Literatury jihovýchodní Evropy III (2011/2012) - AJS1000108

• Anglický název: Southeast European Literatures III
• Zajišťuje: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 7
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:4/0, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Úroveň: základní
• Poznámka: student může plnit i v dalších letech
• Garant: Mgr. Igor Mikušiak; PhDr. Mgr. Jaroslav Otčenášek, Ph.D.; doc. PhDr. Marcel Černý, Ph.D., DSc.
• Je záměnnost pro: AJS1000144, AJS1000150, AJS1000159, AJS1000147, AJS1000153, AJS1000156

Anotace

Cílem přednášky je, pokud pomineme jen slabě se objevující naturalismus, pochopit období tzv. modernismu,
tedy období konce 19. a poč. 20. stol., kdy se balkánským literaturám konečně daří „dostihnout“ soudobé evropské
trendy a dokonce se do nich i zapsat (symbolismus, expresionismus). Vývoj v rumunské a albánské literatuře měl
řadu odchylných tendencí. Nezbytné je, aby se studenti seznámili s literární kritikou tohoto období. Traumata
balkánských válek, vznik Albánie, a 1. sv. války a následný vznik S.H.S. a Rumunska v nových hranicích umožnily
nebývalý rozvoj všech druhů literatury i literární kritiky. V první řadě by měl být při výuce kladen důraz na reflexi
utrpení ze světové války (např. Nušić, Budak). Následně je třeba studentům objasnit, co se stalo s modernismem a
které další směry v meziválečném období existovaly a jak byly společností vnímány (surrealismus, futurismus).
Dalším velmi výrazným tendencím, jako je expresionismus, sociálně kritický (až krajně levicový) proud, ruralismus
či pokusy o reflexi soudobých společenských přeměn, je třeba věnovat pozornost hlavně na základě četby, aby
byla podstata těchto směrů jasná. Nutné je též objasnit rozdíly mezi tendencemi v západní a střední Evropě a
Balkánem a také na menší rozdíly uvnitř jihoslovanských literatur. Zajímavá je pozice albánské emigrantské
literatury (USA). Opět je nezbytné, aby studenti znali některé divadelní hry a četli ukázky literární kritiky.

Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (02.09.2011)

Podmínky zakončení předmětu

Zahraniční výměnní studenti mohou být v tomto předmětu klasifikováni dle stupnice ECTS.

International Exchange students may gain an ECTS grade in this course.

Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (17.01.2014)

Literatura

Základní studijní literatura:
ACADEMIA ROMÂNĂ: Dicţionarul general al literaturii române 1-7, Bucureşti 2004-2009.

Darasz, Z: Od moderne k ekspresionizmu. Ljubljana 1985.

DеRетiĆ, Ј.: Istorija srpske književnosti. Beograd 1996.

DеRетiĆ, Ј.: Poetika srpske književnosti. Beograd 1997.

drugovac, М.: istorija na makedonskata kniževnost: ХХ vеk. Skopje 1990.

drugovac, М.: Makedonskata literatura оd Misirkov dо Racina. Skopje 1986.

drugovac. М.: Povoenata makedonska literatura I. Skopје 1979.

ELSIE, R.: Albanian literature: A Short History. New York 2005.

ELSIE, R.: History of Albanian Literature. New York 1995.

Flaker, A.: Poetika osporavanja. Zagreb 1982.

Friedrich, H.: Struktura moderní lyriky. Brno 2005.

igov, С.: Istorija na balgarskata literatura 1878 - 1944. Sofija 1991.

igov, С.: Оt Bоtеv dо Jоvkоv. Literaturni temi. Sofija 1991.

JANEV, S. a kol.: Атлас на българската литература. Книгите.Критиците. Авторите. Нови периодично издания. Хроника - събития и факти (1915-1944). Пловдив 2005.

KAVKOVÁ, M. a kol.: Slovník spisovatelů - Rumunsko. Praha 1984.

KAVKOVÁ, M.: Výbor textů z rumunské literatury I-II. Praha 1966, 1968.

Nemec, K., Povijest hrvatskog romana II, III. Zagreb 2003.

SаRаndеv, i.: Balgarskata literatura (1918-1945). Plovdiv 2004.

sтеfаnоv, v.: Balgarska literatura - ХХ vеk. Dvаnаdеsеt sjužeta. Sofija 2003.

Vučković, R.: Srpska avangardna proza. Beograd 2000.

VALENTOVÁ, L.: Překlady z rumunské literatury do češtiny (1900-1991). Praha 1992.

VALENTOVÁ, L. a kol.: Slovník rumunských spisovatelů. Praha 2001.

Další odborná literatura:
BEHRING, E.: Rumänische Literaturgeschichte von den Anfängen bis zur Gegenwart. Konstanz 1994.

BERISHA, A.: Antologji e poezisë gojore arbëreshe. Prishtinë 1999.

Breton, A.: Manifestes du suréalisme. Paris 1972.

CĂLINESCU, G.: Istoria literaturii române, Compendiu. Bucureşti 1963.

Dolgan, M.: Pripovedovalec in pripoved. Maribor 1979.

Donat, B.: Pot kroz noć. Zagreb 2001.

Dorovský, I.: Modré nebe nad Ochridem. Antologie makedonské moderní poezie. Brno 1995.

DUMITRESCU BUŞULENGA, Z. (ed.): Istoria literaturii române, Studii. Bucureşti 1979.

Flaker, A.: Stilske formacije. Zagreb 1978.

HAMITI, S., PETRO, R.: Letërsia moderne shqiptare (gjysma e parë e shek. XX). Tiranë 2000.

IGOV, S.: Antologija na balgarskata poezija. Plovdiv 1995.

Konstantinović, Z.: Komparativno viđenje srpske književnosti. Novi Sad 1993.

Kufnerová, Z.: Tajemství květu. Antologie makedonské moderní poezie. Praha 1996.

Kvapil, M.: Historická poetika slovanských literatur. Praha 1989.

Kvapil, M.: Miscelanea slavica literaria. Praha 1997.

Micheli, de M.: Umělecké avantgardy dvacátého století. Praha 1964.

Moderna ve slovanských literaturách. Praha 1988.

MUNTEANU, B.: Panorama de la littérature roumaine contemporaine. Paris 1938.

NEGOIŢESCU, I.: Istoria literaturii române. Bucureşti 1991.

Nezval, V.: Moderní básnické směry. Praha 1979.

Obdobje ekspresionizma v slovenskem jeziku, književnosti in kulturi. Ljubljana 1984.

Obdobje simbolizma v slovenskem jeziku, književnosti in kulturi,I, II. Ljubljana 1983.

PETROV, M.: Nova balgarska literatura. Šumen 1996.

Pibernik, F., Med modernizmom in avantgardo. Ljubljana 1981.

Povijest hrvatske književnosti, knjiga 5, 6. Zagreb 1978.

RESSULI, N.: Albanian Literature. Boston 1987.

Savremena makedonska drama (Vasil Iljovski, Kole Čašule, Tome Arsovski, Branko Pendovski). Novi Sad 1977.

Sazdov, T. - Stojčevska-Antič, V.: Makedonska književnost. Zagreb 1988.

SHUTERIQI, Dh.: Historia e letërsisë shqiptare që nga fillimet deri te Lufta Antifashiste Nacionalçlirimtare. Tiranë 1983.

SHUTERIQI, Dh.: Antologji e letërsisë shqipe për shkollat e mesme. Tiranë 1958.

SHUTERIQI, Dh.: Histori e letërsisë shqipe. Doracak për shkolla të mesme. Prishtinë 1977.

Slovenska književnost III. Ljubljana 1999.

Slovník spisovatelů - Jugoslávie. Praha 1979.

Slovník světových dramatiků. Jugoslávští autoři. Praha 1984.

smilevski, V.: Makedonska poezija ХХ vek. Poezijata megju dvata Ilindena. Skopje 1989.

Snímky krajiny poezie. Malý výbor z jugoslávských básníků XX. století. Praha 1966.

Studie z literárněvědné slavistiky. Brno 1997.

Szabolcsi, M.: Znak a výkrik. K otázkám literárnej avantgardy a neoavantgardy. Bratislava 1977.

ŠIŠKOVA, М. (ed.): Rečnik pо nova balgarska literatura (1878-1992). Sofija 1994.

Teofilov, I.: Antologija na balgarskija simbolizam. Sofija 1995.

Vasič, M., Eksistencializem in literatura. Ljubljana 1984.

Vаsilеv, М.: Savremena balgarska literatura. Sofija 1983.

Vrečko, J.: Srečko Kosovel, Slovenska zgodovinska avantgarda in zenitizem. Maribor 1986.

Vučković, R.: Avangardna poezija. Sarajevo 1984.

Zadravec, F.: Elementi slovenske književnosti. Murska Sobota 1980.

Zelený host. Z nové makedonské poezie. Praha 1969.

Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (02.09.2011)

Sylabus

1. Moderna-obecný úvod, počátky v Evropě (ukázky); Moderna-Slovinsko I (Cankar, Župančič).

2. Moderna-Slovinsko II (Kette, Murna); Moderna-Chorvatsko I (Polić-Kamov, Matoš).

3. Moderna-Chorvatsko II (Vojnović, Begović, Šimunović); Moderna-Srbsko I (Skerlić, Stanković, Jakšić, Dučić, Rakić).

4. Moderna-Srbsko II (Petković-Dis, Ćurčin, Luković, Nušić); Dozvuky realismu-Makedonie I (Prličev, Černodrinski).

5. Dozvuky realismu-Albánie (Zako-Çajupi, Mjeda , Asdreni, Fishta.); Moderna-Bulharsko I (Slavejkov, Javorov)

6. Moderna-Bulharsko II (Debeljanov, Smirnenski); Moderna-Bosna a Hercegovina (Šantić, Ćorović, Ćazim-Ćatić)

7. Rumunská literatura od pozdního romantismu k synchronizaci s evropským modernismem.

8. Literární proudy mezi světovými válkami-Slovinsko I (Kosovel, Kocbek, Mrzel); Literární proudy mezi světovými válkami-Slovinsko II (Kreft, Grum).

9. Literární proudy mezi světovými válkami-Chorvatsko I (Krleža, Šimić, Cesarec, Ujević); Literární proudy mezi světovými válkami-Chorvatsko II (Tadijanović, Šop, Majer, Kolar).

10. Literární proudy mezi světovými válkami-Srbsko I (Maksimović, Crnjanski, Petrović, Ćosić); Literární proudy mezi světovými válkami-Srbsko II (Dedinac, Davičo, Ristić, Popović). Literární proudy mezi světovými válkami-Bosna a Hercegovina (Samokovlija, Marković, Muradbegović)

11. Literární proudy mezi světovými válkami-Makedonie (Iljoski, Panov, Racin); Literární proudy mezi světovými válkami-Albánie (Konica, Noli).

12. Literární proudy mezi světovými válkami-Bulharsko I (Pelin, Jasenov, Milev); Literární proudy mezi světovými válkami-Bulharsko II (Vapcarov, Bagrjana).

13. Literární proudy mezi světovými válkami-Rumunsko: specifičnost rumunské avantgardy: anticipace a mnohotvárnost, protikladné tendence v rumunské meziválečné poezii: tradicionalismus a modernismus.

Poslední úprava: Vlainić Sandra, Mgr. (02.09.2011)