|
|
|
||
Poslední úprava: doc. PhDr. Magdaléna Pokorná, CSc. (14.09.2020)
|
|
||
Poslední úprava: doc. PhDr. Magdaléna Pokorná, CSc. (14.09.2020)
Literatura (bude doplňována v průběhu výuky) – rozsáhlejší bibliografický přehled viz Jana Čechurová, Jan Randák a kol., Základní problémy historického výzkumu v kapitole Magdaléna Pokorná, Korespondence – meze a možnosti historického pramene. Na konkrétní edice korespondence bude v průběhu výuky upozorněno a bude s nimi pracováno. Aktuální informace o vydávaných pramenech viz databáze Historického ústavu: biblio.hiu.cas.cz Zásady vydávání novověkých historických pramenů z období od počátku 16. století do současnosti, kolektiv autorů pod vedením Ivana ŠŤOVÍČKA, Praha 2002 Zdeňka HLADKÁ a kol.: Čeština v současné soukromé korespondenci. Dopisy, e-maily, SMS, Brno 2005 Jaroslava JANÁČKOVÁ – Alena MACUROVÁ a kol., Řeč dopisů, řeč v dopisech Boženy Němcové, Praha 2001 Lenka KUSÁKOVÁ, Korespondence jako aktivní činitel literárního života v období národního obrození, Literární archiv 38, Praha 2006, s. 235-258 Milena LENDEROVÁ – Jiří KUBEŠ (ed.), Osobní deník a korespondence – snaha o prezentaci, autoreflexi nebo (proto)literární vyjádření?, Pardubice 2004 Vladimír MACURA, Sen o trnové koruně, in: Český sen, Praha 1998, s. DOPLNIT Reinhard Martin Georg NICKISCH, Brief, Stuttgart 1991 Lucie SAICOVÁ ŘÍMALOVÁ, Komunikační strategie v dopisech Boženy Němcové, Praha 2005 Winfried SCHULZE (Hg.), Ego-Dokumente. Annäherung an den Menschen in der Geschichte, Berlin 1996 (=Quellen und Darstellungen zur Sozial-und Erfahrungsgeschichte 2) Eva DRAŠAROVÁ et al., Promarněná šance. Edice dokumentů k česko-německému vyrovnání před první světovou válkou. Korespondence a protokoly 1911-1912, 2 díly, Praha 2008 |
|
||
Poslední úprava: doc. PhDr. Magdaléna Pokorná, CSc. (14.09.2020)
Psaní dopisů bylo staletou kulturní praxí, po dlouhou dobu nejběžnější formou komunikace. Mohly být pramenem sváru i smíru. Dopis, stejně tak jako paměti, deníky a další prameny osobní povahy bývaly někdy historiky posuzovány jako dokumenty „nespolehlivé“, protože jsou příliš subjektivní. Přednáška nabídne s ohledem na současné bádání možnosti i limity využití korespondence jako historického pramene. Na konkrétních příkladech z korespondence zejména 19. století bude dokumentována i ediční praxe a dobový úzus výuky psaní dopisů, stejně jako strategie pisatelů, ale také úřední dohled (cenzura) dopisů. Přednáška nabídne průhled i do současného způsobu psaní dopisů (přednáškou zvaného hosta, pokud to umožní epidemiologická situace). Podle možností bude uskutečněna i exkurze do archivu s cílem se seznámit s konkrétními prameny. Podmínky k atestaci: Aktivní účast na přednáškách (alespoň 75 %), pro případ změny podmínek výuky v souvislosti s epidemiologickou situací analýza (vč. ediční přípravy a komentářů) konkrétního dokumentu – dopisu, který dodám, popř. po konzultaci se mnou si jej posluchači vyberou na základě své vlastní badatelské zkušenosti, popř. v souvislosti se svou bakalářskou či diplomní prací. Zkouška bude probíhat tradiční formou na základě seznamu literatury a s ohledem na probírané tematické okruhy. |