|
|
|
||
|
Poslední úprava: doc. Mgr. Daniela Tinková, Ph.D. (17.09.2022)
Cílem kurzu je seznámit studenty s podobou a proměnami českého venkova v období od skončení třicetileté války do zrušení poddanství a vrchnostenského režimu v roce 1848 i se základními prameny, které jsou pro naše poznatky o poddanských poměrech zásadní. Až do 2. poloviny 19. století představovalo zemědělství základní kámen veškerého hospodářství a venkovské obyvatelstvo tvořilo téměř 90% populace v českých zemích. Agrární dějiny tak celkem pochopitelně zaujímají v české historiografii i v tradici samotného Ústavu českých dějin poměrně významné postavení: systematicky se jim věnovali přední historici jako Josef Pekař, Kamil Krofta, František Kutnar či Josef Petráň; v posledních desetiletích pak především Eduard Maur, Jaroslav Čechura či Alice Velková, na mimopražských pracovištích pak zejména Josef Grulich, Pavel Matlas, Ladislav Nekvapil a další. Zapomínat nesmíme ani na přínos etnografie, počínaje pracemi Čeňka Zíbrta a konče Alexandrou Navrátilovou. I když se zdá, že poddanská problematika ustupuje v posledních letech do pozadí – zejména kvůli preferenci dosud opomíjených sociálních skupin jako šlechta a církev či obecně sílícím důrazem na studium novější a nám bližší epochy (post)industriální, vznikají stále i podnětné práce bakalářské, diplomové či disertační svědčící o skutečnosti, že zaniklý svět českého/moravského/slezského venkova stále neztratil na přitažlivosti a kouzle. Kurz by měl být veden „kombinovanou“ formou přednášky se „seminářem“, v němž by se studující zapojovali do výuky jak formou prezentací vybraných (a doma nastudovaných) odborných textů či pramenů, tak aktivní prací v hodině (četba a interpretace pramenného materiálu, diskuse nad odbornými texty). Znalost němčiny, popř. latiny a paleografické schopnosti (četba gotické kurzívy) jsou výhodou, nejsou ale podmínkou k absolvování kurzu. Výběr konkrétních pramenů k prezentaci a studiu na hodinách bude upřesněn na počátku semestru podle zběhlosti a jazykového vybavení studujících.
Zápočet: aktivní účast na hodinách, prezence alespoň 75%, prezentace zvoleného materiálu formou referátu Zkouška: ústní formou na základě prostudování alespoň 2 titulů (dvouoboroví jednoho) z povinné a 2 titulů z doporučené literatury + jednoho typu pramene. Pro dvouoborové: úlevy na základě individuální domluvy s vyučující.
Osnova: 1) Úvod do problematiky. Základní seznámení s literaturou a prameny; představení studujících, rozdělení témat/prezentací 2) Přednáška: obecný přehled proměn poddanského systému v letech 1650-1848. 3) Stratifikace selského obyvatelstva; životní cyklus venkovského člověka; nevolnictví, robota a protirobotní vzpoury 4) Půda a majetek. 5) Náboženské poměry a otázka „lidové zbožnosti“ 6) Tajní evangelíci/nekatolíci a otázka kriminality 7) Tereziánský školský systém. 8) Reformy 1: Raabizace (parcelace panské půdy a rušení robot) a josefínské zrušení roboty. 9) Toleranční evangelictví 10) Cesta ke zrušení roboty a poddanství v roce 1848. 11) počátky sběru lidové písně a slovesnosti
|
|
||
|
Poslední úprava: doc. Mgr. Daniela Tinková, Ph.D. (30.08.2022)
Základní:
DÜLMEN, Richard van. Kultura a každodenní život v raném novověku (16.-18. století). I, Dům a jeho lidé. Praha: Argo, 1999. II, Vesnice a město. Praha: Argo, 2006; III, Náboženství, magie, osvícenství. Vyd. 1. Praha: Argo, 2006. Kamil KROFTA, Dějiny selského stavu. Vydání druhé. V Praze: Jan Laichter, 1949
Jiří MIKULEC, Poddanská otázka v barokních Čechách, Praha 1993 PETRÁŇ, Josef a kol. Dějiny hmotné kultury. Vydání 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985-1997. – svazky 3 a 4 (raný novověk), kapitoly věnované venkovu Alice VELKOVÁ, Krutá vrchnost, ubozí poddaní?: proměny venkovské rodiny a společnosti v 18. a první polovině 19. století na příkladu západočeského panství Šťáhlavy, Praha 2009
Volitelná: ČECHURA, Jaroslav. Broumovská rebelie. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1997. ČECHURA, Jaroslav. Černínové versus Kysíbelští. Praha: Dokořán, 2003.
ČECHURA, Jaroslav. Krizový management barokní ekonomiky?: panství Třeboň a Hluboká nad Vltavou za prvních Schwarzenberků (1660-1720). Vydání první. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2019. ČECHURA, Jaroslav. Mikrosvěty jihočeského venkova - Bošilec 1600-1750: tradiční společnost raného novověku v Čechách. Praha: Historický ústav, 2021. 495 stran. Práce Historického ústavu AV ČR, v.v.i.. Řada A, Monographia = Opera Instituti Historici Pragae. Series A, Monographia. ČECHURA, Jaroslav. Neklidný život obyčejné ženy: Johana Peřková (1703-1745). Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2015. ČECHURA, Jaroslav, BOHÁČOVÁ, Veronika, ed. a STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika, ed. Sedláci si dělají, co chtějí: sborník vybraných prací profesora Jaroslava Čechury. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2012. ČECHURA, Jaroslav. Selské rebelie roku 1680: sociální konflikty v barokních Čechách a jejich každodenní souvislosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 395 s. Historická řada; sv. 17. ČECHURA, Jaroslav. Sex v době temna: sexuální život na českém jihu v prvním století Schwarzenberků (1660-1770). První vydání. V Praze: Rybka Publishers, 2015. Jaroslav ČECHURA, Člověčenství, in: Právněhistorické studie 33, Praha: 1993, s. 45 Václav ČERNÝ, Dělení pastvin v zemích českých v l. 1768–1848, in: Časopis pro dějiny venkova XI (1924), s. 213–227 a XII (1925), s. 25–46 a 287–325 Václav ČERNÝ, Pozemková reforma v XVIII. stol., in: Časopis pro dějiny venkova XIV–XV (1927–1928); později knižně jako Václav ČERNÝ, Pozemková reforma v 18. stol., Praha 1928 DÜLMEN, Richard van. Bezectní lidé: o katech, děvkách a mlynářích: nepočestnost a sociální izolace v raném novověku. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2003. Monika ENENKLOVÁ, „Jinak než spálením podezřelých těl nelze.“ Případové studie k interpretaci posmrtné magie na moravsko-slezském pomezí, disertační práce, Historický ústav, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita Brno 2021 GRULICH, Josef. Migrační strategie: město, předměstí a vesnice na panství České Budějovice ve druhé polovině 18. století. Vydání první. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2018. GRULICH, Josef. Migrace městského a vesnického obyvatelstva: farnost České Budějovice 1750-1824. Vyd. 1. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2013. GRULICH, Josef. Populační vývoj a životní cyklus venkovského obyvatelstva na jihu Čech v 16. až 18. století. Vyd. 1. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2008. Josef HANZAL, Ferdinand Kindermann (1740–1801): školský reformátor a osvícenský duchovní, Kostelní Vydří 1998. Josef HANZAL, Nižší školy v Čechách v 17. a 18. století, in: Muzejní a vlastivědná práce 10, 1972, s. 152–170 Josef HANZAL, Rozvoj nižšího školství na konci 18. století, in: AUC HUCP, VII, Fasc.1, 7/1966, s. 93–117 Josef HAUBELT, Zrušení nevolnictví, významná událost v dějinách našeho lidu: [k dvoustému výročí zrušení nevolnictví], Praha 1981. Iva HEROLDOVÁ, Vesnická poddanská rodina v Čechách před vydáním patentu o zrušení nevolnictví a po něm, in: Český lid 68, No. 3 (1981), s. 156–168 HIML, Pavel. Die 'armben Leüte' und die Macht: die Untertanen der südböhmischen Herrschaft Český Krumlov/Krumau im Spannungsfeld zwischen Gemeinde, Obrigkeit und Kirche (1680-1781). Stuttgart: Lucius & Lucius, 2003. HIML, Pavel. Zrození vagabunda: neusedlí lidé v Čechách 17. a 18. století. Vyd. 1. Praha: Argo, 2007. HIML, Pavel. Pozorovat, popsat, stvořit: osvícenská policie a moderní stát 1770-1820. Vydání první. Praha: Argo, 2019. 415 stran, 8 nečíslovaných stran obrazových příloh. Každodenní život; svazek 75 HORSKÝ, Jan a PRAŽÁKOVÁ SELIGOVÁ, Markéta. Rodina našich předků. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1997. Josef KAZIMOUR, K dějinám dělení velkostatků v 18. stol., Praha 1921 Josef KOČÍ, Patent o zrušení nevolnictví v českých zemích, in: Československý časopis historický. Roč. 17, 1 (1969), s. 69–108
Josef KOLLMANN, Abolice a reluice roboty (1789–1798), in: Sborník archivních prací, Roč. 58, č. 1 (2008), s. 3–101
Ivo KOŘÁN, Židovská sekta na Bydžovsku v polovině 18. století, in: ČČH 96, č. 1 (1998,) s. 72–101
Ivo KOŘÁN, Novobydžovská židovská sekta od tereziánských poprav k josefínským deportacím, in: Východočeská duchovní a slovesná kultura v 18. století: sborník příspěvků ze sympozia konaného 27.–29.5.1999 v Rychnově nad Kněžnou, Boskovice 1999, s. 372–382 František KUTNAR, Cesta selského lidu k svobodě, Praha 1948 František KUTNAR, Malé dějiny brambor, Pelhřimov 2005 (2., přeprac. a rozš. vyd.)
František KUTNAR – Magdaléna POKORNÁ – Zdeněk BENEŠ (eds.), O dějinách, lidu a lidech. Červený Kostelec 2019
František KUTNAR, Poddanství a robota v názorech českých osvícenců, in: AUC Philosophica et Historica 3 (1962), s. 7–36
František KUTNAR, Příspěvky k dějinám selského povstání r. 1775, in: Časopis Společnosti přátel starožitností, roč. 62 (1954), s. 168–178
František KUTNAR, Sociálně myšlenková tvářnost obrozenského lidu, Praha 1948 František KUTNAR, Tvář české vesnice v minulosti. Praha: Václav Petr, 1942 Radek LIPOVSKI, Parcelace panských dvorů na hukvaldském panství na přelomu 18. a 19. století, in: Časopis Matice Moravské, roč. CXL, č. 1 (2021), s. 65–91 MAUR, Eduard. Český komorní velkostatek v 17. století: příspěvek k otázce "druhého nevolnictví" v českých zemích. 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova, 1976. 156 stran. Acta Universitatis Carolinae. Philosophica et historica. Monographia; ser. 1, MATLAS, Pavel. Shovívavá vrchnost a neukáznění poddaní?: hranice trestní disciplinace poddaného obyvatelstva na panství Hluboká nad Vltavou v 17.-18. století. Vyd. 1. Praha: Argo, 2011. Eduard MAUR, Sociální aktivita českých poddaných za války o dědictví rakouské, in: AUC–Philosophica et Historica 3 (1969), s. 35–69 Eva MELMUKOVÁ, Patent zvaný toleranční (= edice Kolumbus), Praha 1999; nové, rozšířené vydání Neratovice 2013
Bedřich MENDEL, Z novějších dějiny agrárních (1789–1848), in: Časopis pro dějiny venkova VI (1919), s. 30–36, 95–105, 145–156; Časopis pro dějiny venkova VII (1920), s. 156–166
NEKVAPIL, Ladislav. Čelední služba v Čechách v raném novověku: právní, sociální a ekonomické aspekty. Vydání první. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2020. NEKVAPIL, Ladislav. Východočeští nekatolíci v době baroka a osvícenství: Chrudimský kraj v letech 1621-1781 = The non-catholics of Eastern Bohemia during the baroque and the enlightenment: the Chrudim region between the years 1621 and 1781. Vydání 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická, 2015.
Jan NĚMEČEK (ed.), Školní deníky Jakuba Jana Ryby, Praha 1957 Ludmila NESLÁDKOVÁ, Obyvatelstvo střední Moravy od třicetileté války do poloviny 19. století, in: Sborník prací Filozofické fakulty Ostravské univerzity, Historica 6 (1998), s. 39–70 Zdeněk R. NEŠPOR, Náboženství na prahu nové doby. Česká lidová zbožnost v 18. a 19. století, Ústí nad Labem 2006
Zdeněk R. NEŠPOR, Víra bez církve? Východočeské toleranční sektářství v 18. a 19. století, Ústí nad Labem 2004 Miroslav NOVOTNÝ, Děti státu. Školství v českých zemích mezi reformou a tradicí, in: LORMAN – TINKOVÁ (eds.), Post tenebras spero lucem, Praha 2008, s. 148–163 Josef PEKAŘ, České katastry 1654–1789: se zvláštním zřetelem k dějinám hospodářským a ústavním, Praha 1915 Josef PETRÁŇ, Nevolnické povstání 1775: prolegomena edice pramenů, Praha: Univerzita Karlova, 1972 (1. vydání) Josef PETRÁŇ (ed.), Počátky českého národního obrození 1770–1791. Společnost a kultura v 70. až 90. letech 18. století, Praha 1991 Josef PETRÁŇ, Rebelie. Příběh jednoho týdne a dvou dní v březnu roku 1775, Praha 1975 PETRÁŇ, Josef. Dějiny českého venkova v příběhu Ouběnic. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2011. Justin V. PRÁŠEK, České pokusy o robotní svod vzorem soustavy Raabovy, in: Národní listy 1924, č. 342 PRAŽÁKOVÁ SELIGOVÁ, Markéta. Život poddaných v 18. století: osud, nebo volba?: k demografickým, hospodářským, sociálním a rodinným aspektům života venkovských poddaných na panství Horní Police. Vydání první. Praha: Togga, spol. s r.o., 2015. Jan PROCHÁZKA, Parcelování velkostatků (raabisace) za Marie Terezie v Čechách. Práce ze semináře Kaprasova, čís. 10 (1925), s. 67 Jaroslav PROKEŠ, Novobydžovské ghetto a t. zv. sekta bydžovských israelitů v polovici osmnáctého století, in: Ročenka Společnosti pro dějiny Židů v ČSR 8 (1936), s. 147–155 Jaroslav PROKEŠ, Příspěvek k otázce, zda český sedlák byl nevolníkem, in: Časopis pro dějiny venkova 11 (1924), s. 228–230 Jaroslav PROKOP, Protirobotní hnutí v českých zemích v roce 1738, in: AUC–Philosophica et Historica 3 (1969), s. 7–34 Jaroslav PROKOP, Robotní patent z roku 1738 v Čechách (Příspěvek k nevolnickému hnutí v roce 1738), in: Sborník archivních prací, Praha, Roč. 18, č. 2 (1968), s. 377–411 František ROUBÍK, K odvolání josefínské urbariální reformy r. 1790, Český lid 33, sešit 4 (1946), František ROUBÍK, Ke vzniku Josefského katastru v Čechách v letech 1785–1789, in: Sborník historický 2 (1954), s. 140–185 František ROUBÍK, Sedláci na zemském sněmu do Prahy v lednu 1791, in: Časopis pro dějiny venkova XII (1925), s. 171 František ROUBÍK, Revoluční rok 1848 a rolnictvo. 1. vyd. Praha: Orbis, 1955. Jaroslav SCHNEIDER, Zrušení roboty a vznik familií v 18. století, in: Ročenka města Kolína a okresu Kolín 1941, str. 83–106 Markéta SKOŘEPOVÁ, Vyhladovělá země: český hladomor 1771–1772, in: Dějiny a současnost, roč. 39, č. 5 (2017), s. 18–20 Lucie STEINBACHOVÁ, Hladomor v letech 1771–1772, in: Demografie. Revue pro výzkum populačního vývoje 44, č. 3 (2002), s. 188–196 Jiří SVOBODA, Feudální závislost poddaných na české vesnici v době tereziánské, in: AUC–Philosophica et Historica 3 (1969), s. 71–106 Jiří SVOBODA, Protifeudální hnutí v Čechách na konci doby temna 1750–1774, Praha 1967 Milan ŠMERDA, Parcelace těšínských dvorů 1769–1772 a vznik ustroňských železáren, in: Slezský sborník 57 (1959), s. 423–446 Milan ŠMERDA, Těšínsko před povstáním v roce 1766, Ostrava 1962 Milan ŠMERDA, Život Ondry Foltýna, slezského sedláka a statečného člověka, Brno 2003 (1. vydání) Milan ŠMERDA – Irena KORBELÁŘOVÁ, Sociální hnutí na Těšínsku ve 2. polovině 18. století: s edicí poddanských stížností z roku 1766, Opava 1998 Vladimír ŠTVERÁK, Felbiger a Kindermann: reformátoři lidového školství, překlad Vladimír Štverák a Jan Mrzena, Praha 1986 Vladimír ŠTVERÁK, Tereziánská reforma lidového školství v českých zemích, disertační práce, Praha 1977 Veronika TOMÁŠOVÁ, Evangelíci na Těšínsku v tolerančním období (1781–1861), Český Těšín 2018 Josef VÁLKA, Zrušení nevolnictví r. 1781. Termín a skutečnost nevolnictví v dějinách a historiografii, in: Jižní Morava. Vlastivědný sborník, roč. 17, sv. 20 (1981), s. 110–121 Alice VELKOVÁ, Nemanželské děti ve venkovské společnosti na přelomu 18. a 19. století, in Tomáš JIRÁNEK – Jiří KUBEŠ (eds.), Dítě a dětství napříč staletími (2. pardubické bienále 2002), Pardubice 2003, s. 205–227 Alice VELKOVÁ, Proměny venkovské společnosti v letech 1750–1850, in: Český časopis historický 105 (2007), s. 809–857 Alice VELKOVÁ, Sociální stratifikace venkova na přelomu 18. a 19. století, in: Studie k sociálním dějinám 10 (2002), s. 53–66 Alice VELKOVÁ – Luboš VELEK, Vnímání národnostní identity u venkovského obyvatelstva v Čechách na začátku 19. století, in: Jiří POKORNÝ – Luboš VELEK – Alice VELKOVÁ (eds.), Nacionalismus, společnost a kultura ve střední Evropě 19. a 20. století, Praha 2007, s. 39–52 Josef VOLF, Vyšetřování vlivu novinářských zpráv o francouzské revoluce na selský stav v Čechách r. 1789, in: Osvěta: listy pro rozhled v umění, vědě a politice, roč. 43 (1913), s. 566–583
|