|
|
| Soubory | Komentář | Kdo přidal | |
![]() |
Sylabus_PVP_Vybrane_otazky_z_dejin_moderni_vedy_ZS2022-23.docx | Sylabus - Vybrané otázky z dějin české a moravské moderní vědy a vysokoškolské vzdělanosti (19. a 20. století) | PhDr. Marek Brčák, Ph.D. |
|
||
|
Anotace a cíl předmětu:
Předmět je primárně určen studentům historie v bakalářském i magisterském cyklu. Cílem specializační přednášky je obohatit znalosti studentů v oblasti dějin české moderní vědy a vysokoškolské vzdělanosti (19. a 20. století). Téma bude představeno v co největší šíři, zahrnuty proto budou jak dějiny vědeckých teorií, vědních oborů (disciplín) či jednotlivých vědeckých institucí (univerzity, ČAVU, KČSN, ČSAV atd.) a jejich dílčích součástí; tak i působení vědců ve společnosti, kultuře či politice atd. Výuka bude probíhat formou přednášek, které budou mít vždy jednotliví historici, kteří se vybranými tématy dlouhodobě zabývají, z Ústavu dějin Univerzity Karlovy a Archivu Univerzity Karlovy (Marek Brčák, Marek Ďurčanský, Petr Svobodný) nebo z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR (Věra Dvořáčková, Martin Franc, Adéla Jůnová-Macková, Jiří Šoukal) či kolegové spolupracující s těmito institucemi, a to podle své specializace (Tomáš Hermann, Roman Pazderský, Pavel Urbášek). Přednášky budou představovat vždy konkrétní téma z dějin vědy, na dílčím příkladu však budou ukázány možnosti, jak k němu přistupovat, tj. jakými otázkami je možné se zabývat při jeho řešení, jaké prameny a sekundární literatura jsou k dispozici či s jakými metodologickými konstrukty je možno pracovat atd. Poslední úprava: Brčák Marek, PhDr., Ph.D. (03.09.2022)
|
|
||
|
Zápočet: Na základě docházky (povoleny 3 absence; v případě většího počtu absencí lze získat atestaci, pokud student navštíví alespoň 6 přednášek a navíc odevzdá recenzi na aktuální monografii vztahující se k tématu, nad recenzí proběhne krátký rozhovor) Zkouška. Na základě seznamu literatury (oboroví studenti NMgr. – předloží nejméně 8 titulů, z nich alespoň 4 monografie; oboroví studenti Bc. a neoboroví studenti – předloží nejméně 6 titulů, z nich alespoň 3 monografie). Poslední úprava: Brčák Marek, PhDr., Ph.D. (03.09.2022)
|
|
||
|
Doporučená literatura: Literatura je uváděna pouze výběrově. Seznam literatury je návodný, přičemž je snaha prezentovat pestrost tématu zahrnující např. dějiny vědeckých oborů a disciplín; historii jednotlivých univerzit a vědeckých institucí či jejich dílčích součástí; působení vědců ve společnosti, kultuře či politice atd. V seznamu četby na zkoušku lze tedy uvést i jiné práce od uvedených autorů vztahující se k vymezenému tématu nebo biografie vědců či edice jejich dokumentů. Další literatura bude uváděna v rámci jednotlivých přednášek. Dějinám vědy se podrobněji věnuje časopis Dějiny věd a techniky (DVT), vydávaný od roku 1968 (viz https://dvt.hyperlink.cz/in_cas.html). Dějiny Akademie věd a vědeckých institucí reflektuje periodikum Práce z dějin Akademie věd (PDAV), pod tímto názvem vychází od roku 2009, jinak navazuje na předcházející tituly: Archivní zprávy ČSAV, Práce z dějin Československé akademie věd, řada A, Práce z dějin Akademie věd, řada A, Práce z Archivu Akademie věd, řada A (viz https://www.mua.cas.cz/cs/prace-z-dejin-akademie-ved-114). Na dějiny univerzitní vzdělanosti, zejména Univerzity Karlovy, v kontextu středoevropského vysokého školství, je zaměřen odborný časopis Acta Universitatis Carolinae – Historia Universitatis Carolinae Pragensis (AUC – HUCP), který vychází od roku 1960, dostupný on-line na stránkách Nakladatelství Karolinum (viz https://udauk.cuni.cz/ARCH-30.html). 1) Edice pramenů Marie BAHENSKÁ – Hana BARVÍKOVÁ (edd.), Deník profesora Josefa Charváta z roku 1945, Praha 2014. Hana BARVÍKOVÁ (ed.), Reflexe počátků vědecké instituce. První všední dny ČSAV a jejich ústavů v paměti účastníků, Praha 2003. Hana BARVÍKOVÁ – Jan JANKO – Boris MOSKOVIČ – Václav PODDANÝ (edd.), Bohumil NĚMEC. Vzpomínky, Praha 2021. Daniela BRÁDLEROVÁ – Jan HÁLEK (edd.), Střet generací?: Paměti a vzájemná korespondence zakladatelů české byzantologie a slovanských studií, Praha 2014. Martin FRANC (ed.), Úderná skupina? Výprava českých lékařů a přírodovědců do SSSR v roce 1950 ve světle dopisů Ivana Málka, Praha 2009. Adéla JŮNOVÁ-MACKOVÁ – Pavel ŽDÁRKÝ – Tomáš GECKO (edd.), Korespondence Aloise Musila I. Alois Musil a počátky Orientálního ústavu v korespondenci „otců zakladatelů“, Praha 2019. Joanna LASKOSZ – Jan CHODĚJOVSKÝ – Anna PAVLÍČKOVÁ WILIŃSKA – Barbora KULAWIAKOVÁ – Tomáš PAVLÍČEK (edd.), Korespondencja Walerego Goetla z Radimem Kettnerem: Korespondence Waleryho Goetela s Radimem Kettnerem = Correspondence between Walery Goetel and Radim Kettner, Praha 2019. František LEHAR, O Zlaté kleci a jiné vzpomínky, Praha 2003. Otakar PERTOLD, Perla Indického oceánu. Vzpomínky z dvou cest na Cejlon 1910 a 1922, Praha 1926. Jarmila VÍŠKOVÁ (edd.), Zdeněk KALISTA. Po proudu života, tom. I–II, Brno 1996–1997. Jaroslav WERSTADT – Josef KLIK – Josef MACEK (edd.), Josef ŠUSTA. Mladá léta učňovská a vandrovní: Praha – Vídeň – Řím: vzpomínky II., Praha 1963.
2) Bibliografie Hana BARVÍKOVÁ – Marek ĎURČANSKÝ – Pavel KODERA (edd.), Věda v Československu v letech 1953–1963: sborník z konference (Praha, 23. – 24. listopadu 1999), Praha 2000. Martina BEČVÁŘOVÁ, Matematika na Německé univerzitě v Praze 1882–1945, Praha 2016. Richard BIEGEL – Roman PRAHL – Jakub BACHTÍK (edd.), Století Ústavu pro dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, Praha 2020. Daniela BRÁDLEROVÁ, Milada Paulová a Pražská univerzita: historická slavistika, AUC – HUCP 59/1, 2019, s. 97–147. Marek BRČÁK – Roman ELNER, Vzdělávání farmaceutů na pražských univerzitách v letech 1804–1953 pohledem studijních předpisů, AUC – HUCP 58/1, 2018, s. 59–67. Pierre BOURDIEU, La distinction. Critique sociale du jugement, Paris 1979.[1] Pierre BOURDIEU, Homo academicus, Paris 1984.[2] Peter BURKE, Společnost a vědění, tom. II, Od Encyklopedie k Wikipedii, Praha 2013. Petr CAJTHAML – Marek ĎURČANSKÝ, Ústav dějin a archiv Univerzity Karlovy, Západočeské archivy 7, 2016, s. 15–22. Karel ČERNÝ – Ludmila HLAVÁČKOVÁ, Biografický slovník 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy 1945–2008, tom. I, Praha 2018. Helena DURNOVÁ – Jan KOTŮLEK – Vojtěch ŽDÁNÍK, Václav Hlavatý (1894–1969). Cesta k jednotě, Brno 2017. Věra DVOŘÁČKOVÁ a kol., Stavbám na kloub. Stoleté dějiny Ústavu teoretické a aplikované mechaniky, Praha 2021. Marek ĎURČANSKÝ, Jaroslav Bidlo jako člen Královské české společnosti nauk a České akademie věd a umění, DVT 53/3, 2020, s. 131–151. Marek ĎURČANSKÝ, Jaroslav Bidlo a pražská univerzita: k počátkům české historické slavistiky, AUC – HUCP 59/1, 2019, s. 53–95. Marcela EFMERTOVÁ, Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století, Studie k vývoji elektrotechnických oborů, Praha 1999. Jiří FIALA – Zdeněk KAŠPAR – Leoš MLČÁK – Miloslav POJSL – Pavel URBÁŠEK, Univerzita v Olomouci (1573–2009), Olomouc 2009. Lukáš FASORA – Jiří HANUŠ, Masarykova univerzita v Brně: příběh vzdělání a vědy ve střední Evropě, Brno 2009. Lukáš FASORA – Jiří HANUŠ, Mýty a tradice středoevropské univerzitní kultury, Brno 2019. Lukáš FASORA – Anna PEČÍNKOVÁ – Zdeňka STOKLÁSKOVÁ, Akademická věž ze slonoviny. Státní financování a autonomie vysokých škol 1849–1939, Praha 2022. Martin FRANC, Ivan Málek a vědní politika 1952–1989, aneb, Jediný opravdový komunista?, Praha 2010. Martin FRANC a kol., Dějiny Akademie múzických umění v Praze, Praha 2017. Martin FRANC, Dějiny Československé akademie věd, tom. I, 1952–1962, Praha 2019. Martin FRANC a kol., Habitus českých vědců 1918–1968. Příklad dvou generací, Praha 2021. Vlastislav HÄUFLER, Dějiny geografie na Universitě Karlově 1348–1967, Praha 1967. Ludmila HLAVÁČKOVÁ – Petr SVOBODNÝ, Dějiny pražských lékařských fakult 1348–1990, Praha 1992. Tomáš HERMANN – Michal ŠIMŮNEK, Univerzita Karlova v Praze. Přírodovědecká fakulta: 90. let, Praha 2010. Adam HORKÝ, Dějiny ve vlastní režii. Příběh dějin Karlovy univerzity v proměnách 20. století, AUC – HUCP 60/2, 2015, s. 17–80. Jan JANKO – Soňa ŠTRBÁŇOVÁ, Věda Purkyňovy doby, Praha 1988. Jakub JAREŠ – Klára PINEROVÁ – Matěj SPURNÝ – Katka VOLNÁ, Prověřená fakulta: KSČ na Filozofické fakultě UK v letech 1969–1989, Praha 2009. Jakub JAREŠ – Matěj SPURNÝ – Katka VOLNÁ, S minulostí zúčtujeme: sebereflexe Filozofické fakulty UK v dokumentech sedmdesátých a devadesátých let, Praha 2014. Jakub JAREŠ – Matěj SPURNÝ – Katka VOLNÁ, Náměstí Krasnoarmějců 2: učitelé a studenti Filozofické fakulty UK v období normalizace, Praha 2014. Jakub JAREŠ (ed.), Univerzita a republika. 100 let – 100 předmětů – 100 příběhů, Publikace k výstavě 10. 5. – 1. 9. 2018, Praha 2018. Jakub JAREŠ – Martin FRANC (edd.), Mezi konkurencí a spoluprací. Univerzita Karlova a Československá akademie věd 1945–1969, Praha 2018. Bohumil JIROUŠEK – Josef BLÜML – Dagmar BLÜMLOVÁ (edd.), Jaroslav Goll a jeho žáci, České Budějovice 2005. Bohumil JIROUŠEK, Jaroslav Goll. Role historika v české společnosti, České Budějovice 2006. Milena JOSEFOVIČOVÁ, Německá vysoká škola technická v Praze (1939–1945), Praha 2017. Adéla JŮNOVÁ-MACKOVÁ – Hana NAVRÁTILOVÁ – Lucie STORCHOVÁ – Hana HAVLŮJOVÁ – Libor JŮN, Českoslovenští vědci v Orientu, tom. I–II, Praha 2012–2013. Adéla JŮNOVÁ-MACKOVÁ, Nerovné partnerství. Československo-iránské vztahy 1918–1938, Praha 2013. František KAVKA – Josef PETRÁŇ (edd.), Dějiny Univerzity Karlovy, tom. III–IV, Praha 1997–1998. Ota KONRÁD, Dějepisectví, germanistika a slavistika na Německé univerzitě v Praze 1918–1945, Praha 2011. Ivo KRAUS a kol., Věda v českých zemích. Dějiny fyziky, geografie, geologie, chemie a matematiky, Praha 2019. Jiří KŘESŤAN, Zdeněk Nejedlý. Politik a vědec v osamění, Praha 2012. Antonín KOSTLÁN (ed.), Věda v Československu v období normalizace 1970–1975, Praha 2002. Jan KOTŮLEK, Pražská německá matematická komunita mezi dvěma světovými válkami, DVT 54/1, 2021, s. 8–35. Thomas KUHN, Struktura vědeckých revolucí, Praha 1997. Václav LOMIČ – Pavla HORSKÁ, Dějiny Českého vysokého učení technického, tom. I/2, Praha 1979. Jiří MARTÍNEK, Radost z poznání nemusí vést k uznání: Julie Moschelesová, in: Pavla Vošahlíková (ed.), Cesty k samostatnosti: portréty žen v éře modernizace, Praha 2010, s. 176–189. Alena MÍŠKOVÁ, Německá (Karlova) univerzita od Mnichova k 9. 5. 1945, Praha 2002. Alena MÍŠKOVÁ – Antonín KOSTLÁN – Martin FRANC (edd.), Bohemia Docta. K historickým kořenům vědy v českých zemí, Praha 2010. Miroslav NOVOTNÝ (ed.), Velké dějiny zemí Koruny české. Školství a vzdělanost, Praha 2020. Miroslav NOVOTNÝ a kol., Jihočeská univerzita. Minulost a přítomnost vysokého učení v Českých Budějovicích, České Budějovice 2021. Wolf B. OERTER, Die Ägyptologie an den Prager Universitäten 1882–1945: gesammelte Aufsätze und Vorträge, Praha 2010. Dobravka OLŠÁKOVÁ, Československá věda a výzkum a centrální model plánování v letech 1946–1960, DVT 45/3, 2012, s. 167–181. Roman PAZDERSKÝ, Gollův styl. Studie k historickému myšlení Jaroslava Golla, Praha 2018. Roman PAZDERSKÝ, Historik Wácslaw Wladiwoj Tomek a české dějepisectví 19. století, Praha 2020. Tomáš PASÁK, 17. listopad 1939 a Univerzita Karlova, Praha 1997. Josef PETRÁŇ, Karolinum, Praha 2010. Josef PETRÁŇ, Filozofové dělají revoluci. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy během komunistického experimentu, Praha 2015. Josef PETRÁŇ – Lydia PETRÁŇOVÁ, Čestní doktoři Univerzity Karlovy, Praha 2017. Josef PETRÁŇ – Lydia PETRÁŇOVÁ, Praha univerzitní, Praha 2018. Jiří POKORNÝ, Odkaz Josefa Hlávky. Historie České akademie věd a umění, Hlávkových studentských kolejí, Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, jakož i Národohospodářského ústavu, Praha 2005. Zdeněk POUSTA, Englišův rektorský rok, in: Petr Hruška (ed.), Rok 1947. Česká literatura, kultura a společnost v období 1945–1948. Materiály z konference, pořádané Ústavem pro českou literaturu AV ČR 11.–13. 6. 1997 v Praze, Praha 1998, s. 177–185. Jana RATAJOVÁ (ed.), Pražský student. Univerzitní studenti v dějinách Prahy. Publikace k výstavě 14. listopadu 2008 – 1. února 2009, Praha 2008. Jana RATAJOVÁ – Lenka VAŠKOVÁ – Milada SEKYRKOVÁ, Volby rektorů na pražských univerzitách a jejich proměny 1848–1945, in: Martin Jemelka (ed.), Volby v Praze. Z dějin pražské volební kultury (1848–1945), Praha 2020, s. 97–118. Jitka RAUCHOVÁ – Bohumil JIROUŠEK (edd.), Věda, kultura a politika v československo-italských vztazích 1918–1951 (=Jihočeský sborník historický Supplementum 4), České Budějovice 2012. Milada SEKYRKOVÁ, Univerzita jako úřad? Správní vývoj pražské univerzity od tereziánských reforem do roku 1950, Praha 2020. Petr SVOBODNÝ – Blanka ZILYNSKÁ (edd.), Věda a vědecká výchova na ČVUT 1945–1953, Věda v Československu v letech 1945–1953, Sborník z konference, Praha 1999. Petr SVOBODNÝ, Nemocnice a sanatoria, Praha 2020. Michal ŠIMŮNEK – Václav PETŘÍČEK – Antonín KOSTLÁN, Kauza Karel Domin. Případová studie k politicky motivovaným změnám ve složení akademické obce v letech 1945–1948, AUC – HUCP 59/2, 2019, s. 69–88. Michal ŠIMŮNEK – Antonín KOSTLÁN – Miloš HOŘEJŠ, Science, Occupation, War, Praha 2022. Martin ŠOLC – Tomáš W. PAVLÍČEK, Cesty československých astronomů k mezinárodnímu uznání v dobách totalitního řízení vědy, in: Radomír Vlček (ed.), Ne-svoboda, despocie a totalitarismus v kultuře a kulturních dějinách = Oppression, despotism and totalitarianism in culture and cultural history, Praha 2021, s. 490–520. Jiří ŠOUKAL, Univerzitní profesoři na letním bytě v první polovině 20. století, Historická geografie 44/2, 2018, s. 195–216. Jiří ŠOUKAL, Slasti a strasti letních bytů. Život na letních bytech a v letních vilách v éře první republiky, Praha 2016. Daniel ŠPELDA, Proměny historiografie vědy, Praha 2009. Marie ŠTEMBERKOVÁ, Doktorky filozofie a medicíny od roku 1901 do konce první světové války, in: Jiří Pešek – Václav Ledvinka (edd.), Žena v dějinách Prahy. Sborník příspěvků z konference Archivu hl. města Prahy a Nadace pro gender studies, Praha 1996, s. 213–234. Emilie TĚŠÍNSKÁ, Personální a institucionální proměny fyzikálních oborů v českých zemích za války, in: Antonín Kostlán – Hana Barvíková (edd.), Věda v českých zemích za druhé světové války (=Práce z dějin Akademie akademie věd, Řada C 3), Praha 1998, s. 167–190. Ivo TRETERA, J. F. Herbart a jeho stoupenci na pražské univerzitě, Praha 1989. Pavel URBÁŠEK, Vysokoškolský vzdělávací systém v letech tzv. normalizace, Olomouc 2008. Pavel URBÁŠEK – Jiří PULEC, Vysokoškolský vzdělávací systém, Olomouc 2012. Pavel VAŠKO, Profesor Václav Vojtíšek. Archivářem od monarchie po socialismus, Praha 2014. Blanka ZILYNSKÁ – Petr SVOBODNÝ (edd.), Česká věda a Pražské jaro (1963–1970). Sborník z konference. (Praha 22. – 23. listopadu 2000), Praha 2001. Václav ŽÁČEK, Jan Evangelista Purkyně, Praha 1987. [1] německý překlad: TÝŽ, Die feinem Unterchiede. Kritik der gesellschaftlichen Urteilskraft, Frankfurt am Main 1982; anglický překlad: TÝŽ, Distinction. A Social Critique of the Judgement of Taste, Cambridge 1984. [2] německý překlad: TÝŽ, Homo academicus, Frankfurt am Main 1988; anglický překlad: TÝŽ, Homo academicus, London 1990. Poslední úprava: Brčák Marek, PhDr., Ph.D. (23.09.2022)
|
|
||
|
Sylabus: 1) 4. 10. – Organizace výuky, úvod do problematiky, pramenná základna, odborná literatura k tématu (PhDr. Marek Brčák, Ph.D. – PhDr. Marek Ďurčanský, Ph.D.) 2) 11. 10. – Jak definovat vědeckou školu? Na příkladu Jaroslava Golla a jeho žáků (PhDr. Roman Pazderský, Ph.D.) 3) 18. 10. – Život a dílo Jaroslava Bidla ve světle dějin historické slavistiky, historie vědeckých společností (KČSN, ČAVU, Slovanský ústav) a česko-polských vědeckých kontaktů (PhDr. Marek Ďurčanský, Ph.D.) 4) 25. 10. – Dějiny české moderní medicíny jako téma historického výzkumu (prof. PhDr. Petr Svobodný, Ph.D.) 5) 1. 11. – Fungování Akademie věd Československé republiky a biolog Ivan Málek (doc. PhDr. Martin Franc, Ph.D.) 6) 8. 11. – Exkurze Archiv akademie věd České republiky, v. v. i. (PhDr. Marek Ďurčanský, Ph.D. – PhDr. Jan Chodějovský, Ph.D.) 7) 15. 11. – Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ve 20. století aneb možnosti studia dějin univerzitních institucí (PhDr. Marek Brčák, Ph.D.) 8) 22. 11. – Moderní biologické teorie, jejich společenské a ideologické souvislosti a konsekvence (PhDr. Tomáš Hermann, Ph.D.) 9) 29. 11. – Českoslovenští vědci v Orientu aneb věda jako součást mezinárodních vztahů (Mgr. Adéla Jůnová-Macková, Ph.D.) 10) 6. 12. – Když vědec není v práci. Rodina a volný čas vědců (Mgr. Jiří Šoukal, Ph.D.) 11) 13. 12. – Stavbám na kloub aneb jak je možné přistupovat k dějinám techniky (PhDr. Věra Dvořáčková, Ph.D.) 12) 20. 12. – Exkurze Archiv Českého vysokého učení technického (PhDr. Marek Brčák, Ph.D. – PhDr. Kamila Mádrová, Ph.D.) 13) 3. 1. – Československý vysokoškolský vzdělávací systém 1945–1989 (PhDr. Pavel Urbášek) Poslední úprava: Brčák Marek, PhDr., Ph.D. (02.11.2022)
|

