Poslední úprava: Mgr. Ondřej Crhák (21.09.2021)
1. Úvodní hodina
Během této hodiny bude představena základní podoba, průběh předmětu a požadavky k atestaci. V další části přednášky proběhne uvedení do problematiky filmové produkce týkající se konfliktu ve Vietnamu a také úvod do zkoumání dějin filmu.
2. Válka
Válku či válečný konflikt lze chápat různými způsoby. Lze na ni pohlížet jako na prostředek státní politiky, nebo ji můžeme chápat jako určitý mechanismus, který je výsledkem fungování společnosti. Válku můžeme vnímat i prostřednictvím jednotlivce a jeho válečného prožitku, jenž může odhalit fungování sociálních praxí v takovém období. Tato přednáška si klade za cíl porovnat, jak se jednotlivé snímky vyrovnávají se zobrazením války.
3. Nepřítel
Válečný konflikt s sebou nese vytváření obrazů vojáků všech válčících stran. V každé válčící společnosti vzniká obraz jejího nepřítele. Vytváření tohoto obrazu je ovlivněno mimo jiné propagandou, ale i populární kulturou. Přednáška se pokusí odpovědět na na následující otázky. Jak je v těchto filmech nepřítel zobrazován? Jaké archetypy jsou pro tento účel užívány? Čím jsou vytvořené obrazy ovlivněny?
4. Nacionalismus
Ačkoli můžeme chápat nacionalismus dle různých výkladu, je poměrně snadné sledovat jeho projevy. Ve filmové produkci se jeho myšlenky mohou objevovat pouze v náznacích, nebo naopak ovlivňovat celý film. Přednáška si klade za cíl poukázat na tyto projevy a provést komparaci mezi vietnamským a americkým filmem.
5. Trauma
Válka je sama o sobě traumatickým zážitkem pro jednotlivce i pro celou společnost. Jednotlivec může prožít trauma v podobě vlastního zranění, ztráty blízkého člověka nebo tím, že se stane svědkem válečných zločinů. Společnost pak může s odstupem času pohlížet na konflikt mnohem komplexněji. V případě americké občanské války se společnost v jižních státech staví ke své prohře jako “lost cause” tj. ztracené věci. Podobný mechanismus lze nalézt i v případě války ve Vietnamu. Přednáška se pokusí přiblížit tyto roviny traumatu a jeho zobrazení.
6. Maskulinita
Maskulinita jako sociální konstrukt prochází v době války různými proměnami. Společnost může chápat hrdinství jako synonymum k mužství a nedostatečné projevy maskulinity vidět jako anomálii. Velká část filmů o vietnamské válce pracuje s archetypy hlavních představitelů, které jsou postavené na různém vyobrazení maskulinity, a to od heroických super vojáků až po obraz impotentního válečného veterána - invality. Během přednášky bude dáván důraz na zobrazení filmových postav v konotacích těchto archetypů.
7. Společnost
Válka ve Vietnamu přináší kromě vojenského střetu i setkání několika rozdílných kultur a v neposlední řadě i střet ideologií. Z hlediska filmu lze na tuto problematiku nahlížet různě. První rovinou je zobrazení společnosti ve Vietnamu a jak se filmy vyrovnaly s její odlišností. Ve stejné rovině lze chápat i zobrazení americké společnosti ve filmech vietnamských. Druhou rovinou je věc, která je známá pro americkou společnost, a to je protiválečné hnutí. Jak se filmová produkce k protiválečnému odporu staví? Zapadají samotné snímky do tohoto diskurzu?
8. Propaganda
Propaganda jako cílevědomá činnost podpořená určitou ideologií může mít mnoho forem a podob. Během válečného konfliktu ji samozřejmě používají obě strany s tím, že mohou praktikovat naprosto odlišné metody. Samotná filmová produkce často podléhá oficiálnímu dozoru a je jím mnohdy hluboce ovlivněna. Vyplývá zde otázka, jak se státní ideologie projevovala v amerických a vietnamských filmech? Jaké metody k propagaci své myšlenky obě strany využívaly? Do jaké míry je umělecká filmová tvorba ovlivněna “oficiálním” diskurzem?
9. Rasismus
Problematiku rasismu lze ve válečných filmech z Vietnamu uchopit dvojím způsobem. První, který souvisí se zobrazováním nepřítele a společnosti, je čistě vázán vztahem “my a oni” tj. “my a nepřítel”, který je ještě podepřený rasovou odlišností. Druhou možností je uchopení této problematiky v rámci americké společnosti. Jak se američtí filmaři vyrovnávali s rasovou segregací, která vládla v USA v 60. letech? Jak jsou vyobrazováni Afroameričané, Hispánci a další menšiny? Tyto otázky budou hlavní linií přednášky.
10. Kolektivní násilí
Samotné násilí je v současné společnosti marginalizováno a vytěsňováno. I přes tento fakt zůstává všudypřítomné a z hlediska jeho zobrazování v populární kultuře mu ze strany člověka nelze upřít jistou fascinaci. Válka jako taková přináší narušení rámce našeho vnímání násilí jako negativního a posouvá jej do něčeho, co je vnímáno jako všudypřítomné a běžné. Mnohé snímky se pokoušely poukázat na projevy kolektivního násilí ze strany vlastních vojáků nebo nepřítele. Otázkou ovšem zůstává, jak s těmito akty filmaři pracují.
11. Paměť
Narativ a pozdější filmové zpracování vietnamského konfliktu je samozřejmě ovlivněno kolektivní a individuální pamětí. Mnohé snímky pracují se vzpomínkami účastníků bojů, nebo z nich nějakým způsobem vychází. V této souvislosti vyvstává otázka míry ovlivnění tímto fenoménem a zároveň i problematika objektivity. Celá tato problematika pak může zásadně přispět k narativu, který si o válce drží současná společnost.
12. Závěrečná hodina
Přednáška nabídne závěrečné shrnutí celé problematiky a výhledy na další bádání. Hodina by měla probíhat formou diskuze.
