PVP 1 Dějiny jako trauma. Narativy kulturních traumat v československých dějinách 20. století - AHSV01079

• Anglický název: PVP 1 History as a Trauma. The Narratives of Cultural Traumas in the Czechoslovakian History in the 20th Century
• Zajišťuje: Ústav českých dějin (21-UCD)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2022
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Mgr. Miroslav Michela, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Miroslav Michela, Ph.D. (21.09.2021)

Specializační přednáška je určena pro studenty bakalářského a magisterského cyklu zajímající se o koncept kulturního traumatu, dějiny 20. století, dějiny nacionalismu, praktiky a politiky vzpomínaní, atd.
Nepůjde o klasické přednášky. Od studentů bude vyžadována aktivní participace na hodinách. Budeme využívat multimediální prostředky a studenti budou dostávat texty k domácímu čtení a zpracování (některé i v angličtině).
Cílem kurzu je přiblížit některé aspekty českých a slovenských dějin 20. století, z pohledu diskusí o konceptu kulturního traumatu, spojeného s pracemi autorů jako kupř. Aleida Assmann, Jeffrey Alexander, Bernhard Giesen, Ron Eyerman, Wulf Kansteiner, Dominic LaCapra, Radim Marada, Csaba Szaló, či Pavel Barša. Na setkáních se budeme věnovat teoretickým i praktickým problémům, komparaci s jiným prostředím. Velký důraz bude kladen na participativní formy práce na hodinách, tj. od studentů se bude vyžadovat aktivní přístup na hodinách a individuální výzkum.
Chceme rozvíjet vědomosti i komunikační zručnosti studentů a prostřednictvím závěrečné seminární práce i jejich zručnosti v oblasti historického výzkumu.
V rámci kurzu je naplánována i minimálně jedna exkurze.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: Mgr. Miroslav Michela, Ph.D. (21.09.2021)

1) Docházka – všichni

2) Participace na hodinách, povinná četba – všichni

3) Výzkumný projekt:

- V druhé polovině semestru si studenti připraví krátkou prezentaci vlastního projektu (max. na 10 min.) 

- Témata musí být konzultována s vyučujícími a musí souviset s konkrétním tématem tohoto kurzu. Výběr je potřeba provést do konce října a prodiskutovat jej s vyučujícím.

- Jádro seminární práce musí být postaveno na primárním výzkumu a analýze pramenů.

- Musí obsahovat teoretický rámec a úvod do problematiky (v případě, že k ní existuje odborná literatura, je potřebné ji krátce nastínit a zhodnotit)

- Musí obsahovat analytickou část

- Na známku (Zk), rozsah: minimálně 10 normostran opatřených poznámkovým aparátem + seznam použité literatury a pramenů. Na zápočet, kolokvium: příprava nebo prezentace + seznam použité literatury a pramenů.

- Termín odevzdání seminární práce: do konce února 2022.

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Miroslav Michela, Ph.D. (21.09.2021)

Jeffrey C. ALEXANDER-Ron EYERMAN-Bernhard GIESEN-Neil J. SMELSER-Piotr SZTOMPKA, Cultural Trauma and Collective Identity, Berkeley 2004.

Jeffrey C. ALEXANDER-Elizabeth B. BREESE-Ron EYERMAN, Narrating Trauma: On the Impact of Collective Suffering, Boulder 2011.

Aleida ASSMANN, Der lange Schatten der Vergangenheit. Erinnerungskultur und Geschichtspolitik, München 2006.

Pavel BARŠA, Paměť a genocida. Úvahy o politice Holocaustu. Praha 2011.

Peter BERGER-Thomas LUCKMANN, Sociální konstrukce reality. Pojednání o sociologii vědění, Brno 1999.

Paul CONNERTON, How Societies Remember, Cambridge 1989.

Christoph CORNELIßEN-Roman HOLEC-Jiří PEŠEK (eds.), Diktatura - válka – vyhnání. Kultury vzpomínání v českém, slovenském a německém prostředí od roku 1945, Ústí nad Labem 2007.

Peter DINUŠ, Vyrovnávanie sa s minulosťou? Bratislava 2010.

Ron EYERMAN, Cutural Trauma: Slavery and the Formation of African-American Identity, Cambridge 2002.

Michaela FERENCOVÁ, Spomienkové slávnosti: Ako inštitúcie ovplyvňujú identifikačné procesy? In: Slovenský národopis, roč. 51, 2005, č. 1, s. 19-36.

Andrej FINDOR, Historické reprezentácie: Teória a príklad nacionalizácie kultúrnej nadradenosti, in: Filozofia, roč. 63, 2008, č. 5, s. 407-416.

Mary FULBROOK, German national identity after the Holocaust, Cambridge 1999.

Bernard GIESEN, V různém čase, v různém rytmu a s rozdílnou pamětí, in: Sociální studia, roč. 4, 2007, č. 1-2, s. 67 – 78.

Eva HAHNOVÁ-Hans Henning HAHN, Sudetoněmecká vzpomínání a zapomínání, Praha 2002.

Milan HLAVAČKA-Antoine MARES-Magdaléna POKORNÁ (eds.), Paměť míst, událostí a osobností: historie jako identita a manipulace, Praha 2011.

Eric HOBSBAWM–Terence RANGER (eds.), The Invention of Tradition, Cambridge 1983.

Ladislav HOLÝ, Malý český člověk a skvělý český národ. Národní identita a postkomunistická transformace společnosti, Praha 2001.

James KRAPFL, Revolúcia s ľudskou tvárou. Politika, kultúra a spoločenstvo v Československu po 17. novembri 1989, Bratislava 2009.

Richard N. LEBOW-Wulf KANSTEINER-Claudio FOGU (eds.), The Politics of Memory in Postwar Europe, Durham 2006.

Radim MARADA, Karl Mannheim: Sociologie generací. In Šubrt, Jiří (ed.), Historická sociologie. Teorie dlouhodobých vývojových procesů. Plzeň 2007, s. 118-139.

Radim MARADA, Paměť, trauma, generace, in: Sociální studia, roč. 4, 2007, č. 1-2, s. 79-96.

Radim MARADA (ed.), Etnická různost a občanská jednota, Brno 2006. 

Françoise MAYEROVÁ, Češi a jejich komunismus. Paměť a politická identita, Praha 2009.

Doubravka OLŠÁKOVÁ, K diskuzi o paměti v českém kontextu "druhého života", in: Dějiny, teorie, kritika, roč. 1, 2004, č. 2, s. 269-280.

Jiří ŠUBRT, Antinomie sociální paměti, in: Sociológia, roč. 43, 2011, č. 2, s. 133-157.

Miroslav VANĚK, Orální historie ve výzkumu soudobých dějin, Praha 2004.

Katherine VERDERY, The Political Lives of Dead Bodies: Reburial and Postsocialist Change,  New York 1999.

Harald WELZER-Sabine MOELLEROVÁ-Karoline TSCHUGGNALOVÁ, Můj děda nebyl nácek. Nacismus a Holocaust v rodinné paměti, Praha 2010.

 

Literatura bude průběžně doplňována během přednášek.

 

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Miroslav Michela, Ph.D. (21.09.2021)

Obsah hodin a diskutovaná témata:

Teoretický úvod do problematiky – kolektivní identity, vzpomínaní, generace, kulturní trauma

Česko-německé vztahy – Sudetoněmecká otázka a Mnichov

Slovensko-maďarské vztahy – Maďarizace a Trianon

Antisemitismus a Šoa/Holocaust

Komunismus (1968, 1989)

Podrobný sylabus předmětu bude k dispozici studentům na druhé hodině.