PVP 1 Historické vědomí. Filozofie, historiografie, didaktika - AHSV01031

• Anglický název: PVP 1 Historical Consciousness. Philosophy, Historiography, Didactics
• Zajišťuje: Ústav českých dějin (21-UCD)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2021
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Mgr. Marek Fapšo, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Marek Fapšo, Ph.D. (01.10.2020)

Kategorie historického vědomí patří k ústředním tématům a problémům evropského myšlení posledních dvou staletí. Dokonce bývá zdůrazňováno, že jde o v jistém ohledu zcela unikátní fenomén evropského myšlení jako takového. Vzhledem k tomu, že téma historického vědomí je značně rozsáhlé a ve své úplnosti prakticky nezvládnutelné, budou v kurzu (selektivně) reflektovány otázky s ním související a to ve třech oblastech – ve filozofii, v historiografii a v didaktice. Filozofická část nabídne stručný nicméně fundamentálně založený přehled výrazných konceptů v dějinách filozofie 19. a 20. století, který shrne nejvýraznější příspěvky k tématu historického vědomí. Tato část poskytne účastníkům základní jazykovou a ideovou výbavu reflektovat problémy spjaté s ústředním tématem kurzu. Následovat bude první aplikovaná teorie historického vědomí a to na příkladu historické vědy, která tento přístup ve své moderní historii velmi aktivně využívala. Poslední třetina kurzu pak představí možnosti a limity využití konceptu historického vědomí ve školním a vůbec společenském vzdělávání. Kurz je pojat z větší části jako přednáškový cyklus, do kterého třikrát vstoupí seminární výuka založená na četbě primárních textů vždy k jedné ze tří sledovaných oblastí.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: Mgr. Marek Fapšo, Ph.D. (01.10.2020)

Zápočet či kolokvium budou uděleny za aktivní účast během čtecích seminářů. Zkouška proběhne ústní formou na základě prostudované literatury z doporučeného seznamu nebo na základě předběžné konzultace dalších titulů.

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Marek Fapšo, Ph.D. (01.10.2020)

Raymond ARON, Dimensions de la conscience historique, Paris 1961

Jan ASSMANN, Kultura a paměť. Písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku, Praha 2001

Aleida ASSMANOVÁ, Prostory vzpomínání. Podoby a proměny kulturní paměti, Praha 2018

Zdeněk BENEŠ, Historický text a historická kultura, Praha 1995

Bodo von BORRIES, Jugend und Geschichte. Ein europäischer Kulturvergleich aus deutscher Sicht, Opladen 1999

Wilhelm DILTHEY, Der Aufbau der geschichtlichen Welt in den Geisteswissenschaften, Frankfurt am Main 1981

Wilhelm DILTHEY, Uvedení ve vědy duchové. Pokus položiti základ ke studiu společnosti a dějin, Praha 1901

Johann Gustav DROYSEN, Historik, Stuttgart 1977

Norman FINKELSTEIN, Průmysl holocaustu. Úvahy o zneužívání židovského utrpení, Praha 2006

Hans-Georg GADAMER, Pravda a metoda I-II, Praha 2010-2011

Hans-Georg GADAMER, Problém dějinného vědomí, Praha 1994

Peter GAUTSCHI, Geschichte lehren. Lernwege und Lernsituationen für Jugendliche, Bern 1999

František GRAUS, Živá minulost. Středověké tradice a představy o středověku, Praha 2017

Maurice HALBWACHS, Das Gedächtnis und seine sozialen Bedingungen, Frankufrt am Main 1985

Maurice HALBWACHS, Kolektivní paměť, Praha 2009

Martin HEIDEGGER, Bytí a čas, Praha 2008

Miroslav HROCH, Národy nejsou dílem náhody. Příčiny a předpoklady utváření moderních evropských národů, Praha 2009

Deborah LIPSTADT, Popírání holocaustu. Sílící útok na pravdu a paměť, Praha 2006

Nicolas MASLOWSKI – Jiří ŠUBRT (edd.), Kolektivní paměť. K teoretickým otázkám, Praha 2014

Karel MARX, Německá ideologie, in: Spisy 3, Praha 1958, s. 23-551

Karel MARX, Osmnáctý brumaire Ludvíka Bonaparta, in: Spisy 8, Praha 1960, s. 137-238

Friedrich NIETZSCHE, Nečasové úvahy, Praha 2005

Jaroslav PEŠKOVÁ, Role vědomí v dějinách, Praha 1998

Karl Raimund POPPER, Bída historicismu, Praha 2000

Paul RICOEUR, Memory, History, Forgetting, Chicago - London 2006

Jörn RÜSEN, Historische Orientierung. Über die Arbeit des Geschichtsbewußtseins, sich in der Zeit zurechtzufinden, Köln 1994

Jörn RÜSEN, Historisches Lernen. Grundlagen und Paradigmen, Köln 1994

Peter SEIXAS – Tom MORTON, The Big Six. Historical Thinking Concepts, Nelson

Education 2013

Jiří ŠUBRT - Jiří VINOPAL (edd.), Historické vědomí obyvatel České republiky perspektivou sociologického výzkumu, Praha 2013

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Marek Fapšo, Ph.D. (01.10.2020)

1)      Vymezení problému

2)      Kořeny konceptu v 19. století (Droysen, Marx, Nietzsche, Dilthey)

3)      Německá klasika (Heidegger, Gadamer)

4)      Další pojetí (Koselleck, Ricoeur)

5)      Čtecí seminář I (Popper – Mají dějiny smysl?)

6)      Historické vědomí v minulosti (Graus, Hroch)

7)      Současné historické vědomí jako předmět výzkumu (Šubrt, Vinopal)

8)      Kolektivní paměť (Halbwachs, Assmannovi)

9)      Čtecí seminář II (Nora – Mezi pamětí a historií)

10)  Historické vědomí a školní dějepis (Gautschi, Borries, Rüsen)

11)  Historické myšlení jako alternativa k historickému vědomí (Seixas)

12)  Politika paměti (Finkelstein, Lipstadt)

13)  Čtecí seminář III (Kratochvíl - Metafora stromu ako model didaktiky dejepisu)

14)  Závěrečné setkání