PředmětyPředměty(verze: 837)
Předmět, akademický rok 2018/2019
   Přihlásit přes CAS
Metodologie v teorii a praxi - AHS333002
Anglický název: Methodology in Theory and Practice
Zajišťuje: Ústav českých dějin (21-UCD)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2018
Semestr: oba
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky:
Rozsah, examinace: 1/1 Z [hodiny/týden]
Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen)
letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
předmět lze zapsat v ZS i LS
Garant: Mgr. Kamil Činátl, Ph.D.
PhDr. Jakub Štofaník, Ph.D.
Vyučující: Mgr. Marek Fapšo
doc. Mgr. Matěj Spurný, Ph.D.
PhDr. Jakub Štofaník, Ph.D.
Záměnnost : AHSV10406
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Marek Fapšo (21.02.2019)
Metodologie v teorii a praxi
Kamil Činátl, Ph.D.
Zimní semestr 2018/2019
Anotace:
Kurz je založen na čtení textů, které odrážejí zlomové momenty ve vývoji moderní historické vědy a příbuzných disciplín (sociologie, antropologie ad.). Vybrané metodologické koncepty zohledňují zásadní trendy v moderním dějepisectví s důrazem na 20. století. Účastník kurzu by se v rámci analýzy a interpretace textů měl seznámit nejen s dynamikou sociálněvědního poznání, ale též si vyzkoušet praktickou aplikaci jednotlivých pojmů a konceptů. Teoretické reflexe nad významnými texty budou úzce provázány s konkrétní badatelskou praxí studentů. Studenti mohou ovlivnit výběr témat a textů.
Atestace:
Předpokladem udělení atestace (Z) je docházka a četba vybraných textů, aktivní podíl na jejich interpretaci. Každý účastník kurzu přednese alespoň jeden vstupní referát k vybranému textu a navrhne jednu konkrétní aplikaci vybrané metodologie v kontextu vlastního bádání. Ke zkoušce je nutné odevzdat text na metodologické téma, či absolvovat rozpravu nad vybraným okruhem a přečtenou literaturou.
1) Úvodní setkání: seznámení s obsahem kurzu a s charakterem seminární práce. Studenti stručně představí témata diplomových prací s důrazem na metodologická východiska a problémové otázky.
2) Jak poznáváme minulost? Epistemologická východiska historického poznání: vědeckost historiografie, užití pojmů, vymezení vůči přírodním vědám, vztah k hodnotám a hodnocení.
3) Francouzská škola Annales a její přínos historické vědě: koncept mentalit, interdisciplinarity, seriální dějiny, dlouhé trvání, kolektivní reprezentace.
4) Intelektuální dějiny, dějiny pojmů – Reinhart Koselleck.
5) Diskurzivní analýza jako metoda historického výzkumu.
6) Intelektuální dějiny, dějiny pojmů.
7) Mikrohistorie a kulturní antropologie: historická věda a malé struktury, odvrat od „velkých“ teorií, důraz na aktéry historického dění.
8) Obrat k prostoru v historiografii.
9) Postmoderní výzvy k historiografii - obrat k jazyku, sémiotika, návrat vyprávění, poststrukturalistické koncepty sociálněvědního poznání.
10) Memory studies. Koncepty paměti a historiografie (kolektivní paměť, místa paměti, koncept performativity, metodologie orální historie).

Anotace
Doc. Matěj Spurný, Ph.D., Mgr. Radka Šustrová, Ph.D.

Kurz je založen na aktivitě studentů, kteří společně s vyučujícími vybírají metodologicky přínosné texty, ve skupinkách připravují a řídí společnou četbu a kteří si rovněž vyzkouší žánr prezentace. Předmětem vystoupení budou autoři nebo texty, jejichž metodologický přínos pro historiografii a příbuzné obory se jeví jako významný a může sloužit jako předmět diskuze.
Předpoklady udělení atestace:
a) Vést četbu (individuálně nebo ve skupinkách po 2-3 lidech). Text přednostně vybírají studenti (a vyučující schvalují), v případě nedostatku nápadů ze strany studentů přidělují text vyučující.
b) Připravit si jako konferenční příspěvek o nějakém zahraničním autorovi na čtvrt hodiny, o němž se pak bude diskutovat jako na konferenci (vyučující v roli moderátorů a komentátorů). Jako alternativa k autorovi je pro prezentaci přípustná konkrétní publikace - mělo by se však jednat o monografii zajímavou z metodologického hlediska. <br>
c) Poslat krátký abstrakt (2-3 odstavce) prezentace.
d) Odevzdat svou prezentaci autora / knihy ve formě textu/eseje - cca 5-6 normostran.

Methodology in Theory and Practice

The course is based on reading texts reflecting breakthroughs in the development of modern historical science and related disciplines (sociology, anthropology, etc.). Selected methodological concepts consider the fundamental trends in modern historiography with an emphasis on the 20th century. In terms of the analysis and interpretation of texts, the course participant should be acquainted not only with the dynamics of socio-scientific knowledge, but also with the practical application of individual terms and concepts. The theoretical reflections on important texts will be closely intertwined with the students' specific practical research. Students can influence the choice of topics and texts.






---------------------------------------------------------------------------------
Metodologie v teorii a praxi
Marek Fapšo
Letní semestr 2018/2019

ANOTACE:
Předmět navazuje na ZS a pokračuje v dalších analýzách vybraných historiografických textů. Na nich budou prezentovány různé metodologické přístupy, včetně jejich výhod a nevýhod. Na každé hodině, vedené seminární formou, bude představen obecně daný text a následně bude probíhat moderovaná rozprava nad jeho obsahem, s nímž budou studenti/ky předem seznámeni.

OBSAH HODIN:
Václav Grubhoffer – Zdánlivá smrt
Sheila Fitzpatricková – Každodenní stalinismus
Martin Nejedlý – Meluzína
Maurice Halbwachs – Kolektivní paměť
Giovanni Levi – Nehmotné dědictví
David Turner-Daniel Blackie – Disability in the Industrial Revolution
Jaromír Mrňka – Svéhlavá periférie
Daniela Tinková – Tělo, věda, stát
František Graus – Živá minulost
Matěj Spurný – Most do budoucnosti

DOPORUČENÁ LITERATURA:
Lucie Štorchová (ed.), Koncepty a dějiny, Scriptorium 2014
Jan Horský, Dějepisectví mezi vědou a vyprávěním, Praha 2009

POŽADAVKY NA ATESTACI:
Pro udělení zápočtu je nutná účast na seminářích a aspoň jedna prezentace příslušného textu. Zkouška bude udělena (navíc) za separátní prezentaci metodologického zakotvení vlastní bakalářské nebo diplomové práce (ústně nebo písemně dle volby studenta/ky).
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Kamil Činátl, Ph.D. (06.02.2014)

Seznam literatury:

Jan Assmann: Kultura a paměť, Praha 2001.

Johnatan Bolton (ed.): Nový historismus, Brno 2007.

Peter Burke, Co je kulturní historie?, Praha 2011.

Peter Burke, Francouzská revoluce v dějepisectví, škola Annales (1929-1989), Praha 2004.

Michel de Certeau: Psaní dějin, Brno 2011.

Tomáš Dvořák (ed.): Kapitoly z dějin a teorie médií, Praha 2010.

Richard van Dülmen: Historická antropologie, Praha 2002.

Miroslav Hroch: Národy nejsou dílem náhody, Praha 2009.

Miroslav Hroch (ed.): Pohledy na národ a nacionalismus, Praha 2003.

Roger Chartier: Na okraji útesu, Červený Kostelec 2010.

Georg Iggers: Dějepisectví ve 20. století: od vědecké objektivity k postmoderní výzvě, Praha 2002, 2006.

Zdeněk Jindra (ed.): Úvod do studia hospodářských a sociálních dějin, Praha 1997.

Libora Oates-Indruchová (ed.): Dívčí válka s ideologií, Praha 1998.

Hayden White: Tropika diskurzu, Praha 2010.

Sylabus
Poslední úprava: doc. Mgr. Matěj Spurný, Ph.D. (19.02.2019)

Matěj Spurný (předběžný sylabus, bude konkretizován na základě zájmu a navržených výstupů studentek a studentů)

 

Kurz je založen na aktivitě studentů, kteří společně s vyučujícími vybírají metodologicky přínosné texty, ve skupinkách připravují a řídí společnou četbu, a kteří si rovněž vyzkouší žánr prezentace. Předmětem vystoupení budou autoři nebo texty, jejichž metodologický přínos pro historiografii a příbuzné obory se jeví jako významný a může sloužit jako předmět diskuze.

Předpoklady udělení atestace:

a) Vést četbu (individuálně nebo ve skupinkách po 2-3 lidech). Text přednostně vybírají studenti (a vyučující schvalují), v případě nedostatku nápadů ze strany studentů přidělují text vyučující.

b) Připravit si jako konferenční příspěvek o nějakém zahraničním autorovi/autorce (části díla/knize/konceptu) na cca 20 minut hodiny, o němž se pak bude diskutovat jako na konferenci (vyučující v roli moderátorů a komentátorů). Jako alternativa k autorovi je pro prezentaci přípustná konkrétní publikace - mělo by se však jednat o monografii zajímavou z metodologického hlediska.

c) Poslat předem krátký abstrakt prezentace (dva až tři odstavce).

d) Na Zk odevzdat svou prezentaci autora / knihy ve formě textu/eseje - cca 5-6 normostran.

 

Plán výuky

 

21. 2. - úvodní hodina

Seznámení s plánem semestru

28. 2.

Rozdělení úkolů a vytvoření harmonogramu

Četba: Jan Horský; Narativistická kritika dějepisectví a rozhraní mezi historiografií a (přírodní) vědou a mezi dějepisnou konstrukcí a literární fikcí (vedou vyučující)

7. 3.

Doladění programu

Četba: (vede Radka Šustrová)

 

14.3. – 23.5.

Řádově 5x četba textů vedená studenty, 3x „konference“ s komentářem vyučující a diskuzí, jednou text/téma vnesené vyučující (možná volba na základě zájmu studentů?) a závěrečná reflexe

21.3. – kurz se nekoná

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Michal Kopeček, Kamil Činátl

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výuka kurzu bude probíhat společně. Iniciály (KČ, MK) u jednotlivých témat označují garanta daného okruhu. Sylabus obsahuje též odkazy na konkrétní texty, navazující seznam literatury nabízí shrnující literaturu k metodologii historické vědy.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1)      Úvodní setkání: seznámení s obsahem kurzu a s charakterem seminární práce. Studenti stručně představí témata diplomových prací s důrazem na metodologická východiska a problémové otázky.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2)      Jak poznáváme minulost? Epistemologická východiska historického poznání: vědeckost historiografie, užití pojmů, vymezení vůči přírodním vědám, vztah k hodnotám a hodnocení. Johann Droysen: Die Methodik, in: Grundriss de Historik (1882), s. 13-24, dostupné online: https://archive.org/details/grundrissderhist00droyuoft, Karl Lamprecht: Historical Development and Present Character of the Science of History, in: What is History? Five Lectures on the Modern Science of History (1905), s. 1-36, dostupné online: https://archive.org/details/whatishistoryfiv00lampuoft; Max Weber: "Objektivita" sociálněvědního a sociálně politického poznání (1904), in: Metodologie, sociologie a politika, Praha 2009, s. 7-63.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3)      Francouzská škola Annales a její přínos historické vědě: koncept mentalit, interdisciplinarity, seriální dějiny, dlouhé trvání, kolektivní reprezentace. Marc Bloch, Úvod (1929), in: Králové divotvůrci, Praha 2004. Fernand Braudel: Dlouhé trvání (1969), dostupné online: http://www.cefres.cz/IMG/pdf/braudel_1995_dlouhe_trvani.pdf 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4)      Sociální dějiny, dějiny "zespoda", dějiny práce, dějiny společnosti. Eric Hobsbawm: Labor History and Ideology a Notes on Class Consciousness, in: týž: Workers: Worlds of Labor, New York, 1984, s. 1-32, Jürgen Kocka: Sozialgeschichte zwischen Strukturegeschichte und Erfahrungsgeschichte. In: W. Schieder, V. Sellin (ed.) Sozialgeschichte in Deutschland, Bd 1, Göttingen 1986, s. 67-88, bude upřesněno, MK

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

5)      Historický výzkum nacionalismu: národ, národní identity, patriotismus, etnonacionalismus, základní přístupy ve výzkumu vzniku národů a nacionalismu. John Armstrong: Pokus o typologii vzniku národů, Anthony Smith: Etnický základ národní identity,  Benedict Anderson: Pomyslná společenství, vše in: Miroslav Hroch (ed.): Pohledy na národ a nacionalismus, Praha 2003, MK

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

6)      Intelektuální dějiny, dějiny pojmů, dějiny ideologií: J.G.A. Pocock, "Languages and their implications: the transformation of the study of political thought," in J.G.A. Pocock, Politics, language, and time: essays on political thought and history, Chicago: 1989, 3-41, Reinhardt Koselleck: Begriffsgeschichte and social history: In: týž: Futures Past: On the Semantics of Historical Times, Cambridge MA, 1985, s. 73-91. MK

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

7)      Mikrohistorie a kulturní antropologie: historická věda a malé struktury, odvrat od "velkých" teorií, důraz na aktéry historického dění. Richard van Dülmen: Historická antropologie, Praha 2002, Alban Bensa: Od mikro-historie ke kritické antropologii (1996), dostupné online:   http://www.cefres.cz/IMG/pdf/Bensa_2000_mikrohistorie_kriticka_antropologie.pdf, Clifford Geertz: Zhuštěný  popis: k interpretativní teorii kultury, in: Interpretace kultur, vybrané eseje, Praha 2000, s. 13-42.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

8)      Historie všedního dne, panství jako sociální praxe, politické dějiny před-politického: Sheila Fitzpatrick: Everyday Stalinism: Ordinary Life in Extraordinary Times: Soviet Russia in the 1930s, Oxford 1999, kpt. 2 a 7, Alf Lüdtke: Einleitung: In: týž: Herrschaft als Soziale Praxis, Göttingen 1991, s. 11-51 bude upřesněno MK

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

9)      Postmoderní výzvy k historiografii - obrat k jazyku, sémiotika, návrat vyprávění, poststrukturalistické koncepty sociálněvědního poznání. Roland Barthes: Diskurz historie (1967), Hayden White: Úvod (1975), in: Metahistorie, Brno 2011, dostupné online: http://aluze.cz/2008_03/05_studie_white.php

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

10)   Memory studies. Koncepty paměti a historiografie (kolektivní paměť, místa paměti, koncept performativity, metodologie orální historie). Pierre Nora: Mezi pamětí a historií (1984): problematiky míst, dostupné online: http://www.cefres.cz/IMG/pdf/nora_1996_mezi_pameti_historii.pdf, Aleida Assmann: Re-framing memory. Between individual and collective forms of constructing the past, in: Jay Winter (eds.): Performing the Past: Memory, History, and Identity in Modern Europes, Amsterdam 2010, s. 35-50.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

11)   Gender history: feministická kritika historického vědění, dějiny žen, dějiny genderu: Joan Scott,  "Gender: A Useful Category of Historical Analysis". The American Historical Review 91 (5/1985): 1053-1075, bude upřesněno MK

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK