PředmětyPředměty(verze: 962)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
Literatury jihovýchodní Evropy I (2008/2009) - AJS200038
Anglický název: Southeast European Literatures I
Zajišťuje: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň: základní
Poznámka: student může plnit i v dalších letech
Garant: Mgr. Václav Čermák, Ph.D.
PhDr. Marek Příhoda, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Cílem přednášky je seznámit studenty s vývojem literatur jihovýchodní Evropy od počátků středověkého písemnictví až do
období národního obrození a nástupu romantismu. Během přednášky bude aplikován chronologický pohled a pozornost
soustředěna především na bulharské, srbské, chorvatské a slovinské jazykové prostředí. Posluchači budou seznámeni se
základní sekundární literaturou, kritickým vydáním pramenů i nejnovějšími výsledky bádání v oblasti literární historie.
Přednáška bude zaměřena tak, aby studenty uvedla do základních problémů literárního a kulturního vývoje jihovýchodní
Evropy a jeho periodizace. Proměny literárního diskursu budou zasazeny do širších kulturních souřadnic doby a do
souvislostí s civilizačním vývojem sousedních oblastí (Byzanc, Itálie, Rusko). Literární vývoj areálu bude interpretován jako
výsledek vzájemného působení a průniku domácího kulturního zázemí (včetně folklóru a ústní slovesnosti) a cizích vlivů,
které přicházely jak z oblasti byzantské vzdělanosti, tak i ze západní Evropy. Literární vývoj uvnitř jednotlivých prostředí
bude vykládán a analyzován v širším kulturním a sociálním rámci a s ohledem na další oblasti areálového studia (především
na jazyk a dějiny). Součástí výkladu budou literární památky náboženské a světské, bude sledován postupný zrod a vývoj
uměleckých textů. Důraz bude kladen na původní tvorbu domácích autorů, studenti však budou zároveň seznámeni i s
překladovou literaturou v areálu.
Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (30.03.2009)
Cíl předmětu

Cílem přednášky je seznámit studenty s vývojem literatur jihovýchodní Evropy od počátků středověkého písemnictví až do období národního obrození a nástupu romantismu.

Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (30.03.2009)
Literatura
Základní studijní literatura:
Dostálová, R.: Byzantská vzdělanost. Praha 1990.

Starobalgarska literatura. Enciklopedičen rečnik. Donka Petkanova (ed.). Veliko Tarnovo 2003.

Zlatý věk bulharského písemnictví. Výbor textů od X. do počátku XV. století. Praha 1982.

Igov, S.: Istorija na balgarskata literatura. Sofija 2001.

Petkanova, D.: Balgarska srednovekovna literatura. Veliko Tarnovo 2001.

Petkanova, D.: Priemstvenost i razvitie. Studii po starobalgarska literatura. Sofija 1992.

Angelov, D.: Balgarinat v srednovekovieto (Svetogled, ideologija, duševnost). Varna 1985.

Slovník spisovatelů. Bulharsko. Praha 1978.

NOVAK, S. P.: Povijest hrvatske književnosti. Od Bašćanske ploće do danas. Zagreb 2003.

Hercigonja, E.: Povijest hrvatske književnosti u sedam knjiga. Knjiga II. Zagreb 1975.

Další odborná literatura:
Biti, V.: Pojmovnik suvremene književne i kulturne teorije. Zagreb 2000.

Bogdanović, D.: Istorija stare srpske književnosti. Beograd 1980.

Bogišić, R.: O hrvatskim starim pjesnicima. Zagreb 1968.

CESAR, I., POGAČNIK, J.: Slovenska književnost. Zagreb 1991.

Damjanović, S.: Jedanaest stoljeća nezaborava. Osijek-Zagreb 1991.

Fališevac, D.: Hrvatska srednjovjekovna proza. Zagreb 1982.

Frangeš, I.: Povijest hrvatske književnosti. Zagreb-Ljubljana 1987.

Franičević, M., Bogišić, R., Švelec, F.: Od renesance do prosvjetiteljske književnosti. Zagreb 1983.

Fućak, J.: Šest stoljeća hrvatskoga lekcionara. Zagreb 1975.

Georgijević, K.: Hrvatska književnost od 16. do 18. stoljeća u sjevernoj Hrvatskoj i Bosni. Zagreb 1969.

Horvat, A.: Barok u Hrvatskoj. Zagreb 1982.

Istorija srpske kulture. Beograd 1996.

Jambrek, S.: Hrvatski protestantski pokret XVI. i XVII. stoljeća. Zaprešić 1999.

JELČIĆ, D.: Povijest hrvatske književnosti. Tisućljeće od Baščanske ploče do postmoderne. Zagreb 1997.

Jembrih, A.: Kajkavska književnojezična baština isusovaca u 17. i 18. stoljeću. Zagreb 1992.

Ježić, S.: Hrvatska književnost od početaka do danas. Zagreb 1992.

Kašanin, M.: Srpska književnost u srednjem veku. Beograd 1990.

KMECL, M.: Tisoč let slovenske literature: drugačni pogledi na slovensko literarno in slovstveno preteklost. Ljubljana 2004.

Kombol, M., Novak, S. P.: Hrvatska književnost do narodnog preporoda. Zagreb 1996.

Kombol, M.: Povijest hrvatske književnosti do narodnog preporoda. Zagreb 1962.

Korade, M., Aleksić, M., Matoš, J.: Isusovci i hrvatska kultura. Zagreb 1993.

Leksikon hrvatskih pisaca. Zagreb 2000.

Lisac, J., Novak, S. P.: Hrvatska drama do narodnog preporoda. Split 1984.

Malić, D.: Žića svetih otaca: hrvatska srednjovjekovna proza. Zagreb 1997.

Moguš, M.: Povijest hrvatskoga književnoga jezika. Zagreb 1993.

Pantić, M.: Književnost na tlu Crne Gore i Boke Kotorske od XVI do XVIII veka. Beograd 1990.

Pavić, M.: Barok. Beograd 1991.

Pavić, M.: Klasicizam. Beograd 1991.

Pavić, M.: Predromantizam. Beograd 1991.

POGAČNIK, J. a kol.: Slovenska književnost. sv. 1-3. Ljubljana 1998, 1999, 2001.

POGAČNIK, J., ZADRAVEC, F.: Zgodovina slovenskega slovstva. Maribor 1973.

POGAČNIK, J.: Slovenska književnost. Ljubljana 1998.

POGAČNIK, J.: Slovensko slovstvo v obdobju razsvetljenstva. Ljubljana 1995.

PolenakoviK, CH.: Stranici od makedonskata književnost. Skopje 1969.

Polenakovik, CH.: Vo mugrite na slovenskata pismenost. Skopje 2000.

Popović, P.: Stara srpska književnost. Beograd 2001.

SAZDOV, T.: Makedonska književnost. Zagreb 1991.

Slovenska književnost. red. J. Kos, K. Dolinar, A. Blatnik. Ljubljana 1996.

Slovník spisovatelů: Jugoslávie. Praha 1979.

STOJČEVSKA-ANTIK, V., MILOVSKA, D., JAKIMOVSKA-TOŠIK, M.: Srednovekovni kniževni žanri. Skopje 2000.

STOJČEVSKA-ANTIK, V.: Makedonskata srednovekovna kniževnost. Skopje 1997.

Šanjek, F.: Kršćanstvo na hrvatskom prostoru. Zagreb 1996.

Trifunović, Đ.: Primeri iz stare srpske književnosti. Beograd 1975.

Ugrinova-Skalovska, R.: Damaskini. Makedonski prevodi od 16 do 19 vek. Skopje 1975.

Ugrinova-Skalovska, R.: Zapisi i letopisi. Skopje 1975.

VELEV, I.: Kirilometodievskata tradicija i kontinuitet. Skopje 1997.

Velev, I.: Makedonskiot kniževen XIV vek. Skopje 1996.

Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (30.03.2009)
Požadavky ke zkoušce

podmínky ke zkoušce:

  • orientace v probrané problematice
  • vlastní četba - minimálně 20 textů starších literatur jihovýchodní Evropy, minimálně jedna přehledová práce
Poslední úprava: SVSPRIHO (03.01.2011)
Sylabus

1. Úvod do studia literatur jihovýchodní Evropy staršího období, vymezení pojmu národní a regionální literatury. Periodizace literárního a kulturního vývoje jihovýchodní Evropy do národního obrození. Bibliografie kurzu a kritická vydání pramenů.

2. Překladová literatura v areálu jihovýchodní Evropy a její význam pro rozvoj místních literatur a místní kultury. Byzantské a latinské vlivy v prostoru jihovýchodní Evropy.

3. Vznik slovanského písemnictví. Nejstarší staroslověnské památky. Vlivy cyrilometodějské misie. Literatura Prvního bulharského carství.

4. Literatura středověkého srbského státu. Přesun center v rámci srbského prostoru; latinské a byzantské vlivy v srbské středověké kultuře.

5. Vznik středověkého chorvatského státu, církev a její význam pro chorvatskou kulturu a literaturu, počátky literatury v chorvatských zemích.

6. Chorvatská a slovinská literatura vrcholného středověku; latinská a staroslověnská tradice v chorvatském jazykovém prostoru a jejich vzájemný vztah.

7. Evropské kulturní impulsy pro civilizační vývoj katolické oblasti jihovýchodní Evropy. Projevy humanismu a renesance; latinsky a chorvatsky psaná humanistická literatura, počátky renesanční literatury v Dalmácii a Dubrovníku. Rozkvět chorvatské renesanční literatury a proměny její žánrové struktury.

8. Vlivy protestantismu v chorvatských a slovinských zemích. Zrod slovinsky psané literatury; kulturní a literární vývoj severního Chorvatska, počátky kajkavské literatury. Kulturní a literární vývoj Dalmácie a Dubrovníku pozdní renesance.

9. Bulharská literatura a kultura Druhého bulharského carství. Formování a literární činnost trnovské literární školy; její duchovní kořeny a regionální souvislosti její činnosti. Doznívání vlivů trnovské literární školy v srbském prostředí.

10. Katolická obnova v chorvatských a slovinských zemích, příchod a působení jezuitského řádu v chorvatských a slovinských zemích. Barokní kultura a literatura Dubrovníku. Chorvatská společnost, kultura a literatura pozdního baroka, doznívání barokních vlivů v Dalmácii a Dubrovníku.

11. Kulturní a sociální proměny slovinského a chorvatského prostoru v 18. století; slovinské a chorvatské země a evropský myšlenkový kontext; chorvatské a slovinské politické myšlení pod vlivem racionalismu a osvícenství. Počátky kulturní aktivity a literární činnosti ve Slavonii po ústupu osmanské moci. Chorvatská a slovinská literatura 18. století.

12. Literatury pravoslavného Balkánu v období osmanské nadvlády (15. - 18. století).

13. Literatury jihovýchodní Evropy na prahu národního obrození.

Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (30.03.2009)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK