PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
PVP 1 Knihy a knihovny v českých zemích ve středověku - AHSV00860
Anglický název: PVP 1 Books and Libraries in the Czech Lands in Middle Ages
Zajišťuje: Ústav českých dějin (21-UCD)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2017
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Garant: Doc. Mgr. Tomáš Velička, Ph.D.
Neslučitelnost : AHSV00622
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Doc. Mgr. Tomáš Velička, Ph.D. (24.09.2016)
Přednáška mapuje dějiny knižní kultury ve středověkých Čechách a na Moravě a seznamuje posluchače se středověkými rukopisy a prvotisky (resp. postinkunábulemi) a soudobými knihovními celky.

podmínky atestace:
Kv: dostatečná a aktivní účast na přednáškách
Z: atestace formou pohovoru nad prostudovanou literaturou (alespoň jeden knižní titul, příp. dvě vybrané rozsáhlejší studie)
Zk: atestace formou pohovoru nad prostudovanou literaturou (alespoň dva knižní tituly, příp. čtyři vybrané rozsáhlejší studie)
Literatura
Poslední úprava: Doc. Mgr. Tomáš Velička, Ph.D. (24.09.2016)

Základní literatura (podrobnější přehledy budou poskytnuty na hodinách):

Wilhem Wattenbach , Das Schriftwesen im Mittelater, 3. vyd. Leipzig 1896, reprint Graz

1958 .

 

Karl Löffler, Einführung in die Handschriftenkunde, Leipzig 1929 (nové vydání Stuttgart 1997).

 

Joachim Kirchner, Lexikon des gesamten Buchwesens 1-4, 2. vyd. Stuttgart 1952an.

 

Otto Mazal, Lehrbuch der Handschriftenkunde, Wiesbaden 1986.

 

Karin Schneider, Paläographie und Handschriftenkunde für Germanisten. Eine Einführung, Tübingen 2009.

 

Raymond Clemens, Timothy Graham, Introduction to manuscript studies, Ithaca 2007.

 

Rationalisierung der Buchherstellung in MIttelalter und Frühneuzeit. Ergebnisse eines buchgeschichtlichen Seminars, hrsg. von Peter Rück, Martin Boghart, Marburg 1994.

Josef Krása, České iluminované rukopisy 13.-16. století, Praha 1990.

 

Ivan Hlaváček, Úvod do latinské kodikologie, (2. doplněné vydání) Praha 1993.

 

Česká kniha v proměnách staletí (red. Miriam Bohatcová, autoři Ivan Hlaváček a Josef Krása), Praha 1989.

 

Jana Nechutová,  Latinská literatura českého středověku, Praha 2000

 

Ivan Hlaváček, Knihy a knihovny v českém středověku, Praha 2005.

 

Pavel Spunar, Kultura českého středověku, Praha 1987.

 

Jiří Pražák, Výbor kodikologických a paleografických rozprav a studií, Praha 2006

 

Petr Voit, Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi druhou polovinou 15. a počátkem 19. století, Praha 2006, 2. vyd. 2008.

 

Potr Voit, Český knihtisk mezi pozdní gotikou a renesancí. I, Severinsko-kosořská dynastie 1488-1557, Praha 2013.

 

Jiří Cejpek a kol., Dějiny knihoven a knihovnictví, Praha 2002 (2. vyd.).

 

Kamil Boldan, Záhada kroniky trojánské: počátek českého knihtisku, Praha 2010.

 

Knihtisk a kniha v českých zemích od husitství do Bílé hory : sborník prací k 500. výročí českého knihtisku, red. Josef Polišenský, František Šmahel, Praha 1970.

 

Hebrejský knihtisk v Čechách a na Moravě, Olga Sixtová (ed.), Praha 2012.

 

Uwe Neddermeyer, Von der Handschrift zum gedruckten Buch. Schriftlichkeit und Leseinteresse im Mittelalter und in der frühen Neuzeit. Quantitative und qualitative Aspekte, 2 Bd., Wiesbaden 1998.

 

 

základní soupisy rukopisů a prvotisků (resp. postinkunábulí)[1]:

 

Průvodce po rukopisných fondech v České republice 1-4, red. Marie Tošnerová, Praha 1995-2004 (v jednom svazku v stručnější anglické verzi Guide to manuscript collections in the Czech Republic, volume editor Marie Tošnerová, Praha 2011).

 

Antonín Podlaha Soupis rukopisů knihovny metropolitní kapituly pražské I-II, Praha 1910-1922; Doplňky a opravy k soupisu rukopisů knihovny metropolit. kapituly pražské. Praha 1928

 

František M. Bartoš, Soupis rukopisů Národního muzea v Praze I-II, Praha 1926-27 (z III. svazku realizován jen soupis slovanských rukopisů)

 

Josef Truhlář, Catalogus codicum manu scriptorum latinorum, qui in c. r. bibliotheca publica atque universitatis Pragensis asservantur I-.II, Pragae 1905-1906

 

Josef Truhlář, Katalog českých rukopisů c. k. veřejné a univerzitní knihovny pražské, Praha 1906

 

Walter Dolch, Katalog der deutschen Handschriften der. k. k. öffentlichen und Universitätsbibliothek zu Prag I. Die Handschriften bis etwa zum 1550, Prag 1909

 

Miroslav Boháček – František Čáda, Beschreibung der mittelalterlichen Handschriften der wissenschaftlichen Staatsbibliothek von Olmütz, Köln – Weimar – Wien, 1994

 

František  Hoffmann, Soupis rukopisů knihovny kláštera premonstrátů Teplá, 1-2, Praha 1999

 

Pavel Brodský, Iluminované rukopisy českého původu v polských sbírkách, Praha 2004.

 

Pavel Spunar,  Repertorium auctorum Bohemorum provectum idearum post Universitatem Pragensem conditam illustrans, 2 sv, Warszawa 1985–1995.

 

Emma Urbánková, Soupis prvotisků českého původu, Praha 1986.

 

Knihopis československých tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. Díl I., Prvotisky (do r. 1500). Text, Tabule. Praha, 1925.

 

Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. Díl II., Tisky z let 1501-1800. Praha, 1939-1967 (k tomu dodatky, Praha 1994–2010).



[1] Podrobné pojednání bude provedeno na hodině.

Sylabus
Poslední úprava: Doc. Mgr. Tomáš Velička, Ph.D. (24.09.2016)

Kurz je zaměřen na poznání kultury rukopisné a tištěné knihy ve středověkých Čechách a na Moravě. Postupně bude prezentována nejvýznamnější literatura, která je k dispozici, včetně zahraničních východisek, které se nutně stávají inspirací i pro bádání české. Všimneme si rovněž pramenů, kam nepatří pouze fyzicky dochované rukopisy a tištěné knihy. Seznámení se s nimi bude základem tohoto kurzu. Především rukopisná kniha představuje sama o sobě významný fenomén, který nelze omezovat pouze na její obsah. Zahrnuje v sobě totiž celou řadu dalších informací, které prozrazují leccos k jejímu vzniku, osobám, které ji užívaly, a ke způsobu její recepce. Do určité míry totéž platí i o tištěné knize, která představovala od druhé poloviny 15. století skutečnou mediální revoluci, nicméně přesto zřetelně navazovala na knihu rukopisnou. Od zkoumání jednotlivých knih je již jen krůček ke sledování větších knižních celků – tedy knihoven. Východiskem se stanou současné knihovny, které v sobě nezřídka obsahují již středověké knihovní celky. V mnoha případech jsou ale knihovny středověkých učenců a jiných osob, ba i institucí, roztroušeny po knihovnách a muzeích doslova po celém světě. Jako další krok tedy bude následovat rekonstrukce vybraných středověkých českých a moravských knihoven (klášterních, kolejních, duchovních osob, méně již měšťanských, šlechtických a farních) z hlediska jejich složení, způsobu akvizic (nákup, samotné opisování), jejich využívání a v době pohusitské i průniku tištěných knih.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK