British and American literature in Czech translation I - AMPA00008

• Anglický název: British and American literature in Czech translation I
• Zajišťuje: Ústav translatologie (21-UTRL)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2021
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Mgr. Zuzana Šťastná, Ph.D.

Anotace

Přednášky a semináře z tohoto předmětu se navzájem prolínají a jsou vedeny zčásti v angličtině a zčásti v češtině. Cílem je studium vybraných děl britské literatury od renesance do konce 20. století, které reprezentují významné směry, tendence a obraty ve vývoji. Studium těchto děl má za úkol reflektovat styl autora originálu. Diskuse v seminářích se zabývají literární interpretací a pojí se s translatologickým rozborem vybraných úryvků z originálů a překladů těchto děl. Tam, kde existuje více překladů (např. Shakespeare), zvažují odlišnosti a důvody jejich proměn. Diskuse vedou k posouzení sémantické a estetické ekvivalence českých literárních překladů a k uvažování o dynamice kulturní recepce překladových děl z prostředí britské kultury.
Po dobu trvání distanční výuky budou přednášky a ilustrační materiály k nim poskytovány studentům písemně; semináře s diskusemi nad texty by měly probíhat prezenčně, bude-li schválena výjimka z distanční výuky (prezenční účast ovšem nebude povinně vyžadována a vždy ji bude možno nahradit písemnou formou - viz dále); pokud prezenční výuka probíhat nebude, budou studenti vypracovávat k textům zadané úkoly a výsledky jejich reflexí spolu s komentáři vyučující budou sdíleny ve společném souboru nebo na společné platformě.
<br>
<br>

Poslední úprava: Šťastná Zuzana, Mgr., Ph.D. (24.09.2020)

Literatura

BASSNETT, S. - LEFEVERE, A. Constructing Cultures. Clevedon: 1998.

BÍLEK, Petr A. Hledání jazyka interpretace k modernímu prozaickému textu. Brno: Host, 2003.

BAKER, M. - SALDANHA, G. Routledge Encyclopedia of Translation Studies. 2nd ed. London and New York: Routledge, 2008.

CAREY, J. John Donne: Life, Mind and Art. New edn. London: 1990.

CAREY, J. The Violent Effigy: a study of Dickens´ imagination. London: Faber and Faber: 1973.

CASERIO, R. L. (ed.). The Cambridge Companion to the Twentieth-Century English Novel. Cambridge: 2009.

CHANDLER, J., McLANE M. N. (eds.). The Cambridge Companion to British Romantic Poetry. Cambridge: 2008.

CORCORAN, N. (ed.). The Cambridge Companion to Twentieth-Century English Poetry. Cambridge: 2007.

DAVID, D. (ed.). The Cambridge Companion to the Victorian Novel. Cambridge: 2000.

DAVIS, K. Deconstruction and Translation. Manchester: 2001.

DURAN, A. - ISSA, I. - OLSON, J. (eds.). Milton in translation. Oxford: OUP, 2016.

GADDIS, Rose M. Translation and Literary Criticism: Translation as Analysis. Binghampton: SUNY, 1997.

GRAZIA, M. De - WELLS, S. (ed.). The New Cambridge Companion to Shakespeare. Cambridge: 2010.

HILSKÝ, M. Modernisté. Torst, 1995.

Hrala, M. (ed.). Kapitoly z dějin českého překladu. Praha: Karolinum, 2002.

HRALA, M. (ed.). Český překlad 1945 – 2003. Praha: FF UK, 2005.

CHUDOBA, F. Pod listnatým stromem. Praha: Jan Laichter, 1947.

KINNEY, A. F. (ed.). The Oxford Handbook of Shakespeare. Oxford: OUP, 2011.

KUBÍČEk, T. Vypravěč. Kategorie narativní analýzy. Brno: Host, 2007.

LEGGATT, A. (ed.). The Cambridge Companion to Shakespearean Comedy. Cambridge: 2002.

LEVENSON, M. (ed.). The Cambridge Companion to Modernism. Cambridge: 1999.

McEACHERN, C. (ed.). The Cambridge Companion to Shakespearean Tragedy. Cambridge: 2003.

MALKMJAER, K., WINDLE, K. The Oxford Hanbook of Translation Studies. Oxford: OUP, 2011.

POOLE, A. (ed.). The Cambridge Companion to English Novelists. Cambridge: 2009.

POST, J. (ed.). The Oxford Handbook of Shakespeare´s Poetry. Oxford: OUP, 2013.

REISNER, Noam. John Milton´s Paradise Lost: A Reading Guide. Edinburgh: Edinburgh UP, 2011.

REISS, K. Translation Criticism: Potentials and Limitations. Manchester: 2000.

RICHETTI, J. (ed.). The Cambridge Companion to the Eighteenth-Century Novel. Cambridge: 1996.

SANDERS, A. The Short Oxford History of English Literature. 3rd edn. Oxford: Oxord University Press, 2004.

SEDMIDUBSKÝ, M. - ČERVENKA, M. - VÍZDALOVÁ, I. (eds.). Čtenář jako výzva. Výbor prací kostnické školy recepční estetiky. Brno: Host, 2001.

SIMON, S. Gender in Translation. London – N.Y.: 1996.

SHATTOCK, J. (ed.). The Cambridge Companion to English Literature, 1830-1914. Cambridge: 2010.

SMITH, E. The Cambridge Introduction to Shakespeare. Cambridge: Cambridge University Press, 2007.

SVATOŇ, V. - HOUSKOVÁ, A. (eds.). Literatura na hranicích jazyků a kultur. Praha: FF UK, 2009.

SVATOŇ, V. - HOUSKOVÁ, A. (eds.). Srovnávací poetika v multikutlurním světě. Praha: FF UK, 2004.

VENUTI, Lawrence. The Translator´s Invisibility: A History of Translation. 2^nd ed. London and New York: Routledge, 2008.

VODIČKA, F. - PEŠAT, Z. - JANKOVIČ, M. (red). Struktura a smysl literárního díla. Praha: 1966.

 

Poslední úprava: Šťastná Zuzana, Mgr., Ph.D. (14.01.2020)

Požadavky ke zkoušce

Aktivní práce na seminářích, tj. průběžné načítání poskytnutých materiálů a diskuse nad nimi vycházející ze zadaných otázek (v případě, že nebude povolena výjimka z distanční výuky,  písemné vypracovávání úkolů k zadaným materiálům), vlastní četba (minimálně 10 titulů, z toho jeden Shakespeare a jeden Dickens, jinak preference poválečné a současné literatury) - pohovor nad četbou a základními tématy kurzu.

Možnost napsat seminární práci, která by se započítala do předmětu British and American Literature in Czech translation II (americká část, oproti britské části má totiž 5 kreditů, což je pozůstatek někdejší dvousemestrálnosti předmětu, který býval zakončen zkouškou jako celek). Lze využít témat navržených v rámci sylabu nebo provést translatologickou analýzu - tj. srovnání originálu a překladu - samostatně vybraného díla britské literatury v rozsahu cca 10 normostran.

Poslední úprava: Šťastná Zuzana, Mgr., Ph.D. (24.09.2020)

Sylabus

1) Shakespearovské drama – jeho zdroje a jednotlivé jazykové vrstvy se zřetelem k dramatické funkci jazyka. Specifika dramatického překladu a základní seznámení s „časovou osou“ shakespearovského překladu do češtiny a s reprezentanty vybraných překladatelských generací na praktickém rozboru ukázek z Romea a Julie. Kritéria dramatického překladu.
2) Shakespearovské drama II – Kupec benátský jako jedna z nejčastěji překládaných a uváděných her. Rozbor originálu a další, podrobnější představení historie shakespearovského dramatického překladu.
3) Anglický renesanční sonet: jeho zrod a podoby. Shakespearovy sonety a Svaté sonety Johna Donna. Rozbor vybraných překladů.
4) John Milton a Jungmannův překlad Ztraceného ráje. Základní rysy Miltonova stylu a jejich reprodukovatelnost v češtině Jungmannovy doby. Analýza Jungmannova překladu a jeho závislosti na překladech německých a překladu polském. Lexikální přínos Jungmannova překladu.
5) Překlady a adaptace Robinsona Crusoea v českém kontextu, zrod literatury pro děti jako samostatného žánru.

Druhá část: česká recepce Jane Austenové (analýza stylu na srovnání s Charlottou Brontëovou a české překlady Austenové). Možný námět na seminární práci: srovnání vybrané scény některého z románů v originále, jeho českém překladu, v původní filmové adaptaci a jejím českém dabingu.
6) Britská romantická poezie a její recepce u nás: rané české diskuse o Byronovi, vazba Byron-Mácha, překlady Krásnohorské, Vrchlického a Sládka, odeznívání zájmu o Byrona v devadesátých letech, František Chudoba a jeho přínos k recepci romantiků, novější překlady Wordswortha, Coleridge, Keatse (Hron, Renč, Hauková, Žantovská). Možné téma seminární práce: srovnání vybraných překladů J. V. Sládka a J. Vrchlického z Byronových Hebrejských melodií.
7) Viktoriánský román – fenomén Dickens. Rozbor Dickensova stylu, nejdůležitější překladatelské problémy, zejména řešení sociolektů a idiolektů postav, vývoj postoje k těmto otázkám od raných překladů (40. léta 19. století) do současnosti. Současná praxe úprav starších dickensovských překladů – etické otázky.
8) Britský modernismus a jeho recepce u nás – rozbor části Eliotovy Waste Land a ukázka překladů (Valja, Hron), Joyceův Odysseus (Skoumalův překlad), Virginia Woolfová a problematika překladu vnitřní řeči v proudu vědomí (překlady Kateřiny Hilské), D. H. Lawrence a jeho obraznost (Panna a cikán – překlad Hany Skoumalové).
9) Poválečná próza I – autoři dystopií Orwell, Golding a Burgess a jejich zaměření na vztah jazyka a vědomí (1984, The Inheritors, The Clockwork Orange a jejich české překlady). Možný námět na seminární práci: srovnání části románu The Inheritors a jeho českého překladu z pera Šimona Pellara s využitím studie o „naivním“ úhlu pohledu, jehož Golding v románu užívá. Další námět: srovnání originálu a překladu eseje George Orwella Politics and the English Language s důrazem na to, jak téma originálu (úpadek jazyka) ovlivňuje požadavky na překlad.
10) Poválečná próza II – univerzitní román. Kingsley Amis a David Lodge v překladech. Possession A. S. Byattové jako „kříženec“ univerzitního románu a žánru historické metafikce – problematika literární pastiše v překladu. Další vybraní autoři historické metafikce a historické prózy a jejich rozdílné osudy v české recepci (Barnes, Barkerová, Mantelová, Watersová).
11) Postkoloniální literatura a  její česká recepce – J. G. Farrell, J. M. Coetzee, Nadine Gordimerová, Salman Rushdie, Zadie Smithová. Vliv kvality redakčního rozhodování a redakční práce na recepci autora – „případ Bílé zuby“.
12) Základní tendence britské poválečné poezie (Larkin, Hughes a Heaney v překladu plus další vybraní autoři).
13) Základní tendence britského poválečného dramatu.

Poslední úprava: Šťastná Zuzana, Mgr., Ph.D. (30.03.2021)