Čtení a interpretace textů k moderním a soudobým dějinám - AHS600023
|
|
Rozvrh Nástěnka
| Soubory | Komentář | Kdo přidal | |
 |
Seminar Cteni 2021-22_sylabus EŠ_JR.docx | doc. PhDr. Jan Randák, Ph.D. | |
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Jan Randák, Ph.D. (04.02.2022)
doc. PhDr. Jan Randák, Ph.D, Mgr. Eliška Švarná čtvrtek 15:50–17:25 místnost č. 201 Příroda podmaňovaná, přetvářená a/nebo ochraňovaná? Fungování a rozvoj lidských společností byl vždy těsně spjatý s přírodou a přírodními živly – ať už lidé přírodu uctívali, využívali jejích zdrojů, nebo ji cíleně přetvářeli s úmyslem vytvořit bezpečnější a pohodlnější prostředí pro život. Za jeden z důležitých mezníků v promýšlení vztahu člověka k přírodě je považováno období romantismu: zaujetí romantických umělců a filosofů člověkem „nedotčenou“ přírodou nastavovalo nová měřítka pro vnímání přírodních krás, a podnítilo tak zájem divokou přírodu chránit (zakládání přírodních rezervací), ale i blíže poznávat a obdivovat (rozvoj turistiky). Průmyslová revoluce, rychlá industrializace, urbanizace a demografický růst a s nimi spojená zvýšená spotřeba naopak vedly k proměně vnímání přírody jako bezedné zásobárny surovin a zdrojů, a prošlapaly tak cestu myšlenkám o nezbytnosti a právu přírodu „podmanit“ a „postavit do služeb člověka“. Oba zmíněné přístupy nadále různou měrou ovlivňovaly vztah člověka k životnímu prostředí a poskytovaly mu argumenty pro zásahy do krajiny, s jejichž pozitivními i negativními důsledky jsme konfrontováni dodnes. Cílem výuky je mimo jiné seznámit studenty s konceptem environmentálních dějin. Při čtení vybraných textů bude příležitost ohledat a diskutovat možnosti jeho využití, případně se zamýšlet nad řadou podnětných otázek, které environmentální dějiny otevírají: Jaká je role člověka ve vztahu k přírodě? Nakolik životní prostředí ovlivňuje lidskou společnost a její vývoj? A může být vlastně příroda sama historickým aktérem? Témata • Krajina a architektura • Stalinský plán přetváření přírody • Přetváření přírody v dětské literatuře • Zelený disent • Jak se píšou environmentální dějiny 20. století Podmínky atestace zápočet – aktivní účast v hodinách, pravidelná docházka, průběžné psaní a odevzdání podkladových reflexí zkouška – aktivní účast v hodinách, pravidelná docházka, průběžné psaní a odevzdání podkladových reflexí, esej v rozsahu 5 ns. Prameny a literatura BLACKBOURN, David. Podmaňování přírody: voda, krajina a vytváření moderního Německa. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB/art, 2009. 446 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7381-598-1. BRENNER, Christiane, Mnoho odstínů zelené: Hnutí Brontosaurus v Socialistickém svazu mládeže Československa, HOP 2018-2, s. 72–84. CARSON, Rachel. Tiché jaro. První vydání. Brno: Host, 2021. 374 stran. Klimax. ISBN 978-80-275-0687-3. GLASSHEIM, Eagle, Etnické čistky, komunismus a devastace životního prostředí, Soudobé dějiny XII/3-4, s. 432–464 JANÁČ, Jiří. European Coasts of Bohemia: Negotiating the Danube-Oder-Elbe Canal in a Troubled Twentieth Century. Amsterdam: Amsterdam University Press, ©2012. 273 s. Technology and European history series; 9. ISBN 978-90-8964-501-2. JEHLIČKA, P., SMITH, J., Trampové, přírodovědci a brontosauři. Předlistopadová zkušenost českého environmentálního hnutí jako předzvěst ekologické modernizace, Soudobé dějiny XXIV/1-2, s. 78–101. JELEČEK, Leoš. Nová historiografie? Environmentální dějiny v USA: Vývoj, metodologie, výsledky. Český časopis historický = The Czech Historical Review, Praha: Historický ústav AV ČR 92, č. 3, (1994), s. 510–540. KŮŽELOVÁ, Michaela, Příroda na prahu atomového věku. Obraz jaderné energetiky a životního prostředí v publicistice socialistického Československa, Soudobé dějiny XXIV/1-2, s. 102–126. MAUCH, C. (2017). Co jsou to environmentální dějiny a proč se jimi zabývat. Soudobé dějiny, 24(1-2), 9–18. doi: 10.51134/sod.2017.001 OLŠÁKOVÁ, Doubravka, ed. In the Name of the Great Work: Stalin's Plan for the Transformation of Nature and its Impact in Eastern Europe. New York: Berghahn, [2016], ©2016. x, 311 stran. The environment in history: international perspectives; volume 10. ISBN 978-1-78533-252-4. OLŠÁKOVÁ, Doubravka a JANÁČ, Jiří. Kult jednoty: Stalinský plán přetvoření přírody v Československu 1948-1964. Vydání první. Praha: Academia, 2018. 291 stran. Šťastné zítřky; sv. 29. ISBN 978-80-200-2825-9. PAUKNEROVÁ, Karolína. Krajina, in: STORCHOVÁ, Lucie a kol. Koncepty a dějiny: Proměny pojmů v současné historické vědě. V Praze: Scriptorium, 2014, s. 356–364. ISBN 978-80-87271-87-2. SPURNÝ, Matěj, Mezi vědou a politikou. Ekologie za socialismu a kapitalismu (1975-1995), in: Kopeček, Michal (ed.), Architekti dlouhé změny. Expertní kořeny postsocialismu v Československu, Praha: Argo, 2019, s. 267-313 SPURNÝ, Matěj. Most do budoucnosti: Laboratoř socialistické modernity na severu Čech. Vydání první. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2016. 287 stran. ISBN 978-80-246-3332-9. STIBRAL, Karel. Estetika přírody: K historii estetického oceňování krajiny. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2019. 529 stran, 16 nečíslovaných stran obrazových příloh. Estetika; svazek 7. ISBN 978-80-7465-402-2. ŠTANZEL, Arnošt. Wasserträume und Wasserräume im Staatssozialismus: Ein umwelthistorischer Vergleich anhand der tschechoslowakischen und rumänischen Wasserwirtschaft 1948–1989. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, [2017], ©2017. 378 stran. Schnittstellen: Studien zum östlichen und südöstlichen Europa; Band 8. V&R Academic. ISBN 978-3-525-30184-5. VANĚK, Miroslav. Nedalo se tady dýchat: Ekologie v českých zemích v letech 1968 až 1989. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR v nakl. Maxdorf, 1996. 170 s. Historia nova; sv. 9. ISBN 80-85270-62-5. ZAJONCOVÁ, Dana. TIS – svaz pro ochranu přírody, krajiny a lidí. Dobrovolná ochrana přírody v období totality. Historie 2003. Celostátní studentská vědecká konference, Pardubice 4. – 5. prosince 2003. Pardubice 2004. Historie.cs: Ekologové proti režimu, premiéra 20. 11. 2008, online: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/208452801400046/ |