|
|
|
||
|
Patřila vůbec někdy historie jenom historikům? O historii se odjakživa zajímali filozofové, teoretici nebo literární vědci, ale stejně tak historici často vstupují na pole geografie, archeologie, ekonomie, poslední dobou i přírodních věd. Jako by toho nebylo dost, historie se vždy píše v nějakém společenském prostoru a chtíc nechtíc s ním vstupuje do dialogu. K tomu se připojují další problémy: kdy historie vlastně začíná a kdy končí? Pro koho se píše? Je příroda součástí historie? Odpovědět na otázky „jak“ a „proč“ dělat historii se dnes zdá být čím dál tím nesnadnější.
Cílem kurzu je projít některými nedávnými a současnými debatami, jež vedla historie s filozofií, s ekologií nebo s literární vědou. Zajímat nás budou témata jako čas, dlouhé trvání, ideologie a identita, vyprávění v historii, ale i schopnost historie vypořádat se se současnými problémy světa. Kurz bude veden formou semináře, předpokládá čtení textů na týdenní bázi. Texty budou distribuovány v hodinách, část četby je jenom v angličtině. Od účastníků kurzu se předpokládá aktivní účast v hodině. Součástí atestace je účast ve workshopu: studenti se podle svého vlastního zájmu rozdělí do skupin a na konci semestru budou prezentovat svůj projekt. V tom by měli představit vybraný historický problém – ideálně související s jejich vlastním výzkumem – a vztáhnout ho k jednomu z témat, jimiž během kurzu projdeme. Cílem kurzu je tak především pomoci studentům v přemýšlení nad jejich vlastními badatelskými zájmy. Poslední úprava: Řídký Josef, Mgr., Ph.D. (31.01.2022)
|
|
||
|
Kurz seznámí studenty s některými z nedávných či současných metodologických debat, jež vede historie s dalšími obory (filozofií, literární vědou, přírodními vědami) či společenskými doménami (pamětí, identitou, ideologií). Studenti tak dostanou příležitost projít některými klíčovými teoretickými texty (autorů jako François Hartog, Paul Ricoeur, Reinhart Koselleck, Hayden White, Dipesh Chakrabarty aj.) a zároveň si osvojí paletu možných přístupů k myšlení o historii. Kurz bude završen workshopy, v nichž studenti propojí svůj vlastní výzkum s probíranými tematickými okruhy: měl by jim tak pomoci s promýšlením jejich vlastních badatelských zájmů. Poslední úprava: Řídký Josef, Mgr., Ph.D. (04.02.2022)
|
|
||
|
FRYE, Northrop. New Directions from Old. In. FRYE, Northrop, Fables of Identity: Studies in Poetic Mythology. San Diego: Harcourt, Brace, Jovanovich, 1984, str. 52–66 HARTOG, François. Na cestě k nové historické situaci. In: Slovo a smysl, XIV, 27, 2017, str. 239–250.) WHITE, Hayden. Metahistorie. Historická imaginace v Evropě devatenáctého století. Brno: Host, 2011. POMERANZ, Kenneth. The great divergence: China, Europe, and the Making of the Modern World Economy. Princeton: Princeton University Press, 2000. ANKERSMIT, Frank R. Narrative Logic: A Semantic Analysis of the Historian's Language. The Hague: Nijhoff, 1983. KOSELLECK, Reinhart. Futures Past. On the Semantics of Historical Time. New York: Columbia University Press, 2004. BRAUDEL, Fernand. Dlouhé trvání. In: Antropologie, sociologie, historie: antologie francouzských společenských věd. Praha: CEFRES, 1995, str. 145–188. GULDI, Jo, ARMITAGE, David. The History Manifesto. Cambridge: Cambridge University Press, 2014. GINZBURG, Carlo. Sýr a červi: svět jednoho mlynáře kolem roku 1600. Praha: Argo, 2000. DARNTON, Robert. Velký masakr koček a další epizody z francouzské kulturní historie. Praha: Argo, 2013. SHRYOCK, Andrews, SMAIL, Daniel Lord. History and the Pre. In: The American Historical Review, 118, 3, 2013, str. 709–737. CHRISTIAN, David. Maps of Time: An Introduction to Big History. Berkeley: University of California Press, 2005. CHAKRABARTY, Dipesh. The Climate of History: Four Theses. In: Critical Inquiry, 35, Winter, 2009, str. 197–222. DIAMOND, Jared M. Osudy lidských společností: střelné zbraně, choroboplodné zárodky a ocel v historii. Praha: Columbus, 2000. ANDERSON, Benedict R. O'G. Představy společenství: úvahy o původu a šíření nacionalismu. Praha: Karolinum, 2008. RICŒUR, Paul. Čas a vyprávění. III, Vyprávěný čas. Praha: OIKOYMENH, 2007. RICŒUR, Paul. L'idéologie et l'Utopie: deux expressions de l'imaginaire social. In: Cultures et foi, 96, mars-avril, 1984, str. 35–41. (bude dostupné v češtině) KELLNER, Hans. Language and Historical Representation: Getting the Story Crooked. Madison: University of Wisconsin Press, 1989. Poslední úprava: Řídký Josef, Mgr., Ph.D. (04.02.2022)
|
|
||
|
Aktivní účast v hodinách, týdenní četba textů, účast v závěrečném workshopu, pravidelná docházka (maximálně 3 absence). Poslední úprava: Řídký Josef, Mgr., Ph.D. (31.01.2022)
|
|
||
|
Blok I.: Přemýšlení o historii 1. týden: Úvodní hodina Úvodní hodina – co dnes znamená historie? Jaké jsou některé z jejích nejvýznamnějších metodologických debat posledních dekád? A proč je historici, filozofové a teoretici vedou? Jaká je dnes role historie ve veřejném prostoru? Texty (distribuováno v hodině): FRYE, Northrop. New Directions from Old. In. FRYE, Northrop, Fables of Identity: Studies in Poetic Mythology. San Diego: Harcourt, Brace, Jovanovich, 1984, str. 52–66 HARTOG, François. Na cestě k nové historické situaci. In: Slovo a smysl, XIV, 27, 2017, str. 239–250. 2. týden: Vyprávění Jedna z nejvýznamnějších metodologických bitev na poli historie se vedla o to, jestli je historie víc vědou, anebo vyprávěním, a případně nakolik a co to znamená pro její schopnost vypovídat pravdu. Dokáže historie mluvit neutrálním jazykem, nebo je vždy nějakým způsobem literární? Texty: WHITE, Hayden. Metahistorie. Historická imaginace v Evropě devatenáctého století. Brno: Host, 2011. 3. týden: Pojmy Má-li být historie vědou, pak je pro ni určující práce s pojmy. Co to však obnáší, používat pojmy – neříká se jimi mnohem víc, než kolik se na první pohled zdá? A kolik toho mají pojmy společného s vyprávěním? Texty: POMERANZ, Kenneth. The great divergence: China, Europe, and the Making of the Modern World Economy. Princeton: Princeton University Press, 2000. ANKERSMIT, Frank R. Narrative Logic: A Semantic Analysis of the Historian's Language. The Hague: Nijhoff, 1983. 4. týden: Čas Na otázku, jaký je rozdíl mezi historií a třeba sociologií nebo antropologií, se jako první odpověď nabízí, že historie se zabývá minulostí. Jako disciplína je tedy definována časem; ten je přitom málokdy explicitně pojmenován, bere se jako cosi automatického. Čas ale není nevinný hráč. Texty: KOSELLECK, Reinhart. Futures Past. On the Semantics of Historical Time. New York: Columbia University Press, 2004. Blok II.: Historie a svět 5. týden: Velké měřítko Na téma času volně navazuje další okruh – myšlení ve velkých měřítkách. Co to vlastně jsou, velká měřítka? Čím se vyznačují, proč se začala používat a co si od nich dnes historici slibují? Texty: BRAUDEL, Fernand. Dlouhé trvání. In: Antropologie, sociologie, historie: antologie francouzských společenských věd. Praha: CEFRES, 1995, str. 145–188. GULDI, Jo, ARMITAGE, David. The History Manifesto. Cambridge: Cambridge University Press, 2014. 6. týden: Malé měřítko V odporu k velkým měřítkům vznikla v 70. a 80. letech minulého století mikrohistorie. Jaké byly její cíle a co nabízela za řešení? A jaký má vztah třeba ke standardní akademické historii? Texty: GINZBURG, Carlo. Sýr a červi: svět jednoho mlynáře kolem roku 1600. Praha: Argo, 2000. DARNTON, Robert. Velký masakr koček a další epizody z francouzské kulturní historie. Praha: Argo, 2013. 7. týden: Hluboký čas S hlubokým časem začneme splétat témata rozesetá v průběhu předchozích kurzů: fenomény času a měřítka. V nedávné době vzniklo několik přístupů, které boří hranice mezi historií a prehistorií, přírodním a lidským časem a dějiny protahují do tisíců, desetitisíců, ba i milionů let. Texty: SHRYOCK, Andrews, SMAIL, Daniel Lord. History and the Pre. In: The American Historical Review, 118, 3, 2013, str. 709–737. CHRISTIAN, David. Maps of Time: An Introduction to Big History. Berkeley: University of California Press, 2005. 8. týden: Environmentální dějiny Odehrávají se lidské dějiny nezávisle na přírodě a na krajině, anebo jsou propletené? Jsou lidé geologickou silou se schopností ovládnout své prostředí, anebo jsou lidské dějiny spíš výhonkem podnebí, které ta která civilizace osídlila? Texty: CHAKRABARTY, Dipesh. The Climate of History: Four Theses. In: Critical Inquiry, 35, Winter, 2009, str. 197–222. DIAMOND, Jared M. Osudy lidských společností: střelné zbraně, choroboplodné zárodky a ocel v historii. Praha: Columbus, 2000. Blok III.: Historie a veřejný prostor 9. týden: Volno 10. týden: Identita Pro koho se historie píše a kdo si o ní čte? Kým se jako čtenáři historie stáváme? Jakou roli má historické vyprávění pro sebeobraz společenství, ale i sebepojetí jedince? Texty: ANDERSON, Benedict R. O'G. Představy společenství: úvahy o původu a šíření nacionalismu. Praha: Karolinum, 2008. RICŒUR, Paul. Čas a vyprávění. III, Vyprávěný čas. Praha: OIKOYMENH, 2007. 11. týden: Ideologie Horký brambor historie: nakolik může být historie jakožto disciplína objektivní, nezaujatá, neutrální? Je to možné? Je to vůbec žádoucí? Je konstatování faktů neutrálním aktem? A je to nutně špatně, když je historie nějakým způsobem ideologická? Jak jinak se dá ještě rozumět pojmu ideologie? Texty: RICŒUR, Paul. L'idéologie et l'Utopie: deux expressions de l'imaginaire social. In: Cultures et foi, 96, mars-avril, 1984, str. 35–41. (bude dostupné v češtině) KELLNER, Hans. Language and Historical Representation: Getting the Story Crooked. Madison: University of Wisconsin Press, 1989. 12. týden: Dílna / čtení Poslední dvě hodiny budou věnovány prezentacím studentských prací. Studenti se zkraje semestru rozdělí do skupin po 2-4 lidech (záleží na účasti v kurzu) podle svého zájmu či témat svých bakalářských/diplomových prací a zkusí k nim přistoupit z perspektivy jednoho z okruhů, s nimiž jsme během kurzu pracovali. Výstupem by měl být workshop orientovaný na jejich vlastní výzkum a doprovozený jedním metodologickým problémem. Alternativou je četba vybraných historických textů prizmatem některého z probraných okruhů. 13. týden: Dílna / čtení Viz výše. Poslední úprava: Řídký Josef, Mgr., Ph.D. (08.02.2022)
|