|
|
|
||
|
Poslední úprava: ANDRP5AF (19.01.2016)
|
|
||
|
Poslední úprava: ANDRP5AF (19.01.2016)
Účastníci se seznámí s texty, způsobem argumentace a estetickými a politickými koncepcemi zástupců české literární kritiky uplynulého desetiletí i starších. |
|
||
|
Poslední úprava: ANDRP5AF (19.01.2016)
K zápočtu je potřebný referát, účast na seminářích, předpokládá se přiměřená účast v diskusi. |
|
||
|
Poslední úprava: ANDRP5AF (01.05.2016)
Velké diskuse v současné literární kritice Rozšíříme a navážeme na kurs Velké diskuse v literární kritice, který se odehrál v zimním semestru. Těžištěm opět bude literárněkritická diskuse a polemiky o angažovanosti literatury, ideologii a autonomii umělecké hodnoty, tentokrát ty, které se odehrávaly v aktuální dekádě. Budeme srovnávat estetické koncepce, pojetí literatury a světonázory autorů. Abychom získali širší náhled na téma, budeme kromě čtení textů, které na sebe reagují, sledovat také citace a odkazy v nich, skrze něž se dostaneme k pramenům, teorii a literární kritice časů odlehlejších.
Obecné otázky, vodítko ke každému textu (specifické následují u jednotlivých textů) Jaká je hlavní teze/závěr/poznání textu? Jak byste rekapitulovali a charakterizovali argumentaci, která k ní vede? Co chce autor textem dosáhnout, udělat? Na koho/co reaguje? Jaký slovník používá? Jak lze charakterizovat jeho pracovní/myslitelskou/analytickou metodu? Čím se vyznačuje jeho styl psaní? Jaká je jeho pramenná základna? Názor jaké části kulturní obce ("fronty") reprezentuje?
0) Úvod; o práci v semináři; rozdělení témat a referátů. Čtvrtek 18. 2. 2015, 10.50, č. d. 412. 1) Skála, Ivan: Cizí hlas, Tvorba 19, č. 12, 1950, s. 285-286. Štoll, Ladislav: Třicet let bojů za českou socialistickou literaturu, Orbis: Praha 1950, pasáž o Seifertovi.
Jaká je podle Skály povaha Seifertovy tvorby? Jaké jsou její zdroje? Jaká je její poloha v socialistické poezii? Jaká jsou Skálova kritéria hodnocení? Pro koho a v čím jméně píše Skála? Jaká je (má být) podle Skály funkce básníka ve společnosti? Jak Skálovo hodnocení Seiferta navazuje na Štollovo hodnocení Seiferta? Jaké je "řešení" Seiferta?
2) Grygar, Mojmír: Teigovština. Trockistická agentura v naší kultuře, Tvorba 20, č. 42-44, 1951. Štoll, Ladislav: Třicet let bojů za českou socialistickou literaturu, Orbis: Praha 1950, pasáž o Teigovi.
Do jakého kontextu vsadil Grygar "případ" básníka Teiga? Jak charakterizuje a zobecňuje umělecký a společenský Teigův vliv? Co je pro Teigův světonázor podle Grygara rozhodující? Jaká jsou další Grygarova kritéria hodnocení? Na jaké hodnotové opozice Grygar odkazuje? Jaký je jejich ideový zdroj? V jaké kulturní tradici se Grygar pohybuje? V jaké estetice, filosofii umění? Jak Grygarovo hodnocení Teigeho navazuje na Štollovo hodnocení Teigeho? Jakou pramennou základnu využívá?
3) Grossman, Jan: O krizi v literatuře, Nový život 8, č. 12, 1956, s. 1294-1302; též in: Analýzy, Československý spisovatel: Praha 1991, s. 9-21.
Jak rámcuje svou úvahu? Jak přistupuje k současnému umění a jeho vývoji? Jakých vrstev umění a fází jeho vývoje si všímá? Jaký k nim zaujímá postoj? Jak přistupuje v této souvislosti k umělecké kritice a jak ji hodnotí? V kontextu jakých událostí (rok 1956) mluví? Na jaké hodnotové opozice odkazuje a jak je hodnotí? Jaké je "řešení"?
4) Švihlíková, Ilona: Uvědomit si svou sílu, rozhovor Svatavy Antošové s I. Š., Tvar 24, č. 9, 2013, s. 19. Švihlíková, Ilona: Globalizace a krize, Grimmus: Všeň 2010. Ukázka v pdf, delší ukázka v pdf.
V jaké části politického spektra se I. Š. nachází? Jaký model fungování literárního provozu Švihlíkové zastává? Jaký je v něm poměr trhu, státní regulace a demokratické vůle občanů?
5) Vaníček, Jakub: Ropstatické klíny do našich hlav!, Ádvojka 9, č. 10, 2013, s. 3. Vaníček, Jakub: Nicotný hrdina přitakává nové Evropě, Deník Referendum, 10. 1. 2016. Vaníček, Jakub: recenze v A2 http://www.advojka.cz/autori/jakub-vanicek. Vaníček, Jakub: články v Deníku Referendum http://denikreferendum.cz/autor/9-jakub-vanicek
Charakterizujte kritický styl J. V. Rekonstruujte jeho hodnotící kritéria v daných textech. Jak tato kritéria souvisejí s jeho politickým názorem? Jaká je jeho představa ideální literatury? Jaké proudy vidí v současné literatuře?
6) Lyrický věk a strategie sebereflexe Milana Kundery. Kundera, Milan: Milan Kundera, in: Generace, rozhovor A. J. Liehma s M. K., Praha 1990, s. 48-65. Kundera, Milan: Žert, Československý spisovatel: Praha 1969, 3. vyd., s. 241. Kundera, Milan: Nechovejte se tu jako doma, příteli, Atlantis: Brno 2006, s. 10.
Co je lyrický věk? K čemu člověka disponuje? Jaká je (může být) role těch, kdo jsou v lyrickém věku, v dějinách?
10) Kundera, Milan: A Talk with Milan Kundera, rozhovor s M. K. vedla Olga Carlisle, The New York Times, 19. 5. 1985, s. 72.
Jaký je vztah lyrického věku a stalinismu? Jak mluví o stalinistech, čím se podle něho vyznačovali stalinisté? Jak prezentuje vlastní minulost?
Důležitý pro otázky je také rozhovor Kundera, Milan: The Most Original Book of the Season (interview with Phillip Roth), The New York Times Book Review, 30/11 1980, p. 7. který mi vypadl, a z něho tyto odstavce:
PR: Laughter has always been close to you. Your books provoke laughter through humor or irony. When your characters come to grief it is because they bump against a world that has lost its sense of humor. MK: I learned the value of humor during the time of Stalinist terror. I was 20 then. I could always recognize a person who was not a Stalinist, a person whom I needn't fear, by the way he smiled. A sense of humor was a trustworthy sign of recognition. Ever since, I have been terrified by a world that is losing its sense of humor.
And not just the poet. The whole period of Stalinist terror was a period of collective lyrical delirium. This has by now been completely forgotten but it is the crux of the matter. People like to say: Revolution is beautiful, it is only the terror arising from it which is evil. But this is not true. The evil is already present in the beautiful, hell is already contained in the dream of paradise and if we wish to understand the essence of hell we must examine the essence of the paradise from which it originated. It is extremely easy to condemn gulags, but to reject the totalitarianism poesy which leads to the gulag, by way of paradise is as difficult as ever. Nowadays, people all over the world unequivocally reject the idea of gulags, yet they are still willing to let themselves be hypnotized by totalitarian poesy and to march to new gulags to the tune of the same lyrical song piped by Eluard when he soared over Prague like the great archangel of the lyre, while the smoke of Kalandra's body rose to the sky from the crematory chimney. (Celý druhý rozhovor v moodlu.)
Čulík, Jan: Man, a wide garden. Milan Kundera as a young Stalinist, Glasgow, 2007. Kundera, Milan: Život je jinde, Sixty-Eight Publishers: Toronto, 1979. 11) Kudy z devadesátek? Seriál Evy Klíčové o současné české literatuře, díl první, Salon, 3. 11. 2015. Konec dějin. Seriál Evy Klíčové o současné české literatuře, díl druhý, Salon, 10. 11. 2015. Druhé patro. Seriál Evy Klíčové o současné české literatuře, díl třetí, Salon, 16. 11. 2015.
Co je seriózní kritika? Co je první, druhé, třetí patro? Čím mohou spisovatelé přispět k blahu celku? Co má přinášet literatura? O jaká témata se zajímat?
Kritička Eva Klíčová o české literatuře: Hledá se někdo, kdo myslí, Salon, 4. 3. 2015. 12) čtvrtek 3. 3. První fáze polemiky. Klíčová, Eva: Kritéria lyrického věku, Host 29, č. 6, 2013, s. 27.
Proč Švihlíková neví, co mluví? Odmítá Jakub Vaníček samozvané intelektuály, ona "individua", básníky, kteří si píšou pro hrstku sobě podobných? Jsou to levicové myšlenky, připomínají sekyrnická padesátá léta, kdy literatura také musela být všelijaká, hlavně pak lidová? Regraduje levice do kunderovského "lyrického věku"; je hloupá nebo nebezpečná?
13) Kanda, Roman: Čeho se bojí Eva Klíčová?, iTvar, 22. 6. 2013.
Je správný pojem kulturního regresu? Předpokládá E. K. a je nutné předpokládat, že existuje také cosi jako kulturní progres? Co je podle Evy Klíčové ideologií? Co je ideologií podle R. K.? Chápe E. K. pojmy jako "ideologie", "politika", "kolektiv", "literatura" esenciálně, metafyzicky? Je nereflektovaným předpokladem Evy Klíčové představa literatury dokonale vyvázané ze sféry mimoliterárního?
14) Feinberg, Joseph Grim: Kritérium neolyrického věku, Tvar 25, č. 9, 2014, s. 10. Upozorňuji též na obecné otázky ke každému textu výše!
Platí, že v 50. letech byl spisovatel politizován tím, že nesměl být příliš politický? Co je političtější: mladý Kohout, který nekriticky chválil nový život, nebo starší Havel, který kritizoval nadšení a chválil kritický otazník? Mladý Kundera, který zpěvem vyzýval soudruhy ke kamarádství a porozumění, aby byli tím ochotnější zemřít pro svou společnost, nebo starší Kundera, který se této vznešené ochotě zemřít pro lyrizované výmysly vysmíval? Je dnes nemožné vypravování velkého příběhu? Může v dnešní střední Evropě konečně být "literatura jako literatura", mimo větší společenský příběh, který by z ní udělal více než pouze jednoduchou literaturu?
15) Dryje, František: Čtyři způsoby, jak nerozuměti literatuře, dopis z června 2013, přetištěno online. Upozorňuji též na obecné otázky ke každému textu výše!
Platí, že literatura - jako synkretický, sociální, psychosociální a antropologicko-umělecký fenomén - nemůže být násilně politizována, neb vždy, alespoň v určité nezničitelné a třeba i "záporně" definované a vyjádřené míře, politická je už ze své podstaty? Platí, že individuum a kolektiv, individualitu a kolektivitu proti sobě nikdo stavět nemůže, to je operace zhola nemožná (v literárněteoretické hantýrce pojmenovaná jako tzv. oxymorón) prostě proto, že obě kategorie proti sobě stojí již samy o sobě, ze své podstaty a principu? Čím je Vaníčkova teorie angažované poezie nablblou - v Dryjeho intencích?
16) Reakce Ádvojky. Čtvrtek 10. 3. Bělíček, Jan; Svobodová, Marta: Ideologie a literatura, Ádvojka 9, č. 17. s. 18-19, též online. Upozorňuji též na obecné otázky ke každému textu výše!
O jaký typ textu jde? Jde oběma stranám "jakoby" o stejnou věc - autenticitu uměleckého vyjádření, pravdivý vztah autorského díla ke skutečnosti? Je už jenom prohlášení "autor ukázal svůj cit pro jazyk", "autor je básníkem", "autor umí psát" ze své podstaty ideovým zvoláním? Je nezájem veřejnosti o literaturu především výsledkem nezájmu spisovatelů o společnost?
17) Solařík, Bruno: Starost o celek lidstva, Ádvojka, diskuse, 10. 9. 2013, online.
Tvrdí Bělíček a Svobodová, že jedinou oprávněnou ideologií umění má být vlastně rovnou uvědomělá ideově politická aktivita, jinak je dílo společensky bezcenné?
Ztotožňují B. a S. komunikativní situaci uměleckého díla výhradně s komunikací obecně společenskou či politickou? Vane z jejich rádoby avantgardistických podtitulků "Úloha spisovatele" nebo "Ani kritika nestačí" silný dech "Tvorby" z roku 1952? Kde se u Svobodové a Bělíčka nedostává poznání o tom, jací lidé jsou?
18) Fučík, Julius: Pavlačový román Moskvě, in: Stati o literatuře. Literární kritiky, polemiky a studie, Svoboda: Praha 1951, s. 233-240.
Obecně: Hlavní teze, argumentace, kritéria hodnocení, světonázorová východiska.
19) Dolejší, Karel: O věčném návratu bolševizace, aneb Kterak postaviti Fredericka Winslowa Taylora z nohou na hlavu, Britské listy, 20. 9. 2013. Co znamená "stavění Fredericka Winslowa Taylora z nohou na hlavu"? Nalezněte nějaké další prameny o roli Fredericka Winslowa Taylora v SSSR (Google...) Jak Dolejšího příspěvek zapadá do diskuse? Co znamená "V následujících 23 letech si tuto (západní) kulturu osvojila značně povrchně a při první větší krizi s ní velmi nespravedlivě účtuje ve stylu nikoliv nepodobném ruským bojovníkům se zapadniky"? Vykresluje D. správně historickou roli J. Fučíka?
20) Ždanov, A. A.: Za vysokou ideovost literatury, in: O umění, přel. L. Kubeš, Xenie Slavíková-Birulová a M. Svatošová, Orbis: Praha 1950, s. 23-63.
Jaká je hlavní teze/závěr/poznání textu? Jak byste rekapitulovali a charakterizovali argumentaci, která k ní vede? Co chce autor textem dosáhnout, udělat? Na koho/co reaguje? Jaký slovník používá? Jak lze charakterizovat jeho pracovní/myslitelskou/analytickou metodu? Čím se vyznačuje jeho styl psaní? Jaká je jeho pramenná základna?
Neumann, S. K.: Anti-Gide, Praha 1950, s. 125. Lenin, V. I.: Stranická organizace a stranická literatura, 1905. 20) Solařík, Bruno: K hledisku v umění, Britské listy, 20. 9. 2013. Jakým způsobem Solařík koriguje předešlé výklady Kandy, Dryjeho, Svobodové & Bělíčka v polemice? Jaký je postoj Evy Klíčové k levici? Jak konstruuje pozici Svobodové & Bělíčka? Jak vykresluje jejich historickou pozici? LIší se nějak Solaříkovy závěry z jeho Starosti o celek lidstva a O hledisku...? 20) Borzič, Adam: Slovo a svět. Ke sporu o literaturu a ideologii, Britské listy, 25. 9. 2013.
"Jedinou cestou je přestat se opájet nabytou tvůrčí svobodou a začít zase pokorně naslouchat ostatním, nesloužit jen sám sobě či hlasu shůry, talent brát jako závazek (vida, kde lze ještě najít individuální odpovědnost), ne jako možnost, jak se povyšovat. Literatura by měla být oslyšením hlasu umlčovaných, a nikoli kultem neuvědomovaně neindividuální zkušenosti." "Kdo má lásku a čest..." Jaká je to tradice? Shrňte poselství Svobodové & Bělíčka a Borziče - v čem se shodují, v čem odlišují? Kde jsou v rozporu? Proti jakému individualismu jsou S. & Bělíček a proti jakému A. B.? Jaký druh kolektivismu zastávají? 21) Dolejší, Karel: Kecy a teologie, Britské listy, 25. 9. 2013.
"A zrovna tak falešně vyznívá i druhý klíčový strategický tah Borzičova textu. V něm se snaží na oko Solaříkovi přitakat - ve skutečnosti jej však tím nejpodlejším způsobem zfalšuje. Vypichuje místo, kde se hovoří o lásce, a vzápětí ji pokoutně směňuje za falešnou minci abstraktní teologické kategorie nakouřené kadidlem, s níž potom teprve pracuje. A ještě ke všemu Solařík ani není autorem citované pasáže. Napsal ji totiž jistý Tomáš Gabriel." Rekonstruujte smysl pasáží ze Solaříka a zhodnoťte, jak přesně s ním pracují Borzič a Dolejší. Pokrytecká pokora zakrývající jednoznačně vyslovený mocenský nárok i kněžourské falšování autentického vztahu člověka ke světu. Kde a jak vyslovil B. mocenský nárok a jak falšuje autentický vztah člověka ke světu?
22) Borzič, Adam: Odpověď agresivnímu Dolejšímu a omluva B. Solaříkovi a T. Gabrielovi, Britské listy, 26. 9. 2013.
Je Dolejší v polemice agresivní? Jaká je legitimita názoru, že teologie je blížencem keců a křesťanství kněžourským lhaním?
23) Peňás, Jiří: Pavoučí ženy a ubohá tlustá moucha. Literární recenzent o svých rozpacích z tvorby současných českých spisovatelek, Lidové noviny 25, č. 281, Orientace, 2012.
Jsou ženské a mužské motivace psaní? Zhodnoťte Peňásovu argumentaci. Vystihuje Peňás porevoluční genderovou proměnu české literatury? Sedí Peňásovy charakteristiky jmenovaných literárních děl? Je Peňásova esej sexistická?
Plevka, Pavel: Český systém vědce nemotivuje, tvrdí virolog s 52milionovým grantem, rozhovor Evy Hníkové s P. P., Ekonom, 19. 9. 2013. Slačálek, Ondřej: Zachraňte literaturu. Jde si pro ni Stalin!, A2larm, 27. 9. 2013.
Sedí "Dnes se mi zdá, že je literární kritika mnohem víc technickým výkonem specialisty na formu..."? Rozdal plošně Peňás charakteristiky literárním dílům jen podle toho, zda má jejich autor či autorka mezi nohama penis nebo vagínu? Jaký druh tolerance S. zastává? Jak se tato tolerance snáší se Slačálkovým feminismem?
24) Stejskal, Jakub: K debatě o ideologii a literatuře, Společnost pro estetiku, blog, 30. 9. 2013.
Jak a čím jakou tezí Stejskal zasahuje do debaty?
Zhodnoťte strategii jeho polemiky.
Další texty k pavoukům a tlustým mouchám: http://www.bubinekrevolveru.cz/priority-muzu-z-kulturni-rubriky-lidovych-novin Jaký je V-ův přínos do diskuse? Co vás na jeho článku zaujalo?
http://casopis.hostbrno.cz/archiv/2013/2-2013/k-pripadu-literarni-arachnofobie Jaká jsou slabá místa/teze/závěry eseje? ... a další... http://fuchsova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=310542 http://www.reflex.cz/clanek/komentare/48870/ke-knize-roku-2012-lidovych-novin-o-selhani-editoru-a-nemoralnosti-nekterych-ucastniku.html
25) Piorecký, Karel: O diskusi, které se nechce spát, Tvar, č. 17 (17. 10.), 2013, s. 14-15. Ve světle eseje K. P. zasaďte diskusi o ideologii a literatuře do kontextu vývoje moderní české literatury. (Je to standard? anomálie? Jaké jsou obvyklé funkce literatury? Jak na ně bývá nahlíženo současníky? ...)
26) Adam Borzič: Angažovaná poezie nemusí být jen deklamování, Liberatura, 11. 12. 2013. Jaké je pojetí angažovanosti poezie A. B.?
|
|
||
|
Poslední úprava: ANDRP5AF (18.02.2016)
0) Úvod; o práci v semináři; rozdělení témat a referátů. Čtvrtek 18. 2. 2015, 10.50, č. d. 412. 1) Skála, Ivan: Cizí hlas, Tvorba 19, č. 12, 1950, s. 285-286. Štoll, Ladislav: Třicet let bojů za českou socialistickou literaturu, Orbis: Praha 1950, pasáž o Seifertovi. 2) Grygar, Mojmír: Teigovština. Trockistická agentura v naší kultuře, Tvorba 20, č. 42-44, 1951. Štoll, Ladislav: Třicet let bojů za českou socialistickou literaturu, Orbis: Praha 1950, pasáž o Teigovi. 3) Grossman, Jan: O krizi v literatuře, Nový život 8, č. 12, 1956, s. 1294-1302; též in: Analýzy, Československý spisovatel: Praha 1991, s. 9-21. 4) Švihlíková, Ilona: Uvědomit si svou sílu, rozhovor Svatavy Antošové s I. Š., Tvar 24, č. 9, 2013, s. 19. Švihlíková, Ilona: Globalizace a krize, Grimmus: Všeň 2010. Ukázka v pdf, delší ukázka v pdf. 5) Vaníček, Jakub: Ropstatické klíny do našich hlav!, Ádvojka 9, č. 10, 2013, s. 3. Vaníček, Jakub: Nicotný hrdina přitakává nové Evropě, Deník Referendum, 10. 1. 2016. Vaníček, Jakub: recenze v A2 http://www.advojka.cz/autori/jakub-vanicek. Vaníček, Jakub: články v Deníku Referendum http://denikreferendum.cz/autor/9-jakub-vanicek 6) Lyrický věk a strategie sebereflexe Milana Kundery. Kundera, Milan: ______, in: Generace, rozhovor A. J. Liehma s M. K., Praha 1990, s. ___. Kundera, Milan: Žert, Československý spisovatel: Praha 1969, 3. vyd., s. 241. Kundera, Milan: Nechovejte se tu jako doma, příteli, Atlantis: Brno 2006, s. 10. 10) Kundera, Milan: A Talk with Milan Kundera, rozhovor s M. K. vedla Olga Carlisle, The New York Times, 19. 5. 1985, s. 72. Čulík, Jan: Man, a wide garden. Milan Kundera as a young Stalinist, Glasgow, 2007. Kundera, Milan: Život je jinde, Sixty-Eight Publishers: Toronto, 1979. 11) Kudy z devadesátek? Seriál Evy Klíčové o současné české literatuře, díl první, Salon, 3. 11. 2015. Konec dějin. Seriál Evy Klíčové o současné české literatuře, díl druhý, Salon, 10. 11. 2015. Druhé patro. Seriál Evy Klíčové o současné české literatuře, díl třetí, Salon, 16. 11. 2015. Kritička Eva Klíčová o české literatuře: Hledá se někdo, kdo myslí, Salon, 4. 3. 2015. 12) čtvrtek 3. 3. První fáze polemiky. Klíčová, Eva: Kritéria lyrického věku, Host 29, č. 6, 2013, s. 27. 13) Kanda, Roman: Čeho se bojí Eva Klíčová?, iTvar, 22. 6. 2013. 14) Feinberg, Joseph Grim: Kritérium neolyrického věku, Tvar 25, č. 9, 2014, s. 10. 15) Dryje, František: Čtyři způsoby, jak nerozuměti literatuře, dopis z června 2013, přetištěno online. 16) Reakce Ádvojky. Čtvrtek 10. 3. Bělíček, Jan; Svobodová, Marta: Ideologie a literatura, Ádvojka 9, č. 17. s. 18-19, též online. 17) Solařík, Bruno: Starost o celek lidstva, Ádvojka, diskuse, 10. 9. 2013, online. 18) Fučík, Julius: Pavlačový román Moskvě, in: Stati o literatuře. Literární kritiky, polemiky a studie, Svoboda: Praha 1951, s. 233-240. 19) Dolejší, Karel: O věčném návratu bolševizace, aneb Kterak postaviti Fredericka Winslowa Taylora z nohou na hlavu, Britské listy, 20. 9. 2013. 20) Ždanov, A. A.: Za vysokou ideovost literatury, in: O umění, přel. L. Kubeš, Xenie Slavíková-Birulová a M. Svatošová, Orbis: Praha 1950, s. 23-63. Neumann, S. K.: Anti-Gide, Praha 1950, s. 125. Lenin, V. I.: Stranická organizace a stranická literatura, 1905. 20) Solařík, Bruno: K hledisku v umění, Britské listy, 20. 9. 2013. 20) Borzič, Adam: Slovo a svět. Ke sporu o literaturu a ideologii, Britské listy, 25. 9. 2013. 21) Dolejší, Karel: Kecy a teologie, Britské listy, 25. 9. 2013. 22) Borzič, Adam: Odpověď agresivnímu Dolejšímu a omluva B. Solaříkovi a T. Gabrielovi, Britské listy, 26. 9. 2013. 23) Peňás, Jiří: Pavoučí ženy a ubohá tlustá moucha. Literární recenzent o svých rozpacích z tvorby současných českých spisovatelek, Lidové noviny 25, č. 281, Orientace, 2012. Plevka, Pavel: Český systém vědce nemotivuje, tvrdí virolog s 52milionovým grantem, rozhovor Evy Hníkové s P. P., Ekonom, 19. 9. 2013. Slačálek, Ondřej: Zachraňte literaturu. Jde si pro ni Stalin!, A2larm, 27. 9. 2013. 24) Stejskal, Jakub: K debatě o ideologii a literatuře, Společnost pro estetiku, blog, 30. 9. 2013 , autor: 25) Piorecký, Karel: O diskusi, které se nechce spát, Tvar, č. 17 (17. 10.), 2013, s. 14-15. 26) Adam Borzič: Angažovaná poezie nemusí být jen deklamování, Liberatura, 11. 12. 2013. |