|
|
| Soubory | Komentář | Kdo přidal | |
 |
2) Gender a feminismus – přehled aktuálního bádání v souvislosti s využitím ego-dokumentů.pptx | 2) Gender a feminismus – přehled aktuálního bádání v souvislosti s využitím ego-dokumentů | PhDr. Vojtěch Kessler, Ph.D. |
|
3) Stáří – ageing jako téma historiografie.pptx | 3) Stáří – ageing jako téma historiografie | PhDr. Vojtěch Kessler, Ph.D. |
|
5) Jaká je babička – představy a realita popisů babiček, existuje typologie.pptx | 5) Jaká je babička – představy a realita popisů babiček, existuje typologie | PhDr. Vojtěch Kessler, Ph.D. |
|
||
|
Přednáška má za úkol představit výzkumný projekt spojený s publikací Babičky očima vnoučat na Historickém ústav AV ČR. V rámci projektu bylo analyzováno 27 vyprávění o babičkách z předminulého, minulého a počátku tohoto století. V textech se zrcadlí nejen vlastní prožitá zkušenost, ale mnohdy jsou prezentovány jako součásti osobních vzpomínek příběhy a reflexe událostí, které jsou založeny na mezilidské znalosti společné minulosti členů rodiny. Co mnohdy považují jedinci za svoje privátní vzpomínky, bývá kolektivně podmíněno. V textech, které reflektují člena rodiny, v našem případě babičku, se jedná o implicitní formulování rodinné paměti. Paměťové paradigma, které v posledních desetiletích vtrhlo do humanitních věd, tuto sféru kolektivní paměti mnohdy podceňuje a soustředí se na velké kolektivy, jako jsou například národy. V nich hrají mnohdy prim mužští aktéři. Naopak v těch kolektivech, které jsou sice marginální počtem svých členů, ale o to důležitější v procesu socializace jedince – jako jsou například rodiny, hrají klíčovou úlohu ženy.
Poslední úprava: Kessler Vojtěch, PhDr., Ph.D. (18.09.2023)
|
|
||
|
Předmět je zakončenou zkouškou podmíněnou: 1) přiměřenou aktivitou v hodinách 2) absolvování krátkého pohovoru nad seznamem prostudované literatury (2 monografie / 3 studie) Předmět je zakončenou zápočtem podmíněným: 1) přiměřenou docházkou 2) absolvování krátkého pohovoru nad seznamem prostudované literatury (1 monografie / 2 studie Poslední úprava: Kessler Vojtěch, PhDr., Ph.D. (18.09.2023)
|
|
||
|
ABRAMSOVÁ, Lynn, Zrození moderní ženy. Evropa 1789–1918, Brno 2005. AMANN, Anton, Die vielen Gesichter des Alters. Tatsachen – Fragen – Kritiken, Wien 1989. ANDERSON, Linda, At the Threshold of the Self: Women and Autobiography, in: MONTEITH, Moira (ed.), Women's Writing: Challenge to Theory, Brighton 1986. 54–71. ANDERSON, Michael, Approaches to the History of Western Family, London 1986. ATTIAS-DONFUT, Claudine – SEFALEN, Martine, Grands-parents. La famille a travers les générations, Paris 1998. BAHENSKÁ, Marie, Počátky emancipace žen v Čechách. Dívčí vzdělávání a ženské spolky v Praze v 19. století, Praha 2005. BAMBERG, Michael – GEORGAKOPOULOU, Alexandra, Small Stories as a New perspective in Narrative and Identity Analysis, Text and Talk: An Interdisciplinary Journal of Language, Discourse and Communication Studies 28, 2008, č. 3, s. 377–396. BAŽANT, Vojtěch – DYNDA, Jiří – ŠIMEČEK, David – ŠORM, Martin, Staré Baby. Ženy a čas ve středověké Evropě, Praha 2020. BENGTSON, Vern L. – ROBERTSON, Joan F. (Hg.), Grandparenthood, Beverly Hills, London 1985. BOCK, Gisela, Ženy v evropských dějinách od středověku do současnosti, Praha 2007. BOHANEK, Jennifer G. – FIVUSH, Robyn – ZAMAN Widaad – LEPORE Caitlin E. – MERCHANT, Schela – DUKE, Marschall P., Narrative Interaction in Family Dinnertime Conversations, Merrill-Palmer Quarterly 55, 2009, č. 4, s. 488–515. BORSCHEID, Peter, Geschichte des Alters. Vom Spätmittelalter zum 18. Jahrhundert, München 1989. BUREŠOVÁ, Jana, Proměny společenského postavení českých žen v první polovině 20. století, Olomouc 2001. DAVIDOFF, Leonore – DOOLITTLE, Megan – FINK, Janer – HOLDEN, Katherine, The Family Story. Blood, Contract and Intimicy 1830–1960, London – New York 1999. FAUVE-CHAMOUX, Antoinette, K historii vdov, Historická demografie 23, 1999, s. 15–28. GOODY, Jack, Proměny rodiny v evropské historii. Historicko-antropologické eseje, Praha 2006. HAGER, Anton, Grosseltern heute. Eine qualitative Untersuchung, Innsbruck 1990. HAŠKOVCOVÁ, Helena, Emancipovaná česká žena – mýtus či skutečnost, in: Documenta Pragensia XIII, 1996, s. 27–30. HAVELKOVÁ, Hana, Dimenze „gender“ ve vztahu soukromé a veřejné sféry, Sociologický časopis 311995, s. 25–38. HAWKES, Kristen, Grandmothers and the Evolution of Human Longevity, American Journal of Human Biology 15, 2003, č. 3, s. 380–400. HORSKÁ, Pavla – KUČERA, Milan – MAUR, Eduard – STLOUKAL, Milan, Dětství, rodina a stáří, Praha 1990. HORSKÁ, Pavla, Naše prababičky feministky, Praha 1999. HORSKÝ, Jan – HAVLÍČEK, Jan, Testování „hypotézy babiček“. Historicko-demografická perspektiva, Historická demografie 41, 2017, č. 2, s. 189–211. HORSKÝ, Jan – SELIGOVÁ, Markéta, Rodina našich předků, Praha 1997. CHVOJKA, Erhard, Geschichte der Grosselternrollen vom 16. bis zum 20. Jahrhundert, Wien, Köln, Weimar 2003. LASLETT, Peter, Societal development and Aging, in: BUNSTOCK, Robert – SHANAS, Ethel (Hg.), Handbook of Aging and the Social Sciences, New York 1976, s. 98–119. LENDEROVÁ, Milena a kol., Žena v českých zemích od středověku do 20. století, Praha 2010. LENDEROVÁ, Milena, K hříchu i k modlitbě. Žena v minulém století, Praha 1999. LENDEROVÁ, Milena, Reflexe stáří: „stará paní“ v pramenech osobní povahy, in: HOJDA, Zdeněk – OTTLOVÁ, Marta – PRAHL, Roman, Vetché stáří, nebo zralý věk moudrosti, Praha 2009, s. 259–270. LENDEROVÁ, Milena, Ženské deníky jako pramen k poznání mentality elit, Studie k sociálním dějinám 3, 1999, s. 39–54 PAVELKOVÁ-ČEVELOVÁ, Zuzana, Každodennost manželství v 19. století, České Budějovice 2016. PURVIS, June, Using Primary Sources When Researching Women´s History from a Feminist Perspective, Women’s History Review 1992, s. 273–307. SCHWOB, Peter, Grosseltern und Enkelkinder. Zur Familiendynamik der Generationenbeziehung, Heidelberg 1988. SLABÁKOVÁ, Radmila, Osobní deník – zdroj nebo tvůrce paměti? In: LENDEROVÁ, Milena – KUBEŠ, Jiří (eds.), Osobní deník a korespondence – snaha o prezentaci, autoreflexi nebo (proto)literární vyjádření, Pardubice 2004, s. 41–48. SMITH, Peter K. (ed.), The Psychology of Grandparenthood. An International Perspective, London – New York 1991. STEARNS, Peter N., Old Woman: Some Historical Observations, Journal of Family History 5, 1980, č. 1, ŠVAŘÍČKOVÁ-SLABÁKOVÁ, Radmila – SOBOTKOVÁ, Irena – FILIPOWICZ, Marcin – ZACHOVÁ, Alena – KOHOUTOVÁ, Jitka – PETRŮ, Marek, I rodina má svou paměť. Rodinná paměť v interdisciplinárním kontextu, Praha 2018. TINKOVÁ, Daniela, „Žena“ – prázdná kategorie? Od (wo)men’s history k gender history v západoevropské historiografii posledních desetiletí 20. století, in: ČADKOVÁ, Kateřina – LENDEROVÁ, Milena – STRÁNÍKOVÁ, Jana (eds.), Dějiny žen a Evropský žena od středověku do poloviny 20. století v zajetí historiografie, Pardubice 20066, s. 19–32. VRZGULOVÁ, Monika – VOĽANSKÁ, Ľubica – SALNER, Peter, Rozprávanie a mlčanie. Medzigeneračná komunikácia v rodine, Bratislava 2017. WESTHEIMER, Ruth, Kaplan Steven (ed.), Grandparenthood, New York u. a. 1998. Poslední úprava: Kessler Vojtěch, PhDr., Ph.D. (18.09.2023)
|
|
||
|
1. Úvod – seznamovací hodina 2. Gender a feminismus – přehled aktuálního bádání v souvislosti s využitím ego-dokumentů 3. Stáří – ageing jako téma historiografie 4. Dějiny každodennosti a jejich Databáze – představení konceptu dějin každodennosti a korpusu analyzovaných pramenů 5. Jaká je babička? – představy a realita popisů babiček, existuje typologie? 6. Zbožnost a religiozita – duchovně-morální rovina transmise rodinné paměti 7. „Babička mě naučila…“ – „transmise dovedností“ 8. Sociální vazby v rodině – vliv interních parametrů sociální komunikace v rodinách 9. U babičky doma – materiální všednodennost ve vzpomínkových textech 10. Vztahy s vnoučaty – jsou vzpomínky „dědičné“? 11. Závěr Poslední úprava: Kessler Vojtěch, PhDr., Ph.D. (18.09.2023)
|