PředmětyPředměty(verze: 849)
Předmět, akademický rok 2019/2020
   Přihlásit přes CAS
Jazyky a etnická historie východní části mongolského areálu - AMNV00012
Anglický název: Languages and ethnic history of the east part of mongolian area
Zajišťuje: Ústav jižní a centrální Asie (21-UJCA)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2019
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: neomezen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
student může plnit i v dalších letech
Garant: Mgr. Veronika Zikmundová, Ph.D.
Vyučující: Mgr. Veronika Zikmundová, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Veronika Zikmundová, Ph.D. (30.09.2014)
Přednáška poskytne posluchačům základní přehled o současném stavu bádání v oblasti málo prozkoumaných mongolojazyčných etnických skupin západního Mandžuska. Historický úvod se dotkne nejasných otázek etnogeneze a známých faktů o migracích a jazykových kontaktech v oblasti. Jednotlivé přednášky seznámí posluchačese stavem bádání, základními charakteristikami jazyků a dialektů, ale též kulturně historickým pozadím a životními styly konkrétních etnik. Poslední přednáška bude věnována jazykovému vývoji oblasti v posledních deseti letech, kdy docházínejen k předpokládatelné sinizaci, ale k výrazné dominanci chorčinštiny na úkor dalších skupin oblasti. Cyklus bude provázen bohatým audiovizuálním materiálem.

1-2. Historický úvod - otázka jazykového substrátu, Kitanů, Shiwei a tunguzských etnik, vývoj oblasti za Mongolské říše a po jejím rozpadu.
3.-5 Chorčinové - historie, současný stav popisu jazyka a otázky klasifikace, fonetické, lexikální a gramatické charakteristiky jazyka, potenciální vliv jazykového substrátu, subdialekty
6. Marginální chorčinské oblasti a oddělené "diaspory" (Gorlos, Džalait, Dörvöd, Mongoldžin)
7. jazyky Ulaanchadu a Chinganského ajmaku (Baarin, Ongniut, Ar Chorčin)
8. -9. Daguři - otázky historie, jazykové charakteristiky, dialekty, vztah dagurštiny k dalším jazykům
10-11. Bargové - otázka původu, migrace v posledních 300 letech, sub-etnika uvnitř bargské majority (Öölöti, Kirgizové)
12. Chamniganové a Burjati
13. Tendence jazykového vývoje v posledních dvou desetiletích
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Veronika Zikmundová, Ph.D. (30.09.2014)

Bayančoγtu (2002): Qorčin aman ayalγun-u sudulul. Kökeqota: Öbür mongγul-un yeke surγaγuli-yin keblel-ün qoriy-a.  Bayarmendü, Borǰigin (1997): Baγarin aman ayalγun-u sudulul. Kökeqota: Öbür mongγul-un arad-un keblel-ün qoriy-a.

Bulag, Uradyn (2005). "Inner Mongolia". In Rossabi, Morris. Governing China's Multiethnic Frontiers. University of Washington Press. pp. 90-91.

Engkebatu (2001): Cing ulus-un üy-e-dü dagur kele-ber bicigdegsen jokiyal-ud-un sudulul. Kökeqota: Öbür monggol-un yeke surgaguli-yin keblel-ün qoriy-a.

Chiodo, E: 2009,Songs of Khorchin Shamans to Jayagachi, the Protector of Livestock and Property. , Paderborn,

Humphrey, C, Urgunge Onon , 1996, Shamans and elders experience, knowledge and power among the Daur Mongols, Oxford, Clarendon Press,

Janhunen, J, Manchuria, an Ethnic History. Helsinky 1992

Janhunen, J (2003): Mongol dialects. In: Juha Janhunen (ed.): The Mongolic languages. London: Routledge: 177-191.

Janhunen, J. Khamnigan Mongol.. Munich: LINCOM Europa, 2005.

Lattimore, O,.1934, The Mongols of Manchuria: their tribal divisions, geographical distribution, historical relations with Manchus and Chinese, and present political problems.

Luvsanvandan, Š. (1959): Mongol hel ajalguuny učir. In: Mongolyn sudlal 1.

Namsarai; Qaserdeni (1983), Daγur kele ba mongγul kelen-ü qaričaγulul, Öbür mongγul-un arad-un keblel-ün qoriy-a,

Oyunčimeg, ed. (2004), Mongγul sudulul-un nebterkei toli, Kökeqota: Öbür mongγul-un arad-un keblel-ün qoriy-a, Sečenbaγatur et al. (2005): Mongγul kelen-ü nutuγ-un ayalγun-u sinǰilel-ün uduridqal. Kökeqota: Öbür mongγul-un arad-un keblel-ün qoriy-a

Svantesson, Jan-Olof, Anna Tsendina, Anastasia Karlsson, Vivan Franzén (2005): The Phonology of Mongolian. New York: Oxford University Press.

Sengge (2004): Daγur kele. In: Oyunčimeg 2004: 616-617.

Sengge (2004a): Daγur kelen-ü abiy-a. In: Oyunčimeg 2004: 618.

Sengge (2004b): Daγur kelen-ü üges. In: Oyunčimeg 2004: 619.

Sneath, D.,2000,Changing Inner Mongolia:pastoral Mongolian society and the Chinese state. Oxford University Press.

Sengge (2004c): Daγur kelen-ü kele ǰüi. In: Oyunčimeg 2004: 618-622.

Qai yan (2003): Qorčin aman ayalγu ba aru qorčin aman ayalγun-u abiyan-u ǰarim neyitelig ončaliγ. In: Öbür mongγul-un ündüsüten-ü yeke surγaγuli 2005/3: 91-94.

Tsumagari, Toshiro (2003): Dagur. In: Janhunen, Juha (ed.) (2003): The Mongolic languages. London: Routledge: 129-153.

Yu, Wonsoo, Jae-il Kwon, Moon-Jeong Choi, Yong-kwon Shin, Borjigin Bayarmend, Luvsandorj[iin] Bold (2008): A study of the Tacheng dialect of the Dagur language. Seoul: Seoul National University Press.

Yu Wonsoo 2006, Remarks on Khuuchin Barga Affricates,  Altai Hakpo 16 pp.127-141 The Altaic Studies of Korea,

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK