|
|
|
||
|
Poslední úprava: Mgr. Marek Fapšo, Ph.D. (15.08.2016)
Pomineme-li několik dílčích, byť zásadních studií, je téma vztahu formující se moderní historiografie a filozofického myšlení prakticky neprobádanou oblastí. Často je zredukováno na teze o vlivu Hedera či Hegela na Palackého nebo o vlivu pozitivismu na tzv. Gollovu školu. Podrobnější vhled do konkrétních textů však odkrývá širší pole interpretace, které nestojí pouze na "vlivologii" mezi autory, ale přináší s sebou problém role filozofie a filozofování v historiografii vůbec. Kurz bude veden systematicky i chronologicky. Na jedné straně bude v centru zájmu určitý vývoj a proměna myšlení v průběhu století, na straně druhé pak bude tento postup rozrušován "nečasovými" pojmy, jež umožní spojovat i dobově od sebe vzdálené texty. V neposlední řadě pak bude cílem archeologie strukturních předpokladů, upevňujících vzájemné postavení historiografie a filozofie, které pociťujeme dodnes. Kurz bude realizován jako kombinace přednášek a seminární práce s texty.
Téma: 1) Osvícenství - rámec historického myšlení 2) Palackého filozofie jako past 3) Filozofie dějin bez filozofie 4) Německé dějepisectví a německá filozofie - spříznění volbou? 5) Augustin Smetana a problém hegeliánství v historiografii 6) Herbartismus skrytý a všude 7) Ideologie pozitivismu
Atestace: zápočet je možné získat za aktivní účast v seminárních částech, zkoušku potom za vypracování písemné reflexe dobového pramene |