Paměť literatury - AKM500331

• Anglický název: The Memory of Literature
• Zajišťuje: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2016
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Garant: Mgr. Jiří Soukup, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Jiří Soukup, Ph.D. (21.01.2016)

Cílem semináře bude prostřednictvím četby významných prací věnovaných tematizaci fenoménu paměti v literatuře představit význačné momenty tohoto literárněvědného a kulturněteoretického směru bádání, pokrývající období od 80. let do současnosti, jež je charakterizováno pracemi Pierra Nory, Jana Assmanna, Aleidy Assmannové, Renate Lachmannové, Haralda Welzera, Manfreda Weinberga aj., které zároveň ukazují na výrazný čtenářský i odborný zájem o zkoumání tohoto fenoménu, jenž se v posledních letech stává stále významnějším také v českém prostředí.

Přístup k textům bude primárně vycházet z důkladné analýzy jednotlivých směrů paměťového bádání, jež reprezentují, a kontextu jejich vzniku; tyto práce budou zapojeny do sledování proměn zaměření paměťových studií ve dvojím ohledu: (1) nakolik jsou produktivní pro interpretaci literárních textů; (2) jaký je jejich dopad na literárněvědné, resp. společenskovědní bádání, zejména v českém kontextu.

Četba v semináři se zaměří primárně na teoretické texty, jež budou k dispozici v českém překladu; zvláštní pozornost bude věnována především četbě Prostorů vzpomínání Aleidy Assmannové, stěžejní práce paměťových studií, která začíná být postupně reflektována i v kontextu českého bádání na poli humanitních věd.

Z výše nastíněného zaměření vyplývá několik širších otázek, jichž se během semináře dotkneme: (1) Jaký je charakter paměťových studií v současné době v kontextu literární vědy; (2) jaké jsou motivy a konkrétní podoby narůstajícího zájmu o paměťová studia v českém prostředí, (3) jaké je jejich místo v rámci humanitních věd a v kontextu literární vědy či (4) jak mohou paměťová studia přispět k literárněvědnému zkoumání specifických témat minulosti, zvláště v českém kontextu, a jaký lze takto orientovanému zkoumání přikládat význam.

Kurs je určen komparatistům i bohemistům, příp. studentům jiných oborů.

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Jiří Soukup, Ph.D. (21.01.2016)

Základní literatura (výběr):

Alexander, Jeffrey C.: "Toward a Theory of Cultural Trauma". In: Cultural Trauma and Collective Identity, eds. J. C. Alexander, R. Eyerman, B. Giesen, N. J. Smelser, P. Sztomkpa. Berkeley 2004.

Assmann, Aleida: Erinnerungsräume. Formen und Wandlungen des kulturellen Gedächtnisses: München 1999.

Assmann, Aleida: "Von kollektiver Gewalt zu gemeinsamer Zukunft: Vier Modelle für den Umgang mit traumatischer Vergangenheit." In: Kriegserfahrung und nationale Identität in Europa nach 1945, ed. Kerstin von Lingen. Paderborn, München, Wien, Zürich 2009.

Assmann, Jan: "Kollektives Gedächtnis und kulturelle Identität". In: Kultur und Gedächtnis, eds. Jan Assmann, Tonio Hölscher. Frankfurt am Main 1988.

Assmannová, Aleida: "Prostory vzpomínání. Podoby a proměny kulturní paměti", přel. Jiří Soukup. In: Pandora, č. 24-25, 2012.

Assmannová, Aleida: "Paměť jako ars a vis", přel. Jiří Soukup. In: Česká literatura61, č. 1, 2013.

Caruth, Cathy: "Introduction: The Wound and the Voice". In: Unclaimed experience. Trauma, narrative, and history. Baltimore 1996.

Halbwachs, Maurice: La mémoire collective. Ouvrage posthume publié par Jeanne Alexandre née Halbwachs. Paris 1950.

Hirsch, Marianne: The Generation of Postmemory: Writing and Visual Culture After the Holocaust. Columbia University Press 2012.

Kratochvil, Alexander (ed.): Paměť a trauma pohledem humanitních věd. Komentovaná antologie teoretických textů. Praha 2015 (v tisku).

Lachmann, Renate: Gedächtnis und Literatur. Intertextualität in der russischen Moderne. Frankfurt am Main 1990.

Leggewie, Claus: "Sieben Kreise der europäischen Erinnerung". In: Der Kampf um die europäische Erinnerung. Ein Schlachtfeld wird besichtigt. München 2011.

Nora, Pierre: Les lieux de mémoire. Paris 1984.

Weilnböck, Harald: "‚Das Trauma muss dem Gedächtnis unverfügbar bleiben‘ - Trauma-Ontologie und anderer Miss-/Brauch von Traumakonzepten in geisteswissenschaftlichen Diskursen". In: Mittelweg 36, č. 1, 2007.

Weinberg, Manfred: "Trauma - Geschichte, Gespenst, Literatur - und Gedächtnis". In: Trauma. Zwischen Psychonanalyse und kulturellem Deutungsmuster, eds. E. Bronfen, B. R. Erdle, S. Weigel. Köln, Weimar, Wien 1999.

Weinberg, Manfred: Das "unendliche Thema". Erinnerung und Gedächtnis in der Literatur/Theorie. Tübingen 2006.

Weinrich, Harald: Lethe. Kunst und Kritik des Vergessens. München 2005.

Welzer, Harald (ed.): Das soziale Gedächtnis. (Geschichte, Erinnerung, Tradierung). Hamburg 2001.

Welzer, Harald: "Das kommunikative Gedächtnis und woraus es besteht". In: Arbeit am Gedächtnis, eds. M.-C. Frank, G. Rippl. München 2007.

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: Mgr. Jiří Soukup, Ph.D. (21.01.2016)

Požadavky pro získání zápočtu: průběžná četba probíraných textů v českých překladech, příprava interpretačního příspěvku.