Poslední úprava: PhDr. Jakub Izdný, Ph.D. (25.09.2020)
Kurz navazuje na loňskou přednášku týkající se korpusu pramenů k nejstarším českým dějinám. Díky (skutečně nikoliv kvůli) rozsáhlé a často velmi podnětné diskusi se přednášejícímu nezdařilo zdaleka projít veškerý připravený materiál, proto se rozhodl nejzajímavější prameny pojednat zvlášť. Zatímco v loňském roce měly přednášky charakter spíše obecný a přehledový, tento kurz bude zaměřen více kazuisticky a podrobněji se nořit do problematiky jednotlivých, často velmi specifických pramenů, které má badatel raného středověku pro české dějiny v širším kontextu k dispozici. Primárním objektem zájmu tedy budou prameny vzniklé mimo prostředí Čech (a většinou i Říše), často ve značné vzdálenosti od českých zemí. Řada těchto pramenů navíc nespadá do klasických kategorií striktně oddělených narativních či diplomatických kategorií. Předpokládá se opět možnost rozsáhlé diskuse.
Po dobu uzavření VŠ pro prezenční výuku bude předmět probíhat online na platformě MS Teams. Pokyny budou zapsaným studentům včas odeslány.
Cíl předmětu
Poslední úprava: PhDr. Jakub Izdný, Ph.D. (25.09.2020)
Cílem kurzu je seznámit účastníky s nejzajímavějšími prameny k nejstarším českým dějinám, které vznikly ve vzdáleném geografickém kontextu. Vyučují se pokusí s ohledem na nejnovější výsledky bádání a pramenné kritiky provést stručnou prezentaci pramenů a zmínit jejich základní interpretační možnosti a meze. Účastník kurzu bude také stručně seznámen s obecnou historií bádání o těchto pramenech (a teoriích souvisejících s jejich využitím) a relevantní bibliografií.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: PhDr. Jakub Izdný, Ph.D. (25.09.2020)
Předmět je zakončen zápočtem podmíněným: - přiměřenou docházkou (do 30% absencí - s benevolencí vůči výpadkům způsobeným online výukou) - vypracováním krátké (do 3600 znaků) eseje na související téma dodané nejpozději dva dny před termínem zkoušky
Téma eseje si účastník kurzu volí libovolně. Podmínkou je rámcová vazba k tématu a především vyjádření originálního názoru či argumentu v rámci stávající debaty. Nejedná se o referát!
Literatura
Poslední úprava: PhDr. Jakub Izdný, Ph.D. (25.09.2020)
Literatura bude ještě doplněna.
Pramenné edice a překlady: Magnae Moraviae Fontes Historici I-V, Praha-Brno 1966-1971. Conversio Bagoariorum et Carantanorum, ed. LOŠEK, Fritz, Die Conversio Bagoariorum et Carantanorum und der Brief des Erzbischofs Theotmar von Salzburg, MGH Studien und Texte 15, Hannover 1997, s. 90-135. (pro překlad viz MMFH) Raffelstettenský celní řád (též Šetření o clech), ed. BARTOŇKOVÁ, Dagmar, HAVLÍK Lubomír, in: MMFH IV, Brno 1971, s. 114-119. Činy Uhrů (Anonym P.), ed. RADY, Martyn, VESZPRÉMY, László, Anonymi Bele regis notarii Gesta Hungarorum: Anonymus, notary of king Béla, The deeds of the Hungarians, Budapest-New York 2010. (překlad BARTOŇKOVÁ, Dagmar, Děje Uhrů mistra P., řečeného Anonymus in: PRAŽÁK, Richard (ed.), Legendy a kroniky koruny uherské, Praha 1988, s. 169-260.) Uhersko-polská kronika, ed. HOMZA, Martin, Uhorsko-poľská kronika: Nedocenený prameň k dejinám strednej Európy, Bratislava 2009. Činy Hunů a Uhrů (Šimon z Kézy), ed. VESZPRÉMY, László, SCHAER, Frank, Simonis de Kéza Gesta Hungarorum: Simon of Kéza, The Deeds of the Hungarians, Budapest-New York 1999. (BARTOŇKOVÁ, Dagmar, Děje Uhrů mistra P., řečeného Anonymus in: PRAŽÁK, Richard (ed.), Legendy a kroniky koruny uherské, Praha 1988, s. 169-260.) Maďarské kroniky 14. století, ed. DOMANOVSZKY, Alexander, Chronici Hungarici composito saeculi XIV. in: SZENTPÉTERY, Imre (ed.), SRH I, Budapest, 1937, s. 217-505. (překlad SOPKO, Julius, LENGYELOVÁ, Tünde, ed. GOCNÍKOVÁ, Magdaléna, Marek z Káltu (1358-1370), Viedenská maľovaná kronika: Chronica picta, Bratislava 2016.) Kronika a činy polských knížat a vládců („Gal Anonym“), ed. KNOLL, Paul W., SCHAER, Frank, Gesta principum Polonorum: The deeds of the princes of the Poles, Budapest-New York 2003. (překlad FÖRSTER, Josef, Gallus Anonymus, Kronika a činy polských knížat a vládců, Praha 2009.) Vyprávění o minulých letech (Něstor), ed. ADRIANOVA-PERETC, Varvara Pavlovna, trans. LICHAČEV, Dmitrij Sergejevič, Povesť vremennych let, Sankt-Peterburg 1996². (překlad TÉRA, Michal, Vyprávění o minulých letech: Nestorův letopis ruský – nejstarší staroruská kronika, Červený Kostelec 2014.) Anály (Flodoard z Remeše), ed. PERTZ, Georg H., in: MGH SS III, Hannover 1839, s. 368-408. (překlad FANNING, Steven C., BACHRACH, Bernard S., The annals of Flodoard of Reims (919-966), Peterborough 2004. Kronika (Adémar ze Chabannes), ed. BOURGAIN, Pascale, LANDES, Richard, PON, Georges, Ademari Cabannensis opera omnia: Chronicon, Corpus Christianorum: Continuatio mediaevalis CXXIX, Turnhout 1999. (pro překlad viz ZACHOVÁ, Jana, in: NOVÝ, Rostislav, SLÁMA, Jiří (ed.), Slavníkovci ve středověkém písemnictví, Praha 1987, s. 273-278.) Historiarum libri quinque, ed. FRANCE, John, Rodulfus Glaber, The Five Books of the Histories, Oxford Medieval Texts XXIV, Oxford 1989. (překlad ZACHOVÁ, Jana, Rodulfus Glaber, Dějiny světa v čase milénia, Praha 2013.) Kniha vzácných drahocenností (ibn Rusta), ed. HRBEK, Ivan, HAVLÍK, Lubomír, in: MMFH III, Brno 1969, s. 343-348. Rýžoviště zlata a doly drahokamů (Abú l-Hasan ‘Alí al-Mas’údí), ed. BARBIER de MEYNARD, Charles, PAVET de COURTEILLE, Abel, Les prairies d’or 1-9, Paris 1861-1877. (překlad HRBEK, Ivan, Rýžoviště zlata a doly drahokamů, Praha 1983) Zpráva o Slovanech (Ibrahim ibn Jakub), ed. HRBEK, Ivan, HAVLÍK, Lubomír, in: MMFH III, Brno 1969, s. 410-420. GYÖRFFY, György (ed.), Diplomata Hungariae antiquissima: Accedunt epistolae et acta ad historiam Hungariae pertinentia I: (ab anno 1000 usque ad annum 1131), Budapest 1992. Popis měst a krajů na severní straně Dunaje („Geograf Bavorský“), ed. HAVLÍK, Lubomír E., in: MMFH III, Brno 1969, s. 285-291. De administrando imperio (Konstantin Porfyrogenétos), ed. BARTOŇKOVÁ, Dagmar, HAVLÍK, Lubomír, in: MMFH III, Brno 1969, s. 382-401. „Dagome Iudex“, ed. WOLF von GLANVELL, in: týž, Die Kanonessammlung des Kardinals Deusdedit I: Die Kanonessammlung selbst, Paderborn 1905, s. 359 (č. 199).
Rámcový výběr literatury: AURAST, Anna, ‚Nachbarn‘ als Fremde?: ‚Nationale‘ Abgrenzung in der Vorstellungswelt von Gallus Anonymus und Cosmas von Prag in: SARNOWSKY, Jürgen (ed.), Bilder – Wahrnehmungen – Vorstellungen: Neue Forschungen zur Historiographie des hohen und späten Mittelalters, Nova mediaevalia 3, Göttingen 2007, s. 55-75. BAGI, Dániel, Gallus Anonymus és Magyarország: A Gesta magyar adatai, forrásai, mintái, valamint a szerző történetszemlélete a latin Kelet-Közép-Európa 12. század eleji latin nyelvű történetírásnak tükrében, Budapest 2005. BAGI, Dániel, Królowie węgierscy w Kronice Galla Anonima, Rozprawy wydziału Historyczno Filozoficznego 108, Kraków 2008. BAK, János M., Legitimization of Rulership in Three Narratives from Twelfth-Century Central Europe, Majestas 12, 2004, s. 43-60. BIALEKOVÁ, Darina, K vypovedacej hodnote údajov o slovanských reáliách z konca 9. až z prvej polovice 10. storočia v uhorských kronikách in: ŠTEFANOVIČOVÁ, Tatiana, HULÍNEK, Drahoslav (ed.), Bitka pri Bratislave v roku 907 a jej význam pre vývoj stredného Podunajska, Bratislava 2008, s. 11-18. BLÁHOVÁ, Marie, Die Anfänge des böhmischen Staates in der mittelalterlichen Geschichtsschreibung in: ERKENS, Franz-Reiner, WOLFF, Hartmut (ed.), Von Sacerdotium und Regnum: Geistliche und weltliche Gewalt im frühen und hohen Mittelalter: Festschrift für Egon Boshof zum 65. Geburtstag, Köln 2002, s. 67-76. ČIHÁKOVÁ, Jarmila, ZAVŘEL, Jan, Das Itinerar Ibrahim ibn Jakubs und die neuen archäologischen Entdeckungen auf der Kleinseite in: CHARVÁT, Petr, PROSECKÝ, Jiří (ed.), Ibrahim ibn Ya'qub at-Turtushi: Christianity, Islam and Judaism Meet in East-Central Europe (c. 800-1300 AD), Praha 1996, s. 65-71. ENGELS, Peter, Der Reisebericht des Ibrahim ibn Ya'qub (961-966) in: EUW Anton von, SCHREINER, Peter (ed.), Kaiserin Theophanu: Begegnung des Ostens und Westens um die Wende des ersten Jahratusends. Gedenkschriftdes Kölner Schnütgen-Museums zum 1000. Todesjahr der Kaiserin I, Köln 1991, s. 413-422. FAŁKOWSKI, Wojciech, Meandry pamieci: Przypadek Rudolfa Glabera in: ROSIK, Stanisław, WISZEWSKI, Przemysław (ed.), Mundus hominis – cywilizacja, kultura, natura: Wokół interdyscyplinarności badań historycznych, Wrocław 2006, s. 51-62. FLORJA, Boris Nikolajevič, Zapadnaja imperija i jejo vostočnyje sosedi v vosprijatii pervych zapadnoslavjanskich chronistov, Slavjane i ich sosedi 8, 1998, s. 45-56. FROLÍK, Jan, Navštívil Ibráhím ibn Jákúb Pražský hrad? in: Příběh Pražského hradu, Praha 2003, s. 68-70. (>>>) GRODZIAŁKOWSKI, Jan, W sprawie interpretacji „Dagome iudex“ i „żywotu św. Metodego“ in: MAŁECKI, Jan M. (ed.), Chrystianizacja Polski południowej: Materiały sesji naukowej odbytej 29 czerwca 1993 roku, Kraków 1994, s. 169-170. GRZESIK, Ryszard, Kronika węgiersko-polska: Z dziejów polsko-węgierskich kontaktów kulturalnych w średniowieczu, Poznań 1999. GYÖRFFY, György, Die Erinnerung an das Grossmährische Fürstentum in der mittelalterlichen Überlieferung Ungarns, Acta Archaeologica Academiae Scientiarum Hungaricae 17, 1965, s. 41-45. CHARVÁT, Petr, PROSECKÝ, Jiří (ed.), Ibrahim ibn Ya'qub at-Turtushi: Christianity, Islam and Judaism Meet in East-Central Europe (c. 800-1300 AD), Praha 1996. IZDNÝ, Jakub, Western Frankish Chroniclers’ Accounts about the Bohemian and Central European History in the 10th and First Half of the 11th Century, Prague Papers on the History of International Relations, 2017/1, s. 7-22. JOHANEK, Peter, Die Raffelstettener Zollordnung und das Urkundenwesen der Karolingerzeit in: KATZINGER, Willibald, MARCKHGOTT, Gerhart (ed.), Baiern, Ungarn und Slawen im Donauraum, Linz 1991, s. 211-229. KALHOUS, David, Dagome iudex: Zamyšlení nad výpovědní hodnotou jednoho pramene, KOTLÍKOVÁ, Martina, PLOSOVÁ, Jaroslava (ed.), Ad laetitiam: Studenti doc. Vladimíru Vašků k 75. narozeninám, Brno 2008, s. 73-80. KERSKEN, Norbert, Počátky národní historiografie ve vrcholném středověku: Widukind z Korveje, Gallus Anonymus, Kosmas Pražský, Gesta Hungarorum in: WIECZOREK, Alfried, HINZ, Hans-Martin (ed.), Střed Evropy okolo roku 1000: Příručka a katalog k výstavě, Praha 2002, s. 307-309. KUCZYŃSKI, Stefan Maria, O wyprawie Włodzimierza I ku Lachom na podstawie wzmianki z r. 981 w „Opowieści lat doczesnych“ in: KUCZYŃSKI, Stefan M. (ed.), Studia z dziejów Europy wschodniej X-XVII wieku, Warszawa 1965, s. 33-118. LABUDA, Gerard, Akt Dagome Iudex – pierwsza „konkordatowa“ umówa między Polską a stolicą apostolską papieża Jana XV (985-996), Pamiętnik Biblioteki Kórnickiej 25, 2001, s. 17-24. LABUDA, Gerard, Stan dyskusji nad dokumentem "Dagome iudex" i państwem "Schinesghe" in: CHUDZIAK, Wojciech (ed.), Civitas Schinesghe cum pertinentiis, Toruń 2003, s. 9-17. LEWICKA-RAJOWSKA, Urszula, Arabskie opisanie Słowian: źródła do dziejów średniowiecznej kultury, Wrocław 2004. LEWICKI, Tadeusz, Źródła arabskie do dziejów Słowiańszczyzny I, Wrocław-Krakow 1956. LEWICKI, Tadeusz, Źródła arabskie do dziejów Słowiańszczyzny II,1, Wrocław 1969. LEWICKI, Tadeusz, Źródła arabskie do dziejów Słowiańszczyzny II,2, Wrocław 1977. LIMAN, Kazimierz, Anonymus Gallus, der älteste polnische Chronist in seinem Werk in: WALZ, Dorothea (ed.), Scripturus vitam: Lateinische Biographie von der Antike bis in die Gegenwart: Festgabe für Walter Berschin zum 65. Geburtstag, Heidelberg 2002, s. 957-966. ŁUKASZEWICZ, Adam, O „Dagome iudex“ czyli papirus a sprawa polska, Przegląd Historyczny 103, 2012, s. 356-380. ŁUKASZIEWICZ, Krystyna, ‚Dagome Iudex‘ and the First Conflict over Succession in Poland, The Polish Review 54, 2009, s. 407-429. ŁUKASZIEWICZ, Krystyna, Polski książe Mieszko Lambert czy król Polski Mieszko II Lambert?: Nowe spojrzenie na "Dagome iudex" i "Calendarium Merseburgense", Slavia Antiqua 51, 2010, s. 127-132. MARSINA, Richard, Stredoveké uhorské rozprávacie pramene, Studia Historica Slovaca 13, 1986, s. 167-194. MISHIN, Dmitrij, Ibrahim Ibn-Ya'qub at-Turtushi's Account of the Slavs from the Middle of the Tenth Century, Annual of Medieval Studies at the CEU 1994-1995, Budapest 1996, s. 184-199. MÜHLE, Eduard, Cronicae et gesta ducum sive principium Polonorum: Neue Forschungen zum so genannten Gallus Anonymus, Deutsches Archiv zur Erforschung des Mittelalters 65, 2009, s. 459-496. MÜHLE, Eduard, Neue Vorschläge zur Herkunft des Gallus Anonymus und zur Deutung seiner Chronik, Zeitschrift für Ostmitteleuropa-Forschung 60, 2011, s. 267-285. MÜHLE, Eduard, Exul apud vos et peregrinus. Najnowsze badania nad tzw. Gallem Anonimem, Studia Źródłoznawcze 50, 2012, s. 87-96. MÜNNICH, Monika, Okoliczności powoływania władców jako element ideologii władzy monarszej w kronikach Galla Anonima i Kosmasa z Pragi, Studium historyczno-ustrojowe. Roczniki Nauk Prawnych 14/1, 2004, s. 79-103. NOWAK, Przemysław, Dagome iudex w Zbiorze kanonów kardynala Deusdedit, Studia Źródłoznawcze 51, 2013, s. 75-94. PAULINY, Ján, Arabské správy o Slovanoch (9.-12. storočie), Bratislava 1999. ROBERTS, Edward, Flodoard of Rheims and the Writing of History in the Tenth Century, Cambridge 2019. SIKORA, Przemysław, WOŁOSZYN, Marcin, 981 – Volodímer zog zu den Ljachen und nahm ihre Städte: Peremyšl', Červen und die anderen Städte: Forschungsgeschichte und neuere Untersuchungen zu den Červenischen Burgen in: BIERMANN, Felix Paul, KERSTING, Thomas, KLAMMT, Anne (ed.), Der Wandel um 1000: Beiträge der Sektion zur Slawischen Frühgeschichte der 18. Jahrestagung des Mittel- und Ostdeutschen Verbandes für Altertumsforschung in Greifswald, 23. bis 27. März 2009, Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas 60, Langenweißbach 2011, s. 233-248. SIKORSKI, Dariusz Andrzej, rec. Kronika Ademara z Chabannes – odzyskane źródło dla najwcześniejszych dziejów Polski, Studia źródłoznawcze 40, Warszawa 2002, s. 215-220. SILAGI, Gabriel, Zum Text der Gesta Hungarorum des anonymen Notars, Deutsches Archiv für Erforschung des Mittelalters 45, 1989, s. 173-180. SKIBIŃSKI, Edward, Przemiany władzy: Narracyjna koncepcja Anonima tzw. Galla i jej podstawy, Poznań 2009. STOPKA, Krzysztof (ed.), Gallus Anonymus and his Chronicle in the context of twelfth-century historiography from the perspective of the latest research, Kraków 2010. SZOVÁK, Kornél, Die „Gesta Hungarorum“ des anonymen Notars, Művészettörténeti Értesítő 40/1-2, 1993, s. 65-68. VANÍČEK, Vratislav, Interpretace vztahu mezi Piastovci a Přemyslovci v díle Galla Anonyma, Wincenty Kadlubka, a jejich širší historický kontext in: DĄBRÓWKA, Andrzej (ed.), Onus Athlanteum: Studia nad Kroniką biskupa Wincentego, Studia staropolskie 81 (25), Warszawa 2009, s. 110-146. VANÍČEK, Vratislav, "Bohemi, infestissimi Polonorum inimici"? Literárni emoce a politicke reality od Galla Anonyma po Jindricha z Isernie in: ODRZYWOLSKA-KIDAWA, Anna (ed.), ‚Klio viae et invia‘: Opuscula Marco Cetwiński dedicata, Warszawa 2010, s. 31-62. WĘDZKI, Andrzej, Południowo-zachodni zasięg państwa Mieszka I w świetle dokumentu "Dagome iudex": Problem identyfikacji Alemure, Slavia Antiqua 29, 1983, s. 111-118. WENTA, Jarosław, Jak czytać Kronikę Galla Anonima in: ODRZYWOLSKA-KIDAWA, Anna (ed.), ‚Klio viae et invia‘: Opuscula Marco Cetwiński dedicata, Warszawa 2010, s. 25-30. WENTA, Jarosław, Kronika tzw. Galla Anonima: Historyczne (monastyczne i genealogiczne) oraz geograficzne konteksty powstania, Toruń 2011. WISZEWSKI, Przemysław, How many sources in a source… On the multiplicity of voices in the narration structure in the Chronicle by Gallus Anonymous in: STOPKA, Krzysztof (ed.), Gallus Anonymous and his Chronicle in the context of twelfth-century historiography from the perspective of the latest research, Kraków 2010, s. 1-18. WÓJTOWICZ, Witold, Galla Anonima causae scribendi, Ślaskie studia polonistyczne 4/2, 2013, s. 7-19. WOLFRAM, Herwig, Conversio Bagoariorum et Carantanorum: Das Weissbuch der Salzburger Kirche über die erfolgreiche Mission in Karantanien und Pannonien, Wien-Köln-Graz 1979. ZABORSKI, Andrzej, Bilans i przyszłość badań nad tekstem Ibrahima Ibn Jakuba in: ZABORSKI, Andrzej (ed.), Ibrahim ibn Jakub i Tadeusz Kowalski w sześćdziesiątą rocznicę edycji: Materiały z konferencji naukowej (Kraków, 10 maja 2006 r.), Kraków 2008, s. 25-74.
Sylabus
Poslední úprava: PhDr. Jakub Izdný, Ph.D. (25.09.2020)
Program kurzu bude upřesněn. Vycházet bude z pramenů zmiňovaných v literatuře.
Vstupní požadavky
Poslední úprava: PhDr. Jakub Izdný, Ph.D. (25.09.2020)
Znalost pramenných jazyků (především latiny) je výhodou. Výklad však bude směřován i k studentům bez těchto předpokladů. Studenti, kteří se nemohli zúčastnit loňské přednášky, nebudou nikterak ztraceni v kontextu.
