|
|
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Barbora Štolleová, Ph.D. (10.02.2019)
In the seminar to the second half of the course, which deals with modern social history, we will complete the general one topics of modern social history (nationalism, migration, civil society) and then we will focus mainly on the roots, origin, nature and interpretation of modern European dictatorships, particularly Fascism / Nazism and Stalinism. As in the winter semester, emphasis will be placed on familiarization with the different concepts, interpretations and discussions that take place (especially in the past three decades) around the discussed socio-historical themes. |
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Kryštof Drnek, Ph.D. (19.02.2013)
I.- III. Národy a nacionalismus Velkým tématem příčin vzniku a interpretacemi národního hnutí, národů a nacionalismu se Texty a (poměrně rozsáhlá) literatura budou upřesněny v rámci semináře
IV.Multietnicita v českých zemích (1848-1938) Podstatné aspekty a interpretace fungování multietnické společnosti v éře moderního Literatura: Balcar, Jaromír; Pozemková reforma v období první československé republiky, in: Dějiny a současnost, 6/2000, str. Československu v letech 1918-1920 (edice pramenů), Praha 2002 Kárník, Zdeněk; České země v éře první republiky (1.-3. díl), Praha
V. Občanská společnost Definice, teorie a možné role občanské společnosti v liberálně demokratickém systému; étos Povinné texty: Kocka, Jürgen; Civil society from a historical perspective, in: Kean, J.; Civil society. Berlin Perspectives Literatura: Gowewinkel, D. - Rucht., D. - van der Dahle, W. - Kocka, J.; Zivilgesellschaft - national und transnational, Jahrbuch
VI.Migrace jako fenomén (nejen) moderních evropských dějin V tomto civčení se vrátíme do 19. století, pro něž byly masové migrace za prací a obživou ještě typičtější než pro století 20. (vnitrostátní pracovní migrace v průmyslu a zemědělství, masový exodus do Nového světa, koloniální migrace). Všechny tyto procesy probíhají přinejmenším do první světové války a často pokračují i po ní. V meziválečném období se zaměříme zejména na pokusy o restrikci migrace. Posledním tématem pak budou pracovní migrace v období studené války Literatura: Bade, K.; Evropa v pohybu (Evropské migrace dvou staletí); Praha 2004
VII.Nucené migrace ve 20. století Vedle přehledu evropských nucených migrací od balkánských válek na počátku (Bulharsko) po balkánské války na konci (býv. Jugoslávie) 20. století se soustředíme zejména na různé interpretace největší nucené migrace známých dějin lidstva, totiž vysídlení cca 12 milionů německy hovořících obyvatel ze středovýchodní Evropy po druhé světové válce Povinné texty: Ther, Philipp; A century of forced migrations, in: Ther, Philipp - Siljak, Ana (hg.); Redrawing Nations. Ethnic Literatura: Arburg, A. v.; Als die Deutschen weg waren - was nach der Vertreibung geschah; Ostpreussen, Schlesien,
VIII.Fašismus a nacismus I (klasické teorie) Začneme teorií totalitarismu H. Arendtové, v jejímž rámci se soustředíme na problematiku kořenů a příčin nacismu. Přes další teorie a interpretace zejména německého fašismu se dostaneme až k Detlefu Peukertovi a jeho vysvětlení konce Výmarské republiky, které souvisí s teoriemi krize moderny. Povinné texty: Arendt, H.; Původ totalitarismu I-III, Praha 1996 /úryvek/ Literatura: Arendt, H.; Původ totalitarismu I-III, Praha 1996
IX.Fašismus a nacismus 2 (jednání, aktéři, každodennost) Budeme si všímat především otázek každodennosti v prostředí italského i německého fašismu, Povinné texty: Lüdtke, A.; People Working: Everyday Life and German Fascism, in: History Workshop Journal, 50/2000, str. 75-92 Literatura: Blasius, D.; Weimars Ende - Bürgerkrieg und Politik, 1930-1933, Göttingen 2005 Peukert, D.; Inside Nazi Germany (Conformity, Opposition and Racism in Everyday Life), London 1987 (něm. orig. Köln am Rhein 1982)
X.Fašismus a nacismus 3 (holocaust) V rámci interpretace a teorií pokusu o totální likvidaci židovského etnika v Evropě je třeba se ještě jednou vrátit ke klasičtějším autorům, a to zejména nehistorikům - H. Arendtové (teorie totalitarismu a Eichmann v Jeruzalémě) a Z. Baumannovi (modernita a holocaust). Z historických pokusů se vedle slavné studie Ch. Browninga "Obyčejní muži" (a kontroverzního vyhrocení jeho tezí u D.Goldhagena) dotkeneme německého "Historikerstreitu", zejména diskuzí, které vedl Martin Broszat se Saulem Friedländerem. Povinné texty: Bauman, Z.; Modernita a holocaust, Praha 2010 /úryvek/ Literatura: Arendt H.; Eichmann v Jeruzalémě: zpráva o banalitě zla, Praha 1995
XI.Stalinismus (klasické interpretace a jejich revize) Na počátku připomenu totalitaristickou interpretaci zejména sovětské diktatury v období stalinismu (Arendtová, Brzezinski), větší část cvičení budeme ale věnovat možnostem vícevrstevnatého zachycení stalinského systému, tedy porozumění, jež vychází především z díla historiků generace "revizionistů". Ti se (spíše než na teror a ideologickou indoktrinaci) soustředili na zachycení sociální dynamiky a vnitřní legitimizace diktatury. Povinné texty: Brzezinski, Zbigniew; The permanent purge: politics in soviet totalitarianism, Cambridge (USA) 1956 /úryvek/ Literatura: Brunnbauer, U.; Die sozialistische Lebensweise. Ideologie, Gesellschaft, Familie und Politik in Bulgarien (1944-
XII.Stalinismus jako civilizace - nejnovější interpretace Interpretace Stalinismu se (od každodennosti a sociální dynamiky) v posledních dvou desetiletích vracejí také k některým "klasickým" tématům, jako je role ideologie, charakter utopického projektu, otázka tříd, národnostní problematika nebo represe a teror. Autoři těchto novějších teorií a interpretací, tzv. postrevizionisté, ovšem tato témata nahlížejí z jiné perspektivy než stoupenci totalitaristické teorie a představují tak svým způsobem syntézu dvou protichůdných interpretačních pólů. Literatura: Fitzpatrick, Sheila (ed.); Stalinism - New Directions, London and New York 2000
|