PředmětyPředměty(verze: 861)
Předmět, akademický rok 2019/2020
  
Teoretická gramatika IIa - AMN100122
Anglický název: Theoretical Grammar IIa
Zajišťuje: Ústav asijských studií (21-UAS)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2019 do 2019
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0 Z [hodiny/týden]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Garant: Mgr. Veronika Zikmundová, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Zdeňka Eclerová (07.06.2019)
Cyklus přednášek navazuje na předmět Teoretická gramatika mongolštiny I
Kurs je rozdělen do dvou tematických oddílů: První navazuje na látku probranou v předmětu „Teoretická gramatika
mongolštiny I, tj. systematický výklad gramatických charakteristik současné hovorové chalchské mongolštiny v
kontextu jejího historického vývoje. Probírané gramatické jevy jsou sledovány od doby jazyka Tajné kroniky Mongolů
Druhý okruh,věnovaný mongolské dialektologii, seznámí studenty s hlavními gramatickými odlišnostmi jednotlivých
mongolských dialektů v kontextu historického vývoje mongolštiny.

Literatura
Poslední úprava: Zdeňka Eclerová (07.06.2019)
Základní studijní literatura:
Janhunen, J., Mongolic Languages. London: Routledge, 2003.

MongGGol kelen-ü nutuGG-un ayalGGun-u sinjilel. Hlavní redaktor Sečen. Begejing: Töb-ün ündüsüten-ü yeke surGGaGGuli-yin keblel-ün qoriy-a.

Mongol chelnij nutgijn ajalguu sudlal. Redaktoři Dž. Coloo, Dž. Ganbaatar, S. Enchdžargal. Mongol ulsyn šindžlech uchaan 11. Ulaanbaatar: MU ŠUACh, 2009.

Poppe, N., Introduction to Altaic Linguistics. Wiesbaden, 1960.

Sanžejev, G.D., Sravnitel‘naja grammatika mongol‘skich jazykov. Moskva: AN, 1953

Sandžejev, G.D., Sovremennyj mongol‘skij jazyk. Moskva, 1960.

Sechenbaatar, B., The Chahar dialect of Mongol. A Morphological Description. Helsinki, 2003.

Vladimircov, B.J., Sravniteĺnaja grammatika mongoĺskogo piśmennogo jazyka i chalchaskogo narečija, vvedenie i fonetika. Moskva: Nauka, 1953.

Doplňková literatura:
BayančoGGtu, Qorčin aman ayalGGun-u sudulul. Kökeqota, Öbür mongGGol-un yeke surGGaGGuli-yin keblel-ün qoriy-a.

Ediční řada Mongγol törül-ün kele ayalGGun-u sudulul-un čubural věnovaná jednotlivým mongolským jazykům a dialektům na území Číny. Kökeqota, Öbür mongGGol-un arad-un keblel-ün qoriy-a.

Sylabus
Poslední úprava: Zdeňka Eclerová (07.06.2019)

1.-2. Charakteristika slovesného systému mongolštiny, typy slovesných výtazů

3.-8. slovotvorba sloves

9.-15. slovesná jména

16.-20. konverba

21.-23. finitní slovesa

23.-25. deverbální sufixy

26. složené slovesné tvary

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK