PředmětyPředměty(verze: 825)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Metodologie v teorii a praxi - AHS333002
Anglický název: Methodology in Theory and Practice
Zajišťuje: Ústav českých dějin (21-UCD)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2017
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:1/1 Z [hodiny/týden]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Je zajišťováno předmětem: AHS600001
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: Mgr. Kamil Činátl, Ph.D.
Záměnnost : AHSV10406
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Matěj Spurný, Ph.D. (11.02.2016)

Anotace LS 2013/2014<br>
Kamil Činátl, Ph.D.<br>
Michal Kopeček, Ph.D.<br>
<br>
Kurz je založen na čtení a interpretaci textů, které odrážejí zlomové momenty ve vývoji moderní historické vědy a příbuzných disciplín (sociologie, antropologie, politologie ad.). Vybrané metodologické koncepty zohledňují zásadní trendy v moderním dějepisectví s důrazem na 20. století. Účastník kurzu by se v rámci analýzy a interpretace textů měl seznámit nejen s dynamikou sociálněvědního poznání, ale též si vyzkoušet praktickou aplikaci jednotlivých pojmů a konceptů. Teoretizování nad významnými texty bude úzce provázáno s konkrétní badatelskou aktivitou studentů.<br>
Předpokladem udělení atestace je četba vybraných textů, aktivní podíl na jejich interpretaci. Každý účastník kurzu přednese alespoň jeden vstupní referát k vybranému textu a navrhne jednu konkrétní aplikaci vybrané metodologie v kontextu vlastního bádání.<br>
<br>
<br>
Anotace LS 2015/2016<br>
Matěj Spurný, Ph.D.<br>
<br>
Kurz je založen na aktivitě studentů, kteří společně s vyučujícími vybírají metodologicky přínosné texty, ve skupinkách připravují a řídí společnou četbu a kteří si rovněž vyzkouší žánr prezentace. Předmětem vystoupení budou autoři nebo texty, jejichž metodologický přínos pro historiografii a příbuzné obory se jeví jako významný a může sloužit jako předmět diskuze. <br>
Předpoklady udělení atestace:<br>
a) Vést četbu (ve skupinkách po 2-3 lidech). Text přednostně vybírají studenti (a vyučující schvalují), v případě nedostatku nápadů ze strany studentů přidělují text vyučující. <br>
b) Připravit si jako konferenční příspěvek o nějakém zahraničním autorovi na čtvrt hodiny, o němž se pak bude diskutovat jako na konferenci (vyučující v roli moderátorů a komentátorů). Jako alternativa k autorovi je pro prezentaci přípustná konkrétní publikace - mělo by se však jednat o monografii zajímavou z metodologického hlediska. <br>
c) Poslat krátký abstrakt (5-10 řádků) prezentace.<br>
d) Odevzdat svou prezentaci autora / knihy ve formě textu/eseje - cca 5-6 normostran. <br>
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Kamil Činátl, Ph.D. (06.02.2014)

Seznam literatury:

Jan Assmann: Kultura a paměť, Praha 2001.

Johnatan Bolton (ed.): Nový historismus, Brno 2007.

Peter Burke, Co je kulturní historie?, Praha 2011.

Peter Burke, Francouzská revoluce v dějepisectví, škola Annales (1929-1989), Praha 2004.

Michel de Certeau: Psaní dějin, Brno 2011.

Tomáš Dvořák (ed.): Kapitoly z dějin a teorie médií, Praha 2010.

Richard van Dülmen: Historická antropologie, Praha 2002.

Miroslav Hroch: Národy nejsou dílem náhody, Praha 2009.

Miroslav Hroch (ed.): Pohledy na národ a nacionalismus, Praha 2003.

Roger Chartier: Na okraji útesu, Červený Kostelec 2010.

Georg Iggers: Dějepisectví ve 20. století: od vědecké objektivity k postmoderní výzvě, Praha 2002, 2006.

Zdeněk Jindra (ed.): Úvod do studia hospodářských a sociálních dějin, Praha 1997.

Libora Oates-Indruchová (ed.): Dívčí válka s ideologií, Praha 1998.

Hayden White: Tropika diskurzu, Praha 2010.

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Matěj Spurný, Ph.D. (04.04.2016)

Matěj Spurný (LS 2015/2016)

 

Plán výuky

 

16. 2. - úvodní hodina

 

Seznámení s plánem semestru a zadání úkolů

 

23. 2.

 

Rozdělení úkolů a vytvoření harmonogramu

 

Četba: Wolfgang Knöbl; Social History and Historical Sociology (vede Matěj Spurný)

 

1. 3.

 

Četba textů

 

Thorstein Veblen / Piere Bourdieu (konkrétní text vybírají a vedou Bohumil Melichar a Adam Hanus)
Rogers Brubaker; Přehodnocení národní identity: národ jako institucionální forma, praktická kategorie, nahodilá událost (vedou Thea Favaloro a Václav Bělka)

 

8. 3.

 

Četba textů

 

Alexei Yurchak (konkrétní text k postrevizionismu vybírají a četbu vedou Ondřej Dolejší a xxx)

 

Martin Sabrow; Socialismu jako myšlenkový svět (vedou Jiří Smlsal a Martin Pácha)

 

15.3.

 

Četba textů

 

Jan Horský; Narativistická kritika dějepisetví a rozhraní mezi historiografií a (přírodní) vědou a mezi dějepisnou konstrukcí a literární fikcí

 

(vedou Michael Polák a Luboš Studený)

 

Hayden White; Tropika diskurzu (vede Lukáš Pavlíček)

 

22.3.

 

Četba textů

 

Judith Buttler (konkrétní text k problematice moci vybírají a četbu vedou Monika Stachová a Jakub Střelec)

 

Jürgen Kocka; Comparison and Beyond (vedou Klaudia Styková a Beáta Hrenyová)

 

29.3.

"Konference"

Bohumil Melichar: Pierre Bourdieu a historiografie

Vstup se bude týkat krátkého představení sociologie Pierra Bourdieu a jejího potenciálu v metodologii sociálních dějin. Hlavním cílem bude zdůraznit specifické prvky této sociologické teorie, jež  významně ovlivnily přístup ke zkoumání historie velkých sociálních skupin (podnikatelé, šlechta, dělnictvo, učitelé, nižší úředníci a podobně). Po krátkém připomenutí, více méně známé, definice pojmů sociální pole, kapitál a distinkce představím několik výzkumných záměrů, při jejichž řešení byly popisované teoretické koncepty využity, nebo naopak nahrazeny jinými východisky.  Tyto tendence se pokusím ukázat na příkladu zacházení tuzemské historiografie se sociální skupinou „dělnictvo“.  Na přístupu strukturálních sociálních dějin (Otto Urban), Etnografie dělnictva (Miriam Moravcová, Jiří Woitsh) a soudobého bádání o dělnictvu (Stanislav Holubec, Peter Heumos) demonstruji možnosti využití Bourdieho sociologie, popřípadě teoretické základy metod, kterými bylo možné jeho (často ještě neexistující) schéma nahradit. Srovnání starších metod a moderního bádání s přihlédnutím k současným metodologickým diskusím v oblasti sociálních dějin, dle mého názoru, osvětlí, v jakých aspektech je Bourdieho sociologie přínosem pro zkoumání společnosti v minulých epochách.

GORSKI, Philip S. Bourdieu and historical analysis. Durham: Duke University Press, c2013

Bourdieu, Pierre. Teorie jednání. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1998

Bourdieu, Pierre. Distinction: a social critique of the judgement of taste. Cambridge: Harvard University Press, ©1984

Holubec, Stanislav. Lidé periferie: sociální postavení a každodennost pražského dělnictva v meziválečné době. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2009

Urban, Otto a Sekera, Martin, ed. Kapitalismus a česká společnost: k otázkám formování české společnosti v 19. století. Vyd. 2., V nakl. Lidové noviny 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2003

PULLMANN, Michal. Habitus a třídy. Výzva kulturní sociologie Pierra Bourdieu pro sociální dějiny (z pohledu německých sociálních věd),CEFRES, 2003

WOITSCH, Jiří . Kam zmizela etnografie dělnictva?. In: X. sjezd českých historiků : Ostrava, 14.-16.9.2011. Sv. 2 / Ostrava ; Praha ; Brno, 2013

MORAVCOVÁ, Miriam: Úsilí ženského komunistického tisku a rozvoj proletářské oděvní kultury, In: Etnografie dělnictva III, Praha, 1987

Heumos, Peter. Vyhrňme si rukávy, než se kola zastaví!: dělníci a státní socialismus v Československu 1945-1968. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2006

RÁKOSNÍK, Jakub, PULLMANN, Michal:  Dělnická třída v moderní sociální historiografii, Dějiny, teorie, kritika, 2-2007

Moderuje a komentuje Matěj Spurný, následuje diskuse (to platí i pro následující "konference")

Četba Vanda Thorne/Petr Roubal (vede p. Ďásek) 

5.4.

"Konference"

Jakub Střelec: Michel Foucault a biopolitika

Příspěvek se zaměřuje na vysvětlení konceptu biopolitiky a biomoci v pracích francouzského myslitele Michela Foucaulta. Přednáška shrne nejprve v krátkosti (a) základní metodologický přístup Foucaulta k historické látce, následně se zaměří (b) na představení hlavních tezí konceptu biopolitiky a na vysvětlení jejích cílů a zdrojů. Součástí toho bude také zasazení této teorie do celkového rámce Foucaultova myšlení a zvláště pak do souvislostí s konceptem moci a suverenity. V závěrečné fázi se text bude věnovat (c) příkladům možného využití tohoto konceptu v našem bádání a představí některá východiska, jež biopolitika nabízí pro historický výzkum.

FOUCAULT, Michel. Je třeba bránit společnost. Kurs na Collège de France 1975-1976. Praha: Filosofia, 2005. 

FOUCAULT, Michel.Zrození biopolitiky. Kurs na Collège de France 1978-1979. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2009.

FOUCAULT, Michel.Dějiny sexuality. Vůle k vědění. Praha: Herrmann & synové, 1999. 189 s.

FOUCAULT, Michel.Dohlížet a trestat. Kniha o zrodu vězení. Praha: Dauphin, 2000. 427 s.

Klaudie Styková: Gender history a sociální dějiny

Prezentácia si kladie za cieľ predstavenie základných východísk gender history ako odboru, ktorý sa začal formovať v posledných desaťročiach 20. storočia. Príspevok sa venuje samotnému pojmu gender, ako aj jeho vstupu do vedeckého diskurzu; gendru ako kategórii; predmetom jeho výskumu či gender history v zrovnaní s dejinami žien. Prezentácia sa sústreďuje predovšetkým na zakladateľskú generáciu amerických historičiek: Joan W. Scott, Lindu Gordon, Joan Hoff, Judith Butler... a na nimi prezentované prístupy. Príspevok sa taktiež venuje otázke využiteľnosti kategórie gendru pre potreby súčasnej historiografie, pričom sa zároveň pokúša o kritický prehľad výskumov v tomto odbore.

12.4.

"Konference"

Adam Hanus: Peter M. Judson a teorie eskalace nacionálních konfliktů v periferních oblastech

Ve své knize Guardians of Nation se Pieter M. Judson zaměřuje na multilingvistické periferní oblasti Předlitavska. Jeho výzkum se týká přeměny ospalých venkovských regionů na nacionální frontu v posledních dekádách existence podunajské monarchie. Judson se ve svém konceptu zaměřuje na působení nacionálního tisku, politiků a menšinového školství. Rovněž si všímá, že nacionalisté, rozdmýchávající národní vášně v původně klidných a do jisté míry bilingvních oblastech, často z dotyčného regionu nepocházeli. S tímto konceptem je možné pracovat ve dvou rovinách. První z nich je stěhování nacionálně uvědomělejšího obyvatelstva z vnitrozemí do těchto periferií vlivem pracovní migrace na pozice vyžadující vyšší stupeň vzdělání, než které dokázal poskytnout sám region. Typicky se jedná o učitele, faráře a byrokracii. Druhou rovinou jsou „vpády“ přespolních nacionalistů, účastnících se nacionálních festivit typicky za účelem podpory místních obyvatel. Účast těchto přespolních nacionalistů mohla vést k rychlé eskalaci nacionálního pnutí i k propuknutí otevřeného násilí kvůli chybějícím vazbám těchto nacionalistů na jazykově odlišné sousedy. Tyto faktory považuje Judson za rozhodující v přeměně klidných multietnických regionů na nacionální bojiště na jazykové hranici.

Lukáš Pavlíček: Přístupy N.Fergusona a M.Ferra k dějinám kolonialismu a dekolonizaci

V moderní historiografii je na kolonizaci nahlíženo veskrze negativně. Podle historiků, jako je třeba Marc Ferro, přinesla kolonizace otrokářství, vykořisťování původních obyvatel a drancování nerostných surovin. Kontroverzní historik Niall Ferguson se jako jeden z mála postavil k tomuto proudu do opozice a v úvodu své práce Britské impérium: Cesta k modernímu světu se snaží představit kladné působení britské imperiální říše, která jakožto stabilní politický celek dala vzniknout ekonomicky příznivému prostředí, což vedlo ke zvýšení celosvětového bohatství. Podle Fergusona je těžké spatřit přínosy kolonialismu, jelikož jeho dobré stránky se považují za samozřejmé. Za své názory schytal Ferguson tvrdou kritiku nejen v Británii, ale i v bývalých koloniích, kde byl dokonce nařčen z rasismu.

19.4.

Martin Pácha: Konceptualizace paměti

Cílem příspěvku bude představit koncept paměti v historických vědách. Bude se jednat o několik vybraných a pojmů a autorů – o kolektivní paměť Maurice Halbwachse, místa paměti Pierra Nory a kulturní paměť Jana a Aleidy Assmannových. Součástí příspěvku bude i zamyšlení nad možnými výhodami a nevýhodami použití tohoto konceptu.

Beata Hrenyová: Kolektivní paměť, orální historie a dějiny nacismu

Vo svojej prezentácii sa venujem problematike pamäti, konkrétne možnostiam a medziam výskumu kolektívnej pamäti v súčasných dejinách
ako dôležitému faktoru umožňujúcemu uvedomenie kontinuity a identity subjektov. Príspevok sa zaoberá problematikou utvárania a selekcie
spomienok, ako sa objavuje u rozdielnych autorov (napr. Halbwachs, Jan Assmann,..) , ale aj pre skúmanie kolektívnej pamäti kľúčovou –
orálnou históriou. Ako praktický príklad procesu tvorby kolektívnej pamäti mi poslúži konštruovanie nacistickej minulosti sledované
autormi v diele Muj deda nebyl nácek.

 

Jiří Smlsal: Soudobá konceptualizace Holocaustu

Soudobé přístupy sociálních dějin k problematice holocaustu směřují k rozšíření badatelského pole o výzkum společnosti v okupovaných státech, její reakce na nacistickou vyhlazovací politiku a poválečné interpretace této zkušenosti. Ve středu badatelského zájmu stojí otázka kolaborace, podílu domácích populací na nacistické genocidě, jeho společenských zdrojů a role, kterou obojí sehrálo pro stabilizaci okupační vlády. Dějiny holocaustu, obvykle nahlížené perspektivou obětí, jsou obohaceny o perspektivu (spolu)pachatelů. V připravované prezentaci uvedu tyto přístupy, reprezentované zejména studiemi T. Judta a I. Deáka. Možnosti jejich konkrétní aplikace i politického dopadu vědecké práce představím na příkladu práce J. T. Grosse. 

Barša,Pavel: Paměť a genocida. Úvahy o politice holocaustu. Praha: Argo, 2011. 283 s.

Gross, Jan Tomasz; Grudzińska-Gross, Irena: Zlatá žeň: co se odehrálo na pomezí holokaustu. Praha: Argo, 2013. 133 s.

Gross, Jan Tomacz: Strach. Největší poválečný protižidovský pogrom. Esej v historickém výkladu. Brno: Jota, 2008. 356 s.

Gross, Jan Tomasz: Neighbors: The Destruction of the Jewish Community in Jedwabne, Poland. Princeton – New Jersey: Princeton University Press, 2001. 212 p.

Judt, Tony: Poválečná Evropa. Historie po roce 1945. Praha: Slovart, 2008. 986 s.

Deák, István; Gross, Jan Tomacz; Judt, Tony: The Politics of Retribution in Europe. World War II and Its Aftermath. Princeton - New Yersey: Princeton University Press, 2000, 337 s.

26.4.

"Konference"

Monika Stachová: Axel Honneth, teorie uznání a její využitelnost v historiografii

Cílem tohoto konferenčního příspěvku je v krátkosti představit teorii uznání Axela Honnetha, autora třetí generace frankfurtské školy. Zaměřím se především na charakteristiku tří rovin uznání v rámci intersubjektivního paradigmatu (čímž navazuje na Habermase), tj. na primární rovinu ve formě lásky a přátelství, uznání v právní rovině a formy sociálního uznání. Okrajově se dotknu Honnethových pokusů rozpracovat koncept na rovině mezinárodního či ústavního uznání. V závěru vstupu nastíním hlavní argumenty zaznívající v debatě mezi Axelem Honnethem a Nancy Fraser a otázku, jestli lze skutečně veškeré sociální konflikty objasnit prostřednictvím teorie uznání, nebo zda je potřeba rozlišovat mezi materiální povahou konfliktů a kulturními boji za uznání.

Luboš Studený: Dvě pojetí hegemonie

Ve svém příspěvku se zaměřím na pojem hegemonie a varianty jeho využití ve dvou tradicích. Základní východisko mi zde poskytuje používání pojmu hegemonie italským myslitelem Antoniem Gramscim. Předtím však nabízím genealogii pojmu v předcházející myšlenkové tradici, např. u Rosy Luxemburgové aj. V další části sleduji dvě větve pojetí hegemonie. První z nich představuje větev více institucionalistická, do které patří Althusser a v jeho stopách pokračující Ernesto Laclau a Chantal Mouffe. Druhou zastupují Perry Anderson a Alf Lüdtke, u kterých je hegemonie více na rovině sociální praxe.

3.5.

"Konference"

Tomáš Uher: Klaus Tenfelde a další přístupy k dějinám dělnického hnutí

Ve své příspěvku se převážně zaměřím na německé historiky sociálních dějin, kteří se v druhé polovině 20. století zabývali vývojem dělnického hnutí. Konkrétně budou reflektovány přístupy Jürgena Kocky, Jürgena Kuczynského a Klause Tenfeldeho. Hlavním cílem mého představení je snaha o reflexi těchto přístupů v české historiografii, v níž bylo studium dějin dělnického hnutí více jak dvacet let stigmatizováno. Přesto i v českém milieu se v poslední době začínají objevovat práce, jež se systematicky zabývají výše zmíněnou problematikou. Konkrétně se jedná o knihy od doc. Lukáše Fasory (Dělník a měšťan; Stáří k poradě, mládí k boji) a dr. Rudolfa Kučery (Život na příděl). Právě na výše uvedených dílech bych rád přiblížil vliv německé historiografie na studium dělnického hnutí v českém prostředí.

Michael Polák: Přístupy k výzkumu sociálních hnutí a jejich možné využití v historiografii

V daném příspěvku se zaměříme na výzkum sociálních hnutí. Představeny budou základní vědecké proudy a přístupy zabývající se tématem sociálních hnutí s důrazem na jejich možné využití v historickém výzkumu. Tyto proudy jsou v příspěvku rozděleny do čtyř skupin: 1) Strukturálně-funkcionalistické teorie inspirované prací Gustava LeBonna, které jsou založeny na negativistickém pojetí davu a kolektivním protestu jako společenské anomálii. 2) Anglosaskou větev vycházející z teorie nových sociálních hnutí, do kteréhož proudu řadíme teorii mobilizace zdrojů, jež přistupuje k sociálním hnutím jako k podnikatelským subjektům pohybujících se v tržním prostředí. Dále sem řadíme teorii politického procesu, která se zaměruje na konflikty hnutí s oficiálními státními institucemi a na vymezení vhodných příležitostí, kdy mohou být požadavky hnutí prosazeny. V neposlední řadě sem patří také ekonomicky inspirovaná teorie racionální volby, která chápe účastníka protestu jako racionální subjekt zvažující při vstupu do hnutí poměr případných zisků a ztrát plynoucích z aktivní participace. 3) Kontinentální přístupy taktéž vycházející z teorie nových sociálních hnutí, v rámci nichž bude představen koncept Jürgena Habermase nazývaný „sociální hnutí jako obrana životního stylu“, který vnímá společenská hnutí jako činitele, kteří v moderních společnostech brání žitý svět individuí před kolonizací ze strany expandující instrumentální racionality politických a ekonomických systémů. Dále sem spadá koncept Alaina Touraine „sociální hnutí jako zápas o historicitu“. Ten vnímá sociální hnutí jako kulturní proudy soupeřící o kontrolu tzv. historicity, tedy o možnost prosadit svoji interpretaci kulturních modelů do společenské praxe. 4) Nejnovější přístupy, které kombinují anglosaský a kontinentální přístupy odmítající někdejší teorii racionální volby a nahrazující ji kulturně orientovaným konceptem morálních emocí. Zde se zaměříme především na koncept morálního šoku, který do teorií sociálních hnutí přinesla dvojice amerických sociologů Jeff Goodwin a James Macdonald Jasper.

10.5.  Závěrečná hodina

"Konference"

Ondřej Dolejší: Schapiro a Linz, teorie totalitarismu a autoritarismu

Na základě Schapirovy knihy Totalitarismus (1972) a Linzovy studie o autoritarismu ve Španělsku bych se snažil přiblížit teoretické náhledy obou autorů na problematiku politických režimů. Přestože označení totalitní vlády bylo poprvé užito ve spojitosti s fašistickou Itálií  ve 30. letech 20. století, hlubší zkoumání vědců počalo až po druhé světové válce uvedením hlavních konceptů Arendtové, Friedricha a Brzezinského. Na klasické autory postupně navázala druhá generace teoretiků, jež se proti starší generaci kriticky vymezovala. Na příkladu analýz Schapira a Linze se pokusím uvést jejich přínos k celkové problematice. 

BROOKER, Paul, Non-democratic Regimes, London 2014, 291 s.

LINZ, Juan J., Totalitarian and Authoritarian Regimes, Washington 2000, 343 s.

SCHAPIRO, Leonard, Totalitarianism, London 1972, 144 s.

Thea Favaloro: Přístupy ke každodennosti

Dějinny každodennosti  (Alltagsgeschichte), příklady: Magnetic  Mountain (Stephen Kotkin), Everyday Stalinism (Sheily Fitzpatrick). Dějiny každodennosti v historiografii státního socialismu ve střední a východní  Evropě. Alltagsgeschichte jako historiografický nástroj k analýze jednáni v životech bežných lidi.

Fitzpatrick, Sheila. Everyday Stalinism: Ordinary Life in Extraordinary Times: Soviet Russian in the 1930s, Oxford University Press, 1999

Gregory, Brad S. History and Theory, Vol 38. No. 1 (Feb. 1999), Is Small Beautiful? Microhistory and the History of Everyday Life,  pp 100 – 110.

Iggers, George. Historiography of the 20 th Century, 1997. Chapter 9 - From Macro- to Mircohistory: The History of Everyday Life

Kotkin, Stephen.  Magnetic Mountain: Stalinism as a Civilization, University of California Press, 1997

Steege, Paul, et. al . The Journal of Modern History, Vol 80, No. 2 (June 2008) The History of Everyday Life:  A Second Chapter, pp. 358 – 378.

 

 

Reflexe kurzu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Michal Kopeček, Kamil Činátl

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výuka kurzu bude probíhat společně. Iniciály (KČ, MK) u jednotlivých témat označují garanta daného okruhu. Sylabus obsahuje též odkazy na konkrétní texty, navazující seznam literatury nabízí shrnující literaturu k metodologii historické vědy.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1)      Úvodní setkání: seznámení s obsahem kurzu a s charakterem seminární práce. Studenti stručně představí témata diplomových prací s důrazem na metodologická východiska a problémové otázky.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2)      Jak poznáváme minulost? Epistemologická východiska historického poznání: vědeckost historiografie, užití pojmů, vymezení vůči přírodním vědám, vztah k hodnotám a hodnocení. Johann Droysen: Die Methodik, in: Grundriss de Historik (1882), s. 13-24, dostupné online: https://archive.org/details/grundrissderhist00droyuoft, Karl Lamprecht: Historical Development and Present Character of the Science of History, in: What is History? Five Lectures on the Modern Science of History (1905), s. 1-36, dostupné online: https://archive.org/details/whatishistoryfiv00lampuoft; Max Weber: "Objektivita" sociálněvědního a sociálně politického poznání (1904), in: Metodologie, sociologie a politika, Praha 2009, s. 7-63.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3)      Francouzská škola Annales a její přínos historické vědě: koncept mentalit, interdisciplinarity, seriální dějiny, dlouhé trvání, kolektivní reprezentace. Marc Bloch, Úvod (1929), in: Králové divotvůrci, Praha 2004. Fernand Braudel: Dlouhé trvání (1969), dostupné online: http://www.cefres.cz/IMG/pdf/braudel_1995_dlouhe_trvani.pdf 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4)      Sociální dějiny, dějiny "zespoda", dějiny práce, dějiny společnosti. Eric Hobsbawm: Labor History and Ideology a Notes on Class Consciousness, in: týž: Workers: Worlds of Labor, New York, 1984, s. 1-32, Jürgen Kocka: Sozialgeschichte zwischen Strukturegeschichte und Erfahrungsgeschichte. In: W. Schieder, V. Sellin (ed.) Sozialgeschichte in Deutschland, Bd 1, Göttingen 1986, s. 67-88, bude upřesněno, MK

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

5)      Historický výzkum nacionalismu: národ, národní identity, patriotismus, etnonacionalismus, základní přístupy ve výzkumu vzniku národů a nacionalismu. John Armstrong: Pokus o typologii vzniku národů, Anthony Smith: Etnický základ národní identity,  Benedict Anderson: Pomyslná společenství, vše in: Miroslav Hroch (ed.): Pohledy na národ a nacionalismus, Praha 2003, MK

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

6)      Intelektuální dějiny, dějiny pojmů, dějiny ideologií: J.G.A. Pocock, "Languages and their implications: the transformation of the study of political thought," in J.G.A. Pocock, Politics, language, and time: essays on political thought and history, Chicago: 1989, 3-41, Reinhardt Koselleck: Begriffsgeschichte and social history: In: týž: Futures Past: On the Semantics of Historical Times, Cambridge MA, 1985, s. 73-91. MK

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

7)      Mikrohistorie a kulturní antropologie: historická věda a malé struktury, odvrat od "velkých" teorií, důraz na aktéry historického dění. Richard van Dülmen: Historická antropologie, Praha 2002, Alban Bensa: Od mikro-historie ke kritické antropologii (1996), dostupné online:   http://www.cefres.cz/IMG/pdf/Bensa_2000_mikrohistorie_kriticka_antropologie.pdf, Clifford Geertz: Zhuštěný  popis: k interpretativní teorii kultury, in: Interpretace kultur, vybrané eseje, Praha 2000, s. 13-42.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

8)      Historie všedního dne, panství jako sociální praxe, politické dějiny před-politického: Sheila Fitzpatrick: Everyday Stalinism: Ordinary Life in Extraordinary Times: Soviet Russia in the 1930s, Oxford 1999, kpt. 2 a 7, Alf Lüdtke: Einleitung: In: týž: Herrschaft als Soziale Praxis, Göttingen 1991, s. 11-51 bude upřesněno MK

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

9)      Postmoderní výzvy k historiografii - obrat k jazyku, sémiotika, návrat vyprávění, poststrukturalistické koncepty sociálněvědního poznání. Roland Barthes: Diskurz historie (1967), Hayden White: Úvod (1975), in: Metahistorie, Brno 2011, dostupné online: http://aluze.cz/2008_03/05_studie_white.php

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

10)   Memory studies. Koncepty paměti a historiografie (kolektivní paměť, místa paměti, koncept performativity, metodologie orální historie). Pierre Nora: Mezi pamětí a historií (1984): problematiky míst, dostupné online: http://www.cefres.cz/IMG/pdf/nora_1996_mezi_pameti_historii.pdf, Aleida Assmann: Re-framing memory. Between individual and collective forms of constructing the past, in: Jay Winter (eds.): Performing the Past: Memory, History, and Identity in Modern Europes, Amsterdam 2010, s. 35-50.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

11)   Gender history: feministická kritika historického vědění, dějiny žen, dějiny genderu: Joan Scott,  "Gender: A Useful Category of Historical Analysis". The American Historical Review 91 (5/1985): 1053-1075, bude upřesněno MK

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK