTON, M. Translating at the European Court of Human rights. T&T 3, 1995. Vybrané články a statě z periodik a řad: Babel, META, Parallèles, L´Interprète, Translatologica Pragensia, Folia Translatologica, The Interpreters Newsletter, Target, Hermes, Herméneus, Forum, Interpreting, Tetradi perevodčika, Mosty, Mir perevoda, aj. Poslední úprava: Mračková Vavroušová Petra, PhDr. Mgr., Ph.D. (06.12.2023)
|